Úvod
Mezi významné události v životě rodiny patří změna identity dítěte, kterou získává při vstupu do vzdělávací instituce. První kroky socializace dítěte v prostředí mateřské školy podmiňují rozličné determinanty, přičemž jedním z nich je i spolupráce rodiny a mateřské školy. Participace rodičů a učitelů na vzájemné spolupráci působí příznivě na rozvoj dítěte, zajišťuje jednotnost výchovného působení, v konečném důsledku umožňuje úspěšnou adaptaci dítěte na nové prostředí. Zvládání této životní události kreují mnohé determinanty, od biologických, psychologických, sociokulturních, ekonomických, až po legislativní. Úspěšný nástup dítěte do školního prostředí můžeme charakterizovat jako dlouhodobý proces, který interferuje řadu faktorů. Mezi vnitřní faktory ovlivňující nástup dítěte do mateřské školy řadíme jeho osobnostní charakteristiky, tzn. jeho temperament (Niesel, R., Griebel, W., 2005, s. 14), řečový vývoj, inteligenci, zděděné schopnosti (Prücha, J., Koťátková, S., 2013), úroveň zvládání sebeobslužných činností (Helus, Z., 2004), úroveň komunik. Dalším, avšak ne méně důležitým determinantem vstupu dítěte do mateřské školy je samotný přístup učitele (Hvozdík, J., 2017, s. 117). S. Koťátková (2008) uvádí, že podstatným faktorem vstupu dítěte do mateřské školy je i přístup rodiče, který si často neuvědomuje významnost této změny. I rodiče by se měli postupně připravovat na odloučení od dítěte, neboť větší část dne bude trávit v mateřské škole. Podle J. Majerčíkové (2015) je nástup dítěte do mateřské školy emocionálně náročný nejen pro dítě, ale i pro samotné rodiče. Rodiče mají obavy z nové etapy v jejich rodinném životě, jak zjistili E. Hejzlarová, M. Mouralová, K. Konrádová (2021, s. 20), „rodiče popisují v adaptačním období pocity spojené s velkou nejistotou, úzkostí, napětím a psychickou nepohodou“. Mnozí autoři (např. Vuorinen, T. a kol., 2013; Murray, E. McFarland-Piazza, L., Harrison, LJ, 2015; Kropáčková, J., 2017; Hejzlarová, E., Mouralová, M., Konrádová2, K. dítěte do vzdělávací instituce i spolupráci rodiny a mateřské školy.
Význam spolupráce rodiny a mateřské školy a její determinanty
Současné chápání spolupráce úzce souvisí se společensko-politickými změnami. Tradiční rodina podlehla změnám, jak píše J. Majerčíková (2011), demokratizace a zrovnoprávnění rodinných vztahů, pluralizace rodinných struktur a výchovných postupů přispěly k současné moderní rodině. Přeměny rodiny ovlivnily i postmoderní chápání spolupráce rodiny a mateřské školy, která na jedné straně disponuje pestrými způsoby komunikace, na druhé straně ochuzuje nástroje socializace, tzn. absentuje disciplína a autorita v prostředí školských zařízení. Jak zdůrazňují U.-D.K. Baeck (2015) a B. P. Puhrová (2016), v současné edukační praxi zaznamenáváme výrazný obrat v přístupu ke spolupráci, protože se pozornost soustřeďuje na rodiče a jeho potřeby v rámci edukace dítěte. M. Potočárová a J. Vančo (2012) doplňují, že změny v pohledu na spolupráci můžeme nazvat i přechodem od tradičního modelu (rodič jako „klient“) k současnému modelu (rodič jako „partner“). Je nutné mluvit o moderní a progresivní škole, ve vztahu k otevřenosti ve spolupráci s dítětem a rodiči. M. L. Böök a S. Perälä-Littunen (2015) odhalili, že finští rodiče a učitelé se často vzájemně označili jako partneři, přičemž aktivní účast rodičů na školní půdě byla považována jako klíč k budoucímu úspěchu dítěte. K. Šedová (2009) poukazuje na tiché partnerství mezi rodiči a učiteli. Rodič chápe zatíženost učitele, přehnaně se nevnucuje, spíše zůstává tichou součástí. Podle E. Mendelové, H. Zelené a A. Tirpákové (2019) jsou vztahy mezi mateřskou školou a rodiči součástí školního života, představují mnoho pozitivních aspektů pro rozvoj dítěte, v neposlední řadě ovlivňují i samotného učitele a rodiče.
