Bratislavská škola sociální andragogiky Sociální andragogika se zabývá dospělým člověkem v problémové situaci, jejíž řešení se neobejde bez účasti pomáhajících odborníků. Sociální andragogika zkoumá možnosti řešení sociálních problémů prostřednictvím výchovy (převýchovy, sebavýchovy), vzdělávání (sebavzdělávání) a poradenství, zkoumá, jaké vlastnosti je třeba u dospělého člověka rozvíjet, jaké druhy, formy, metody edukace uplatnit, jakými profesními kompetencemi má sociální andragog disponovat, v jakém institucionálním prostředí vykonává svou práci a pro jaké cílové skupiny dospělých.

Sociální andragogika se na Slovensku kontinuálně rozvíjí od počátku devadesátých let 20. století. Katedra andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě se stala jedním ze čtyř tehdejších hlavních vzdělávacích a vědeckých andragogických pracovišť Čiech a Slovenska (společně s Katedrou vzdělávání dospělých a sociální práce Filozofické fakulty Prešovské univerzity v Prešově, Katedrou andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Katedrou sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci). Jenom na Katedře andragogiky v Bratislavě se však konstituovala sociální andragogika v intencích uceleného systému poznání integrací tří subsystémů andragogiky: profesní, kulturní a sociální andragogiky (Prusáková, 1996).

Koncepční východiska sociální andragogiky v podmínkách bratislavské katedry andragogiky tvořili a společně přispěli k rozvoji sociální andragogiky v trojúhelníku základních činností - vědecká disciplína, studijní zaměření oboru andragogika a praktická činnost J. Perhácse a M. Machalové. J. Perhács působil na Katedře andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě v letech 1992 až 2003. Je považován za hlavního představitele a zakladatele sociální andragogiky jako vědní subdisciplíny na Slovensku. Během svého působení na Katedře andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě postavil nejen její teoreticko-metodologické základy a koncepci, ale přispěl také k rozvoji studijního zaměření sociální andragogiky v rámci studijního oboru andragogika. Později, po odchodu z bratislavské katedry na Katedru pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, přispěl k rozvoji sociální andragogiky i na jejím půdním místě.

M. Machalová pracovala na Katedře andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě v letech 1992 až 2009. Sociální andragogika se stala vedle andragogické psychologie hlavní oblastí její vědeckovězkumné a pedagogické činnosti. V současnosti působí na Katedře křesťanské antropologie a sociální práce Pravoslavné bohoslovecké fakulty Prešovské univerzity v Prešově. Vazba na sociální andragogiku je zřejmá v koncepci edukační sociální práce, kterou rozvíjí v současnosti na mateřské katedře. V cestě, kterou zahájily její předchůdci a učitelé na katedře, pokračuje od roku 2005 dodnes L. Szabová-Šírová. Je autorkou monografie Sociálna andragogika. Teoretické, empirické a praktické aspekty (2015).

O vědeckovězkumných úkolech bratislavské katedry andragogiky jsme odbornou veřejnost už na více místech informovali. Specifickostí sociálně-andragogického základního výzkumu na katedře bylo to, že byl realizován za účelem tvorby systému andragogiky, včetně sociální andragogiky. Samozřejmě dosažené výsledky se promítly i do studijního zaměření sociální andragogiky. J. Perhácsovi a M. Machalové náleží nenahraditelné místo ve sociálně-andragogickém výzkumu realizovaném na bratislavské katedře andragogiky. Početné publikační výstupy J. Perhácse a M. Machalové zaměřené na sociální andragogiku vznikly jako výsledky řešených vědeckovězkumných úkolů katedry.

Připomeňme, že vědecký výzkum byl zaměřen na:

  • zvyšování kvality přípravy sociálních andragogů a analýzu profesních kompetencí sociálních andragogů (úkol Profesijná kompetencia pracovníkov vo výchove a vzdelávaní dospelých Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením J. Perhácsa, s dobou řešení 1996-1999, Perhács ed., 1998 a; Perhács ed., 1999 b).
  • cílové skupiny sociální andragogiky (úkol Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením J. Perhácsa, s dobou řešení 2000-2002, Perhács ed., 2002 a).
  • získávání cílových skupin sociální andragogiky (úkol Získavanie nových cieľových skupín vo vzdelávaní dospelých programu Evropské unie Socrates, pod vedením M. Machalové, se začátkem řešení v roce 1999, řešitelské země - Belgie, Finsko, Portugalsko a Slovensko, Machalová ed., 2001 a; 2001 b; Machalová, Prusáková eds., 2002 b, 2004).
  • rozpracování systému sociální andragogiky v systému andragogických subdisciplín (úkol Trendy rozvoja andragogiky a její systemizace Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením V. Prusákové, s dobou řešení 2003-2005, Prusáková ed., 2006).
  • identifikaci druhů a forem sociálně-andragogického působení (úkol Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia a ich výklad Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením V. Prusákové a R. Čornaničové, s dobou řešení v letech 2006-2008, Matulčík ed., 2008; Prusáková, Čornaničová ed., 2009).
  • instituce sociálně-andragogického působení (úkol Procesy institucionalizace edukace dospělých na Slovensku – analýzu vízií (ideových východisek), cílového zaměření, vývojových etap, evropského kontextu, současného stavu a trendů institucionalizace edukace dospělých Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením J. Matulčíka, s dobou řešení v letech 2011-2013, Matulčík ed., 2011, 2013, 2014).

