Sborník příspěvků z 5. konference psychologie zdraví, Bratislava, 2010

Dne 19.května 2010 se konala v Kongresovém sále MZ SR na Kramárech v Bratislavě 5. celoslovenská konference Psychologie zdraví 2010 s mezinárodní účastí. Konferenci organizovala sekce psychologie zdraví SPS při SAV ve spolupráci se sekcí zdraví Ministerstva zdravotnictví SR. Na přípravě akce se dále podíleli: Národní ústav srdečních a cévních chorob v Bratislavě, VŠZaSP sv. Alžběty v Bratislavě, Kancelář WHO na Slovensku, KISH Košice, Katedra psychologie FF KU v Ružomberku a Katedra psychologie FF TU v Trnavě. Příhovor

Program letošního setkání byl částečně ovlivněn výzvou pracovního semináře organizovaného sekcí podpory zdraví na půdě MZ SR v červnu 2009 Výchova ke zdraví a preventivní medicína. Diskusní vstupy účastníků uvedeného workshopu, včetně MUDr. E. Kováče a zástupkyň zdravotních pojišťoven - profesí lékařky, které se staly pacientkami - potvrdily absenci psychologického a lidského přístupu klinických zdravotníků ve vztahu k pacientům v konkrétních případech. Zároveň nepřítomnost předních klinických a pedagogických autorit, uvedených v seznamu oslovených účastníků workshopu nasvědčovaly paradoxnímu zájmu o problematiku, ne-li ignorování prevence a podpory zdraví.

Téma podpory zdraví nebo výchovy ke zdraví a prevence onemocnění je stále aktuální a velmi komplikovanou oblastí, ve které se prolínají sféry zájmu a působení klinické medicíny, veřejného zdravotnictví a ostatních vědních disciplín, včetně psychologie a sociologie. V kontextu vývoje zbývajících dvou desetiletí se např. prevence kardiovaskulárních onemocnění v klinickém pojetí omezila na farmakologické ovlivňování rizikových faktorů, na podceňování aktivit „nekliniků“ az toho vyplývajících paradoxů v prevenci a podpoře zdraví.

Jedním z cílů tohoto setkání bylo vyvolat veřejnou, mezioborovou diskusi na podporu zdraví a prevenci onemocnění, pokračovat v ní za účasti kompetentních odborníků, zlepšit informovanost zájemců o problematiku. Zároveň definovat pozici psychologie, zejména psychologie zdraví v těchto aktivitách. Byla a je snaha pokračovat v trendu vytyčeném předchozími setkáními zájemců o psychologii zdraví, věnovat se aktuálním profesionálním psychologickým i hraničním mezioborovým problémům týkajících se psychologie zdraví, behaviorálnímu managementu zdraví, podpoře zdraví a prevenci onemocnění.

Program konference byl zaměřen na dva odborné tematické okruhy: 1. podpora zdraví a psychologie zdraví a 2. resilience zdraví. Obě byly kvalitním doplňkem hlavních chodů konference.

Stává se tradicí, že úvodní přednášku na našich setkáních má prof. I. Štúr. Kategorie zdraví má své nadčasové dimenze, má svoji filozofii, psychologii, sociologii, ale zejména logiku a etiku, na což se v dnešní zkomercionalizované době zapomíná. V období globalizace a neúprosných, tvrdých komerčních faktů. Autor, jako reprezentant těchto myšlenek, se prezentoval kouzlem a charismatem jemu vlastním.

V bloku Podpora zdraví vedoucí regionálního úřadu VZ v Košicích MUDr. Jana Kollárová zdůraznila význam a potřebu aplikované psychologie zdraví a psychologů v podpoře zdraví. Systematická spolupráce v této oblasti je spíše výjimkou než pravidlem. Jedná se o pozitivní výzvu a konstruktivní nabídku pro část psychologické obce.

