Analýza dispozičních a funkčních dimenzí sociálního fungování sester v klinické praxi

Úvod

Psychosociální fungování sester představuje významnou součást klinické praxe, neboť bezprostředně ovlivňuje nejen kvalitu interpersonálních interakcí, ale i celkovou efektivitu poskytované zdravotní péče. Zahrnuje jednak vnitřní charakteristiky jednotlivce, jakož i jeho schopnost adaptivně reagovat a efektivně působit v rozmanitých sociálních situacích. V tomto kontextu lze sociální fungování sester analyzovat prostřednictvím dispozičních a funkčních dimenzí, které umožňují komplexnější pochopení jejich chování v klinickém prostředí (Al Kalaldeh et al., 2020).

Dispoziční dimenze

Dispoziční dimenze sociálního fungování představují relativně stabilní osobnostní predispozice, které determinují způsob reagování sester v interpersonálních situacích klinické praxe. Mezi klíčové predispozice patří empatie, která umožňuje jedinci vnímat situace z perspektivy jiných osob a adekvátně na ně reagovat. Empatie je významným faktorem kvality interakce mezi zdravotníkem a pacientem a zároveň ovlivňuje i psychickou pohodu zdravotnických pracovníků (Van Dijke et al., 2020). Vyšší úroveň empatických schopností umožňuje sestrám lépe porozumět situaci pacienta, identifikovat jeho emoční potřeby a adekvátně na ně reagovat. Tím se vytváří předpoklad pro poskytování kvalitní, na pacienta orientované ošetřovatelské péče, která reflektuje individuální potřeby pacienta a podporuje terapeutický vztah. Empatie je zároveň chápána jako komplexní konstrukt zahrnující kognitivní, afektivní i behaviorální komponenty (Wang et al., 2020). V kontextu zdravotnických věd představuje empatie i významnou součást profesní přípravy sester, protože podporuje rozvoj komunikace orientované na pacienta a zvyšuje kvalitu poskytované péče. Její rozvoj je proto považován za jeden z předpokladů efektivního výkonu ošetřovatelské profese (Xue et al., 2023). Kromě empatie lze mezi dispoziční dimenze zařadit také tendence regulace sociálních interakcí, které odrážejí způsoby, jimiž jednotlivci ovlivňují průběh komunikace a dynamiku sociálních situací. Sestry jako nejpočetnější skupina zdravotnických pracovníků vstupují do intenzivního kontaktu s pacienty, čímž významně ovlivňují průběh léčebného procesu. Efektivní komunikace a edukace pacienta představují základní předpoklady jeho informovanosti a následného dodržování léčebného režimu (Wang et al., 2020). Nedostatečná informovanost pacientů o nemoci a léčbě může vést k nedodržování terapeutických doporučení a vyšší míře rehospitalizací. Výzkumy poukazují na význam systematické komunikace během hospitalizace a při propuštění pacienta, přičemž její efektivní využívání včetně zpětné vazby významně snižuje výskyt rehospitalizací (Oh et al., 2023). Podobné závěry uvádějí i další autoři (Laari, 2024, Yang et al., 2024), kteří zdůrazňují, že efektivní komunikace mezi sestrou a pacientem je nepostradatelným předpokladem poskytování individualizované péče. Rozvoj sociálních kompetencí umožňuje adekvátně interpretovat sociální situace a flexibilně na ně reagovat v zájmu pacienta i zdravotnického týmu.

