Úvod

Člověk je tvor společenský, nežije jako izolovaná bytost. Vždy se spojoval, spolčoval, sdružoval do skupin, které mu poskytovaly ochranu, zajišťovaly soudržnost, stabilitu a tím i lepší šanci na přežití a uspokojování potřeb.

Stejně staré, jako lidstvo samé, je i násilí páchané na ženách a dětech. Toto násilí je univerzální ve všech oblastech světa. Postihuje hlavně ženy každého věku, všech sociálních vrstev, kultur, etnických skupin, náboženské příslušnosti, politických a ekonomických systémů. Nerozhoduje ani dosažené vzdělání. Přesto cílené vzdělávání zaměřené na správnou cílovou skupinu může iv této oblasti hodně změnit a eliminovat rizika vzniku samotných patologických jevů.

Kriminalita a globalizace

Ministerstvo vnitra Slovenské republiky dělí kriminalitu podle charakteru trestné činnosti na násilnou, majetkovou, ekonomickou, ostatní, zbývající a mravnostní. Do mravnostní kriminality patří pohlavní zneužívání, znásilnění, obchodování s lidmi.

Podíl mravnostní kriminality na celkové kriminalitě tvoří necelé jedno procento vší zjištěné kriminality a její objasněnost má největší podíl. V roce 2009 za období prvních 9 měsíců bylo zjištěno 636 mravnostních trestných činů, z nichž bylo objasněno až 454. Avšak mravnostní kriminalita patří mezi nejtěžší formy násilí páchaného na ženách a dětech.

V úředních statistikách se však nenachází mnoho případů spadajících do této kategorie kriminality. Je mnoho násilí, které zůstává ututláno z různých důvodů v rodinách. Děti a ženy, které jsou zneužívány, nemají dostatek sil, aby se bránily. Nevědí, kde by měli vyhledat pomoc, nevědí, na koho by se měli s problémem obrátit. Strach je vede k mlčení a přidružuje se i pocit viny, studu a neschopnost přesně definovat, co se vlastně stalo.

Globalizace vede k vytvoření prostředí vhodného pro rozmach stávajících, ale i nových forem kriminality. Otevření hranic vytvořilo podmínky pro rozmach mezinárodního obchodu, financí, komunikace, ale i kriminality. Obchody s drogami, zbraněmi, lidmi, nelegální migrace, praní špinavých peněz, korupce, terorismus a podobně nabývají mezinárodního charakteru, pronikají do oblastí, ve kterých tento druh kriminality byl téměř neznámý. Obyvatelé těchto zemí nebyli na takový vývoj nijak připravováni. Základy výchovy a chování dostávají děti od svých rodičů a prarodičů. Jelikož tito se s uvedenými patologickými jevy nesetkali, neumí ani své potomky připravit na obranu před nimi. V primární prevenci tedy chybí významný prvek, kterým jsou velmi potřebné znalosti.

Deviantnímu chování napomáhá i negativní vliv masmédií, především televize s vysokou prezentací fiktivní i reálné brutality, která vede k otupování citlivosti na zločin. Zvlášť nebezpečné je skryté představování zločinců jako kladných hrdinů, kteří disponují velkým bohatstvím získaným z trestné činnosti a jejichž zákon nikdy nepostihne.

Rovněž v pozitivních rolích jsou představovány i ženy v sexuálním průmyslu. Jsou prezentovány téměř jako celebrity. Realita, kterou je fakt, že jsou to vlastně novodobé otrokyně, zůstává skryta v pozadí.

