Dovednosti budoucnosti nebo jak zvýšit své uplatnění na trhu práce

Embedded media: https://open.spotify.com/embed/episode/47mgpTfHOPmu6JwhUPc9a6?utm_source=generator

JEL Classification: I25, O15, O33

ÚVOD

„Vysoké školy naplňují své poslání umožněním přístupu k nejvyššímu vzdělání zejména v souladu s potřebami společnosti tak, aby vzdělávání připravilo absolventa s vysokými morálními zásadami, občanskou a společenskou zodpovědností zejména na odpovídající uplatnění v praxi a výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou a další tvůrčí činnost“ (Zákon č. 2 a 2). o změně a doplnění některých zákonů).

Pandemie Covid 19 urychlila digitalizaci některých činností v podnicích, které přešly do online prostoru. V této souvislosti se změnily i požadavky na některé dovednosti zaměstnanců. Nezbytná byla potřeba rozvoje některých klíčových dovedností souvisejících například s vedením online setkání či online vzdělávání nebo samostatné práce, sebeřízení. Potřeba nových pracovníků v souvislosti se zaváděním nových digitálních technologií umocňuje význam vzdělávání a přípravy pracovní síly v oblasti digitálních dovedností, vzdělávání žáků v rámci přípravy na povolání v oblasti informačních technologií (Kešelová et al. 2022)

V přehledovém článku zjišťujeme, jaké klíčové kompetence/dovednosti jsou v současnosti nejvíce žádané na trhu práce a jaký je odhad dovedností do budoucna. Za tímto účelem jsme sesbírali a analyzovali data z již realizovaných průzkumů převážně na území České republiky a sesumarizovali průnik mezi žádanými dovednostmi na trhu práce. V souladu s přípravou absolventů k uplatnění se v praxi, je náš článek publikován v dobré víře jako pomůcka či inspirace pro aktualizaci kurikula institucí poskytujících formální vzdělávání v České republice nebo v zahraničí.

1. AKTUÁLNÍ POŽADAVKY NA POTENCIÁLNÍ ZAMĚSTNANCY

Současná praxe je poznamenána nástupem digitalizace, automatizace a robotizace (Kešelová et al. 2022). Využití digitalizace, automatizace, robotizace a umělé inteligence je chápáno jako nový koncept přinášející celospolečenskou změnu zasahující nejen samotnou výrobní sféru, ale i vyvíjející tlak na změnu v chápání dalších systémů a institucí – systému vzdělávání, pracovněprávních rámců, vědy a výzkumu, až po samotný trh práce a sociální systémy (Ko).

Tvorba nových pracovních míst byla vždy spojena se zánikem starších, které pokročilým technologiím uvolnily své místo v ekonomikách. Digitalizace, automatizace, robotizace se projevují změnou pracovních míst ve třech hlavních směrech (Kotíková et al. 2019):

• Nové technologie mají vliv na transformaci jednotlivých zaměstnání. Některé úkoly jsou dnes již automatizované, v některých případech technologie doplňuje zaměstnance při dosahování jejich pracovních úkolů. Celkově se úkoly zajišťované v rámci jednotlivých pracovních pozic mění, mění se i poptávka po pracovních dovednostech. Nejvíce jsou a budou zasaženi ti zaměstnanci, kteří budou muset přizpůsobit celou řadu svých dovedností.
• Nové technologie způsobí, že některá povolání nebudou v ekonomice země zapotřebí. V některých povoláních může být většina úkolů zautomatizována a jejich setrvání na trhu práce bude pouze dočasné. Zaměstnanci v těchto povoláních budou velmi pravděpodobně muset své profesní zaměření změnit, pokud budou chtít setrvat na trhu práce. To bude vyžadovat změny jejich znalostí a dovedností. Přestože se vyhodnocení ohrožení automatizací liší, stejně tak jako konkrétní čísla, musí být připravena strategie, která připraví zaměstnance na možnost tohoto rizika.
• Nové technologie vytvářejí nové pracovní příležitosti a nové cesty, jak získávat potřebné dovednosti. V důsledku zavádění nových technologií, přímo vznikají nová pracovní místa (např. big data specialista). Mění se také preference v oblasti volného času a jeho trávení, což povede k expanzi dalších povolání (např. sportovní trenéři, fyzioterapeuti). Objevují se nové formy práce, jako například online platformy, ze kterých se lidé ještě budou muset naučit profitovat.

