Úvod
Etická výchova hraje v našem vzdělávacím systému důležitou roli. Přestože nepatří k povinným, ale povinně volitelným předmětům, má potenciál formovat morální postoje a hodnotovou orientaci žáků, kteří ji absolvují. Jejím cílem není jen poskytovat teoretický rámec pro základní hodnoty jako jsou spravedlnost, tolerance či úcta a respekt, ale zejména rozvíjet kritické myšlení, empatii a prosociálnost. V kontextu současné pluralitní a hodnotově rozmanité společnosti nabývá etická výchova obzvláště důležitého významu. Žákům pomáhá nacházet správný směr v morálně složitých situacích a poskytuje jim také prostor pro reflexi svých vlastních postojů a chování ve vztahu k druhým.
Právě mezilidské vztahy jsou jedním ze základních pilířů našeho soužití. Kromě toho, že ovlivňují jeho úroveň a kvalitu, přispívají ik osobnostnímu rozvoji jednotlivců. Zvláštní pozornost si v této souvislosti zasluhuje romantická láska, která je jejich nedílnou součástí. Její etické aspekty jsou mimořádně rozmanité, a proto je třeba zahrnout jejich reflexi i do vyučování. Hodiny etické výchovy v tomto kontextu představují vhodný prostor, v jehož rámci lze u žáků rozvíjet hodnoty a schopnosti nezbytné pro kreování zdravých mezilidských vztahů. Stejně důležité je tak věnovat dostatečný prostor i samotným diskusím o romantické lásce a partnerských vztazích.
V této souvislosti považujeme za efektivní nástroj propojování etiky s uměním. Umění totiž dokáže zprostředkovat hodnotová poselství a zároveň tak podporovat morální uvědomění žáků. Takto může nejen posílit jejich zájem o probírané téma, ale také podnítit jejich hlubší zamyšlení nad různými etickými otázkami. Především hudba, zejména prostřednictvím svých textů, často nese silná etická poselství, která reflektují společenské i individuální dilemata. Takto zprostředkovaná poselství jsou nejen esteticky, ale také emocionálně působivá, což žákům umožňuje se s nimi lépe ztotožnit.
V následujícím článku se věnujeme významu etické výchovy v kontextu mezilidských vztahů, s důrazem na romantickou lásku a partnerské vztahy, přičemž zkoumáme možnosti jejího propojení s hudebním uměním. Na příkladu populární skladby Too Much Love Will Kill You od skupiny Queen ukazujeme, jak může hudba přispět k formování etických postojů mladých lidí a pomoci jim lépe porozumět otázkám partnerských vztahů. Zároveň nabízíme konkrétní doporučení pro hodiny etické výchovy a zdůrazňujeme úzký vztah mezi etikou a uměním.
Láska jako součást etické výchovy
Podle Lomnického (2015, s. 16-18) za klíčové atributy etické výchovy lze považovat mravnost a prosociálnost. Jak dále uvádí, mravní jednání člověka spočívá ve schopnosti přežít a procítit lidskou vzájemnost, stejně jako přijmout, respektovat a milovat jiného. Etickou výchovu, kterou v cílovém zaměření lze chápat jako výchovu k prosociálnosti, je proto třeba zaměřit zejména na osobnostní formaci člověka v sociálním smyslu, a to na rovině emocionální, rozumové a duchovní.
Je důležité vést žáky k prosociálnímu chování, neboť prosociálnost je základním pilířem pozitivních mezilidských vztahů na všech úrovních. Prosociální chování zohledňuje situaci druhého člověka a snaží se jeho situaci zlepšit vlastním jednáním – ať už pozorným nasloucháním, empatií nebo ochotou pomoci. Prosociální osobnost dokáže potlačit vlastní individualismus a egoismus (Lomnický, 2015, s. 19). Podle Klimekové (2015, s. 36) lze prosociálnost definovat jako chování, které je zaměřeno na poskytování pomoci druhým, nebo ve prospěch jiných lidí či skupin, aniž by očekávalo jakoukoliv odměnu, pochvalu či uznání.
