Analýza socioekonomických aspektů kvality života seniorů na Slovensku Předkládaný odborný článek se zabývá analýzou socio-ekonomických aspektů postavení seniorů v současné společnosti. Jeho cílem je především na základě analýzy uvedené problematiky přinést nové poznatky o kvalitě života a postavení starších občanů na Slovensku.
Úvod
Předkládaný akademický článek se zabývá analýzou sociálně-ekonomických aspektů postavení seniorů v současné společnosti. Jeho cílem je především přinést nové poznatky o kvalitě života a postavení starších občanů na Slovensku na základě analýzy této otázky.
Stárnutí populace
Stárnutí populace lze obecně definovat jako rychlý nárůst relativního počtu starších skupin obyvatelstva ve společnosti. Tento jev sledujeme prostřednictvím tří ukazatelů: indexu stárnutí, průměrného věku obyvatelstva a střední délky života, tj. průměrného počtu let dožití u osob obou pohlaví při hypotetickém zachování aktuálních úmrtnostních poměrů (Štatistický úrad SR, 2014). V důsledku stárnutí populace dochází ve společnosti obvykle ke značným změnám. Jedná se o změny obsahu politických programů – při výrazné změně věkové struktury obyvatelstva se stává klíčovým politický názor starších voličů, dále o změny v sociálním systému, ale například i o změnu vnímání smyslu a potřeby celoživotního vzdělávání a podobně. Se zvýšeným počtem starších obyvatel v důchodovém věku se automaticky pojí vyšší náklady na služby v oblasti zdravotní a sociální péče. Z ekonomického hlediska vyvstává navíc potřeba restrukturalizace a soustavného zvyšování důchodového věku, stejně jako důchodového zabezpečení. V kontextu této problematiky se tak do popředí dostávají otázky ekonomického, sociálního, medicínského, psychologického i politického charakteru. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi zatím Slovensko patří mezi méně „staré“. V Národním programu aktivního stárnutí na roky 2014–2020 se uvádí, že zatímco v rámci EU bude v důsledku stárnutí populace v roce 2050 chybět 15 % pracovní síly, na Slovensku to bude pravděpodobně až 21 %. Slovensko tak bude nejen starší, ale protože je méně početné, předpokládá se, že bude i etnicky chudší. Při zachování současné intenzity porodnosti existuje dokonce prognóza, že ve druhé polovině 21. století budeme patřit k jedněm z nejstarších evropských populací.
Sociálně-ekonomické aspekty kvality života seniorů
Kvalita života seniorů odráží, kromě zdraví, psychického a emočního prožívání, několik proměnných faktorů. Může se jednat například o schopnosti adaptace, participaci na společenském životě, způsobu trávení volného času nebo o sociálním prostředí, resp. kvalitě sociálních vztahů a podobně. Socio-ekonomická dimenze kvality života seniorů zahrnuje všechny aspekty související se sociálním prostředím, dále finanční a materiální zajištění, dopravu, bezpečnost, zdravotní péči a sociální služby, i přístup k informacím a dalším zdrojům, kterými společnost disponuje. Tato dimenze je monitorována pomocí ukazatelů, jako je hrubý domácí produkt, střední délka života a gramotnost obyvatelstva. Na Slovensku je střední délka života 76,7 roku, přičemž přetrvávají však velké rozdíly mezi pohlavími. Zatímco muži se dožívají v průměru 73,1 roku, u žen je to 80,2 roku. Rozdíly existují i v souvislosti se socio-ekonomickými skupinami obyvatelstva. Osoby s nízkou úrovní vzdělání žijí v průměru o deset let kratší dobu než osoby s vysokým školním vzděláním (OECD, 2017). Sociální stáří je charakteristické změnou sociálních rolí, životního stylu i ekonomického zabezpečení. Zahrnuje řadu negativních aspektů, například sociální exkluzi, předsudky a věkovou diskriminaci, generační intoleranci, segregaci, ale i vyšší chorobnost, nebo atypický průběh chorob, pokles schopnosti signalizovat vlastní potřeby, ztrátu orientace v sociálním dění v důsledku rychlého vývoje technologií a další. Kromě toho může zahrnovat změny bydliště, omezení či ztrátu sociálních kontaktů, oslabení interakcí nebo také osamělost.