1. Příprava sociálních andragogů, profesní kompetence sociálních andragogů

Jedním z hlavních úkolů kateder je příprava profesionálních pracovníků pro oblast edukace dospělých, proto je pochopitelné zaměření výzkumu kateder také na profesní kompetence andragogů.

Ve vědeckovězkumném úkolu bratislavské katedry andragogiky pod názvem Profesijná kompetencia pracovníkov vo výchove a vzdelávaní dospelých věnoval J. Perhács (1998 b, 1999 a) pozornost i profesním kompetencím sociálních andragogů. V kontextu teoretických východisek, ale i terénního průzkumu poukazuje na oblasti uplatnění sociálního andragoga. Vymezuje příslušné institucionální prostředí, odborné činnosti, cílové skupiny a naznačuje i příslušné kompetence, jimiž by měl sociální andragog disponovat. J. Perhács (1998 b, s. 58-63) pojmenovává konkrétní možnosti andragogické intervence ve vybraných oblastech působení sociálního andragoga, při práci s vybranými cílovými skupinami. Uvádí např. poradenství na úřadech práce (v současnosti na úřadech práce, sociálních věcí a rodiny), kluby práce pro nezaměstnané, nápravně-výchovné působení v ústavech na výkon trestu odnětí svobody, v rámci sociální kurately resocializační působení návratovníků po výkonu trestu odnětí svobody a další. M. Machalová (1999, s. 29) v tomto úkolu objasňuje podstatu psychologických aspektů profesní kompetence pracovníků ve výchově a vzdělávání dospělých. Psychologie vstupuje do základů jejich profesní kompetence tím, že je způsobilí iniciovat, organizovat a řídit formující proces (sebe)výchovy a (sebe)vzdělávání dospělých. A nejen to, autorka identifikuje cílové zaměření edukačního snažení v sociální pomoci, v tom, že andragogové stimuluji vhled do životní situace, pochopení vlastní osobnosti, uvědomění si způsobu komunikace s okolím, pochopení mezilidských a osobních vztahů, a především, z hlediska sociální andragogiky, má význam motivovat klienty k učení se a vzdělávání v psychicky i sociálně zátěžových situacích. Nakonec patří k cílům edukačního úsilí vést klienty ke změně prožívání reality, ke změně přístupu k zátěžové sociální situaci a sociálnímu problému (Machalová, 2016, s. 19).

Již, jak tvrdí M. Machalová (2016, s. 17), je třeba „doveštit dospělého člověka k pochopení, že jediné, co může v sociálním ohrožení, a to bez jakéhokoli omezení použít, jsou jeho vlastní schopnosti.“ Autorka z psychologického hlediska klade důraz na „utváření identity učícího se člověka, která podporuje jeho celkovou způsobilost k životu“ (Machalová, 2016, s. 15).

M. Machalová (2007) přepracovává koncepci studijního zaměření sociální andragogiky a uvádí podnětné návrhy pro její zlepšení. M. Machalová uvádí, že v přípravě sociálních andragogů je žádoucí klást důraz na teoretické znalosti, ale také na aplikační a praktické schopnosti absolventů. Východisko při analýze vyučovacích předmětů M. Machalová vidí v dělení předmětů podle jejich dominantní charakteristiky na předměty širšího teoretického, aplikovaného základu a základu praxe. V rámci širšího teoretického základu se nacházejí předměty, v nichž dominují teoretické a metodologické aspekty poznání a zkoumání vybraných jevů. V rámci aplikovaného základu dominují aspekty diagnostiky, interpretace a predikce poznávaných a zkoumaných jevů. Základ realizace (praxe) tvoří předměty, v nichž dominuje aspekt jejich praktického provádění v oblasti edukace dospělých (exkurze a praxe).

1. Širší teoretický základ tvoří vyučovací předměty, v nichž dominují teoretické a metodologické aspekty poznání a zkoumání vybraných jevů. Do širšího teoretického základu sociální andragogiky mohou být zařazeny tyto vyučovací předměty bakalářského a magisterského stupně studia: Filozofie výchovy, Základy vied o výchove, Základy andragogiky, Didaktika dospělých, Teória výchovy dospelých, Biodromálna psychológia pre andragógov, Všeobecná psychológia, Sociálna psychológia dospelých, Psychológia osobnosti, Základy sociológie, Sociológia výchovy a vzdelávania dospelých, Sociálna andragogika, Úvod do teórie riadenia, Výchova a vzdelávanie dospelých v zahraničí, Etika, Estetická výchova.

2. Aplikovaný základ tvoří předměty, v nichž dominují aspekty diagnostiky, interpretace a predikce poznávaných a zkoumaných jevů. Do aplikovaného základu sociální andragogiky mohou být zařazeny tyto vyučovací předměty v rámci bakalářského stupně studia: Andragogická psychológia, Poradenství ve výchově a vzdelávaní dospelých, Sociálna politika, Ekonomika vzdelávania, Komunikácia vo vzdelávaní dospelých, Psychológia práce. V magisterském stupni studia se jedná o předměty jako Andragogické poradenství, Andragogická diagnostika, Právo pre andragógov, Geragogika, Management vzdelávania v organizácich, Rekvalifikačné poradenství, Sociálna patológia pre andragógov, Osobnostné a rodinné poradenství, Metódy sociálnej práce, Súčasné problémy v andragogike, Výskumné metódy v andragogike.

