Cílem komplexního řešení deprese by mělo být nejen dát člověku léky a psychoterapii, které potřebuje, ale podpořit jej i ve svépomocných řešeních, která mohou minimalizovat frekvenci a intenzitu depresivních ataků. Svépomocí, která se dá zakomponovat do každodenního života, by měla být vědoma péče o duševní zdraví – psychohygiena. Nejen eliminace „návykových“ látek, ale také přidání pozitivních faktorů a těch složek psychohygieny, které mohou zkvalitnit život člověka trpícího depresí. Například pohybová aktivita je u depresivních lidí součástí životního stylu až u poloviny respondentů jen občasná. Jelikož je však pohyb pozitivním faktorem pro udržování tělesného a duševního zdraví, je opodstatněné podporovat klienty s depresí k nalezení sportovní aktivity, kterou by vykonávali s častější frekvencí.

Častým problémem u lidí s depresí je také kvalita spánku. I ta je ovlivnitelná zdravější a přirozenější formou, než je farmakoterapie. Například již zmiňovanou dostatečnou fyzickou aktivitou. Z odpovědí respondentů vyplývá, že lidé trpící depresivním onemocněním ve většině případů preferují pomoc psychiatra nebo psychoterapeuta, což je do velké míry pasivním řešením jejich depresivních stavů. Proto jsme se zaměřili na zjištění poznání pojmu psychohygiena a jejího využití v životě respondentů. Předmět psychohygieny zná 56 % dotázaných respondentů s depresí. Z těchto respondentů ji však využívá jen občasně jen polovina dotázaných a až 29 % těch, kteří vědí, co psychohygiena znamená, ji neaplikují do svého života vůbec. Proto vidíme do budoucna prostor pro profese pracující s depresivními klienty v oblasti podpory vedení klientů pro využívání psychohygienických prvků.

Celkově z jednotlivých výsledků lze na základě výsledků konstatovat, že lidé s depresí mají narušené udržování duševního zdraví hlavně v oblasti spánku a pohybové aktivity, přičemž kouření, užívání alkoholu a pití kávy je téměř srovnatelné s výsledky ze skupiny respondentů bez deprese. Narušení v oblasti životosprávy může být jak průvodním jevem deprese, tak i jeho přispívajícími faktory k základní příčině určitého onemocnění s depresivní symptomatologií.

Onemocnění s depresivní symptomatikou mají stoupající tendenci. To je důvod věnovat se problematice péče o lidi s depresí nejen z medicínského a psychologického hlediska.

V plánech Národního programu duševního zdraví je zakomponována i prevence ve smyslu vzdělávacích aktivit, taková péče o lidi s duševními poruchami, aby bylo možné minimalizovat počet opakovaných hospitalizací, vytvořit a provádět krizovou intervenci pro lidi s duševními poruchami.

Na základě pozorování jsme během studia v oboru sociální práce zjistili, že aktivní péče o duševní zdraví osobou trpící depresivním onemocněním, ať už na endogenním podkladu, nebo vlivem stresující situace, kterou mohla vyvolat sociální událost, je přínosným řešením pro tyto lidi.

Psychohygiena je soubor preventivních opatření k udržení duševního zdraví, dotýká se více oblastí života člověka, jelikož i zdraví člověka je nejen optimální stav v oblasti fyzické stránky, ale také v dimenzi psychiky a sociálního prožívání. Navzájem se tyto dimenze ovlivňují. Člověka je proto třeba vnímat komplexně a sociální práce právě pro svou interdisciplinárnost nemá být výjimkou.

Pro mnohé lidi je psychohygiena přirozenou součástí života, ale u lidí, kteří mají ve svém životě narušenou rovnováhu v kterékoli oblasti zdraví – tělesné, duševní či sociální, prvky psychohygieny absentují nebo jsou ve značné míře oslabeny. Proto je v sociální práci, obzvláště v sociálním poradenství, prostor pro využití prostředků psychohygieny k realizaci sanace důsledků, ale i příčin sociálních problémů.

Duševní hygiena je určena pro zdravé i nemocné. U zdravých má pomáhat udržovat a posilovat duševní zdraví. U nemocných podněcuje dodržování zásad duševní hygieny posílení možnosti návratu ke ztracené duševní rovnováze.