J. Kropáčková (2017) analyzovala determinanty ovlivňující spolupráci rodiny a mateřské školy. Z jejího výzkumu vyplynulo, že rodiče považují za nejvýznamnější impuls pro spolupráci osobní setkání s učitelem ještě před vstupem dítěte do mateřské školy. Stejně podstatným determinantem spolupráce se jevila vzájemná důvěra, vstřícné jednání, otevřená komunikace, neformální typy spolupráce, tzn. pravidelný rozhovor s učitelem, příležitostná setkání s ostatními rodiči, zapojení rodičů do školních akcí. Jak píše J. Majerčíková (2011), spolupráci determinují odlišné přístupy rodičů, které jsou kreovány osobními zkušenostmi se školním prostředím, socioekonomickým statusem rodiny, jakož i osobnostním naladěním rodiče pro kooperaci, angažovanost, komunikaci.
Podle L. J. Epstein (1995) mají školy na výběr dva přístupy při zapojení rodin do školního prostředí. První přístup je založen na „boji o moc“, tzn. vztahy zahrnují konflikty, disharmonii. Druhý přístup klade důraz na partnerství, vzájemný respekt, spolupráci. A. Sandberg, T. Vuorinen (2008) píší, že právě mateřské školy se v největší míře snaží vytvářet nové formy spolupráce, aby inspirovaly rodiče k aktivitě v rámci dění mateřské školy. Učitelé jsou otevřeni porozumět rodičům a jejich myšlení. Na druhé straně autoři hovoří o opačném trendu ve spolupráci s rodičem a mateřskou školou, který se vyskytuje zejména v málo podnětném prostředí, kde se učitelé spíše uchylují k formální spolupráci.
Každý učitel mateřské školy může interakci s rodičem připisovat odlišný význam, což vychází z jeho hodnotového žebříčku učitelské profese. P. Gavora, J. Majerčíková (2012, s. 208) uvádějí, že „součástí práce učitele je spolupráce s rodiči, která je regulována vnímavou zdatností“. Vnímavou zdatnost chápou jako přesvědčení, které ovlivňuje učitelovu schopnost využít potenciál rodiny ve vzdělávání i v přístupu k dítěti. M. Orell a P. Pihlaja (2020) zjistili, že rodiče a učitelé připisují stejný význam vzájemné spolupráci. Rodiče chápou spolupráci jako prostředek společného porozumění, v kontextu tolerance kulturních odlišností. Autoři upozorňují, že téma spolupráce je přímo zakořeněno v hodnotách rodiny, ve vztahu ke vzdělávání a výchově, tzn. odlišné preference hodnot v rodinách způsobují neochotu rodičů participovat na vzájemné komunikaci.
Na důležitost spolupráce poukazuje i V. Gulevska (2018), která uvádí, že aktivní participace rodičů na kooperaci se vzdělávací institucí zlepšuje chování dítěte, stejně pozitivně ovlivňuje i jeho úspěšnost. Význam spolupráce rodiny a mateřské školy spočívá i ve včasné intervenci. Jak uvádí T. Ustohalová (2008, s. 23), \"vzájemná kooperace umožňuje zjišťovat speciální potřeby dítěte, které se mohou projevit v adaptačním období. Jejich správná identifikace usnadňuje začlenění dítěte do mateřské školy, zahrnuje úpravu podmínek prostředí, činností, přístupu \".