3. Základ realizace (praxe) tvoří vyučovací předměty, v nichž dominuje aspekt praktikování v edukaci dospělých. Do základu realizace (praxe) sociální andragogiky mohou být zařazeny v rámci bakalářského studia předměty Sociálno-psychologický výcvik, Exkurzia, Úvodná odborná prax a Odborná prax a v rámci magisterského studia Andragogicko-psychologický výcvik, Špecializačná odborná prax a Diplomová prax.

Rámec profesních kompetencí sociálních andragogů vymezujeme ve své publikaci (Szabová-Šírová, 2015, s. 167-171), přičemž zohledňuje výsledky výše uváděných výzkumů katedry se zaměřením na profesní kompetence sociálních andragogů a cílové skupiny andragogického působení. Profesní kompetence sociálního andragoga, které uvádí, jsou výsledkem analýzy širokého pole působnosti sociálních andragogů – základních odborných činností realizovaných v praxi řešení sociálních problémů, institucionálního prostředí působení sociálního andragoga a cílových skupin sociálně-edukační práce s dospělými. V odborné literatuře se nesetkáváme s jednotnou klasifikací profesních kompetencí. Autorka používá model profesních kompetencí, kde profesní kompetence obsahují odbornou a sociálně-psychologickou složku (např. i Machalová, 2006, s. 120). V odborné literatuře se kompetenčním modelem zabývá např. i C. Határ (2012, s. 141-142; 2016).

2. Cílové skupiny sociální andragogiky

Vědeckovězkumný úkol katedry Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia (Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením J. Perhácsa, s dobou řešení 2000-2002) (Perhács ed., 2002 a) byl zaměřen na cílové skupiny edukace dospělých. V rámci sociální andragogiky J. Perhács (2002 b) a M. Machalová (2002 a) soustředili svou pozornost na cílovou skupinu nezaměstnaných. Inspirací pro zaměření uvedeného vědeckovězkumného úkolu byla účast katedry na výzkumném projektu se zahraniční spoluprací pod názvem Získavanie nových cieľových skupín vo vzdelávaní dospelých (program Evropské unie Socrates, pod vedením M. Machalové, se začátkem řešení v roce 1999, řešitelské země - Belgie, Finsko, Portugalsko a Slovensko) (Machalová ed., 2001 a; 2001 b; Machalová, Prusáková eds., 2002 b, 2004). Členové katedry se v rámci uvedeného projektu zaměřili na cílovou skupinu osob ve věku před důchodovým věkem a vybrané aspekty její přípravy na věk důchodový.

Na výsledky výzkumů zaměřených na cílové skupiny sociálně-andragogického působení navazuje ve své publikaci Sociálna andragogika L. Szabová-Šírová (2015, s. 73-78). Přínosem v této oblasti je především snaha autorky o vytvoření typologie cílových skupin sociální andragogiky podle tří kritérií - aktuálně se vyskytujících sociálně-patologických jevů, problémů a poruch v sociálním fungování dospělého člověka (sociálních vztazích a komunikaci, sociálních rolích, souvisejících s nežádoucím životním stylem a se sociálním chováním dospělého člověka) a problémů, poruch a nedostatků v sociálních charakteristikách dospělého člověka.

Typologie cílových skupin sociálně-edukační práce se nejčastěji vytváří v kontextu aktuálních sociálně-patologických jevů. Na základě sociálně-patologických jevů se definují tyto cílové skupiny sociálně-edukační práce:

  • různé typy patologických rodin (např. s domácím násilím, mnohoproblémové rodiny),
  • nezaměstnaní,
  • lidé v chudobě a bezdomovci,
  • lidé závislí,
  • oběti sekt,
  • pachatelé trestných činů,
  • lidé provozující prostituci.

Jako kritérium pro další, také užší typologii cílových skupin sociálně-edukační práce autorka stanovuje problémy a poruchy dospělého člověka v sociálním fungování. Na základě tohoto kritéria pak rozlišuje následující cílové skupiny sociálně-edukační práce:

  • poruchy v sociální interakci a v různých sociálních rolích: rozvádějící se a rozvedení, nezaměstnaní, dlouhodobě nemocní, zdravotně postižení,
  • problémy v životním stylu a sociálním chování: závislí, členové sekt, pachatelé trestných činů, lidé bezdomovci, lidé provozující prostituci a další.

Širší typologie cílových skupin sociálně-edukační práce se vytváří použitím kritéria problémy, poruchy, nedostatky v sociálních charakteristikách dospělého člověka. Mezi základní sociální charakteristiky dospělého člověka zařazujeme zdravotní stav, věk, vzdělání a kvalifikaci, sociální stav a původ, rodinnou situaci, sociálně-ekonomickou situaci, životní styl a chování. Tato typologie cílových skupin bere v úvahu příčiny a projevy problémů dospělých lidí.