Prosociálnost lze chápat jako úzce spojenou s láskou – ať už přátelskou nebo romantickou. Láska se ve svých různých podobách projevuje ve všech formách mezilidských vztahů, například prostřednictvím altruismu, empatie nebo péče o druhé. Některé filozofické směry dokonce chápou lásku jako jednu z nejvyšších mravních hodnot. Například v křesťanské filozofii je agapé, tedy nezištná láska k druhým, považována za nejvyšší možnou formu lásky, a tím i za nejvyšší mravní ideál (Nygren, 1953).
Kromě agapé, které představuje lásku nezištnou, altruistickou a obětavou, je v této souvislosti třeba vzít v úvahu i eros - tedy lásku vášnivou a tělesnou. V erosu se snoubí touha a fyzická přitažlivost, a tak je tento typ lásky vnímán především jako zaměřený na individuální emocionální a tělesné potřeby člověka (Nygren, 1953). Tento typ lásky však hraje důležitou roli i v rozvoji mezilidských vztahů, zejména partnerských. Eros, spojený s nezištnou láskou a prosociálním jednáním, ve kterém se rozvíjí vášeň a touha po intimitě na základě vzájemného respektu a odpovědnosti za druhého, může vést k hlubšímu porozumění mezi partnery.
V rámci prostoru, který poskytuje etická výchova, je proto vhodné žákům ukázat, že romantická láska a partnerské vztahy nejsou jen o vášni a fyzické přitažlivosti, ale také o schopnosti vytvářet smysluplné a odpovědné vztahy, ve kterých má své nezastupitelné místo nezištnost a prosociálnost. Láska, která v sobě spojuje aspekty uvedené výše, podporuje nejen zdravé partnerské vztahy, ale i osobní růst jedinců v citovém a sociálním smyslu.
Některé výzkumy (např. Karney, Bradbury, 1995; Freeney, Collins, 2015) naznačují, že vztahy, ve kterých oba partneři vykazují vysokou úroveň empatie a altruismu, jsou uspokojivější a stabilnější. Jedinci s vysokou úrovní těchto atributů také častěji dokážou překonat náročná období ve vztahu. Empatie podporuje vzájemné porozumění a může tak omezit konflikty mezi partnery. Jelikož empaticky založení jedinci jsou ochotnější hledat kompromisy, dokážou také citlivěji reagovat na potřeby toho druhého. Altruismus, který lze v této souvislosti chápat především jako nezištnou péči o dobro partnera, přitom může posílit pocit bezpečí a důvěry a přispět tak k větší stabilitě vztahu.
Jak uvádí Koníčková (2023), rozvoj a osvojování těchto hodnot a vlastností není automatické a vyžaduje systematickou výchovu a vzdělávání. Jak dále uvádí, přesto, že prosociálnost, altruismus, empatie a nezištná láska jsou klíčovými prvky radostného a šťastného života, není jim ve školním prostředí věnována dostatečná pozornost. Přestože studenti tyto pojmy vnímají pozitivně, často jim chybí reálný kontext, takže mají pocit, že se v reálném životě neuplatňují.
Koníčková (2023) dále zdůrazňuje, že stejně důležité je, aby žáci znali sami sebe, své touhy a cíle. Člověk je bytost vztahová, proto se potřebuje realizovat ve společenství lidí. Pokud chce v sobě objevit, k čemu byl předurčen, musí být k tomuto poznání systematicky veden. Pokud však studenti neznají svá přání, nemohou si stanovit cíle.
Máme za to, že v kontextu etické výchovy je proto úkolem učitelů nejen zprostředkovat teoretické poznatky, ale také pomoci žákům objevit hodnotu vztahů a lásky a vést je přitom k osobnostnímu rozvoji. Právě to je klíčem k vytváření zdravých a uspokojivých partnerských vztahů, ve kterých jednotlivci dokáží reflektovat vlastní potřeby, ale zároveň i potřeby druhého. Samotná láska tak v tomto smyslu představuje hodnotu, ke které je třeba žáky vést a vychovávat.