Prvotním podnětem pro spolupráci je přístup učitele, který z části determinují individuální dispozice pro učitelskou roli. Podle V. Kurincové (2001) by měl učitel neustále rozvíjet svou kooperativní kompetenci, jejímž prostřednictvím aktivizuje rodiče k nalezení partnerského vztahu ke školnímu prostředí. Partnerský vztah primárního a sekundárního činitele rozvoje osobnosti dítěte umožňuje vytváření pozitivních vazeb. E. Westergård (2013) uvádí, že vstřícný přístup učitele k rodičům utváří kvalitní a efektivní spolupráci. Norské kurikulum řadí mezi prioritní cíle vzdělávacích institucí rozvoj kompetencí učitele pro spolupráci, na základě čehož autorka realizovala výzkumnou činnost, jejímž vlivem rozdělila žádoucí kompetence učitele na individuální a kolektivní. Mezi individuální kompetence řadí vztahové (schopnost navázat vztah s rodičem), odborné (identifikace potřeb dětí), pedagogické (otázky intervence), osobnostní (pozitivní vztah k dětem, rodičům) a komunikativní kompetence (schopnost navázat komunikaci s rodičem). Kolektivní kompetence se týkají vedení školy, jak podněcuje rodiče ke spolupráci. S. Kovienė (2020, s. 198) konkretizuje kompetence učitelů mateřských škol, mezi které řadí: „pedagogickou gramotnost a pedagogickou komunikaci, předvídání a plánování činností, organizaci vzdělávacího procesu, spolupráci, aktivní reakce na změny, tvořivost“. V. Gulevska (2018) uvádí, že spolupráce ovlivňuje i samotného učitele, tedy vede ke zlepšení sebevědomí, spokojenosti se svou prací, sebeúctě. Komunikace učitele s rodičem by měla být srozumitelná, věcná, bez odborných a cizích slov, s citlivým přístupem a respektem (Ustohalová, T., 2008, s. 23), nedirektivní, nekritická, ale důvěrná (Koťátková, S., 2006, s. 32 pohotový, pozitivní (Podhájecká, M., Miňová M., 2006, s. 279). Lze souhlasit s V. Sylaj a A. Sylaj (2020, s. 105), podle nichž „komunikace mezi učitelem a rodičem je posilujícím nebo oslabujícím faktorem spolupráce“. Podle J. Majerčíkové (2015) má spolupráce v mateřské škole klíčové specifikum, tzn. každodenní osobní kontakt učitele a rodiče. Dítě potřebuje pro svůj úspěšný vývoj kontinuitu obou prostředí a lidí v nich, čehož se však v praxi nepodaří vždy dosáhnout.
Bariéry spolupráce rodiny a mateřské školy
Charakter a význam spolupráce v mateřské škole oslabují několik elementů, které souvisí se školním i rodinným prostředím. Jako první je nesprávné přesvědčení rodičů, že mateřská škola není podstatná, vždyť dítě se v ní jen „hraje“. Ľ. Verbovanec, S. Krásná (2014, s. 68) upozorňují, že „již v mateřské škole se tvoří a formuje vztah k učení a komplexně ke škole, což provází dítě po celý život“. T. Slezáková (2012) zdůrazňuje, že mateřská škola ovlivňuje školní připravenost dítěte. Podle S. Kovienė (2020) spolupráci učitele a rodičů v současnosti ovlivňuje zaneprázdněnost rodičů. Výzkum Gulevské (2018) zaměřuje pozornost na sporadické a slabé zapojení rodičů do fungování školních zařízení, což lze označit za jednu z bariér spolupráce. Mezi hlavní příčiny pasivity rodičů, ve vztahu ke spolupráci s mateřskou školou, patří neochota obětovat svůj čas na zlepšení oboustranného partnerství, tzn. rodiče vnímají spolupráci jako nutnost, které vyhrazují místo na informativních schůzkách, jako například. rodičovské sdružení. Účast rodičů na plánech školy či společných akcích je alarmující nízká. Jak uvádí C. R. Keyes (2000, s. 107), „neúspěšnost spolupráce může být způsobena také změnou intimních vazeb v rodinách, které jsou ovlivněny využíváním mobilů a technologií, kulturou, zvýšenou složitostí vztahů, rolí, funkcí, což v konečném důsledku komplikuje spolupráci“. M. Orell a P. Pihlaja (2020) připomínají, že pokud je účelem kooperace pouze podpora dítěte, aby se adaptovalo na požadavky mateřské školy, pak můžeme mluvit o absenci motivace pro rodiče ke spolupráci. Rodiče musí vnímat, že jejich aktivní účast na dění institucionální výchovy napomáhá řešit školní problémy, zároveň umožňuje vznik přátelských struktur mezi rodiči, které jsou charakteristické vzájemnou podporou.