  • Zdravotní stav: postižené osoby s určitým smyslovým, tělesným nebo duševním či kombinovaným postižením, osoby po úraze, s duševními a tělesnými poruchami a nemocemi, chronicky nemocní.
  • Věk: senioři většinou žijící osaměle, velmi staří, dlouhodobě nemocní, žijící v chudobě, mladí dospělí, např. po ukončení ústavní péče, pěstounské náhradní rodinné péče, nezaměstnaní absolventi škol.
  • Vzdělání a kvalifikace: lidé negramotní, s nízkým vzděláním, (dlouhodobě) nezaměstnaní.
  • Sociální stav a původ: lidé žijící v chudobě, bezdomovci, uprchlíci, lidé po ukončení ústavní péče, náhradní rodinné péče.
  • Rodinná situace: lidé v rozvodovém procesu, lidé rozvedení, oběti domácího násilí, náhradní rodiče, vícečetní rodiče, velmi mladí rodiče, osamělý rodič s dětmi, ženy na mateřské a po mateřské, rodiče s nemocným členem, rodiče s postiženým členem, rodina s odsouzeným členem, rodina se závislým členem, rodina s více problémy současně.
  • Sociálně-ekonomická situace: nezaměstnaní, lidé žijící v chudobě, bezdomovci.
  • Životní styl a chování: osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, osoby aktuálně abstinující, osoby vykonávající prostituci.

3. Sociálně-andragogické poradenství jako druh sociálně-andragogického působení

Identifikace druhů a forem edukační intervence v rámci profesní, kulturní a sociální andragogiky, jejich klasifikace, sjednocování a ustalování jejich terminologie a chápání se staly předmětem pozornosti vědeckovězkumného úkolu Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia a ich výklad (Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením V. Prusákové a R. Čornaničové, s dobou řešení 2006-2008) (Matulčík ed., 2008; Prusáková, Čornaničová eds., 2009).

V sociální andragogice vymezuje jako druh sociálně-andragogického působení M. Machalová (2008, 2009) sociálně-andragogické poradenství. Vymezuje cíle a úkoly sociálno-andragogického poradenství, vztah k andragogickému a sociálnímu poradenství, rozpracovává modelování úrovní vlivu sociálně-andragogického poradenství na klienty a věnuje se různým kontextům tohoto poradenství (kvalita života, celoživotní učení se a vzdělávání, celoživotní poradenství), stejně jako kompetencím sociálních andragogů v roli poradců.

M. Machalová (2008, s. 63-64) uvádí důvody rozvoje andragogického poradenství. V současné době a společenské situaci charakterizované různorodostí společenských problémů, pod tlakem změn v společenském i osobním životě se do popředí dostávají služby, které podporují vzdělávání a učení se dospělých, přičemž zvláštní pozornost si zasluhuje andragogické poradenství. M. Machalová (2008, s. 66) předkládá tři druhy andragogického poradenství, které korespondují s koncepcí andragogiky a jejími třemi subsystémy profesní, sociální a kulturní andragogiky. V oblasti profesního života dospělých jde o profesně-andragogické poradenství v prolínání s profesním poradenstvím. Toto poradenství se týká volby, udržení, změny profese (resp. zaměstnání) a vzdělávání pro trh práce. V oblasti volnočasově seberealizačních aktivit dospělých jde o kulturně-zájmové andragogické poradenství v prolínání s informačním poradenstvím v oblasti kultury a osvěty. V oblasti sociálních podmínek a životních situací dospělých se může uplatnit sociálně-andragogické poradenství. V tomto poradenství se klade důraz na sociální funkci výchovy a vzdělávání dospělých v prolínání se sociálním poradenstvím a praktickou sociální prací. Sociálně-andragogické poradenství participuje na identifikaci sociálních problémů a na poskytování poradenské pomoci jednotlivcům, skupinám a komunitám. Na sociální problém nahlíží skrze optiku edukační, tj. výchovno-vzdělávací determinace vzniku, přetrvávání a způsobu řešení sociálního problému. Edukačními prostředky se v procesu sociálně-andragogického poradenství podporuje proces výchovy a vzdělávání, stejně jako proces sebeřízeného učení se dospělých s tím cílem, aby rozvíjeli své rozumové, citové, hodnotové, motivační, vůlové kvality a sociální schopnosti, resp. schopnosti k životu, a tím i schopnosti zvládat individuální sociální úkoly, osobní sociální situace a sociální problémy.

Sociálně-andragogické poradenství podle M. Machalové (2009, s. 62) „podporuje vzdělávání a učení se dospělých. Aktivizuje dospělého člověka především v kontextu přijetí odpovědnosti za vlastní učení, které je v prostředí neustálých změn nástrojem k zvládání požadavků života“. Sociálně-andragogické poradenství je „poradenským vedením (usměrováním) lidí, aby se rozhodli vzdělávat, aby setrvali v procesu vzdělávání, aby se naučili učit se, aby byli schopni aplikovat znalosti a dovednosti v životě, a to v zájmu prevence a zvládání situace či řešení konkrétního sociálního problému“.

Pojem sociálně-edukační poradenství používá i C. Határ (2012, s. 114-115). Podle autora jde o takový „druh poradenství, který je zaměřený na prevenci a řešení výhradně sociálních a edukačních problémů klientů (v sociálně-andragogickém kontextu dospělých a seniorů), a to především poradenskými metodami, technikami, strategiemi a nástroji uplatňovanými zejména v oblasti (sociální) andragogiky, geragogiky a sociální práce“.