Ageismus
Senioři tvoří skupinu obyvatelstva, která je z velké míry ohrožena i diskriminací na základě věku – tzv. ageismem. Tento jev se projevuje širokým spektrem jevů na individuální i institucionální úrovni. Postoje k jeho chápání zahrnují dvě roviny. První je diskriminace, předsudky a systematické uplatňování stereotypů, které obvykle vycházejí z chybných představ o kvalitativních nerovnostech jednotlivých fází lidského života a značně subjektivního vnímání seniorské populace. Druhá rovina představuje pocit diskriminace samotných seniorů, který je založen na nerespektování vlastního ega, resp. negativních postojů vůči stáří jako takovému (Nelson, 2017). Jak je známo z praxe, lidská práva starších lidí nejsou prostřednictvím současného právního systému dostatečně zajištěna. Jednotlivé státní politiky ztroskotaly v adekvátní implementaci a začleňování práv seniorských občanů do zákonů, rozpočtů a programových dokumentů, což potvrzuje právě neustále rostoucí míra ageismu ve společnosti.
Postavení seniorů na trhu práce
Postavení seniorů na trhu práce představuje jeden z klíčových faktorů ovlivňujících budoucí vývoj slovenské společnosti, přičemž občané v předdůchodovém věku patří mezi nejvíce ohrožené skupiny na trhu práce. Je důležité uvědomit si, že vzhledem ke stárnutí populace bude tato skupina v pracovní síle stále početnější. Z tohoto důvodu by opatření na trhu práce vyvolaná stárnutím pracovní síly měla primárně zohledňovat vývoj v této skupině osob. Obecnou míru ekonomické aktivity i míru zaměstnanosti ovlivňuje do určité míry jak věková struktura obyvatelstva, tak i možnost získat určité vzdělání. Jak vyplývá z průzkumu agentury TASR, na Slovensku v současnosti zaměstnává seniory jen 30 % všech podniků, tedy malých a středních podnikatelů s obratem vyšším než 200 000 eur. Většina seniorů pracuje v těchto firmách na plný pracovní úvazek. Pouze 27 % firem uvedlo, že zkrácený úvazek má maximálně polovina jejich zaměstnaných seniorů, a pouze pětina firem uvedla, že více než polovina zaměstnaných seniorů má zkrácený úvazek. V průměru 52 % starších zaměstnanců odpracuje 40 až 160 hodin měsíčně a přibližně 28 % zaměstnaných seniorů odpracuje dokonce více než 160 hodin měsíčně. Uplatnění seniorů na pracovních pozicích je různorodé. Do jejich pracovních náplní nejčastěji patří administrativní a účetní práce, odborné referentské pozice, údržba či strážení objektů a podobně. (TASR, 2018).
V souvislosti s trhem práce je narůstající počet starších osob v společnosti vnímán spíše negativně, resp. jako hrozba pro mladé, zaměstnané lidi. Očekává se, že stejně jako lidé žijí déle, tak budou také déle pracovat. Je však třeba si uvědomit, že současní senioři jsou ve srovnání s minulostí na mnoha stránkách, především však zdravotně, mnohem lépe. Kromě toho disponují cennými zkušenostmi a dovednostmi, které mohou předávat mladším generacím. Jejich profesní a sociální dovednosti získané během kariéry představují jedinečný potenciál.
Odchod do důchodu
Výrazná změna nastává ve souvislosti s odchodem seniora do důchodu, v důsledku čehož se mění nejen jeho ekonomická, resp. finanční situace, která se zpravidla zhoršuje, ale také celý jeho předchozí způsob života. Senioři tvoří spotřebitelskou skupinu obyvatelstva se specifickými požadavky a potřebami, přičemž největší část jejich ekonomické síly pochází z důchodového zabezpečení. V zemích s vyššími příjmy jsou specifika seniorů jako spotřebitelů zohledněna a to zejména ze strany podnikatelských subjektů a poskytovatelů služeb. Tím vzniká značná kupní síla. Méně bohaté státy se však v souvislosti s pomocí seniorům více spoléhají na rodiny a zdůrazňují finanční plánování a aktivní přípravu na důchod.
Důchody představují v současnosti obrovský a stále narůstající podíl veřejných výdajů, který v průměru přesahuje 10 % HDP. Z tohoto důvodu se otázky týkající se důchodového zabezpečení týkají stejně všech občanů. Základní a zároveň nejvýznamnější důchodová dávka je starobní důchod. Starobní důchod je důchodová dávka poskytovaná ze starobního pojištění podle podmínek stanovených zákonem č. 461/2003 Z. z. o sociálním pojištění a vyplácená Sociálnou poisťovňou. Nárok na starobní důchod má pojištěnec, pokud byl důchodově pojištěn alespoň 15 let a dovršil důchodový věk. Důchodový věk je v současnosti stanoven na 62 let.
