Slovensko vnímá Moldavskou republiku navzdory nemalým ekonomickým problémům jako zemi s potenciálem růstu a integračními ambicemi. Ne náhodou je od roku 2009 Moldavsko prioritní zemí (zprvu projektovou, později programovou) v rámci Oficiální rozvojové pomoci (ODA) SR a počet projektů, podpořených z financí Slovak Aid roste. Rozvojový diplomat, Peter Tomášek, uvádí konkrétní příklady pomoci a slovensko-moldavské spolupráce. Moldavsko je od roku 2009 prioritní zemí slovenské ODA; v létě 2013 byl v Moldavsku otevřen zastupitelský úřad SR a na podzim 2013 podepsána mezivládní dohoda o rozvojové spolupráci. Kolik rozvojových projektů tam bylo zatím dohromady realizováno?

Moldavsko je od roku 2014 (ve smyslu Střednědobé strategie ODA na období 2014-2018) programovou zemí slovenské ODA, což znamená, že spolu s Kení a Afghánistánem představuje z teritoriálního hlediska prioritní zaměření. V roce 2014 byla pro Moldavsko vyhlášena samostatná výzva k podávání projektů, v rámci které bylo schváleno 6 nových projektů v celkové částce cca 600 000 EUR. Realizace těchto projektů začíná postupně na podzim 2014. Kromě toho bylo v roce 2014 schváleno a implementováno 20 mikrograntů – malých projektů do 5 000 EUR, určených zejména pro venkovské komunity. Do roku 2014 bylo Moldavsko projektovou zemí v rámci výzev pro země Východního partnerství. Celkově bylo do roku 2014 realizováno 12 projektů v částce více než 1 milion. EUR a 42 mikrograntů v částce 200 tis. EUR.

Prostřednictvím programu CETIR jsou realizovány krátkodobé studijní pobyty (do 5 dnů) moldavských expertů na Slovensku, nebo naopak: slovenské experty v Moldavsku. Samotné aktivity probíhají ve formě workshopů, resp. pracovních setkání, zaměřených na předání zkušeností slovenských institucí - potřebných pro budování kapacit jejich moldavských protějšků.

Prvním krokem je identifikování specifického „know-how“, se kterým potřebuje moldavská strana pomoci; následně pomůže Velvyslanectví SR v Kišiněvě, jakož i SAMRS v Bratislavě identifikovat vhodnou slovenskou instituci pro sdílení zkušeností. Pokud slovenská instituce souhlasí a má dostatečné kapacity na realizaci CETIR projektu, dohodne se způsob realizace. V některých případech více vyhovuje zrealizování workshopu slovenskými experty pro větší počet účastníků přímo v Moldavsku, jindy je vhodnější studijní návštěva expertů z MR tak, aby mohli vidět fungování slovenských institucí v praxi.

V roce 2014 byly zrealizovány například. workshopy Antimonopolního úřadu SR pro moldavskou Radu pro konkurenci; návštěva zaměstnanců Prezidentské kanceláře MR v Kanceláři prezidenta SR a dlouhodobě funguje spolupráce prostřednictvím odborných stáží mezi Sborem vězeňské a justiční stráže a Vězeňskou službou Moldavska.

Jaké je sektorové zaměření slovenské ODA v Moldavsku?

V květnu 2014 byla schválena Strategie SR pro rozvojovou spolupráci s Moldavskou republikou na roky 2014-2018, v níž jsou definovány dvě sektorové priority: První: Dobrá správa věcí veřejných – s cílem: „Sdílením transformačních zkušeností SR podpořit budování stabilní a demokratické Moldavské republiky s efektivně fungující státní správou, samosprávou a silnou občanskou společností“.

Druhá priorita: Voda a sanitace – s cílem: „Zlepšit kvalitu života a zdraví obyvatel Moldavska prostřednictvím efektivního a udržitelného hospodaření s vodními zdroji a odpadem“.

V jakém stavu je v Moldavsku nevládní sektor a jakou formu podpory či pomoci z naší strany vyžaduje?