Výchovný a hodnotový potenciál hudby
Jak jsme již výše poukázali, láska ve svých různých podobách hraje v mezilidských vztazích klíčovou roli. Právě hodiny etické výchovy nabízejí vhodný prostor, v jehož rámci si žáci mohou osvojit důležité hodnoty s ní spojené, a reflektovat tak i své vlastní postoje a očekávání v oblasti partnerských vztahů. Učitelé etické výchovy však nejednou čelí nelehkému úkolu, a sice, jak tato témata žákům vhodně odprezentovat. Kromě toho, že je třeba podat je tak, aby si je žáci dokázali osvojit a vnímat jako součást svého vlastního života, je důležité podat je s citem.
Jedním z efektivních způsobů, jak tato témata žákům odprezentovat a zároveň je propojit s jejich vlastními zkušenostmi, je využití umění. Obzvlášť hudba, zejména díky emocionalitě a expresivnosti, kterou v sobě nese, dokáže posluchačům přiblížit lásku v různých podobách. Především texty písní, které pojednávají o lásce, mohou vhodně posloužit k diskusi o různých aspektech partnerských vztahů či emocionálním prožívání, které se s nimi pojí. Proto lze konstatovat, že hudba nepřináší jen estetický zážitek, ale také otevírá prostor pro etické reflexe, které mohou žákům napomoci k lepšímu porozumění vlastních emocí ak uvědomění si správného hodnotového nastavení v rámci partnerských vztahů.
Jak uvádí Felix (2012, s. 4), hudba, kromě tónů, intervalů, akordů a akustických kombinací hudebních nástrojů, obsahuje i něco jiného – jakýsi mimohudební prvek. V historii existuje řada příkladů, kdy hudba, vokální či instrumentální, formovala myšlení lidí.
Už v antickém Řecku hudba plnila výchovnou funkci. Například Platón ve svém díle Stát tvrdil, že hudba může ovlivnit morální vývoj mladých lidí, a tak hraje důležitou roli při výchově občanů. Byl přesvědčen, že některé hudební styly podporují ctnosti jako odvaha a mírnost, zatímco jiné mohou vést k morální zkaženosti (Platon, 2000, s. 71-110). Podobně Aristoteles, v díle Politika uvažoval o hudbě ve výchově. Rozlišoval přitom mezi hudbou určenou k morální kultivaci člověka a hudbou sloužící k zábavě a potěšení. Tvrdil, že správně zvolená hudba může pozitivně formovat charakter a podporovat tak intelektuální a emocionální růst (Aristoteles, 1998, s. 295-299).
Několik studií z oblasti kognitivní psychologie a neuropsychologie (např. Schellenberg, 2005; Koelsch, 2011) naznačuje, že hudba dokáže u lidí stimulovat pozitivní emoce a regulovat tak stres či úzkost. Kromě toho, hudba přispívá k lepšímu porozumění vlastním emocím, ale i emocím jiných Zejména prostřednictvím svých textů, pomáhá hudba jednotlivcům hlouběji pochopit emocionální rozpoložení i zkušenosti druhých, a tak lze konstatovat, že v rozvoji empatie hraje významnou roli.
Výzkumy zároveň potvrzují i pozitivní vliv hudby na vzdělávání (např. Hallam, 2010). Hudba rozvíjí sociální a emocionální kompetence, a proto zapojování hudebních aktivit do výuky může podpořit u žáků schopnost spolupráce, sebedisciplíny a odpovědnosti. Hallamová (2010) analyzuje spojitost hudby s výchovou z psychologického, pedagogického a neurovědního hlediska, přičemž zdůrazňuje, že hudba přispívá k rozvoji kognitivních schopností, sociálních dovedností a emocionální inteligence. Lze tedy konstatovat, že hudební umění má významný vliv na intelektuální, sociální, emocionální i osobnostní rozvoj žáků, a proto jej lze považovat za vhodný nástroj ve vyučování.
Podle Felixe (2012, s. 4) je hudba nejabstraktnější umění, které se dotýká duchovního rozměru člověka – a právě to má společné s etikou. Přestože je výsledkem racionální a rozumem korigované kompoziční práce skladatele, směřuje k emocím ak zážitkům. Právě proto se stává silným nástrojem v procesu vzdělávání a osobnostního rozvoje žáků. V určitých životních situacích či kritických vývojových obdobích jako je dospívání, hudba funguje jako důležitý komunikační kanál mezi dospělými a dospívajícími.