Pokud jde o konkrétní Slovensko, podle nejnovějších informací se důchodové dávky v roce 2019 zvýší buď o 2,6 %, nebo o minimální valorizační pevnou částku daného typu důchodu – podle toho, co bude pro důchodce výhodnější. Senioři, jejichž starobní důchod je nižší než 334,70 €, mají navýšení důchodové dávky o 8,70 €. V případě pobírání předčasného starobního důchodu půjde o částku 8,30 €. Zvýšení se bude týkat všech seniorů, kteří pobírají důchod zvýšený na částku minimálního důchodu. Sociální poisťovna k 1. lednu 2019 zároveň přehodnotí trvání nároku na minimální důchod z úřední moci v souvislosti se změnou životního minima, přičemž o přezkoumání uvedeného nebudou muset starší lidé žádat (Višváder; Rodinová, 2018).
CÍLE VÝZKUMU
Hlavním cílem realizovaného výzkumu byla analýza a srovnání výsledných hodnot socio-ekonomických aspektů kvality života seniorů žijících v prostředí vlastního domova a kvality života seniorů, kteří jsou klienty zařízení sociálních služeb na Slovensku. K socio-ekonomickým aspektům kvality života patří především finanční a materiální zajištění, bezpečnost, možnost dále napředovat v životě, míra participace na společenském dění, přístup k informacím a dalším zdrojům, kterými společnost disponuje, ale také kvalita sociálních vztahů, podpora blízkého okolí, možnosti dalšího vzdělávání a podobně. Jako další cíle jsme stanovili: • Zjistit, jak bezpečně se senioři cítí ve svém životě, a porovnat tato data podle toho, zda je senior klientem zařízení sociálních služeb nebo nikoliv. • Zjistit míru zkušeností seniorů s diskriminací na základě věku a porovnat ji podle toho, zda je senior klientem zařízení sociálních služeb nebo nikoliv.
Na začátku výzkumného projektu jsme si položili několik otázek. Mezi hlavní patřila mimo jiné otázka týkající se faktorů ovlivňujících kvalitu života seniorů na Slovensku, a to především jejích socio-ekonomických rozměrů. Abychom však na tuto otázku našli odpověď, bylo třeba zkoumat nejen jednu (socio-ekonomickou), ale všechny dimenze, resp. roviny kvality života starších občanů. Tyto jsou totiž úzce propojené a navzájem se ovlivňují.
Metody zkoumání a charakteristika výzkumného vzorku
Empirický výzkum měl charakter kvantitativní analýzy. K sběru dat byla použita upravená a zkrácená verze dotazníku WHOQL-Old obsahující 15 otázek. Tu jsme doplnili o otázky zaměřené na zjištění demografických údajů od respondentů (věk, bydliště, vzdělání a status klienta sociálních služeb, resp. institucionální péče) a o otázku týkající se věkové diskriminace. Pomocí ní jsme se ptali seniorů konkrétně na to, zda se osobně setkali s diskriminací na základě věku. K vyhodnocení nasbíraných údajů jsme použili deskriptivní analýzu, kontingenční tabulky, grafy atd. Pro ověření hypotéz byl použit neparametrický chí-kvadrát test. Výzkumný soubor tvořil 224 respondentů – seniorů ve věku 62 a více let. V době našeho šetření bylo z tohoto počtu 42,4 % respondentů v institucionální péči, přičemž zbývajících 57,6 % tvořili senioři žijící v prostředí vlastního domova. V souboru bylo 65,6 % žen a 34,4 % mužů. Průměrný věk respondentů byl 65,7 let.
Výsledky a diskuse
Otázky ve verzi dotazníku WHOQL-Old byly kategorizovány do těchto oblastí: • aspekty fyzického zdraví - Q2, Q3, Q4, Q13, • psychologické aspekty - Q5, Q10, Q11, Q15, • socio-ekonomické aspekty, resp. sociální prostředí, interakce, bezpečnost, přístup k informacím a materiální zabezpečení – Q6, Q7, Q8, Q9, Q12, Q14, • a celková spokojenost s kvalitou života - Q1.
V následující části textu přinášíme výsledky socio-ekonomických aspektů, resp. oblasti kvality života seniorů na Slovensku, stejně jako jejich porovnání podle toho, zda je senior klientem zařízení sociálních služeb nebo nikoliv. Kromě statusu klienta byl indikátorem hodnocení kvality života respondenty prostřednictvím Likertovy škály od 1 do 5.