Z uvedeného vyplývá že nejsnáze automatizovatelnou prací je rutinní manuální práce, nejhůře automatizovatelnou prací je nerutinní znalostní práce (Kotíková et al. 2019).

Abychom předešli situaci, že nás na trhu práce nahradí automatizované systémy, je nezbytné znát trendy a požadavky, které jsou žádané a mají nízkou míru rizika automatizace. V roce. 2019 Podnikatelská aliance Slovenska realizovala průzkum, ze kterého nás zaujaly dvě oblasti (Alianciapas.sk 2019):

• Kritéria, která by měl podle zaměstnavatele splňovat absolvent (potenciální zaměstnanec) s vysokoškolským vzděláním (Obrázek č.1).
• Oblasti, ve kterých přicházejí absolventi nejméně připraveni (Obrázek č.2).

Obr. čj. 1 - Kritéria, která by měl podle splňovat absolvent s vysokoškolským vzděláním

Zdroj: vlastní zpracování

Podle zjištění, nejméně připravení chodí absolventi v oblastech tzv. měkkých dovedností (Alianciapas.cz 2019).

Obr. čj. 2 - Oblasti, ve kterých přicházejí absolventi nejméně připraveni

Zdroj: vlastní zpracování

Důležitost osvojení a ovládání měkkých dovedností podporuje i novější výzkum realizovaný Centrem vědecko-technických informací SR (dále i CVTI) na základě zadání sekce vysokých škol Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu SR. Způsobilosti důležité při přijímání absolventů do zaměstnání zajímavě rozděluje například i podle sektorů zaměstnavatelů. Tabulka č. 1 1 můžeme vidět, že zaměstnavatelé z veřejného sektoru se rozhodují při přijímání absolventů do zaměstnání hlavně na základě jejich absolvovaného oboru, komunikačních dovedností a stupně vzdělání. Pro zaměstnavatele ze soukromého sektoru byly důležité způsobilosti jako komunikační dovednosti, studijní obor a praxe v oboru nabytá během studia (Filčák 2022).

Tabulka Nr. 1 - Dovednosti potřebné při hledání zaměstnání

Zdroj: Filčák 2022

V návaznosti na Národní strategii digitálních dovedností Slovenské republiky a akční plán na roky 2023-2026 (dále NSDZaAP nebo Národní strategie), nutnost měkkých dovedností doplňujeme io digitální gramotnost. Pod digitální gramotností rozumíme vybranou sadu prokázaných schopností jednotlivce sebejistě, kriticky a zodpovědně využívat digitální technologie pro život, učení se a práci v digitální společnosti (Mirri.gov.sk 2022).

Podpora budování digitálních dovedností a kompetencí tak velmi vhodně doplňuje výsledky průzkumu Podnikatelské aliance Slovenska, jakož i Centra vědecko-technických informací SR. Digitální gramotnost je jednou z klíčových priorit rozvoje Slovenské populace na státní úrovni. Cílem Národní strategie jsou například (Mirri.gov.sk 2022):

• posílení institucionálního zázemí a vytvoření efektivního koordinačního mechanismu pro oblast digitálních dovedností v rámci veřejné správy, jakož i v propojení na odbornou veřejnost, akademickou obec či podnikatelský sektor,
• vytvoření podmínek a podpora aktivit ke zvýšení počtu specialistů informačně-komunikačních technologií,
• rozvoj digitálních dovedností mladých lidí a pedagogů, a to na všech úrovních vzdělávacího procesu,
• rozvoj digitálních dovedností aktivních účastníků trhu práce, podpora zvyšování kvalifikace („upskilling”), případně rekvalifikace („reskilling”).

„Kritickým prvkem úspěšnosti plnění NSDZaAP je pravidelná aktualizace obsahu a rozsahu kurikul v oblasti digitálních dovedností a informatiky na všech stupních vzdělávání“ (Mirri.gov.sk 2022, s. 7). Jen takto lze zajistit, že vzdělávání odpovídá aktuálním požadavkům trhu práce, stavu aktuálně dostupných a používaných technologií a vytváří potenciál pro využívání lidského kapitálu ze Slovenska při vývoji, nasazování a správě digitálních technologií (Mirri.gov.sk 2022).

