Pomáhat potřebným v oblastech, které se zmítají v humanitární krizi, lze i formou vysílání humanitárních dobrovolníků a dobrovolnic přímo na místa, postižená válkou, zemětřesením či tajfunem. Samotnému vyslání však předchází důsledná příprava, na které si ADRA Slovensko dává mimořádně záležet.
Do dobrovolnické iniciativy „EU Aid volunteers“, kterou před časem spustila Evropská komise, se zapojila jako první slovenská nevládka i humanitární a rozvojová organizace ADRA Slovensko. Byl to logický krok, neboť se budování smysluplného dobrovolnictví doma, ale i ve světě dlouhodobě věnuje. Dosud připravovala mladé lidi na své „mise“ do takzvané „mise“. rozvojových zemí. Nedávno své portfolio rozšířila o management humanitárních dobrovolníků a dobrovolnic. Projektová manažerka ADRA Slovensko, Alena Horváthová, v rozhovoru přibližuje, jak vypadá celá příprava na takový dobrovolnický pobyt v zemi, sužované humanitární krizí. Proč se Evropská komise pustila do projektu přípravy a vysílání humanitárních dobrovolníků a dobrovolnic formou iniciativy EU Aid volunteers? Evropská komise jako hlavní donor projektu svým sloganem: "We care. We act." vyjadřuje svůj cíl dostatečně jasně – je třeba zasahovat všude tam, kde přírodní katastrofa či společenský konflikt intervenci vyžaduje. Protože se to týká nás všech ai na Slovensku bychom měli být solidární k potřebným. A to pořád, nejen jednou do roka – v předvánočním období. Každoročně totiž události typu tajfunů, povodní, extrémního sucha, sesuvů půdy, zemětřesení válečných konfliktů či občanských válek připravují o střechu nad hlavou, potravu, práci, bezpečí a možnost zaopatření rodiny miliony obyvatel především v zemích Globálního Jihu.
Jaký je váš osobní příběh v oblasti dobrovolnictví? Už během školy a následně při práci jsem se zapojovala jako dobrovolnice do různých aktivit doma iv zahraničí. Letos jsem byla například pomoci s programem studijní podpory dětí v Indii, loni jsem se zapojila do sbírky potravin pro nouzné na Slovensku. V ADRA Slovensko jsem dva roky manažovala projekt HVM (Humanitarian volunteering management), který buduje kapacity nevládek, které by rádi připravovaly a vysílaly humanitární dobrovolníky do post-konfliktních zemí.
Jak konkrétně mohou takoví dobrovolníci a dobrovolnice (většinou mladí lidé) pomáhat v rámci humanitární pomoci? Tato pomoc se liší v závislosti na zemi, do které poputují. Přesnou náplň práce dobrovolníka vždy dohadujeme s partnerskou přijímající organizací, do které dobrovolník jde v závislosti na jejich potřebách a aktuální situaci. Vyslaný člověk je pak zapojen do poskytování efektivní pomoci, tedy zabezpečování základních potřeb pro přežití u obětí katastrofy, záchrany životů, jakož i následné obnovy země, ale také do předcházení podobným situacím.
Kolik dobrovolníků a dobrovolnic jste dosud do tzv. rozvojových zemí jako ADRA Slovensko vyslali? Vyslali jsme (pod hlavičkou SlovakAid) čtyřiadvacet lidí do komunit vnitřně přesídlených lidí v Gruzii, členů romské komunity v Albánii, obětí tajfunu na Filipínách, sociálně vyloučených rodin v Keni, začínajících aktivistů na Ukrajině, migrujících lidí v Libanonu, traumat atd.. No šlo o rozvojové dobrovolníky a dobrovolnice. Jejich náplň práce i samotná příprava se liší od té, kterou absolvují vhodní kandidáti v rámci humanitárního dobrovolnictví. Tak, jak se liší okamžitá humanitární pomoc od dlouhodobé rozvojové spolupráce, tak se i mise vyslaných lidí liší.