L. Szabová-Šírová (2015, s. 106-109) edukační charakter poradenství chápe jako důležitou vlastnost sociálního poradenství nebo jako specifikaci sociálního poradenství. V obsahu pojmu sociálně-edukační/sociálně-andragogické poradenství se spojují sociální poradenství s andragogickým poradenstvím. Teorie a praxe sociální pomoci dospělým používá pojem sociální poradenství pro odbornou institucionálně zakotvenou činnost, v užším smyslu zaměřenou na pomoc fyzické osobě ve nevýhodné sociální situaci. Pojem sociálně-edukační/sociálně-andragogické poradenství se v praxi sociální pomoci pravděpodobně nestane obvykle používaným. To, co se však osvědčuje v práci sociálních poradců dlouhodobě a obvykle, je sociální poradenství, které přispívá k rozvoji osobnosti dospělého člověka, podněcuje klientovo učení se ve prospěch řešení problému, rozvoj těch vlastností osobnosti, které jsou užitečné z hlediska řešení problémové situace, zlepšení sociálního fungování a rozšíření možností uplatnění v životě.

Uvnitř sociálního poradenství je obsaženo i andragogické poradenství v tom smyslu, že poradce vede svého klienta k rozvoji jeho osobnosti, podněcuje jeho učení se v zájmu řešení problému a uplatnění v životě. Během celého průběhu poradenské práce, i při analýze problémové situace, i při projektování jejích řešení, při realizaci konkrétní pomoci je úkolem poradce podporovat, aktivizovat, motivovat a podněcovat klienta k seberozvoji jako zásadnímu předpokladu efektivního průběhu poradenské práce, řešení problému, zvládnutí situace a nastolení pozitivní změny v jeho životě.

Hlavním cílem sociálního poradenství z andragogického hlediska je schopnost sociálního klienta řešit problémy. Schopnost řešit problémy obsahuje následující složky:

  • Klient je schopen identifikovat a definovat problém.
  • Získá vhled do problémové situace a orientaci v realitě problémové situace.
  • Umí rozpoznat příčiny vzniku a rozumět průběhu, vývoji a důsledkům problémové situace, umí ji definovat.
  • Je motivován k řešení problémové situace. Má aktivní postoj k řešení problémové situace.
  • Je schopen přijmout odpovědnost za vznik problémové situace a její řešení.
  • Důvěřuje sobě samému a svým schopnostem při řešení problémové situace. Chápe své možnosti, realisticky hodnotí i omezení při řešení problémové situace vlastními silami. Je schopen vyhledat pomoc v případě potřeby.
  • Je schopen učit se, identifikuje potřeby učení se a vzdělávání při řešení problémové situace.
  • Je schopen tvořit řešení problémové situace a rozhodnout se pro jedno z nich. Je schopen plánovat kroky, které by mohly být východiskem pro řešení problému. Zná a uplatňuje fáze procesu řešení problému.

4. Vztah sociální andragogiky k sociální práci, edukační sociální práce

Další vědeckovýzkumný úkol pod názvem Trendy rozvoje andragogiky a její systemizace (Vědecké grantové agentury při Ministerstvu školství SR, pod vedením V. Prusákové, s dobou řešení 2003-2005) (Prusáková ed., 2006) řešil rozpracování systému andragogických disciplín. J. Perhács (2006) objasňuje základní otázky sociální andragogiky, její předmět zkoumání, cíle, úkoly a systém, vztah k příbuzným vědeckým disciplínám, specializaci studia jako přípravu pro uplatnění absolventů v praxi.

V otázce vztahu sociální andragogiky k příbuzným oblastem je specifickým způsobem vztah sociální andragogiky a sociální práce (např. Határ, 2009). Tento vztah je přitom pro sociální andragogiku významný v procesu utváření její vědecké identity a praktické činnosti sociálních andragogů. Blízký vztah sociální andragogiky a sociální práce v sociální andragogice vyústil v tom, že sociální andragogika bývá často vymezována skrze její vztah ke sociální práci, jako edukační sociální práce s dospělými nebo jako činnost, která zahrnuje i obsah sociální práce s dospělými (např. Perhács, 1996; Švec, 2000, Tokárová, 2005).

Vývoj sociální andragogiky a sociální práce vyústil do jejich spolupráce. Spolupráci v oblasti vědy dokládají i nejnovější práce M. Machalové Edukačná sociálna práca (2014) a Preventívna sociálna práca. Edukačná paradigma v sociálnej práci (2013 b) a M. Lukáča (2015 b) Rómovia a vzdelanie. Sociálne a edukačné kontexty.

Trend edukologizace v sociální práci vedl k ustálení edukační /vzdelávací paradigmatu sociální práce. Edukologizaci sociální práce objasňuje A. Tokárová (2005, s. 305-306), že činnosti v sociální práci mají v podstatě výchovno-vzdělávací charakter, že v sociální práci je jen málo činností bez výchovno-vzdělávacího záměru.