Funkční dimenze

Funkční dimenze sociálního fungování odrážejí praktickou schopnost jednotlivce efektivně zpracovávat sociální podněty, orientovat se v interpersonálních situacích a adekvátně v nich reagovat. Tyto dimenze lze operacionalizovat prostřednictvím nástroje TSIS, který identifikuje tři základní oblasti: zpracování sociálních informací, sociální dovednosti a sociální percepci (vnímaní). Zpracování sociálních informací v ošetřovatelské praxi umožňuje sestrám správně interpretovat reakce pacientů, předvídat jejich potřeby a adekvátně přizpůsobit své jednání konkrétní situaci. Sociální dovednosti se u sester projevují například v schopnosti vést rozhovor s pacientem, zvládat náročné situace nebo koordinovat spolupráci v multidisciplinárním týmu. Sociální percepce, resp. sociální vnímavost, zahrnuje schopnost registrovat a interpretovat sociální signály, jako jsou emoce, reakce či neverbální projevy jiných osob (Kaliská, Salbot, Heinzová, 2019).

Metodologie studie

Realizovaná studie měla kvantitativní, popisný a průřezový charakter a byla zaměřena na zjištění a posouzení úrovně dispozičních a funkčních dimenzí sociálního fungování sester v klinické praxi. Sběr dat probíhal v období od ledna do května 2026, přičemž dotazníky byly respondentkám distribuovány osobně.

Cílem studie bylo analyzovat úroveň dispozičních (osobnostních) a funkčních (behaviorálních) dimenzí sociálního fungování sester v klinickém prostředí a poukázat na jejich význam v kontextu interpersonálních interakcí a poskytování ošetřovatelské péče.

Výzkumný soubor tvořilo 96 sester pracujících ve zdravotnických zařízeních na území Slovenské republiky. Většinu respondentů tvořily ženy (80 %). Z hlediska délky odborné praxe dominovaly sestry s praxí do 10 let (60 %) a stejné zastoupení respondentů pracovalo ve dvousměnném provozu.

K sběru dat byly použity dva standardizované měřicí nástroje: Tromsø Social Intelligence Scale (TSIS) (Silvera, Martinussen a Dahl, 2001) a dotazník MESI (Manipulation, Empathy, Social Irritability) (Frankovský, Birknerová 2014).

Tromsø Social Intelligence Scale (TSIS) je standardizovaný nástroj zaměřený na hodnocení funkčních dimenzí sociálního fungování. Dotazník se skládá z 21 položek rozdělených do tří subškál: práce se sociálními informacemi, sociální schopnosti, sociální vnímavost. Každá subškála obsahuje 7 položek. Respondenti hodnotí jednotlivé položky na 7bodové Likertově škále, kde hodnota 1 vyjadřuje velmi nízký stupeň shody s tvrzením a hodnota 7 vysoký stupeň shody (Silvera, Martinussen, Dahl, 2001).

Dotazník MESI představuje psychometrický nástroj umožňující hodnocení dispozičních dimenzí interpersonálního fungování. Obsahuje 21 položek hodnocených na 5bodové Likertově škále (0 = nikdy, 4 = velmi často). Identifikuje tři základní faktory: manipulaci, empatii a sociální podrážděnost (Birknerová & Frankovský, 2011).

Získaná data byla zpracována a analyzována pomocí statistického softwaru PSPP (verze 25) a programu Microsoft Excel. Pro popisnou analýzu byly použity základní statistické parametry: absolutní a relativní četnosti (N, %), aritmetický průměr (M), směrodatná odchylka (SD), minimální a maximální hodnoty.

Výsledky

Funkční dimenze sociálního fungování sester

Průměrné hodnoty jednotlivých dimenzí TSIS se pohybovaly v intervalu M = 4,19 až 4,89, což naznačuje střední úroveň sledovaných funkčních charakteristik v rámci škály 1–7. Nejnižší průměrnou hodnotu dosáhlo zpracování sociálních informací (M = 4,19; SD = 1,72; min = 1,00; max = 7,00), přičemž se ukázala nejvyšší variabilita odpovědí (SD = 1,71), což poukazuje na výraznější individuální rozdíly v této oblasti.

Dimenze sociálních schopností dosáhla průměru M = 4,47 (SD = 1,07; min = 1,71; max = 6,86), přičemž nižší hodnota směrodatné odchylky naznačuje homogennější rozložení výsledků a vyrovnanější profil sledovaných schopností napříč souborem.