Vzpomněli jste Gruzie, která má za sebou válečný konflikt s Ruskem před deseti lety, letos tam byly volby. Jak může této post-sovětské zemi pomoci Slovensko prostřednictvím dobrovolnictví? V Gruzii je pro dva zamrzlé konflikty vysoký počet vnitřně přesídlených osob, tzv. umělých osob. IDPs. Momentálně máme dobrovolníka v Tserovani poblíž Tbilisi – v místě, kde žije od roku 2008 ve dvou tisících domů více než osm tisíc takto přesídlených lidí a jejich potomků. Působí v organizaci For Better Future (v překladu „Za lepší budoucnost“), kterou tvoří samotné přesídlené ženy. Provozují například chráněnou dílnu pro výrobu originálních emailových šperků. Náš dobrovolník Martin se stará o podporu a lepší viditelnost aktivit tohoto sociálního podniku, propagaci jeho myšlenky a výrobků. Také má na starosti volnočasové aktivity a výuku angličtiny u místních dětí. Díky svým zkušenostem z oblasti PR a HR v těchto dnech připravuje plán setkání, kde by nezaměstnanou mládež a další dospělé bez práce naučil, jak efektivně napsat žitotopis a motivační dopis, jak se připravit na pracovní pohovor, jak zlepšit komunikační dovednosti. Oblastí na zlepšení a témat, do kterých se může dobrovolník se svou expertizou zapojit, je opravdu stále mnoho.
V rámci iniciativy „EU Aid Volunteers“ (a projektu HVA – Humanitarian Volunteers in Action) vyšlete o pár týdnů dobrovolníky a dobrovolnice i do Albánie. Jaké máte zkušenosti s touto zemí? Díky výborné spolupráci s partnerskou organizací ADRA Albánie jsme tam mohli v minulosti vyslat hned několik dobrovolnic. Vždy náplň práce záležel na diskuzi s partnerskou organizací a potřeb komunity. Díky předvýjezdové přípravě a mentoringu se tolik neobáváme o bezpečnost. Dostáváme vždy pozitivní zprávy z pobytů. Nyní jsme tam měli dobrovolnici Veroniku, která pracovala v obci Fushe-Kruje s místními sociálně vyloučenými dětmi v oblasti inkluzivního vzdělávání a animátorství. Nedávno se tamní malí aktivisté a aktivistky vydali na pochod vesnicí a hlásali slogan: 'Dua Shkolle!' (v překladu: 'Chci školu!'), čímž dali všem dospělým najevo, že na vzdělání jim záleží a nelze nad nimi lámat hůl. Její práce a motivovace romských chlapců a dívek k pravidelné školní docházce přináší své ovoce.
Které humanitární krizi věnovali lidé ze Slovenska nejvíce pozornosti a kde jste vyslali dobrovolníky nebo dobrovolnice vy? Stále je nám blízká Ukrajina, a tedy i tamní krize, kde jsme se také jako ADRA angažovali v rámci humanitární pomoci, rozvojové spolupráce v podobě budování kapacit občanského sektoru i vysílání dobrovolníků. I teď jsme tam vyslali jednu dobrovolnici. Další se nám nedávno vrátila z Filipín, které si začátkem listopadu připomněly pět let od řádění supertajfunu Haiyan. Náš ředitel tam byl také dva měsíce dobrovolničit. ADRA vytvořila veřejnou sbírku na pomoc při obnově země, do které se lidé na Slovensku aktivně zapojili. Věnovali jsme se vzdělávání rybářů a prevenci, aby opakované katastrofy (v důsledku změny klimatu) v budoucnosti nezpůsobily tolik škody a ztrát na lidských životech.
Jak tedy vypadal v praxi zmiňovaný projekt managementu humanitárního dobrovolnictví HVM, do kterého jste byli zapojeni i vy v ADRA Slovensko? Projekt byl postaven tak, aby pomohl přijímajícím organizacím zlepšit jejich procesy a systém managementu humanitárních dobrovolníků. Pro tento účel byly připraveny tréninky na témata, jako: bezpečnost v terénu; zjišťování potřeb organizace a logistika dobrovolníků; vedení dobrovolníků a zvyšování povědomí o humanitárních projektech. Organizacím při vypracovávání interních dokumentů (bezpečnostního manuálu, evakuačního plánu, komunikační strategie atd.) a podkladů, potřebných pro certifikaci, pomáhali experti z vysílajících organizací formou online mentoringu. Naše ADRA patřila právě mezi vysílající nevládky.