Jako významná úskalí úspěšné spolupráce rodiny a mateřské školy se jeví překážky, způsobené odlišným hodnotovým kodexem rodiny. A. Rönkä a S. Perälä-Littunen (2021) na základě použití kvalitativních metod zkoumání zjistili, že učitelé jsou zklamaní a frustrovaní ze spolupráce s rodiči. Podle učitelů jsou rodiče demotivovaní, neochotní, bez zájmu. Mezi bariéry spolupráce řadí sociálně-ekonomické podmínky rodiny, které mohou přispět ke vzniku lhostejného postoje učitelů k rodinám s nižším socioekonomickým statusem, tzn. rodič není rovnocenným partnerem pro učitele. Vzniká propast mezi domovem dítěte a školním prostředím. K. Pulišová (2017) zkoumala bariéry spolupráce mezi rodiči a učiteli. Zjištění poukazují na skutečnost, že podle učitelů jsou nedostatečné interakce způsobené pasivitou a nezájmem ze strany rodičů. Naopak ani velmi aktivní rodič není považován za vhodného adepta pro efektivní spolupráci, z důvodu kladení nadměrných požadavků na práci učitele. Kvalitativní šetření poukazuje na nejvýraznější bariéru spolupráce z pohledu učitelů a tou je tichá nespokojenost rodičů. Učitel nemá možnost zjistit, z čeho nespokojenost pramení, což v konečném důsledku ohrožuje jeho pozici a jméno ve společenském pojetí.
U.-D.K Baeck (2015) uvádí, že spolupráci ztěžují stále nové požadavky na učitelskou roli, i když učitel může přikládat spolupráci významné místo v hodnotovém žebříčku (při časové tísni je učitel nucen věnovat omezený čas rodičům i vzájemné spolupráci). T. Vuorinen (2020) prostřednictvím výzkumných šetření zjistila, že rodiče dětí mateřských škol se snaží navazovat důvěryhodné, až osobní vztahy s učitelem. Mezi současné bariéry spolupráce autorka řadí postoj rodiče a jeho neochotu spolupracovat. Rodiče definují vztah s učitelem jako asymetrický, protože pedagog disponuje cennými a odbornými informacemi. Rodiče zdůrazňují potřebu cítit se bezpečně, když sdílejí informace o sobě, svém soukromí, své rodině. M. Cottle a E.Alexander (2013) upozorňují, že vědecká obec pokládá spolupráci za základní nástroj kvalitního rozvoje dítěte mateřské školy, ale reálná praxe ukazuje odlišné zkušenosti. Každý učitel a přístup ke spolupráci je výsledkem jedinečnosti osobnosti, tzn. signifikantní vliv má osobní postavení priorit a hodnot. Jak doplňuje L. J. Epstein (1995), mezi bariéry spolupráce patří odlišné pedagogické a rodičovské přístupy. Oddělená sféra vlivu je typická pro rodiče, který přenechává výchovu a vzdělávání dítěte na vzdělávací instituci, protože on už svou „práci“ odvedl. Na druhé straně stojí učitel, který prosazuje sebe jako hlavního aktéra edukace, odmítá přítomnost a participaci rodiče na edukačním procesu.
Souhlasíme s J. Majerčíkovou (2011, s. 21), že „problémů a výzev ve spolupráci není málo, jde o neustálou snahu přibližovat se ideálu efektivní spolupráce, avšak jakákoli snaha má zásadní hodnotu a význam v edukačním procesu“.
Závěr
Nelze pochybovat o významu spolupráce rodiny a mateřské školy, protože její úspěšnost determinuje působení dítěte v prostředí institucionální výchovy. Na základě výše uvedených zjištění se jeví jako významné determinanty vzájemné spolupráce následující činitele: přístup učitele, vytvoření důvěrné atmosféry, otevřená komunikace, vzájemný respekt, podněcování ke spolupráci. Ale ani pedagogická odevzdanost učitele nezajistí efektivní spolupráci, a proto je nutné nahlížet na druhou stranu mince, a tou je přístup, zájem rodiče. Jak uvádí T. Slezáková (2012, s. 104), \"rodič se musí cítit ve školním prostředí vítán. Pouze společný konsensus obou složek zajistí jednotné působení na samotné dítě \". Můžeme konstatovat, na základě myšlenek E. Mendelové, H. Zelené, S. Grofčíkové (2019), že cestou ke zlepšení spolupráce je včasná příprava budoucích učitelů, tzn. v pregraduální přípravě věnovat větší pozornost rozvoji komunikačních, konzultačních a poradenských kompetencí.
Autorka: Mgr. Libuše Gužíková Univerzita Konstantina Filozofa, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky Příspěvek je dílčím výstupem vědecko-výzkumného projektu UGA č.j. V/4/2022 s názvem Socioekonomický status rodiny a prospěch žáka ve škole.