Nejvyšší průměrnou hodnotu zaznamenala sociální vnímavost (M = 4,89; SD = 1,31; min = 1,29; max = 7,00), což může indikovat relativně vyšší úroveň vnímání a interpretace sociálních podnětů ve srovnání s ostatními funkčními dimenzemi.

Sestry účastnící se předmětné studie se vyznačují střední úrovní funkčního sociálního fungování, přičemž najsilnější stránkou je jejich sociální vnímavost, tedy schopnost vnímat a interpretovat sociální podněty. Naopak nižší skóre a vyšší variabilita v oblasti zpracování sociálních informací naznačují rozdíly v schopnosti interpretovat sociální situace. Sociální schopnosti se pohybují na střední, relativně vyrovnané úrovni.

Tab. 1 Funkční dimenze sociálního fungování sester

Dispoziční dimenze sociálního fungování sester

V rámci dispozičních dimenzí měřených nástrojem MESI dosáhla empatie nejvyššího průměrného skóre (M = 3,69; SD = 0,22; min = 3,14; max = 4,00), přičemž nízká variabilita (SD = 0,22) poukazuje na stabilnější a relativně vyrovnaný profil empatické složky v posuzovaném souboru sester.

Dimenze manipulace dosáhla průměru M = 0,80 (SD = 0,15; min = 0,43; max = 1,00), což při daném škálování naznačuje, že hodnoty se koncentrují v užším intervalu a variabilita je spíše nízká až střední.

Dimenze sociální podrážděnosti dosáhla průměru M = 0,81 (SD = 0,20; min = 0,57; max = 1,29), přičemž směrodatná odchylka naznačuje mírně vyšší variabilitu než u manipulace.

Sestry účastnící se naše studie se vyznačují vyšší a stabilní úrovní empatie, přičemž zároveň vykazují nižší variabilitu v tendencích manipulace a sociální podrážděnosti, což naznačuje relativně vyrovnaný a homogenní profil dispozičních charakteristik.

Tab. 2 Dispoziční dimenze sociálního fungování sester

Sestry ve zkoumaném souboru se vyznačují střední úrovní funkčních sociálních kompetencí s dominancí sociální vnímavosti, přičemž dispozičně vykazují vyšší míru empatie a relativně stabilní osobnostní profil, avšak s variabilitou v oblasti zpracování sociálních informací.

Diskuse

Výsledky předložené studie poukazují na střední úroveň funkčních dimenzí sociálního fungování sester v klinické praxi, přičemž nejvyšší skóre bylo zaznamenáno v oblasti sociální vnímavosti a nejnižší v dimenzi zpracování sociálních informací. Toto zjištění je v souladu s výsledky několika studií, které naznačují, že aspekty sociálního fungování u sester a studentek ošetřovatelství se často nacházejí spíše na mírně až středně vysoké úrovni, přičemž některé jejich složky zůstávají méně rozvinuté. Například studie Monis a kol. (2024) zjistila, že většina studentek ošetřovatelství dosahovala nižšího skóre v sociální inteligenci, avšak zároveň vykazovaly přiměřenou úroveň empatie. Tento výsledek koresponduje s našimi zjištěními, kde také převládá vyšší úroveň percepčních a empatických schopností ve srovnání s jejich praktickým zpracováním. Dominance sociální vnímavosti ve výzkumném souboru lze interpretovat i v kontextu širších výzkumů zaměřených na empatii a komunikační kompetence v ošetřovatelství. Více studií poukazuje na úzkou provázanost empatie, emoční inteligence a komunikačních schopností, přičemž tyto faktory významně ovlivňují kvalitu poskytované klinické péče. Například výzkum Yang a kol. (2024) potvrzuje, že empatie a komunikační schopnosti významně přispívají k ošetřovatelským kompetencím a kvalitě péče, přičemž mezi těmito proměnnými existují silné pozitivní vztahy. Stejně tak výsledky naší studie naznačují, že vysoká úroveň sociální vnímavosti pravděpodobně reflektuje schopnost sester adekvátně reagovat na potřeby pacienta, což je základním předpokladem terapeutické komunikace.