Vysoký informační standard, faktografická a chronologická preciznost a aktuálnost jsou charakteristické pro prezentace doc. Kebzu, předsedy sekce PZ ČMPS ze SZU Praha. Toto potvrdil i ve svém příspěvku Podpora zdraví - historie a současnost ve světě a v ČR. Navzdory určitému organizačnímu a metodickému předstihu jsou problémy spojené s realizací zdraví podpůrných aktivit v ČR a SR společné a selhávají ne na odborných kompetencích, ale na ekonomických a politických zájmech „lídrů“ a... iracionální intoleranci.

Doc. MUDr. L. Bacharová přednášela o chronickém dilematu dvou různých, často neslučitelných rolí v práci lékaře: jako klinika a manažera. Extrémní nároky na obě formy profesionálních identit a nedostatečné mezioborové kompetence mohou vést k chybám jak v klinické práci, tak při práci s lidskými zdroji. Jak v pre-, tak postgraduální edukaci a také klinické či organizační praxi je prostor pro aplikaci poznatků psychologie i PZ v rámci zvýšení efektivnosti aktivit.

Diskuse k prezentaci Dr. Brukkerové a kol. Výchova ke zdraví a podpora zdraví naznačila, že tématu by bylo třeba věnovat větší prostor k odstranění nejen sémantických a jazykových disproporcí a stanovení priorit v investici do vzdělávání zdravotníků zejména na SZU tak i v širší populaci.

Při hodnocení rizikového chování zdravotníků a podpoře zdraví nestačí konstatovat známé věci o rizikovosti prostředí, ve kterém se zdravotníci pohybují. PZ by měla nabízet konkrétní opatření ke zmírnění vlivu profesionálního rizika na zdraví zdravotníků a tím zkvalitnit diagnostický a terapeutický proces, shrnul Dr. Selko.

MUDr. Zorka Gerová z poradny zdraví RÚVZ v Bratislavě referovala o Projektu podpory kardiovaskulárního zdraví v prostředí základních škol městské části Bratislava - Petržalka. Zjištění byla šokující; kromě neuspokojivého stavu kardiovaskulárních rizikových faktorů u dětí opět vystoupila do popředí otázka rizikovosti profese učitelů a potřeba věnovat se tomuto známému a přesto choulostivému tématu iz hlediska psychologie a podpory zdraví.

Zajímavou prezentaci kolektivu Madarásová-Gecková, Kolarčík a spol. Výzkum sociálních determinánt zdraví ve skupině romské mládeže. Navzdory rozsáhlým znalostem některých diskutujících, problematika zdraví této minority, jakož i mnohé jiné problémy s ní související, se neřeší.

Přednáška Mgr. P. Šťastného, J. Potúčková a spol. z OZ Stop kouření: Prevence závislostí a podpora zdraví zaujala svou vysokou erudovaností v problematice, zároveň autor upozornil na význam OZ v podpoře a prevenci zdraví, zejména co se týká boje s tolerovanými závislostmi. Na jedné straně obdivuhodné nasazení, vysoké pracovní tempo, na druhé straně nepochopení kompetentních a nedocenění práce zákonitě vedou k vyhoření a ztrátě nadšení. Na Slovensku zatím není prajné prostředí pro aktivity podobného druhu.

K bloku 2. Resilience: Přestože publikace Doc. Ivy Šolcové z Prahy Vývoj resilience v dětství a dospělosti je útlá, obsahuje kvantum kvalitních faktografických údajů. Je precizní, srozumitelně a důsledně sestavená. Škoda, že v důsledku „prevence časového stresu“ moderátorem bloku při představení této publikace se nevyužila přítomnost autorky k bohatší diskusi k tomuto zajímavému tématu.