Zejména skladby inspirované silným osobním zážitkem nebo písně, jejichž text vznikl současně s hudbou a jejich interpretem je samotný skladatel, dokáží na posluchače zapůsobit mimořádně intenzivně (Felix, 2012, s. 19). Obzvlášť populární hudba, spolu se svými texty, může výrazně ovlivnit mladé posluchače nejen tím, že v nich vyvolává silné emoce, ale také tím, že je inspiruje a motivuje v těžkých životních situacích. Kromě toho, populární hudba, spolu se svými poselstvími, dokáže pozitivně ovlivňovat hodnotovou orientaci mladých lidí a dopomáhat tak ke kultivaci jejich osobností.
Dále proto přibližujeme možnosti využití hudby na hodinách etické výchovy, a to za pomoci konkrétní populární skladby a jejích poselství o romantické lásce.
„Too Much Love Will Kill You“
Jako příklad populární skladby, jejíž poselství lze využít k hodině etické výchovy v rámci tématu romantické lásky, jsme zvolili rockovou baladu Too Much Love Will Kill You od britské kapely Queen.
Kapela Queen byla založena v roce 1971 v Londýně a proslavila se nejen svou jedinečnou tvorbou, ale i ikonickým frontmanem Freddiem Mercurym (Queen Online, 2025). Přestože od jejich vzniku uplynulo již více než padesát let a Freddie Mercury zemřel už před více než třiceti, jejich hudba zůstává stále oblíbená iv současnosti a nachází své posluchače napříč všemi generacemi. Jejich písně ještě dnes znějí v rádiích a oslovují tak široké spektrum posluchačů. Právě proto věříme, že jejich skladby spolu s poselstvími jejich textů mohou zaujmout i mladé lidi.
Skladbu Too Much Love Will Kill You napsal kytarista Brian May v roce 1988. Původně ji sám nazpíval a vydal jako sólový singl, ale skutečnou popularitu skladba získala až v roce 1995, kdy Queen vydali verzi, kterou nazpíval Freddie Mercury. Tato verze paradoxně vyšla až čtyři roky po Mercuryho smrti. Brian May píseň napsal během náročného životního období, kdy se snažil vyrovnat s rozpadem svého prvního manželství s Christine Mullen. Zároveň si ale uvědomoval, že se zamiloval do herečky Anity Dobson, se kterou měl během manželství aféru a která se později stala jeho druhou manželkou. Tato píseň reflektuje Mayovy vnitřní pocity – cítil se být rozpolcený mezi dvěma ženami, přičemž věděl, že jakkoli se rozhodne, přinese to bolest všem zúčastněným. Text písně tak mimo jiné vyjadřuje emocionální chaos, který může vzniknout v komplikovaných vztazích nebo v situacích, kdy člověk cítí lásku ke dvěma osobám najednou (Song Facts, 2023).
Název písně Too Much Love Will Kill You lze přeložit jako „Příliš lásky tě zabije“. Samotný název tedy naznačuje, že i nadměrná láska může mít negativní důsledky. Text skladby už ve svých úvodních verších zachycuje utrpení protagonisty, který se cítí být vězněn láskou a jen těžko se vyrovnává se svými emocemi:
„Jsem jen úlomky muže, kterým jsem bydlel, stéká po mně příliš hořkých slz. Jsem daleko od domova a čelím tomu sám už příliš dlouho.“
Píseň dále pokračuje:
„Cítím se, jako by mi nikdo nikdy neřekl pravdu o dospívání ao tom, jaký to bude boj. V mé zamotané mysli se ohlížím zpět, abych zjistil, kde jsem udělal chybu."
Protagonista si je vědom toho, že selhal, a tak přemýšlí nad tím, kdy vlastně udělal chybu, která ho následně přivedla až do situace, které nyní musí čelit. Zároveň se však on sám cítí být oklamán a zrazen světem, ve kterém ho nikdo nepřipravil na to, jak náročné je zvládání lásky a vztahů v dospělosti.
V refrénu skladby dále zaznívá silné varování:
„Příliš lásky tě zabije, pokud se nedokážeš rozhodnout. Rozpolcený mezi milenkou a láskou, kterou opouštíš. Směřuješ ke katastrofě, protože jsi nikdy nečetl znamení. Příliš mnoho lásky tě zabije, pokaždé."