V oblasti dispozičních dimenzí se prokázala vysoká a stabilní úroveň empatie, což je v souladu s několika empirickými poznatky. Empatie je v ošetřovatelství považována za klíčovou kompetenci, která významně ovlivňuje vztah mezi sestrou a pacientem a celkovou kvalitu péče. Výzkum Giménez-Espert a kol. (2020) ukazuje, že empatie představuje jeden z hlavních prediktorů komunikačních postojů sester a výrazně ovlivňuje jejich interpersonální chování a schopnost navázat účinný terapeutický vztah. Tyto zjištění podporují i naše výsledky, které poukazují na dominanci empatické složky mezi dispozičními charakteristikami sester. Nízké hodnoty manipulace a sociální podrážděnosti, které byly zjištěny v naší studii, lze interpretovat jako příznivý osobnostní profil, který podporuje prosociální chování v klinické praxi. Přestože je literatura využívající nástroj MESI v ošetřovatelství omezenější, širší výzkumy z oblasti interpersonálních vztahů ukazují, že efektivní vztahy mezi sestrou a pacientem i v rámci týmu jsou zásadně ovlivněny schopností regulace emocí a nízkou mírou konfliktní interakce. Například výzkum Younas a kol. (2023) uvádí, že nedostatečně rozvinuté interpersonální kompetence mohou vést k konfliktům a snížení kvality péče. Naše zjištění o nízké sociální podrážděnosti proto naznačují potenciálně ochranný faktor v interpersonálních vztazích sester.

Zajímavým zjištěním je variabilita v dimenzi zpracování sociálních informací, která byla nejvyšší ze sledovaných funkčních aspektů. Tento aspekt lze vysvětlit i v kontextu výzkumů poukazujících na to, že kognitivní a interpretační složky sociální inteligence jsou více ovlivňovány individuálními rozdílymi, zkušeností a prostředím než samotné emoční složky. Studie zaměřené na rozvoj sociálních a komunikačních dovedností například potvrzují, že tyto schopnosti je možné významně modifikovat prostřednictvím vzdělávání a tréninku, přičemž jejich úroveň není stabilní, ale dynamická. (Yuksel, Erzincanli, 2023)

Z komparativního hlediska lze konstatovat, že naše výsledky jsou obecně konzistentní s mezinárodními výzkumy, které poukazují na:

• relativně vyšší úroveň empatie u sester,
• střední nebo nižší úroveň sociální inteligence jako komplexního konstruktu,
• významnou roli komunikačních a emočních kompetencí v klinické praxi,
• variabilitu v kognitivních složkách sociálního fungování.

Na základě uvedeného lze potvrdit, že sociální fungování sester je multidimenzionální konstrukt, v němž dispoziční charakteristiky (zejména empatie) představují stabilní složku, zatímco funkční dimenze, zejména zpracování sociálních informací, jsou více variabilní a ovlivnitelné zkušeností a vzděláváním.

Závěr

Zkoumání dispozičních a funkčních dimenzí umožňuje komplexnější pochopení sociálního fungování sester, které nelze redukovat na jednorozměrné hodnocení. Výsledky studie poukázaly na vyvážený dispozičně-funkční profil sester, charakterizovaný vyšší mírou empatie a sociální vnímavosti, což představuje důležitý předpoklad kvalitní interpersonální komunikace v klinické praxi.

Na druhou stranu se ukázala variabilita v oblasti zpracování sociálních informací, která může poukazovat na individuální rozdíly v schopnosti interpretovat a vyhodnocovat sociální situace. Ošetřovatelská praxe je přitom charakteristická vysokou mírou interpersonálních interakcí, často probíhajících v emočně náročných podmínkách.