Doc. Dr. G.Bianchi a spol. nabídli zajímavou a diskusi provokující téma Resilience a síla žen. Přestože autoři reprezentují pracoviště základního výzkumu, cíl byl výsostně a prakticky zaměřen. Osobně si cením snahy autorů, přestože i v rámci jednoho oboru a společného cíle máme rozdílnou terminologii. Dr. Víra Diešková se zabývala tématem Resilience a její podpory z generačního hlediska zdůraznila význam raných vývojových stádií při formování resilience. Z dalších prezentovaných přednášek: Dr. I. Schusterová z katedry psychologie TU se zamýšlela nad zadostiučiněním ze soucitu u krizových pracovníků jako ochranou před vyhořením. Tématu syndromu vyhoření u studentů pomáhajících profesí, konceptu „sence of coherence“ a sebeúctě, které jsou součástí grantové studie, se věnovaly PhDr. Z. Škodová a spol. z Martina. Doc. B. Vašena z Ostravské univerzity prezentoval v práci Některé faktory psychické pracovní zátěže a hardines své precizní statistické analýzy rizikových a protektivních proměnných u učitelů. Dr. M. Vavricová v přednášce Sebekontrola jako faktor zvládání zátěže se zaměřila na význam autoregulačních mechanismů osobnosti ve vztahu ke zdraví.

V části 3. Varia, zazněly příspěvky: Kvalita rozdělení volného času a spokojenost se životem doc. Stempelové a Topolské, Terapeutický potenciál volnočasových aktivit v souvislosti se zvládáním u adolescentů od Schusterové a Luptákové z Trnavy. Snaha o vzájemné obohacení a zpestření sociální práce přes prismu psychologie zdraví se realizovala v příspěvcích Mgr. E. Rumančíkové: Tolerance alkoholismu u žen a příspěvku Mgr. T. Braun: Deprese a psychohygiena. Na závěr konference Mgr. L. Harinek v precizním a osobní zkušeností obohaceném příspěvku Úzkost, zvládání, komunikace o onemocnění a kvalita života v dětské onkologii potvrdil, že „jablko nepadá daleko od stromu“ a pokračuje ve šlépějích své babičky – doc. Milady Harinekové. Kompletní texty přednesených a některých vyžádaných prací budou publikovány ve sborníku Psychologie zdraví 2010. Konference se celkově zúčastnilo přes 55 zájemců o psychologii zdraví, což vzhledem k začínající dovolené a pestrou nabídku jiných, snad společensky atraktivnějších akcí není málo. Roste zájem o konferenci ze strany studentů. Zájem „klinických“ pracovníků reflektuje aktuální stav v psychologické obci na Slovensku.

Snad nebude nekritické konstatování, pokud uvedu názor organizátora, že konference splnila svůj náročný cíl. K tomuto tvrzení mě opravňují zážitky z účasti na konferenci PZ ČMPS ve Vernířovicích, která se konala po bratislavské konferenci. Kvalitou přednesených prací i počtem účastníků za kolegy z ČR nezaostáváme.

Navzdory „nelukrativnosti“ této akce většina skalních projevila zájem setkat se opět.

Cílem konference je pokračovat v trendu vytyčeném předchozími setkáními zájemců o psychologii zdraví a věnovat se aktuálním, profesionálním psychologickým i hraničním mezioborovým problémům týkajícím se psychologie zdraví, behaviorálnímu managementu zdraví, podpoře zdraví a prevenci onemocnění.

Téma podpory zdraví nebo výchovy ke zdraví a prevence onemocnění je stále aktuální a velmi komplikovaná oblast, ve které se prolínají sféry zájmu a působení klinické medicíny, veřejného zdravotnictví a ostatních vědních disciplín, včetně psychologie a sociologie. V kontextu vývoje zbývajících dvou desetiletí se např. prevence kardiovaskulárních onemocnění v klinickém pojetí omezila na farmakologické ovlivňování rizikových faktorů, podceňování aktivit „nekliniků“ az toho vyplývajících paradoxů v prevenci a podpoře zdraví.

Jedním z cílů setkání je vyvolat veřejnou, mezioborovou diskusi o podpoře zdraví a prevenci onemocnění, pokračovat v ní, zlepšit informovanost zájemců o problematiku. Zároveň definovat pozici psychologie, zejména psychologie zdraví v těchto aktivitách