Koncepci edukační sociální práce rozpracovává i M. Machalová (2013 a, s. 214-220). Edukační sociální práce představuje složku systému sociální práce. „Jejím emancipačním a profilujícím prostředkem je sociální funkce edukace – tj. výchovy, vzdělávání a poradenství. Sociální funkce edukace souvisí s potenciální i zjevnou připraveností člověka k psychické změně. Souvisí s nutností, aby se dospělí naučili učit se, a nenaučili se učit se, a donésti je k pochopení, že jediné, co mohou v sociálním ohrožení, a to bez jakéhokoli omezení použít, jsou jejich vlastní schopnosti. Obecným cílem edukační sociální práce je sociální pomoc jednotlivcům, vedení lidí k sociální svépomoci a rozvoj sociálního a psychického potenciálu lidí. V rámci edukační sociální práce, tedy výchovnými vlivy, sociálním vzděláváním a sociálním poradenstvím se rozvíjí úsilí o dosažení vyšší úrovně duchovní, psychické a sociální dospělosti jednotlivců, to znamená úrovně jejich rozumové, emocionálně-citové, hodnotové a sociální schopnosti a vyspělosti potřebné při jednání za sice nepříznivých podmínek sociálního omezení, avšak ve prospěch vlastní sociální inkluze, sociální rovnosti, genderové rovnoprávnosti i odstranění sociálního znevýhodnění“ (M. Machalová, 2015).

5. Závěr

Koncepční a systémové základy sociální andragogiky byly postaveny na bratislavské katedře andragogiky, a to především přičiněním J. Perhácse a M. Machalové. Pro další rozvoj sociální andragogiky je určující směr aplikace sociální andragogiky. V tomto kontextu je na místě zdůraznit, že jedním z hlavních úkolů kateder je příprava profesionálních pracovníků pro praxi. V praxi řešení sociálních problémů se absolvent setká se specializací, která posouvá problematiku sociálně-andragogického působení ve výzkumu a studiu do roviny specializace. O tom svědčí rozvoj geragogiky, speciální andragogiky, penitenciární a postpenitenciární andragogiky. Geragogice se na bratislavské katedře andragogiky věnovala a její teoreticko-metodologické zázemí a obsah studia vytvořila R. Čornaničová (2007). Na půdě nitrianské katedry vznikly v posledních letech práce, které přispívají k dalšímu rozvoji geragogiky (např. Határ, 2014; Jedličková, 2014 b), v Čechách o geragogice píše J. Veteška (2016 a). V rámci nebo lépe řečeno vedle sociální andragogiky se profiluje speciální andragogika (např. Jedličková, 2014 a; Határ, 2016; Veteška, 2016 b). Do budoucna lze čekat další rozvoj penitenciární a postpenitenciární andragogiky (např. Matulčík, 1991, 1992; Lukáč, 2015 a; Kadlubeková, 2015) nebo resocializační andragogiky (např. Szabová-Šírová, 2016; Lukáč, 2015 a).

Sociální andragog vystupuje v několika pracovních specializacích, a to jako sociální poradce, sociální terapeut, sociální kurátor, probační, mediační pracovník atd. Katedry profilují přípravu budoucích sociálních andragogů k působení i v oblastech, kde se edukační charakter jejich práce spojuje s dalšími odbornými činnostmi neandragogického charakteru. Andragogické působení se totiž v praxi řešení sociálních problémů jen zřídka realizuje v izolované podobě, mimo další činnosti relevantní z hlediska řešení sociálních problémů. Jinými slovy: v praxi řešení sociálních problémů se realizují takové odborné činnosti, při kterých je edukace jen jednou složkou realizovaných činností. Nejnovější přírůstky v andragogické literatuře reflektují i tuto skutečnost a poskytují odborné veřejnosti i studentům relevantní zdroje poznatků (např. Szabová-Šírová, 2015; Kadlubeková, 2015; Lukáč, 2015 a; Veteška, 2015).

Jak je zřejmé, komunita sociální andragogiky se rozrostla a pevně věříme, že i nadále bude růst. Ve svých počátcích, stejně jako dnes, pracují na rozvoji sociální andragogiky bratislavská katedra andragogiky a prešovská katedra andragogiky, později se k nim přidaly katedra v Banské Bystrici, katedra v Nitre, ale i další katedry na Slovensku a v Čechách a její jednotliví pracovníci, kteří zařadili do předmětu svého zájmu sociální andragogiku. Přejeme si, ať působí při naplňování vědecko-výzkumných i pedagogických cílů kateder ducha spolupráce a komunikace.

Autoři: PhDr. Lea Szabová-Šírová, PhD. Prof. PhDr. Mária Machalová, CSc. Příspěvek je dílčím výstupem výzkumného projektu grantového úkolu VEGA MŠVVaŠ SR č. 1/0966/16 Rola osobnosti v rozvoji teórie edukácie dospelých. Literatura