NSDZaAP považuje za nanejvýš důležité zohlednit význam digitálních dovedností a zakomponovat jejich budování do vzdělávání jak dětí již od útlého věku, tak dospělých v rámci kvalitního celoživotního vzdělávání a zvyšování jejich příležitostí na trhu práce, resp. udržení si zaměstnání nebo přechodu na jiné zaměstnání. Nabytí digitálních dovedností musí být přitom dostupné pro všechny obyvatele Slovenska bez ohledu na věk, vzdělání či příslušnost ke znevýhodněným skupinám obyvatelstva (Mirri.gov.sk 2022).

Potřebě zvládání měkkých dovedností napomáhá i výzkum Rady mládeže Slovenska s podporou Národního institutu vzdělávání a mládeže a Evropské unie, který byl, oproti předchozím průzkumům zaměřených na zaměstnavatele, orientován uchazeče o zaměstnání. Mladí lidé se během fokusových skupin ptali na dovednosti, které jim pomáhají při hledání práce. Dovednosti, které účastníci v rámci diskusí zmiňovali nejčastěji, jsou shrnuty v Tabulce č. 3. 2. Při pohledu na tabulku si můžeme všimnout, že mladí lidé ve svých výpovědích identifikovali výrazně více tzv. měkkých dovedností (Pecháčová a Čavojská 2022) a jsou konzistentní se zjištěními ze zaměstnavatelských průzkumů.

Tabulka Nr. 2 - Dovednosti potřebné při hledání zaměstnání

Zdroj: vlastní zpracování

2. POŽADAVKY NA ZAMĚSTNANCY DO BUDOUCNOSTI

Dovednosti potřebné pro budoucnost dále doplňuje a rozšiřuje průzkum Republikové unie zaměstnavatelů, který se zaměřil na předpokládané nejdůležitější dovednosti do r. 2010. 2030. Obrázek č.. 3 řadí dovednosti podle důležitosti (čím více bodů, tím důležitější dovednost) a toto zobrazení reflektuje nezbytnost lidských zdrojů disponovat digitální gramotností a měkkými dovednostmi, a to nejen pro současnost, ale zejména pro období na dalších 7 let (Lednárová Dítětová et al. 2021).

Obr. čj. 3 – Dovednosti podle důležitosti do r. 2030

Zdroj: vlastní zpracování

Další studie o dopadech digitalizace na zaměstnanost a sociální zabezpečení zaměstnanců (Kohout 2017) podobně uvádí, že už iz dnešních trendů na pracovních trzích lze vyvodit, že úspěšnější bude na trhu práce jedinec, který bude disponovat komplexnějšími znalostmi a dovednostmi, bude schopen uvažovat a rozhodovat se v širších souvislostech a bude ochoten. Podle této studie je zároveň možné předpokládat, že v budoucnu budou vyžadovány především tyto znalosti a dovednosti:

• Digitální gramotnost jako součást základního vzdělání každého člověka. Zejména schopnost umět technologie používat k efektivnímu řešení problémů a schopnost efektivně pracovat s různými informacemi. S tím souvisí schopnost průběžně si osvojovat nové trendy v technologiích a neustále rozvíjet své znalosti a dovednosti v oblasti informačních technologií.
• Úzká specializace v jednom oboru ustoupí a budou vyžadováni tzn. T-shaped professionals, neboli profesionálové se znalostmi ve tvaru T, tzn. budou disponovat současně hlubokými a širokými znalostmi. Depth of Expertise - odborné hluboké znalosti v jednom oboru, a současně Breadth of Knowledge - široké znalosti napříč mnoha disciplínami (Obrázek č. 4, (Kršák a Závodní 2018)), ale také schopnosti komunikace, kritického myšlení a pod. Schopnost uvažovat interdisciplinárně je nezbytným předpokladem inovací. Vzhledem k propojenosti technologií, výrobních procesů a celého hodnotového řetězce bude nezbytné pro jedince orientovat se v celém systému.
• Kromě hard skills (tvrdých dovedností; odborných, technických, jazykových apod.) bude dále narůstat význam soft skills (měkkých dovedností). Jedná se hlavně o komunikační schopnosti, koncepční myšlení, schopnost vedení týmu a spolupráce, odolnost vůči stresu, schopnost rychle reagovat a rozhodovat se, schopnost sdílet informace, schopnost tolerance, sebeřízení atp. Měkké dovednosti jsou nezbytným předpokladem efektivní práce v týmech (fyzických či virtuálních), v rámci platforem spolupráce a pod.