Seznam bibliografických odkazů
BAECK, U.-D.K. Beyond the Fancy Cakes. Teachers' Relationship to HomeSchool Cooperation in Study From Norway. [online] In International Journal o Parents in Education. 2015, vol. 9, no. 1. pp. 37-46. ISSN 1973–3518. [cit. 2021-12-06] Dostupné na odkazu https://site.uit.no/baeck/files/909e0a9db4d3dd1680db335705fab187
BÖÖK, L. M., PERÄLÄ-LITTUNEN, S. Responsibility in Home–School Relations — Finnish Parents' Views. [online] In Children & Society. 2015, vol. 29, no.6. pp. 615-625. ISSN 1099-0860. [cit. 2021-12-05] Dostupné na odkazu: https://onlinelibrary.wiley.com/toc/10990860/2015/29/6
COTTLE, M., ALEXANDER, E. Parent partnerství a „kvalita“ early years services: practitioners' perspectives. [online] In European Early Childhood Education Research Journal. 2013, vol. 22, no. 5. pp. 637-659. ISSN 1752-1807. [cit. 2021-12-03] Dostupné na odkazu: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/1350293X.2013.788314?scroll=top&needAccess=true
DRIESSEN, G., SMIT, F., SLEEGERS, P. Parental Involvement and Educational Achievement. [online] In British Educational Research Journal. 2005, vol. 31, no. 4. pp. 509-532. ISSN 1469-3518. [cit. 2021-11-24] Dostupné na odkazu: https://doi.org/10.1080/01411920500148713
EPSTEIN, L. J. School/family/community partnerships. [online] In Phi Delta Kappan. 1995, vol. 76, no. 9. pp. 701-713. ISSN 1940-6487. [cit. 2021-12-01] Dostupné na odkazu: https://www.proquest.com/docview/218509027?accountid=32244
GAVORA, P., MAJERČÍKOVÁ, J. Vnímaná zdatnost (self-efficacy) učitele: oblast vyučování a oblast spolupráce s rodiči. [online] In Pedagogická orientace. 2012, roč. 22, čj. 2. S. 205-221. ISSN 1805-951. [cit. 2021-11-28] Dostupné na odkazu: https://journals.muni.cz/pedor/article/view/775/697
GULEVSKÁ, V. Teachers' Perceptions of Parental Involvement in Primary Education. [online] In Иновације у настави. 2018, vol. 31, no. 1. pp. 134-140. ISSN 2335-0806. [cit. 2021-11-30] Dostupné na odkazu: https://scindeks-clanci.ceon.rs/data/pdf/0352-2334/2018/0352-23341801134G.pdf
HEJZLAROVÁ, E., MOURALOVÁ, M., KONRÁDOVÁ, K. Nástup do veřejné mateřské školy v České republice: sonda do adaptace rodiče. [online] In Orbis Scholae. 2021. vol. 15, čj. 1.s. 1-25. ISSN 2336-3177. [cit. 2021-11-17] Dostupné na odkazu: https://www.researchgate.net/publication/353246425_Nastup_do_verejne_materske_skoly_v_Ceske_republice_sonda_do_adaptace_rodice
HELUS, Z. Dítě v osobnostním pojetí: Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. 2004. Praha: Portál. 232 s. ISBN 80-7178-888-0.
HVOZDÍK, J. Základy školní psychologie. [online] 2017. Košice: Univerzita Pavla Josefa Šafárika. 381 s. ISBN 978-80-8152-505-6. [cit. 2021-11-15] Dostupné na odkazu: https://unibook.upjs.sk/img/cms/2017/ff/zaklady-skolskej-psychologie-final.pdf
JUNGWIRTHOVÁ, I. Pohodoví rodiče – pohodové děti: Podporujeme vývoj dítěte. 2009. Praha: Portál. 176 s. ISBN 978-80-7367-536-3.
KEYES, R. C. Parent-Teacher Partnerships: Theoretical Approach for Teachers. [online] In Issues in Early Childhood Education. 2000, vol. 5, no. 7. pp. 107-118. ISSN 1573-1707. [cit. 2021-12-05] Dostupné na odkazu: https://eric.ed.gov/?id=ED470883
KOŤÁTKOVÁ, S. Interakce vzdělávací dyády – rodina a mateřská škola. 2006. In Rodina a mateřská škola - významné činitele podpory nadání. [online] 2006. In Interakce edukační triády RODINA - MATERSKÁ ŠKOLA -ZÁKLADNÍ ŠKOLA imperativ doby“, str. 320-325, ISBN 80-8050-999-9.