Tento refrén lze interpretovat několika způsoby. Na jedné straně představuje varování před nebezpečím příliš intenzivního zalíbení se a citovou závislostí, které mohou člověka dovést k sebedestrukci. Je to určité memento toho, že lidé pod vlivem zamilovanosti často dělají nerozvážná rozhodnutí, která však později mohou litovat. Na druhé straně může „příliš mnoho lásky“ symbolizovat vnitřní konflikt, spojený s láskou ke dvěma osobám najednou, což odráží i autorovu osobní zkušenost. Přestože se zamiloval do své milenky, současně stále cítil lásku ik manželce a uvědomoval si, že jeho city způsobují bolest nejen jemu, ale také oběma ženám.
Využití skladby „Too Much Love Will Kill You“ v hodině etické výchovy
Poselství skladby „Too Much Love Will Kill You“ od skupiny Queen nabízí prostor k diskusi o tématech lásky, zamilovanosti, partnerských vztahů, rozchodů či morálních dilemat, která jsou s nimi spojena. Tato témata je vhodné diskutovat přednostně se žáky středních škol, kteří se nacházejí v období dospívání a začínají tak prožívat své první vážné vztahy.
Klíčová témata, která lze se žáky rozebírat:
- Rozdíl mezi láskou a zamilovaností: Zamilovanost je silný, ale krátkodobý stav, který časem pomine. Na druhé straně, láska je hlubší, trvalejší a spojená s větší zodpovědností a závazky. Intenzivní pocity zamilovanosti mohou vést k impulzivním a nerozvážným rozhodnutím, která však mají dlouhodobý dopad. Žáci si tak mohou uvědomit, že při důležitých životních rozhodnutích by neměli jednat jen na základě momentálních pocitů, ale měli by zvážit i dlouhodobé důsledky.
- Nevěra v partnerském vztahu: Diskuse může žákům pomoci pochopit, jak nevěra ovlivňuje důvěru mezi partnery, jaké emocionální a etické důsledky může mít a jak se s ní lze vypořádat. Rovněž se však člověk může ocitnout v situaci, kdy cítí lásku ke dvěma osobám současně. Píseň se zabývá tímto dilematem a otevírá prostor pro hlubší diskusi o etických otázkách týkajících se věrnosti a lásky.
- Rozchody jsou součástí života: Píseň ukazuje, že ačkoli rozchody mohou být bolestivé, jsou nezbytnou součástí života. Diskuse může žákům pomoci pochopit, že i v obtížných situacích je důležité naučit se vyrovnat se ztrátou a pokračovat v životě dál. Zároveň se žáci mohou zamyslet nad tím, jak problémy jako nevěra mohou vést k rozpadu vztahů a jaké důsledky mohou mít na naše rozhodnutí.
Námety na diskusní otázky pro žáky:
- Udělali jste někdy pod vlivem zamilovanosti rozhodnutí, kterého jste později litovali? Jak jste se s tím vyrovnali?
- Co dělat, když zamilovanost v partnerském vztahu pomine? Jak přejít od zamilovanosti k hlubšímu vztahu, založenému na lásce?
- Jak jste se vyrovnávali s rozchodem vy nebo někdo z vašeho okolí? Jaké kroky mohou pomoci vyrovnat se s tím?
- Jak byste přistupovali k nevěře ve vašem vztahu? Byli byste schopni nevěru odpustit?
- Co byste udělali, pokud byste se ocitli v podobné situaci, jako protagonista písně, který miluje dvě osoby najednou?
Využití této skladby v rámci hodiny etické výchovy může žákům pomoci lépe porozumět tématům lásky, partnerských vztahů či etickým dilematům, která s nimi souvisí. Prostřednictvím analýzy této písně mohou žáci získat jasnější pohled na poměrně komplexní téma partnerských vztahů a naučit se, jak k nim přistupovat zodpovědně.