Obchod s bílým masem – moderní otroctví

Nejběžnější formou násilí páchaného na ženách je týrání manželek jejich intimními partnery. Jednou z nejtěžších forem násilí páchaného na ženách je sexuální násilí. Organizovaný zločin rozvinul obchod se ženami, za který se považuje masové, systematické a hlavně narůstající přesouvání žen z chudších oblastí světa do průmyslových center Západu. Tento obchod je determinován různými důvody a účely. Většinou jde o sex byznys. Ženy jsou často drženy v nuceném manželství, pracují i ​​80 hodin týdně jako dělnice v poloilegálních výrobnách, kde také spávají. Dělají jako pomocnice v domácnosti s neomezenou pracovní náplní. Ze svého otroctví se nemohou dostat, neboť jsou snadno vydíratelné svou poloilegální existencí. Většinou jim chybí pracovní povolení nebo vízum. Ženy, které se dostanou do nelegální činnosti, považují návrat domů za stejně těžký jako setrvání u svého otrokáře. Mají strach, trpí doživotními traumaty a přicházejí o podstatnou část své osobnosti.

Údaje o této trestné činnosti jsou často úmyslně zamlžovány. Ministerstvo vnitra SR uvádí, že jedním z nejpoužívanějších zdrojů informací je každoroční zpráva americké vlády o obchodování s lidmi (Trafficking in Persons Report), podle níž se přes mezinárodní hranice obchoduje přibližně se 600 000 až 800 000 muži, ženami a dětmi ročně. Tyto počty přitom nezahrnují osoby, s nimiž se obchodovalo v rámci území jednoho státu. Zpráva odhaduje, že asi 80 % obětí obchodování tvoří ženy a dívky, a až 50 % obětí je nezletilých. S většinou obětí se obchoduje za účelem sexuálního zneužívání v prostituci, pornografii a podobně, ale zvyšují se i počty obětí zneužívaných k nelegální práci v průmyslu, zemědělství, domácnostech a podobně.

Vedle obchodování s drogami a nelegálním obchodu se zbraněmi se z obchodu s lidmi stal třetí nejvýnosnější typ organizované trestné činnosti. V tomto obchodě se točí množství peněz, které umožňují rozmach jiných trestných činností, zvláště korupce, která otupuje ostří zákonů. Úřad pro drogy a kriminalitu Organizace spojených národů (UNODC-United Nations Office for Drugs and Crime) uvádí, že zisky z tohoto obchodu se mohou pohybovat mezi 7-10 miliardami dolarů ročně.

Jelikož se jedná o vysoce organizovanou nezákonnou činnost na mezinárodní úrovni, odhady o přesném rozsahu a kvantifikaci obětí obchodování s lidmi se liší. Obecně se odhaduje, že počty odhalených případů tvoří jen špičku ledovce. Kromě strachu obětí, často iv důsledku nedostatku důkazů usvědčujících obchodníky s lidmi, k latenci této trestné činnosti významně přispívá také rozdílnost v metodologii sběru údajů a dokonce rozdíly i v samotné definici obchodování s lidmi v jednotlivých zemích.

Lidé, kteří prodávají ženy, odhadem měsíčně vydělají milion dolarů. Přitom je jen malá pravděpodobnost, že je někdo udá, odhalí, případně potrestá. Nejvíce se obchoduje s mladými dívkami, ale existuje i mnoho obchodů s dětmi, z nichž mnohé mají jen 4 roky. Mnohé „modelingové“ agentury nabízejí slavný a bohatý život. Pracovní agentury slibují skvělou práci s nadprůměrným výdělkem. Ročně takto zmizí několik tisíc dívek, které se už nikdy nenajdou nebo najdou mrtvé. Je jen velmi malá pravděpodobnost, že policie přijde na obchod s bílým masem, dívky najde a pasáky zavřou do vězení. Podle odhadu je v obchodu s bílým masem oběťmi přibližně 800 tisíc lidí. Dětí, ženy... Oběti často pocházejí z marginalizovaných skupin, případně z chudých oblastí. Pro mnohé ženy je odchod na Západ jedinou možností jak zaopatřit své děti, svou rodinu, jak je doslova zachránit hlady. Tyto potenciální oběti nemohou očekávat podporu od státu ani od rodiny. Manželé jsou ve většině případů nezaměstnaní. Nevidí východisko ze své situace, ztrácejí sebedůvěru, přepadávají alkoholu, hazardním hrám, uchylují se k drogám a násilnostem.