Pobyt v zařízení může být pro seniory spouštěčem takových negativních emocí, jako je úzkost, bezvýznamnost či stres, k nimž mimochodem mohou vést i anonymita a uniformita daných institucí. Společnost totiž může seniorům poskytnout služby, tedy stravu, ubytování či lékařskou péči, avšak nedokáže jim dát smysl života a vytvořit citové zázemí. Na druhé straně však senioři, kteří jsou klienty zařízení sociálních služeb, pozitivně hodnotí především skutečnost, že žijí v kolektivu a necítí se osaměle. Také se jim zlepšil kontakt s dalšími lidmi, bývá přiměřený a mohou se ve větší míře věnovat svým zálibám a volnočasovým aktivitám. Většina věcí je v domově ošetřena, a tím pádem mají sami mnohem méně běžných starostí. Z tohoto důvodu a jak je patrné i z tabulek a vypočtené hodnoty chí-kvadrátu (3,796), v míře spokojenosti s kvalitou života v oblasti socio-ekonomických aspektů není mezi seniory – klienty zařízení sociálních služeb a seniory žijícími v domáckém prostředí signifikantní rozdíl.
Naším dalším cílem bylo zjistit, jak bezpečně se senioři cítí ve svém životě, a tato data porovnat podle toho, zda senior je klientem zařízení sociálních služeb nebo není. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že pouze přibližně 2/3 dotázaných seniorů (64 %) se cítí ve svém životě bezpečně, zatímco více než 1/3 seniorů necítí pocit bezpečí. Bezpečněji se ve svém životě cítí senioři, kteří jsou klienty zařízení sociálních služeb (75 %) než senioři žijící v domově (56 %).
Naším posledním cílem bylo zjistit míru zkušeností seniorů s diskriminací na základě věku a porovnat ji podle toho, zda senior je klientem zařízení sociálních služeb nebo nikoliv. Komparace zjištěných údajů, tj. zkušeností seniorů s ageismem v závislosti na statusu klienta zařízení sociálních služeb, je zobrazena v následující tabulce.
Osobní zkušenost s věkovou diskriminací uvedla téměř polovina (46,9 %) všech dotázaných respondentů. Jak je ovšem z tabulky výše patrné, více zkušeností s tímto negativním jevem mají senioři, kteří jsou klienty institucionálních zařízení (56,8 %). Z praxe je známo, že lidská práva seniorů nejsou prostřednictvím současného právního systému dostatečně zajištěna. Starší lidé je často ani neznají, resp. znají svá práva nedostatečně, a pokud ano, neumějí si je adekvátně hájit. Do ohrožených skupin ze seniorů patří zejména ženy, nezaměstnaní, invalidní důchodci nebo velmi starší senioři. Právě tyto skupiny, zejména invalidní a velmi starší senioři, kteří již nejsou zaměstnaní, tvoří největší část klientů zařízení sociálních služeb.
Závěr
V souvislosti se seniorskou populací se pojem kvality života objevuje stále častěji, přičemž faktorů, které kvalitu života seniorů ovlivňují, je celá řada. Jde o faktory vnitřního a vnějšího prostředí, subjektivní i objektivní, které lze dále kategorizovat na medicínské, psychologické nebo socio-ekonomické. A pak je to samotný proces stárnutí, který nikoli malou měrou přispívá k tomu, jak se v období stáří cítíme, resp. jaká je kvalita našeho života. Záleží totiž na tom, jak stárneme. Snahou aktivní přípravy na stáří je přežít poslední etapu života v co nejlepší fyzické kondici a duševním zdraví. Naplnění této snahy však není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na úrovni jednotlivce nestačí totiž začít osvojovat si koncept aktivního stárnutí těsně před dosažením seniorského věku. Na aktivní stáří a možnost uplatnit svůj potenciál v tomto období je třeba se určitým způsobem připravovat už po celou dobu života. Co se týče celospolečenské úrovně stárnutí, i zde se setkáváme s mnoha bariérami, překážkami a v neposlední řadě i předsudky ze strany majority. Hodnotový systém současné společnosti je totiž nastaven tak, že vyzdvihuje biologicky podmíněné kompetence mládí a atributy, jako jsou například výkon, vitalita, energie či další, zatímco ke stáří se spíše přenášejí negativní postoje. Stejně tak je sociální status seniorů společností začleňován do neefektivní kategorie starobních důchodců, v důsledku čehož jsou starší občané oproti většinové společnosti znevýhodňováni a konfrontováni s neustále se měnícím sociálním prostředím. Často se ocitají v hraničních situacích, z nichž vlastními silami nedokáží najít východisko. Nezbytné je však uvědomit si, že seniorská populace tvoří integrální součást společnosti a má obrovský potenciál nejen v zaměstnanosti, ale i v aktivní participaci na životě všech společenských struktur. Stejně významnou je seniorská populace i pro sociální práci, pro kterou představuje nejen cíl, subjekt, klientelu či jinými slovy příjemce dané péče, pomoci a služeb, ale zároveň i poskytovatele, a to jak na dobrovolnické, tak i profesionální bázi. Snahou sociální práce je poskytovat starším občanům adekvátní pomoc vycházející z poznání a respektování jejich práv a potřeb, zlepšovat kvalitu jejich života v každé její rovině a zajišťovat seniorům takové podmínky sociálního prostředí, které by jim umožňovaly prožívat stáří důstojně a především šťastně.