Nevládní sektoru se postupně, i díky podpoře zahraničních donorů, postupně rozvíjí a stává se důležitou součástí společnosti. Intenzivní zahraniční pomoc však vývoj v této oblasti do určité míry i deformuje, když podporu ve formě rozvojových projektů získávají zejména silné, již etablované nevládní organizace z hlavního města. Na druhé straně poměrně málo je rozvinuta „grass-roots“ občanská společnost (zejména v regionech), která by aktivizovala lidi směrem ke zlepšení podmínek v jejich vlastních městech a obcích.

Ze strany SR by bylo vhodné podporovat občanský aktivismus, posilování lokálních iniciativ v oblasti demokratizace, místního rozvoje, životního prostředí, se kterými máme v posledních letech v SR dobré zkušenosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem a mladým lidem, kteří jsou otevřenější novým pohledům na společnost a v budoucnu mohou sami iniciovat důležité aktivity občanské společnosti.

Jaké formy pomoci jsou obvyklé? Jaké nástroje používá MZVaEZ SR či přímo ZÚ SR v Kišiněvě?

Základním nástrojem jsou bilaterální projekty. malé dotační schémata. Tyto jsou podávány v rámci výzvy vyhlašované SAMRS slovenskými organizacemi, které podávají projekt spolu s moldavským partnerem.

Dále jsou to mikrogranty, které patří do kompetence velvyslanectví a již zmíněné projekty CETIR. Pro MR je také otevřen program podnikatelských partnerství (zaměřen na podporu úspěšných podnikatelských nápadů v MR ve spolupráci se slovenskými partnery).

V budoucnu plánujeme zavedení i dalších nástrojů. SAMRS ve spolupráci s velvyslanectvím by měla identifikovat, formulovat a následně realizovat vlastní rozvojové projekty. Plánována je také realizace trilaterálních rozvojových projektů (např. s ČR).

Pomalu se do povědomí kromě velkých grantových schémat podpory dostávají do povědomí i jednodušší formy podpory, tzv. . Mikrogranty. Jak rychle jsou tyto finance utraceny?

O mikrogranty je poměrně velký zájem. Jejich příprava a implementace jsou poměrně jednoduché, ale problémem zůstává kvalita předložených žádostí, protože moldavské subjekty nemají potřebné znalosti a zkušenosti s přípravou a realizací projektů.

V letošním roce bylo podpořeno v MR celkem 20 mikrograntů, což tvoří až třetinu všech mikrograntů z prostředků SlovakAid.

Tematicky byly zaměřeny zejména na malé rekonstrukce na venkovských školách, podporu sportovních aktivit dětí prostřednictvím nákupu sportovního vybavení, nákup zdravotních pomůcek pro sociálně odkázané pacienty a podobně. Prostřednictvím posledních dvou mikrograntů v letošním roce byly moldavským nemocnicím darovány dvě vozidla záchranné zdravotní služby. Vozidla jsou sice používána, ale byla dodána v dobrém stavu as nadstandardní zdravotnickou výbavou. Vzhledem k aktuálnímu stavu zdravotnické infrastruktury v MR má taková pomoc velký význam.

Nedávno MZVaEZ SR, jakož i SlovakAid zveřejnilo obsáhlou zprávu z Evaluační cesty do Moldavska za 4 konkrétními projekty. Jak splnily očekávané cíle a kritéria evaluace?

Uvedené projekty byly nezávislými evaluátory hodnoceny v zásadě pozitivně a stanovených cílů bylo dosaženo. Samozřejmě, některé aspekty implementace se nevyhnuly kritice – pro nás je to velmi důležitá zpětná vazba s ohledem na nadcházející rozvojové projekty.

Evaluace jednotlivých projektů, ale i celkové strategie bude jedním z klíčových prvků pro úspěšné působení SlovakAid v MR. Nedávno byla schválena Strategie monitorování a evaluace bilaterální rozvojové spolupráce SR a ve spolupráci s UNDP bude SAMRS formulovat detailní rámec plánovaných výsledků a indikátorů pro strategii ODA v MR.

Jak na dané výsledky projektů realizovala lokální komunita, přímí uživatelé pomoci/spolupráce?

Moldavci jsou samozřejmě za projekty rozvojové spolupráce velmi vděční. Ta vděčnost je vždy nejvíce zřetelná na úrovni místních (venkovských) komunit, kde i projekt s malým rozpočtem (např. mikrogrant) může výrazně přispět ke zkvalitnění života obyvatel.