Obchod se ženami má stejné zákonitosti jako každý jiný obchod. Na jedné straně je nabídka, na druhé poptávka. Mezi tím je zboží. Tento obchod funguje proto, že má odbyt. Kupující, odběratelé, jsou majetní, často velmi vlivní lidé. Podle zákonů se nedopouštějí žádného trestného činu, jsou nepostižitelní. Protiprávního jednání se dopouštějí jen prodávající a co je obzvláště nelogické, často i ženy, které jsou zbožím.

Celý proces obchodu s bílým masem probíhá téměř šablonovitě. Obchodníci vyhledávají vhodné oběti a vyvážejí je za hranice vlasti. Tam jim odeberou cestovní doklady, peníze, mobilní telefony. Znemožní jim volný pohyb a jakýkoli kontakt s příbuznými. Negativní roli hraje i neznalost cizích jazyků. Pokud žena musí být přinucena k prostituci násilím, používá se ze začátku k oslabení její vůle bitva, držení o hladu a žízně, znásilňování, alkohol, drogy. Jsou znásilňovány často celými skupinami a tak mnoho a tak dlouho, až si připadají tak špinavé a bezvýznamné, že jsou ochotny dělat cokoliv, jen aby přežili. "Mají těžká fyzická poškození a psychická traumata na zbytek svého života. Trpí nejtěžšími formami post-traumatických stavů, neschopností navazovat společenské kontakty, ztrátou vlastní hodnoty, smyslu života, víry v budoucnost. Mají strach, pocit viny a beznaděje".(1)

Vzdělávání rodin jako součást primární prevence

Na oficiální internetové stránce Ministerstva vnitra SR se uvádí, že jednou z hlavních příčin obchodu s lidmi je využívání složité ekonomické situace části obyvatelstva ve zdrojových zemích a následné úsilí pachatelů nalákat především mladé lidi na vidinu rychlého výdělku v zahraničí. Cílem obchodování s lidmi je nejčastější kořist z prostituce, ale i další formy vykořisťování, jako jsou nevolnictví, nucené práce, otroctví, odebírání orgánů a podobně, a právě proto se oběťmi stávají mladí lidé, převážně osoby ženského pohlaví. Tato trestná činnost je páchána zejména na ženách ve věku od 15 do 24 let, se základním až středoškolským vzděláním, ze slabších sociálních vrstev.

„Pachatelé jsou více než v osmdesáti procentech osoby mužského pohlaví, z nichž naprostá většina je ve věku 30 až 40 let, méně výrazná skupina pachatelů je ve věku 18 až 30 let, přičemž mají nejčastěji dosaženo pouze základního vzdělání.“(2)

Z uvedeného vyplývá, že dosažení vysokoškolského vzdělání vytváří předpoklady pro prevenci v oblasti mravnostní kriminality a to například tím, že vzdělaní lidé si snáze najdou práci, která je finančně lépe ohodnocena a tím si umí zajistit své sociální jistoty.

Avšak ne všichni lidé mohou mít vysokoškolské vzdělání. Všichni však mají stejné právo na ochranu své osobnosti vůči násilí, kterým obchod s bílým masem je. Aby si však uvědomili každodenní hrozící nebezpečí, jehož obětí se může stát kdokoli, ať už přímo nebo nepřímo (rodiče, příbuzní, ...), mají právo být o tomto nebezpečí informováni, mají právo znát následky, mají právo být tak zajištěni, aby nebyli odkázáni využít pochybných slibů otrokářů současné doby.

Legislativa zahrnuje obecně tato práva, jejich realizace v praktickém životě však není na požadované a přiměřené úrovni. V tomto směru je otevřená příležitost pro vzdělávání rodin, například prostřednictvím masmédií, aktivů, různých sdružení a podobně. Řešení problému by se měli věnovat i političtí kandidáti ve svých předvolebních slibech a hlavně v jejich plnění. Vzdělávat v této oblasti by se však neměly jen potenciální oběti byznysu, ale i konzumenti. Neboť bez poptávky nebude ani nabídka, tedy nebude zapotřebí ani zboží, tedy oběti.