Obr. čj. 4 – Schématické zobrazení nároků na systémového pracovníka

Zdroj: Kršák a Závodní 2018

Změny v požadavcích na dovednosti zaměstnanců se na trhu mění rychleji, než dokáže reflektovat vzdělávací systém. Podle průzkumu Institutu pro výzkum práce a rodiny (Kešelová et al. 2022) tak společnosti uvažují nad dvěma způsoby svépomocného řešení změněných požadavků v budoucnosti:

• Zaškolení přímo v podniku na nové technologie patřilo podle průzkumu k nejčastějšímu způsobu, kterým by podniky řešily změnu požadavků na pracovní sílu v budoucnosti, a to u běžných zaměstnanců i řídících pracovníků, ve výrobě i v administrativě.
• Druhým častým způsobem, kterým by v budoucnu podniky řešily změnu požadavků na pracovní sílu, byla rekvalifikace.

Podle podniků, které plánují vzdělávat, rekvalifikace by měly být zaměřeny především na oblast informačních technologií (dále IT) - buď na všeobecný rozvoj IT dovedností, nebo také na ovládání konkrétních digitálních technologií (zpracování údajů Big Data, cloud, datová úložiště, softwarová řešení pro řízení výroby, bezpečnost dat) a na automatizaci výrobních procesů. Kromě oblasti IT bude podle podniků vzdělávání potřebné například v oblasti výzkumu a vývoje, BOZP, kvality, ekonomiky, prodeje a nákupu, či v oblasti školení odborné způsobilosti a její aktualizace, měkkých dovedností a cizích jazyků (Kešelová et al. 2022).

V oblasti vysokého školství je zdůrazňována zejména spolupráce vysokých škol a univerzit s firmami, které dokáží rychle reagovat na projekty přicházející z univerzit (Kešelová et al. 2022).

ZÁVĚR

Podle Institutu pro výzkum práce a rodiny (Kešelová et al. 2022), stále více budou zapotřebí kreativní a sociální dovednosti, zároveň lidé s vysokou kvalifikací, kterých přibývá, budou z trhu práce vytlačovat nízkokvalifikované. Nejlepší připravenost do praxe podle uvedených průzkumů charakterizuje zaměření se na digitální gramotnost v kombinaci s měkkými dovednostmi. Za účelem uplatnění se na trhu práce, ať už v pozici zaměstnance nebo zaměstnavatele, jsou klíčové kompetence v oblasti spolupráce, zvládání změn, kritické a analytické myšlení, schopnost učit se, ovládání i jiného než českého jazyka či komunikační schopnosti.

Zajímavou myšlenku obsahuje průzkum realizovaný Republikovou unií zaměstnavatelů: \"Empatie, pokora, schopnost spolupráce, řešení konfliktů se v realizovaném průzkumu jeví jako významné pro budoucí pracovníky. Je to zajímavé zjištění zejména v kontextu postupného zasahování digitálních technologií do našich životů. Charakter práce se vlivem zavádění technologických inovací mění a je nezbytné věnovat inovativní technologické procesy mohou připravit. Je to důležité zejména proto, aby zůstala zachována „lidskost“ i navzdory technologickému pokroku“ (Lednárová Dítětová et al. 2021, s. 98).

Současně, podle Republikové unie zaměstnavatelů, "požadavky zaměstnavatelů a dalších aktérů trhu práce reflektované ve výsledcích dotazníkového zjišťování by měly být vstupním materiálem pro představitele těch institucí státní správy, které mohou zásadním způsobem ovlivnit nezbytnou kurikulární reformu na úrovni primárního vzdělávání, jakož i sekundárního a terciárního vzdělávání. Zároveň by měl být studijních oborech, resp. i předmětem nového akreditačního procesu vysokých škol v rámci obsahu studijních programů“. Podpora rozvoje dovedností / kompetencí / schopností podle požadavků trhu práce by měla být základním předpokladem pro to, aby vzdělávací systém připravoval konkurenceschopné absolventy na všech kvalifikačních úrovních (Lednárová Dítětová et al. 2021, s. 100).