Na druhé straně je MR zemí, která je dlouhodobým příjemcem rozvojové pomoci v poměrně velkém objemu. Tato pomoc může v některých případech snižovat míru vlastní iniciativy a motivovat ke spoléhání se na to, že „naše problémy vyřeší někdo jiný“. Toto je jednou z výzev pro celou donorskou komunitu v MR, která se snaží koordinovat své aktivity tak, aby nedocházelo k duplicitě a aby se projekty dosáhly co největšího efektu.

V roce 2010 a 2014 byl medializovaný projekt "Pitná voda pro obec Dezghinja", který implementovala ADRA Slovensko. V dané oblasti se oživovaly se artéské studny. Jak je na tom Moldavsko, co se týče přístupu k pitné vodě?

Jednoduše řečeno – velmi špatně. Přístup k pitné vodě je jedním z nejvážnějších rozvojových problémů MR, ai proto je jedním z prioritních témat SlovakAid v MR. Na vodovodní síť jsou připojeny asi jen dvě třetiny domácností. Na venkově je to jen asi 37%. Pokud existuje vodovodní připojení, voda často není pitná.

Ještě horší je situace v oblasti sanitace, kdy na venkově prakticky neexistuje kanalizace. Často se tak například stává, že děti ve škole musí chodit na latrínu na dvoře.

V minulosti byla z ČR finančně podpořena kolej Unie slabozrakých, nebo modernizace moldavské veřejnoprávní televize (dokonce za přítomnosti ministra Lajčáka). Jaký zajímavý projekt byste ještě zmínil?

Realizovaných bylo několik zajímavých projektů, ale zmínil bych spíše ty nadcházející, od kterých si hodně slibujeme. Jsou to například: budování kapacit občanské společnosti a místní samosprávy v Gagauzsku, spolupráce ZMOS a Kongresu místních samospráv MR v návaznosti na nadcházející proces decentralizace, vodohospodářské plánování v oblasti sanitace vod nebo podpora integrovaného městského plánování.

Dokdy bude podle vás rozvojová pomoc, resp. spolupráce v Moldavsku (jako zemi, která se snaží vstoupit do EU) potřebná?

Na tuto otázku je obtížné odpovědět. Závisí to v první řadě na samotných Moldavcích, na jejich vlastní iniciativě, ochotě a schopnosti přetvářet vlastní zemi. Sbližování s EU může být samozřejmě důležitým faktorem pro podporu potřebných reforem, ale opět zdůrazním, že závisí na Moldavcích, jak této možnosti využijí. V tomto směru jim může být ČR, jako země, která úspěšně prošla procesem transformace, dobrým příkladem – a to nejen úspěchy, ale i poučeními z některých chyb (jelikož stále máme daleko od dokonalosti)...

Slovensko však rozhodně prošlo úspěšnou změnou v oblasti ekonomiky i společnosti, a na začátku tohoto procesu by asi málokdo řekl, že jednou bude i Slovensko zemí, která se z příjemce stane donorem rozvojové pomoci. Důležitým krokem na této cestě budou pro Moldavce i nadcházející parlamentní volby (koncem listopadu), neboť mohou výrazně rozhodnout o budoucím směřování své země.

Jak ZÚ monitoruje aktivity slovenských dobrovolníků, působících v Moldavsku?

V dosavadním působení ZÚ byl v rámci SlovakAid vyslán do MR zatím jen jeden dobrovolník. Působili zde však i dva dobrovolníci v rámci Evropské dobrovolnické služby. Se všemi jsme byli nebo jsme v kontaktu a pomohli s adaptací na úvod pobytu. Dobrovolníci byli iniciativní a projevili živý zájem o fungování SlovakAid v MR. Prostřednictvím kontaktu se ZÚ měli možnost blíže se seznámit s realizovanými projekty a některé během monitoringu i osobně navštívit.

S dobrovolníky máme velmi dobré zkušenosti a jejich působení v MR velmi podporujeme. Věříme, že v blízké budoucnosti bude v MR působit více dobrovolníků ze Slovenska.

Text: Božena Baluchová, Foto: Peter Tomášek, www.slovakaid.sk