***Projekt HVM skončil. Co se bude dít po jeho absolvování? V létě naše ADRA získala zatím jako jediná v ČR certifikát od EK na vysílání humanitárních dobrovolníků a dobrovolnic přes iniciativu „EU Aid Volunteers“ jako bezpečná a kvalitní vysílající organizace. Projekt HVM byl zaměřen na vybudování interních kapacit zapojených organizací (v tomto případě jich bylo deset). V pokračujícím projektu HVA (Humanitarian volunteers in Action) už jde o samotné vysílání a přijímání zkušených junior a senior humanitárních dobrovolníků. Ty vybereme v těchto dnech a pocestují do hostitelských organizací v červenci 2019.
Z čeho sestává předodchodová příprava u vybraných lidí před jejich samotným vysláním? Vybraní kandidáti jsou obeznámeni s problematikou humanitární pomoci a intervencemi EU v zemích, kde proběhla nebo probíhá humanitární krize – ať už zapříčiněná lidským jednáním nebo přírodní katastrofou. Samostatný modul je věnován bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, dobrovolníci se seznámí se zásadami a bezpečnostními pravidly i možnými scénáři při evakuaci. Důležité je také porozumět projektovému managementu organizace a implementaci humanitárních projektů přímo v terénu. Bez seznámení se s mezikulturní citlivostí, ale is PR a způsobem komunikace by to také nešlo – protože zprávy z humanitární mise je třeba podávat – nejen blízkým a vlastní organizaci, ale i médiím, donorům a široké veřejnosti. ADRA Slovensko ještě vyžaduje u dobrovolníků dvouměsíční předvýjezdovou praxi přímo v naší kanceláři, aby porozuměli cílům a aktivitám organizace.
Jaké by měly být požadované výstupy programu „EU Aid Volunteers“? Už během online mentoringu a dobře nastaveného monitoringu umíme pracovat spolu s dobrovolníkem na kvalitním naplňování cílů pobytu, na kterých jsme se před vysláním spolu dohodli. Dobře připravený a realizovaný dobrovolnický pobyt by měl být přínosem pro všechny zapojené strany, tedy nejen pro samotného vyslaného člověka, ale také pro vysílající a přijímající nevládku. Přičemž není třeba zapomínat na samotné lokální lidi - příjemce pomoci. Samozřejmě, v regionu, zmítaném humanitární krizí, se může leccos zvrtnout a pobyt je mimořádně náročný, je třeba sledovat mnoho faktorů najednou. Ale projektové chyby, nežádoucí situace, kulturní přešlapy i bezpečnostní rizika lze eliminovat právě kvalitním managementem humanitárních dobrovolníků.
Jak předcházet neefektivnímu dobrovolnictví mimo země EU? Odečtením skutečných potřeb organizace, rozpoznáním motivace dobrovolníka před výjezdem, kvalitní přípravou dobrovolnické mise ještě před jejím zahájením, a následně jejím monitorováním. A ačkoli to může znít, jako naučená fráze z projektového dokumentu, tak opravdu není třeba zapomenout na vyjádření zpětné vazby. My v ADRA nezapomínáme na slovní ocenění dobře vykonané práce a závěrečné zhodnocení projektu spolu s partnery.
Jak reagujete na výpady na sociálních sítích, že dobrovolničit a pomáhat třeba hlavně doma, a ne kdesi v zahraničí? Naše organizace pomáhá účinně ve světě, ale i doma. A protože máme v týmu expertů na humanitární a rozvojovou pomoc, je třeba ji využít tam, kde je potřebná. Pomáhat v tzv. rozvojových zemích má smysl nejen z morálního hlediska, ale také z hlediska prevence například nechtěné migrace a fenoménu uprchlíků, kterého se doma v ČR tak velmi obáváme. Pokud je situace v regionech, zmítaných občanskou válkou či hladomorem, neřešená a neúnosná, obyvatelstvo je nuceno opustit své domovy. Humanitární pracovníci a dobrovolníci však mohou zasáhnout na místě tím, že budou nejen řešit následky dané situace, ale půjdou i po jejích příčinách. Odpověď na tuto otázku je ale samozřejmě složitější... V každém případě začít lze s dobrovolnickými aktivitami už doma. Příležitostí je opravdu dost.
Text: Boba Markovič Baluchová Foto: ADRA Slovensko https://www.adra.sk/hva_vysielanie_dobrovolnikov/)