Digitální gramotnost v kombinaci s měkkými dovednostmi jsou oblasti, které jsou aktuálně naší součástí, a kdo se s novými technologiemi spíše ztotožní a naučí se je využívat, bude mít před ostatními na trhu práce náskok. Zároveň celoživotní vzdělávání, včetně odborných; tvrdých dovedností, považujeme za automatický a přirozený způsob rozvoje pro současné i budoucí obyvatelstvo Slovenska.

Autorka: Ing. Miriam Takáčová Slovenská technická univerzita Bratislava, Ústav managementu STU

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

Chodasová, E. a Zatrochová, M. 2023. Aspekty malého a středního podnikání ve vybraném odvětví na globálním trhu. Inovativní formy vzdělávání studentů na VŠ a jejich příprava k podnikání. Monografický vědecký sborník. Brno: Knowler. ISBN 978-80-905988-7-4

Alianciapas.cz, 2019. [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné na: https://www.alianciapas.sk/podla-podnikatelov-je-na-slovensku-zly-vzdelavaci-system/

Filčák, T., 2022. Závěrečná zpráva ze zaměstnavatelského průzkumu. Závěrečná zpráva projektu Uplatnitelnost absolventů slovenských vysokých škol na trhu práce za zaměstnavatelský průzkum [online]. Bratislava: Centrum vědecko-technických informací SR. [cit. 2023-10-10]. Dostupné na: https://www.cvtisr.sk/buxus/docs//VS/absolvent/2022/Zamestnavatel_zaverecna_sprava.pdf

Kešelová, D., Bednárik, R., Gerbera, D. a Ondrušová, D., 2022. Vliv robotizace, automatizace a digitalizace na trh práce v ČR. Výsledky empirického průzkumu [online]. Bratislava: Institut pro výzkum práce a rodiny. [cit. 2023-10-10]. Dostupné na: https://ivpr.gov.sk/vplyv-robotizacie-automatizacie-a-digitalizacie-na-trh-prace-v-sr-vysledky-empirickeho-prieskumu-daniela-keselova-rastislav-bednarik-daniel-gerbery-darina-ondrusova-2022/

Kohout, P. a Palíšková, M., 2017. Dopady digitalizace, automatizace a robotizace. Analytická studie. [online]. Praha. [cit. 2023-10-10]. Dostupné na: https://ipodpora.odbory.info/soubory/dms/wysiwyg_uploads/bba5a5c7366cdaf3/uploads/Studie_Dopady_digitalizace.docx

Kotíková, J., Kraus, A. Modrá, J., Šťastnová, P., Váňová J. a Víšek, P., 2019. Dopady digitalizace, automatizace a robotizace na trh práce, do oblasti vzdělávání a oblasti sociálních systémů. Rešerše dokumentů [online] Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v. i. . [cit. 2023-10-10]. ISBN 978-80-7416-370-8 Dostupné na: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vv_008.pdf

Kršák, E. a Závodní, P., 2018. IT projekty a jejich management. Žilina: Žilinská univerzita v Žilině. ISBN 978-80-554-1425-6

Lednárová Dítětová, L., Hrnčíř, M., Cíbiková, N., Černá, Z., Pálová, V., Škodová, M., Varačka, M. a Vittek, J., 2021. Dovednosti pro budoucnost konkurenceschopného trhu práce na Slovensku. Analýza. [online]. Republiková unie zaměstnavatelů. [cit. 2023-10-10]. Dostupné na: https://www.ruzsr.sk/media/e5cec396-eadc-477a-8129-ea8802226211.pdf

Mirri.gov.sk, 2022. Národní strategie digitálních dovedností Slovenské republiky a Akční plán na roky 2023 – 2026 [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné na: https://mirri.gov.sk/wp-content/uploads/2023/01/NSDZ-a-AP.pdf

Pecháčová, Z., Čavojská, K., 2022. Mladí lidé a trh práce. Výzkumná zpráva. [online]. Rada mládeže Slovenska. [cit. 2023-10-10]. Dostupné na: https://nivam.sk/wp-content/uploads/2023/03/EYY2022_sprava_z_vyskumu_final.pdf

Zákon 131/2002 Sb. Zákon o vysokých školách ao změně a doplnění některých zákonů.