KOVIENĖ, S. The Competences of Pedagogues Ensuring Successful Partnership with Parents of the Contemporary Generation: the Attitude of Students – the Future Pre-school Teachers. [online] In Labor et Educatio. 2020, vol. 8. pp. 183-204. ISSN 2544-0179. [cit. 2021-12-04] Dostupné na odkazu: https://rep.up.krakow.pl/xmlui/bitstream/handle/11716/10447/LE008--12--The-Competences-of-Pedagogues--Koviene.pdf?sequence=1&isAllowed=y
KROPÁČKOVÁ, J. Spolupráce mateřské školy s rodinou. [online] In Acta humanica. 2017. roč.14, čís.1. s. 59-71. ISSN 1336-5126. [cit. 2021-12-02] Dostupné na odkazu: https://fhv.uniza.sk/actahumanica/publication/ah_01_2017.pdf
KURINCOVÁ, V. (2009) Dítě mezi rodinou a školou. In Slezáková, T., Kurincová, V. Žák na začátku školní docházky: Edukační podpora učitelů a rodičů. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa. s. 81–148. ISBN 978-80-8094-457-5.
MAJERČÍKOVÁ, J. Rodina a její důvěra ke škole. [online] In Pedagogika. 2011, roč. 2, čj. 1.s. 9-27. ISSN 1338-0982. [cit. 2021-12-06] Dostupné na odkazu http://www.casopispedagogika.sk/rocnik-2/cislo-1/Majercikova.pdf
MAJERČÍKOVÁ, J. Sporné aspekty úzkých vztahů rodiny a školy na začátku vzdělávání. [online] In Studia paedagogica. 2015, roč. 20, čj. 1.s. 30-34. ISSN 2336-4521. [cit. 2021-12-05] Dostupné na odkazu: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/1110/1366
MENDELOVÁ, E., ZELENÁ, H., GROFČÍKOVÁ, S. Teachers individual concept aimed at cooperation with pupils families, In. Doceře. 2019, vol. 3, čj. 3-4. pp. 65-81. ISSN 2559-9240.
MENDELOVÁ, E., ZELENÁ, H., TIRPÁKOVÁ, A. Self-efficacy of students - futures teachers in the cooperation with students' parents. [online] In Ad Alta. 2019, vol. 9, no. 2. pp. 205-209. ISSN 2464-6733. [cit. 2021-12-09] Dostupné na odkazu: http://www.magnanimitas.cz/ADALTA/0902/PDF/0902.pdf
MURRAY, E., MCFARLAND-PIAZZA, L., HARRISON, L. J. Changing patterns of parent-teacher communication and parent involvement from preschool to schol. [online] In Early Child Development and Care. 2015, vol. 185, no. 7. pp. 1031-1052. ISSN 1476-8275. [cit. 2021-12-01] Dostupné na odkazu: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2014.975223
NIESEL, R., GRIEBEL, W. Poprvé v mateřské škole: Rádci pro rodiče a vychovatele. 2005. Praha: Portál. 104 s. ISBN 80-7178-989-5.
ORELL, M., PIHLAJA, P. Cooperation between Home and School in the Finnish Core Curriculum 2014. [online] In Nordic Studies in Education. 2020, vol. 40, no. 2, pp. 107–128. ISSN 1891-5949. [cit. 2021-12-07] Dostupné na odkazu: https://noredstudies.org/index.php/nse/article/view/2224/4148
PODHÁJECKÁ, M., MIŇOVÁ, M. Spolupráce rodiny a školy kooperace rodiny a mateřské školy v kontextu současného pojetí. [online] 2006. In Interakce edukační triády RODINA - MATERSKÁ ŠKOLA -ZÁKLADNÍ ŠKOLA imperativ doby“. s. 278-281. ISBN 80-8050-999-9. [cit. 2021-12-03] Dostupné na odkazu: http://omep.sk/wp-content/uploads/2013/03/zbornik.pdf
POTOČÁROVÁ, M., VANČO, J. Aspekty aktivní spolupráce mezi rodinou a školou. [online] In Sborník Paedagogica. 2012, roč. 24, s. 1 109-132. ISBN 978-80-223-5061-7. [cit. 2021-12-03] Dostupné na odkazu: https://fphil.uniba.sk/fileadmin/fif/katedry_pracoviska/kped/projekty/Archiv_Paedagogica/24_-_8.pdf
PRÜCHA, J., KOŤÁTKOVÁ, S. Předškolní pedagogika. 2013. Praha: Portál. 184 s. ISBN 978-80-262-0495-4.