S udržováním dobrého a kvalitního (tělesného i duševního) zdraví souvisí koncept salutogeneze. Koncept vysvětluje zdroje, vznik a vývoj zdraví - na rozdíl od etiopatogeneze zabývající se příčinami a vývojem onemocnění. Salutogeneze komplexně doplňuje chápání zdraví a nemoci a zaměřuje se na ty aspekty, které umožňují vysvětlit, proč může člověk navzdory překážkám a obtížím v životě zůstat zdravý. Zkoumá podmínky zdraví a formuluje je zcela obecně: ve smyslu aktivního jednání, ve schopnosti vyrovnávat se s požadavky každodenního života a ve smyslu aktivního utváření identity, případně seberozvoje. Salutogeneze se přitom opírá o teorie zvládání stresu a zdroje odolnosti. (Rüdiger-Felix, 2006)

Psychická odolnost ve smyslu resilience představuje schopnost jedince vyrovnat se efektivně se stresem a jeho následky. Udržování a rozvoj resilience protektivními faktory může být cestou, jak se dostat z deprese navozené stresem. (Selko, 2009)

Resilience hraje důležitou roli v tom, jak se člověk pod vlivem zátěže a náročných životních událostí dokáže s nimi vypořádat a jaký dopad to bude mít na jeho další život. Realita posilování odolnosti vůči stresu i psychohygienou je následující: psychohygienické prvky nevyužívá 29 % depresivních lidí a 24 % probandů z druhé skupiny zdravých jedinců. V průzkumné sondě jsme položili i otázku, která směřovala k možnému využití psychohygieny jako záležitosti, která může lidem pomoci zvládnout emoční problémy. Na tuto otázku odpověděli respondenti ve 14 %, že jim může psychohygiena pomoci, 41 % se přiklání k tomu, že částečně jim může být psychohygiena nápomocná, 13 % vybralo odpověď ne a 27 % respondentů nad touto možností neuvažovalo. Na základě toho, že lidé ve 40 % nevěděli nebo neuvažovali nad možným prospěchem využitím psychohygieny pro jejich život a zvládání tíživé situace, vidíme možnosti v šíření informací o psychohygieně, jejím uplatňování a přínosu pro zkvalitnění života.

V závěru se chceme ještě dotknout zjištění skutečnosti, která se zaměřovala na délku trvání depresivního onemocnění u respondentů s touto diagnózou. V průměru se dotázaní respondenti léčí téměř 7 let. Nejdéle léčeným byl respondent s 18letou dobou trvání léčby. Tato čísla jsou ukazatelem skutečnosti, že duševní onemocnění, včetně depresivních, jsou onemocněními chronickými, a tedy i nákladnými, co se týče jejich léčby. Proto iz tohoto hlediska je důvod k hledání a zkoušení možností zlepšování stavu, prožívání a uplatnění těchto lidí ve společnosti a to is participačním spolupůsobením sociálního pracovníka.

Deprese je rozšířeným duševním onemocněním zasahujícím do všech oblastí života člověka, proto klienti s tímto onemocněním potřebují komplexní mezioborovou pomoc. Její výskyt v nejbližší budoucnosti nebude mít klesající trend, spíše naopak.

V naší práci jsme se podívali na možnost využití psychohygieny – souboru činností na podporu duševního zdraví – jako na zdroj zkvalitnění zdraví i každodenního života zdravých i nemocných lidí. Psychohygienu vnímáme jako druh takových aktivit, které lze nabídnout jako možné a efektivní nasměrování ke svépomocným řešením, především ve zdravotní, ale i sociální, či jinak tíživé situaci člověka, jelikož se psychohygiena zabývá i vztahem k sobě samému ak druhým lidem.

Autor: Mgr. Tatiana Braun

Příspěvek byl prezentován na 5. ročníku konference pod názvem ,,Psychologie zdraví 2010“, která se konala dne 19.května 2010 v Bratislavě.Konferenci organizovala sekce psychologie zdraví SPS při SAV ve spolupráci se sekcí zdraví Ministerstva zdravotnictví SR. nemocí v Bratislavě, VŠZaSP sv. Alžběty v Bratislavě, Kancelář WHO na Slovensku, KISH Košice, Katedra psychologie FF KU v Ružomberku a Katedra psychologie FF TU v Trnavě.

Sborník příspěvků z 5. konference psychologie zdraví, Bratislava, 2010 byl vydán pouze v elektronické formě Dostupnost: http://www.prohuman.sk/psychologia/zbornik-prispevkov-z-konferencie-psychologia-zdravia-2010