Děti zahraničních Slováků se v červenci na Slovensku zdokonalovaly nejen v češtině. V programu Letní školy pro mladé krajany se objevila i podnětná přednáška o Evropském roce rozvoje a možnostech jeho podpory – například formou dobrovolnictví.

Centrum dalšího vzdělávání (sekce Jazykové a odborné přípravy cizinců a krajanů) Univerzity Komenského v Bratislavě každoročně v červenci pořádá Letní univerzitu v Modre-Harmonii pro zahraniční Slováky a Slovenky z Ukrajiny, Maďarska či ze Srbska. Jde o vzdělávací akci pro mladé krajany - středoškolské studenty, mluvící česky, kteří možná za pár let budou studovat na univerzitách na Slovensku.

Do jejich bohatého programu, plného indoorových i outdoorových aktivit a zlepšování češtiny, se vtesnala v polovině července i návštěva Zastoupení Evropské komise v SR, a především přednáška o cílech a aktivitách Evropského roku rozvoje v bratislavském Evropském informačním centru (EIC). Začít je třeba od nás samotných

Dva studenti ze Srbska, šest z Maďarska a devět z Ukrajiny ve věku 17-19 let se dozvěděli v EIC během přednášky informace o fungování Evropské unie (EU), o možnostech studia přes program Erasmus+, ale jádro přednášky tvořily informace o Evropském roce rozvoje – o jeho cílech, aktivitách a možnostech. Málokdo si uvědomuje, že EU je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě. Díky závazkům členských států EU k oficiální rozvojové pomoci – příspěvky vedou ke zkvalitnění života přibližně 1,2 miliardy lidí v nejchudších zemích světa. Mezi programové země, kde realizuje Slovensko své projekty rozvojové spolupráce, patří Keňa, Afghánistán, Moldavsko a Jižní Súdán.

Rok 2015 je jako Evropský rok rozvoje klíčový z několika důvodů. Letos vyprší termín, který si téměř dvě stě zemí na půdě OSN stanovilo pro naplnění osmi Miléniových rozvojových cílů (MRC). Od podzimu původních osm MRC nahradí nových 17 Trvale udržitelných cílů. Konečně si více lidí uvědomuje, že při chápání a naplňování daných cílů nejde jen o země tzv. Třetího světa. Důležité je, abychom se neskrývali za nějakou větší skupinu, ale abychom začali sami od sebe - heslo 'mysli globálně, konej lokálně' není fráze, je třeba ho brát opravdu vážně.

Podle výsledků průzkumu Eurobarometr o Evropském roce rozvoje (ERR2015) až 89 % Slováků nevědělo, že rok 2015 je prohlášen Evropským rokem rozvoje. Zajímavé je, že až 53 % respondentů v ČR souhlasí s tím, že boj proti chudobě v rozvojových zemích má pozitivní vliv i na občany EU. Až 83 % občanů EU se domnívá, že je důležité pomáhat v rozvojových zemích – v zemích s nižšími příjmy. Zároveň však 44 % občanů EU neví, kam jdou a jak jsou použity jejich peníze (příspěvky jejich země v rámci oficiální rozvojové pomoci).

Mladí účastníci Letní školy pro krajany se během přednášky ptali, jak lze podpořit Evropský rok rozvoje, resp. jak se do něj zapojit. Stačí přitom jen trochu popřemýšlet a něco jednoduchého navrhnout. Někteří studenti zmínili, že jejich rodiče nakupují Fair trade výrobky. Férový obchod, podpora lokální produkce potravin či návštěva farmářských trhů se samozřejmě počítá mezi dobré nápady. Jiní studenti zmínili třídění odpadu a šetření zdrojů. Další z možností je samovzdělávání (získání znalostí v oblasti mezinárodního rozvoje), nebo aktivní zapojování se do aktivit komunitních center či nevládních organizací – dobrovolnictví.

Možnosti rozvojového dobrovolnictví

Účastníci letní školy pro mladé krajany v ČR správně zadefinovali dobrovolnictví jako činnost lidí, kteří jsou dobrovolně a bez finanční odměny zapojeni do konkrétního projektu ve prospěch někoho/něčeho jiného. Dlouhodobé dobrovolnictví doma či v zahraničí může u mladého člověka pozitivně změnit žebříček hodnot i plány do budoucna (o nabytí nových dovedností, zkušeností, jazykové vybavenosti či kontaktů ani nemluvě).

Mladí lidé ve věku od 18 do 30 let mohou zakusit dobrovolnictví v EU, ale už i ve vybraných rozvojových zemích přes Evropskou dobrovolnou službu (EDS), financovanou ze zdrojů EU. Pro zkušené experty nad 30 let je zde například Program na vysílání dobrovolníků do rozvojových zemí v rámci oficiální rozvojové pomoci SR, který financuje MZVaEZ SR. V roce 2014 až 11 slovenských institucí vyslalo 43 lidí na 3-6měsíční projekt rozvojové spolupráce do 16 rozvojových zemí (polovina expertů byla vyslána do Keni). Jde většinou o účast na projektech v oblasti sociální práce, komunitního rozvoje, zdravotní péče či vzdělávání (poskytování služeb lokální komunitě, zprostředkování know-how, předávání zkušeností).

Ať už je člověk před třicátkou nebo po ní – stále může své zkušenosti předávat a jiné naopak nabýt právě prostřednictvím rozvojového dobrovolnictví.

Text: Božena Markovič Baluchová