Závěr

Obchod s lidmi na území České republiky je poměrně novým fenoménem. Jeho nástup a následný rozvoj je spojován se specifickou migrační situací po uvolnění režimu na státních hranicích evropských států začátkem 90 let 20. století. V té době se především ženy z východní a jihovýchodní Evropy staly žádaným zbožím na západoevropském trhu. Tento jev zasáhl i Slovenskou republiku, která se v průběhu 90 let změnila z čistě zdrojové země na zemi zdrojově-tranzitní, a zároveň došlo ik rozvoji dalších forem obchodování s lidmi, včetně pracovního vykořisťování. Důvodem těchto změn byl zejména přechod na tržní systém ekonomiky, rostoucí poptávka po levné pracovní síle v tzv. sexbyznysu, a také sousedství s Rakouskem a Českou republikou.

Různé formy obchodování s lidmi se táhnou celou historii lidstva. Každá doba měla své zvyklosti, kulturu, legislativu. Mnohé vlády se snažily problém řešit zákazy nebo i legalizováním. V každé době však v tomto obchodě byly velké zisky, které převýšily jakákoli opatření.

Násilí, které doprovází obchod s lidmi, ve své podstatě není jen politický či společenský problém. Je to utrpení, které prožívají jednotliví, konkrétní lidé, kteří si nezaslouží žít v hanbě, bolesti, ponížení, bez lepší perspektivy.

K úspěšnému potlačení tohoto násilí jsou zapotřebí zejména dobré zákony, kvalitní přeshraniční boj proti organizovanému zločinu, dobře vedené trestní procesy, programy pro rizikové skupiny a také podpůrný přístup k prostituci. Jednou z forem primární prevence je vzdělávání veřejnosti, směřující k odmítání jakýchkoli znevažujících zneužívání lidí. Vyšší povědomí možných obětí ztíží proces dodávání zboží. Uvědomělost konzumentů – kupců bude znamenat nižší zájem. Důsledné šetření morálních zločinů a spravedlivé tresty pro obchodníky mají být součástí prevence.

Talmud uvádí: "Kdo by zničil jednu, jedinou duši, bude považován za člověka, který zničil celý svět; a kdo zachrání jednu jedinou duši, bude považován za člověka, který zachránil celý svět."

Autor: Ján Gurský Použitá literatura:

  1. HRONCOVÁ, J. – EMMEROVÁ, I. 2008. Sociálie 2007: Prevence sociálně-patologických jevů u dětí, mládeže a dospělých. Banská Bystrica: Univerzita Mateje Bela, 2008. 397 s. ISBN 978-80-8083-595-8.
  2. SCHAVEL, M. et al. 2008. Sociální prevence. Prešov: VŠ ZaSP sv. Alžběty Bratislava. 2008. 139 s. ISBN 978-80-89271-22-1.
  3. STIFTUNG, F. E., 2000. Pohledy na obchod se ženami. Bratislava. 2000. ISBN 80-88935-78-4.
  4. Ministerstvo vnitra SR. Obchodování s lidmi. [cit. 2010-10-03] Dostupné na internetu:

(1) STIFTUNG, F. E.: Pohledy na obchod se ženami. Bratislava: 2000 14. (2) MINISTERSTVÍ VNITRA SR: Obchodování s lidmi. [cit. 2010-10-03] Dostupné na internetu: http://www.minv.sk/?obchodovaniesludmi

Příspěvek zazněl na V. ročníku vědecké konference s mezinárodní účastí pod názvem 'Sociálně-patologické jevy a marginalizované skupiny', kterou zorganizovali Ústav Královny Klid z Medžugorje Bardejov, Institut mezioborových studii Brno, Filozofická fakulta UPJS Kosice a kono. Bardějovy.