Závěr
Pokud jde o seniorskou populaci, termín kvalita života se stává stále častěji používaným a existuje mnoho faktorů, které ovlivňují kvalitu života seniorů. Jedná se o faktory vnitřního a vnějšího prostředí, subjektivní a objektivní, které lze dále kategorizovat jako medicínské, psychologické nebo socio-ekonomické. Poté je tu velmi významný proces stárnutí, který přispívá velkou měrou k tomu, jak se cítíme ve stáří a jaká je kvalita našeho života. Záleží na tom, jak stárneme. Cílem aktivní přípravy na stáří je překonat poslední etapu života v co nejlepší fyzické kondici a duševním zdraví. Naplnění této snahy však není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na úrovni jednotlivce nestačí začít osvojovat si koncepci aktivního stárnutí těsně před dosažením seniorského věku. Aktivní stárnutí a možnost uplatnit svůj potenciál v této době vyžadují přípravu po celou dobu života. Co se týče celospolečenské úrovně stárnutí, zde se také setkáváme s mnoha bariérami, překážkami a v neposlední řadě s předsudky majority. Hodnotový systém současné společnosti je nastaven tak, že zvýrazňuje biologicky podmíněné kompetence mládí a atributy, jako jsou výkon, vitalita, energie a další, zatímco negativní postoje se udržují i k stáří. Podobně je sociální status seniorů začleňován společností do neefektivní kategorie starobních důchodců, což znamená, že starší občané jsou oproti většinové společnosti znevýhodňováni a konfrontováni s neustále se měnícím sociálním prostředím. Někdy se ocitají v hraničních situacích, z nichž vlastními silami nedokáží nalézt východisko. Je však nutné si uvědomit, že seniorská populace je integrální součástí společnosti a má obrovský potenciál nejen v zaměstnanosti, ale i v aktivní participaci na životě všech společenských struktur. Stejně významná je seniorská populace v sociální práci, pro kterou představuje nejen cíl, subjekt, klientelu, nebo jinými slovy příjemce dané péče, pomoci a služeb, ale i poskytovatele, a to jak na dobrovolnické, tak i profesionální bázi. Snahou sociální práce je poskytovat starším občanům adekvátní pomoc vycházející z poznání a respektu k jejich právům a potřebám, zlepšovat kvalitu jejich života ve všech úrovních a zajišťovat seniorům podmínky sociálního prostředí, které by jim umožnily prožívat stáří důstojně a především šťastně.
Autor: PhDr. Peter Hasa Seznam bibliografických odkazů
Národní program aktivního stárnutí (NPAS) na roky 2014 – 2020. 2014. Bratislava: Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky, Sekcia sociálneho poistenia a dôchodkového sporenia, 2014. 84 s. ISBN 978-80-89125-18-0.
NELSON, T. D. 2017. Ageism: Stereotyping and Prejudice against Older Persons. Second Edition. Cambridge, US: MIT Press, 2017. 376 p. ISBN 9780262533409.
OECD/European Observatory on Health Systems and Policies (2017), Slovensko: Zdravotný Profil Krajiny 2017, State of Health in the EU, OECD Publishing, Paris/European Observatory on Health Systems and Policies, Brussels. ISSN 25227041. [online]. [citováno 2018-07-28]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.1787/9789264285408-sk .
RODINOVÁ, D. 2018. Dôchodcovia, čakajte vás vyššie penzie: Pozrite, o koľko porastie tá vaša. [online]. [citováno 2018-08-14]. Dostupné na: https://www1.pluska.sk/rady-a-tipy/dochodcovia-cakaju-vas-vyssie-penzie-pozrite-kolko-porastie-ta-vasa .
Štatistický úrad SR, 2014. Vývoj obyvateľstva v Slovenskej Republike a krajoch v roku 2013. Bratislava: Demografia a sociálne štatistiky, 2014. 150 s. ISBN 978-80-8121-309-0.
VIŠVÁDER, P. 2018. Sumy minimálnej penzie opäť porastú. [online]. [citováno 2018-08-14]. Dostupné na: https://seniori.pravda.sk/poradna/clanok/477146-sumy-minimalnej-penzie-opat-porastu/ .