Závěr
Jak jsme v článku ukázali, etická výchova hraje v procesu formování mezilidských vztahů významnou roli. Partnerské vztahy a romantická láska jsou v tomto kontextu obzvláště významné, proto by si ve vzdělávacím procesu zasloužily větší pozornost. Mladí dospívající lidé se nacházejí v období, kdy se ještě hledají a snaží se porozumět sobě, svému okolí i světu, ve kterém žijí. Proto je důležité, aby dokázali pochopit své vlastní pocity a emoce, stejně jako dynamiku mezilidských a partnerských vztahů. Propojení etické výchovy s hudbou a jejími texty umožňuje tato témata žákům lépe přiblížit a podpořit tak jejich emocionální i morální rozvoj.
Na příkladu skladby Too Much Love Will Kill You od skupiny Queen jsme ukázali, že populární hudba může být užitečným nástrojem pro otevření diskuse o partnerských vztazích, romantické lásce a etických dilematech, která s nimi souvisí. Zároveň nabízí prostor k reflexi hodnot, které jsou nezbytné pro vytváření zdravých a stabilních vztahů. Propojování etiky s uměním, a to zejména hudbou, tak může mladým lidem pomoci lépe porozumět vlastním pocitům, rozvíjet empatii a hlouběji se zamýšlet nad hodnotovými dimenzemi lásky a vztahů.
Autorka: Mgr. Stanislava Baranová Katedra etiky a estetiky, Filozofická fakulta, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře Příspěvek vznikl díky podpoře projektu VEGA 1/0158/23: Nenáboženská spirituální gramotnost: vznik, rozvíjení v dětství a význam v dospělosti a díky podpoře projektu UGA II/1/2025: Mocenská dynamika partnerských vztahů v genderových a etických kontextech.
Seznam použité literatury
ARISTOTELES, 1995. Politika. Přeložil Antonín Kříž. Praha: Řezek, 1995, 499s. ISBN 80-86027-10-4.
FEENEY, B. C. - COLLINS, N. L. 2015. A New Look v sociálním přístupu: Theoretical Perspective on Thriving Through Relationships. Personality and Social Psychology Review, 19(2), 113–147. https://doi.org/10.1177/1088868314544222
HALLAM, S. 2010. Výkon hudby: Je to impact on intellectual, sociální a osobní rozvoj dětí a mladých lidí. International Journal of Music Education. 28(3), 269-289. https://doi.org/10.1177/0255761410370658
KARNEY, B. W. - BRADBURY, T. N. 1995. "Long-Term Cours of Marital Quality and Stability: Review of Theory, Method and Research." Psychological Bulletin, 118(1), 3-34. https://doi.org/10.1037/0033-2909.118.1.3
KLIMEKOVÁ, A. 2015. Slovník etiky a etické výchovy. Banská Bystrica: Belianum, 2015, 75 v. ISBN 9788055708850.
KOELSCH, S. 2011. Toward a Neural Basis of Music Perception – A Review and Updated Model. Frontiers in Psychology. 2:110. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2011.00110
KONÍČKOVÁ, J. 2023. Štěstí ve školách: Nezapomínejme na prosociálnost. (online) (cit. 05.03.2025) Dostupné na internetu: https://eduworld.sk/cd/jaroslava-konickova/431/stastie-v-skolach-nezabudajme-na-prosocialnost
LOMNICKÝ, I. 2015. Podstatné souvislosti etické výchovy. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře, Filozofická fakulta, 2015, 138 s. ISBN 978-80-558-0810-9.
NYGREN, A. 1953. Agape and Eros. Přeložil Philip S. Watson. Philadelphia: Westminster Press, 1953, 764s. Dostupné na internetu: https://archive.org/details/agapeanderosbyandersnygren/mode/2up
PLATON, 2000. The Republic. Přeložil Tom Griffith. United Kingdom, Cambridge: Cambridge University Press, 2000, 436s. ISBN 978-0-521-48443-5.
Queen Online. 2025. About Queen. (online) (cit. 24.03.2025) Dostupné na internetu: https://www.queenonline.com/queen
SCHELLENBERG, E. G 2005. Music and Cognitive Abilities. Current Directions in Psychological Science. 14(6), 317-320. https://doi.org/10.1111/j.0963-7214.2005.00389.x
Song Facts. 2025. Too Much Love Will Kill You. (online) (cit. 24.03.2025) Dostupné na internetu: https://www.songfacts.com/facts/queen/too-much-love-will-kill-you