Z uvedeného vyplývá potřeba systematického rozvoje nejen dispozičních, ale i funkčních kompetencí, které umožňují efektivně zvládat sociální situace, podporují týmovou spolupráci a přispívají k kvalitě ošetřovatelské péče orientované na pacienta.

Autorka: PhDr. Valéria Parová, PhD. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Lekárska fakulta, Ústav ošetrovateľstva

Seznam bibliografických odkazů

AL KALALDEH, Mohammad, AMRO, Noor, QTAIT, Mohammad, ALWAWI, Ahmad. 2020. Barriers to effective nurse-patient communication in the emergency department. In: Emergency Nurse. ISSN 1472-0795, 32(5), e1969. DOI: 10.7748/en.2020.e1969

FRANKOVSKÝ, Miroslav, BIRKNEROVÁ, Zuzana. 2014. Detecting social intelligence by MESI methodology psychometric characteristics. In: Individual and Society. ISSN 1335-3608, 17(1), 89–97.

GIMÉNEZ ESPERT, María del Carmen, CASTELLANO RIOJA, Elena, PRADO GASCÓ, Vicente Javier. 2020. Empathy, emotional intelligence, and communication in nursing: The moderating effect of organizational factors. In: Revista Latino-Americana de Enfermagem. ISSN 1518-8345, 28, e3333. DOI: 10.1590/1518-8345.3286.3333

VAN DIJKE, Jeroen, VAN NISTELROOIJ, Inez, BOS, Peter, DUYNDAM, Joachim. 2020. Towards a relational conceptualization of empathy. In: Nursing Philosophy. ISSN 1466-769X, 21(3), e12297. DOI: 10.1111/nup.12297

SILVERA, David H., MARTINUSSEN, Monica, DAHL, Tor Ivar. 2001. The Tromsø Social Intelligence Scale, a self-report measure of social intelligence. In: Scandinavian Journal of Psychology. ISSN 0036-5564, 42(4), 313–319. DOI: 10.1111/1467-9450.00242

WANG, Yu, ZHANG, Ying, LIU, Ming, ZHOU, Lei, ZHANG, Jian, TAO, Hong, LI, Xia. 2020. Research on the formation of humanistic care ability in nursing students: A structural equation approach. In: Nurse Education Today. ISSN 0260-6917, 86, 104315. DOI: 10.1016/j.nedt.2019.104315

XUE, Meng, SUN, Hui, XUE, Jing, ZHOU, Jie, QU, Jing, JI, Shuang, BU, Yan, LIU, Yu. 2023. Narrative medicine as a teaching strategy for nursing students to developing professionalism, empathy and humanistic caring ability: A randomized controlled trial. In: BMC Medical Education. ISSN 1472-6920, 23(1), 38. DOI: 10.1186/s12909-023-04026-5

YANG, Yujie, WANG, Chang. 2024. The chain mediating effect of empathy and communication ability on emotional intelligence and caring ability of nursing students. In: Frontiers in Psychology. ISSN 1664-1078, 14, 1339194. DOI: 10.3389/fpsyg.2023.1339194

YOUNAS, Ahtisham, INAYAT, Shahzad, DAL MOLIN, Alberto, DURANTE, Angela. 2023. Nurses’ challenges to developing interpersonal relationships during integrated care for complex patients. In: Western Journal of Nursing Research. ISSN 0193-9459, 45(10), 894–901. DOI: 10.1177/01939459231189789

YÜKSEL, Ayşe, ERZINCANLI, Serap. 2023. The effect of social skills education on social skills and interpersonal relationship levels in student nurses. In: Journal of Education and Research in Nursing. ISSN 1305-0397, 20(3), 268–276. DOI: 10.14744/jern.2022.22370