PUHROVÁ, P. B. Zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování: přehledová studie. [online] In Paidagogos. 2016, roč. 2, čj. 2.s. 90-106. ISSN 1213-3809. [cit. 2021-11-24] Dostupné na odkazu: https://www.paidagogos.net/issues/2016/2/article.php?id=5
PULIŠOVÁ, K. Neklape nám to: učitelé a rodiče žáků prvního stupně základní školy a jejich problémové vztahy. [online] In Studia paedagogica. 2017, roč. 21, čj. 3.s. 168-182. ISSN 2336-4521. [cit. 2021-11-28] Dostupné na odkazu: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/1551/1820
RÖNKÄ, A., PERÄLÄ-LITTUNEN, S. Parental Involvement or Interference? Rural Teachers' Perceptions. [online] In Education Research International. 2021. ISSN 2307-3713. [cit. 2021-12-03] Dostupné na odkazu: https://www.hindawi.com/journals/edri/2021/3182822/
SANDBERG, A., VUORINEN, T. Preschool-home cooperation in change. [online] In International Journal of Early Years Education. 2008, vol. 16, no. 2. pp. 151-161. ISSN 1469-8463. [cit. 2021-12-04] Dostupné na odkazu: https://www.researchgate.net/publication/233191542_Preschool-home_cooperation_in_change
SLEZÁKOVÁ, T. Společně do školy: Rodiče v procesu úspěšného startu dítěte do školy. Bratislava: Iris. 2012. 108 s. ISBN 978-80-89256-81-5.
SYLAJ, V., SYLAJ, A. Parents a Teachers' Attitudes Toward Written Communication and Its Impact in The Collaboration Between Them: Problem of Social Study Education. [online] V Journal of Social Studies Education Research. 2020, vol. 11, no. 1. pp. 104-126. ISSN 1309-9108. [cit. 2021-12-06] Dostupné na odkazu?: https://www.learntechlib.org/p/216440/
ŠEDOVÁ, K. Tiché partnerství: vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. [online] In Studia paedagogica. 2009, roč. 14, čj. 1.s. 28-51. ISSN 2336-4521. [cit. 2021-12-05] Dostupné na odkazu: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/70/172
USTOHALOVÁ, T. Efektivní komunikace – Cesta k úspěšné školní integraci. [online] 2008. Bratislava: Metodicko-pedagogické centrum. 53 sekund. ISBN 978-80-8045-524-8. [cit. 2021-11-28] Dostupné na odkazu: https://mpc-edu.sk/sites/default/files/efbacc244fd3b0d2b8ac646266a81fa5
VERBOVANEC, Ľ., KRÁSNÁ, S. Teorie a praxe výchovy v předprimární edukaci. [online] 2014. Bratislava: Metodicko-pedagogické centrum. 93 sekund. ISBN 978-80-565-0022-4. [cit. 2021-11-30] Dostupné na odkazu: https://mpc-edu.sk/sites/default/files/27331799f5c45b5ca4beea7c1c00dec6
VUORINEN, T., SANDBERGOVÁ, A, SHERIDANOVÁ, S., WILLIAMSOVÁ, P. Preschool teachers' pohledy na kompetence v kontextu domácího a školního vzdělávání. [online] In Early Child Development and Care. 2013, vol. 184, no.1. pp. 149-159. ISSN 1476-8275. [cit. 2021-12-03] Dostupné na odkazu: https://www.researchgate.net/publication/256679835_Preschool_teachers....
VUORINEN, T. 'It's in my interest to collaborate … ' – parents' pohledy na procesy interacting and building relationships with preschool practitioners in Sweden. [online] In Early Child Development and Care. 2020, vol. 191, no. 16. ISSN 1476-8275. [cit. 2021-12-03] Dostupné na odkazu: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03004430.2020.1722116
WESTERGÅRD, E. Teacher Competencies and Parental Cooperation. [online] In International Journal o Parents in Education. 2013, vol. 7, no. 2. pp. 91-99. ISSN 1973-3518. [cit. 2021-12-04] Dostupné na odkazu: https://www.academia.edu/33451714/International_Journal_about_Parents_in_Education_Teacher_Competencies_and_Parental_Cooperation