ČORNANIČOVÁ, R. 2007. Edukácia seniorov. Vznik, rozvoj, podnety pre andragogiku. 2. dopl. vyd. Bratislava : Univerzita Komenského, 2007. 156 s. ISBN 978-80-223-2287-4. HATÁR, C. 2014. Geragogika. Vybrané kapitoly z teórie a metodiky edukácie seniorov. Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2014. 111 s. ISBN 978-80-558-0666-2. HATÁR, C. 2012. Sociálna andragogika. Kapitoly z teórie a metodiky sociálno-edukačnej starostlivosti o dospelých. Nitra : UKF, 2012. 151 s. ISBN 978-558-0037-0. HATÁR, C. 2009. Sociálna pedagogika, sociálna andragogika a sociálna práca – teoretické, profesijné a vzťahové reflexie. Praha : Česká andragogická společnost, 2009. 144 s. ISBN 978-80-87306-01-7. HATÁR, C. 2016. Sociálny andragóg v systéme starostlivosti o inštitucionalizovaných dospelých a seniorov (nielen) so zdravotným postihnutím. Nitra : UKF, 2016. 79 s. ISBN 978-80-558-0988-5. JEDLIČKOVÁ, P. 2014 a. Edukácia zdravotne znevýhodnených dospelých a seniorov v rezidenciálnych zariadeniach. Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2014 a. 163 s. ISBN 978-80-558-0611-2. JEDLIČKOVÁ, P. 2014 b. Proseniorská výchova v rodinách a inštitucionalizácia seniorov. Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2014 b. 75 s. ISBN 978-80-558-0667-9. KADLUBEKOVÁ, D. 2015. Penitenciárna a postpenitenciárna edukácia dospelých. Banská Bystrica : Belianum, 2015. 162 s. ISBN 978-80-557-0939-0. LUKÁČ, M. 2015 a. Resocializácia dospelých. Prešov : Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta humanitních a prírodných vied, 2015. ISBN 978-80-555-1320-1. LUKÁČ, M. 2015 b. Rómovia a vzdelanie. Sociálne a edukačné kontexty. Prešov : Vydavateľstvo Prešovskej univerzity, 2015 b. 134 s. ISBN 978-80-555-1243-3. MACHALOVÁ, M. 2008. Andragogické a sociálno-andragogické poradenstvo v kontexte celoživotného učenia sa a vzdelávania. In MATULČÍK, J. (ed.) Acta Andragogica 1. Zborník je čiastkovým výstupom výskumného projektu grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. V-06-434-00 Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia a ich výklad. Bratislava : Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FIF UK, 2008, s. 63-70. ISBN 978-80-89142-14-9. MACHALOVÁ, M. (ed.) 2001 a. Cieľové skupiny vo vzdelávaní dospelých. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Projektu ANT programu EÚ - Socrates. Bratislava : Gerlach Print, spol. s. r. o., Katedra andragogiky FF UK, 2001 a. 142 s. ISBN 80-968564-3-X. MACHALOVÁ, M. 2014. Edukačná sociálna práca. Prešov : Prešovská univerzita v Prešove, 2014. 326 s. ISBN 978-80-555-1118-4. MACHALOVÁ, M. 2013 a. Edukačná sociálna práca - vymedzenie konceptu. In: Matulčík, J. (ed.) Acta Andragogica 3. Zborník je čiastkovým výstupom výskumného projektu grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. 1/0386/11 Procesy inštitucionalizácie edukácie dospelých na Slovensku – analýza vízií (ideových východísk), cieľového zamerania, vývojových etáp, európskeho kontextu, súčasného stavu a trendov inštitucionalizácie edukácie dospelých. Bratislava : Univerzita Komenského, 2013, s. 213-220. ISBN 978-80-223-3369-6. MACHALOVÁ, M. 2007. Koncepcia študijného zamerania sociálnej andragogiky. Interný materiál. Bratislava : Katedra andragogiky, 2007. 3 s. MACHALOVÁ, M. (ed.) 2001 b. Preparation for retirement age – andragogical action. Zborník riešiteľov národného projektu ANT programu EÚ – Socrates. Bratislava : Gerlach Print, spol.s.r.o, Katedra andragogiky FF UK, 2001 b. 74 s. ISBN 80-968564-0-5. MACHALOVÁ, M. 2013 b. Preventívna sociálna práca. Edukačná paradigma v sociálnej práci. Prešov : Prešovská univerzita v Prešove, 2013. 272 s. ISBN 978-80-555-0932-7. MACHALOVÁ, M. 2006. Psychológia vo vzdelávaní dospelých. 2. vyd. Bratislava : Gerlach Print, 2006. 224 s. ISBN 80-89142-07-9. MACHALOVÁ, M. 2002 a. Psychologická identifikácia cieľovej skupiny nezamestnaných v období strednej dospelosti. In: PERHÁCS, J. (ed.) Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia. Zborník štúdií riešiteľov úlohy VEGA MŠ SR č. 1/6227/99 pod názvom „Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia“. Bratislava : Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FIF UK, 2002 a, s. 13-25. ISBN 80-968564-7-2. MACHALOVÁ, M. 1999. Psychologické aspekty profesijnej kompetencie pracovníkov vo výchove a vzdelávaní dospelých. In: PERHÁCS, J. (ed.) Profesionalita vo výchove a vzdelávaní dospelých. Zborník z vedeckej konferencie. Bratislava: Katedra andragogiky FF UK, 1999, s. 28-29. ISBN 80-233-0449-6. MACHALOVÁ, M. 2016. Sociálna andragogika na pomoc sociálnym klientom. In: Ján Perhács. O živote, osobnosti a diele významného andragoga. PETROVÁ, G., HATÁR, C., MűLLER DE MORAIS, M. (eds.) Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2016, s. 13-21. ISBN 978-80-558-1129-1. MACHALOVÁ, M. 2009. Úlohy sociálno-andragogického poradenstva a profesionalizácia tejto činnosti. In: PRUSÁKOVÁ, V., ČORNANIČOVÁ, R. (eds.) Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia. Štúdie riešiteľov grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. V-06-434-00 Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia a ich výklad. Bratislava : BB print, s. r. o., Katedra andragogiky FIF UK, 2009, s. 61-69. ISBN 978-80-969158-6-6. MACHALOVÁ, M., PRUSÁKOVÁ, V. (eds.) 2002 b. Attracting New Target Groups in Adult Education. Zborník hlavných príspevkov medzinárodnej konferencie Projektu ANT programu EÚ – Socrates. Bratislava : Gerlach Print, s.r.o., Katedra andragogiky FF UK, 2002 b. 196 s. ISBN 80-968564-5-6. MACHALOVÁ, M., PRUSÁKOVÁ, V. (eds.) 2004. Získavanie nových cieľových skupín vo vzdelávaní dospelých. Zborník medzinárodnej konferencie Projektu ANT programu EÚ – Socrates. Bratislava : Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FF UK, 2004. 254 s. ISBN 80-89142-04-4. MATULČÍK, J. (ed.) 2008. Acta Andragogica 1. Zborník je čiastkovým výstupom výskumného projektu grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. V-06-434-00 Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia a ich výklad. Bratislava : Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FF UK, 2008. 157 s. ISBN 978-80-89142-14-9. MATULČÍK, J. (ed.) 2011. Acta Andragogica 2. Zborník je čiastkovým výstupom výskumného projektu grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. 1/0386/11 Procesy inštitucionalizácie edukácie dospelých na Slovensku – analýza vízií (ideových východísk), cieľového zamerania, vývojových etáp, európskeho kontextu, súčasného stavu a trendov inštitucionalizácie edukácie dospelých. Bratislava : Univerzita Komenského, 2011. 189 s. ISBN 978-80-970595-2-1. MATULČÍK, J. (ed.) 2013. Acta Andragogica 3. Zborník je čiastkovým výstupem výskumného projektu grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. 1/0386/11 Procesy inštitucionalizácie edukácie dospelých na Slovensku – analýza vízií (ideových východísk), cieľového zamerania, vývojových etáp, európskeho kontextu, súčasného stavu a trendov inštitucionalizácie edukácie dospelých. Bratislava : Univerzita Komenského, 2013. 321 s. ISBN 978-80-223-3369-6. MATULČÍK, J. (ed.) 2014. Acta Andragogica 4. Zborník je čiastkovým výstupem výskumného projektu grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. 1/0386/11 Procesy inštitucionalizácie edukácie dospelých na Slovensku – analýza vízií (ideových východísk), cieľového zamerania, vývojových etáp, európskeho kontextu, súčasného stavu a trendov inštitucionalizácie edukácie dospelých. Bratislava : Univerzita Komenského, 2014. 223 s. ISBN 978-80-223-3541-6. MATULČÍK, J. 1992. Andragogika v penitenciárnej a postpenitenciárnej starostlivosti. In: Sociálna adjustácia jedinca penitenciárnej a postpenitenciárnej starostlivosti. Informačný bulletin sympózia (II.) Bratislava : Spoločnosť pre špeciálnu a liečebnú výchovu v SR, 1992. 96 s. MATULČÍK, J. 1991. Príprava odborníkov pre penitenciárnu a postpenitenciárnu prax v rámci študijného odboru výchova a vzdelávanie dospelých. In: Sociálne aspekty pôsobenia v nápravnovýchovných ústavoch. Zborník referátov. Bratislava : Spoločnosť pre špeciálnu a liečebnú výchovu v SR, 1991. s. 44-46. PERHÁCS, J. (ed.) 2002 a. Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia. Zborník štúdií riešiteľov úlohy VEGA MŠ SR č. 1/6227/99 pod názvom „Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia“. Bratislava : Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FIF UK, 2002 a. 86 s. ISBN 80-968564-7-2. PERHÁCS, J. 2002 b. Nezamestnaní ako cieľová skupina s možnosťou ich ďalšieho vzdelávania. In: Perhács, J. (ed.) Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia. Zborník štúdií riešiteľov úlohy VEGA MŠ SR č. 1/6227/99 pod názvom „Identifikácia cieľových skupín andragogického pôsobenia“. Bratislava : Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FIF UK, 2002 b, s. 26-36. ISBN 80-968564-7-2. PERHÁCS, J. 1999 a. Profesijná kompetencia sociálneho andragóga vo svetle teoretických východísk a terénnych výskumov. In: Perhács, J. (ed.) Profesionalita vo výchove a vzdelávaní dospelých. Zborník z vedeckej konferencie. Bratislava : Katedra andragogiky FIF UK, 1999 a. s. 80-88. ISBN 80-233-0449-6. PERHÁCS, J. (ed.) 1998 a. Profesionalita vo výchove a vzdelávaní dospelých. Zborník z vedeckej konferencie. Bratislava : Katedra andragogiky FF UK, 1998 a. 82 s. PERHÁCS, J. (ed.) 1999 b. Profesionalita vo výchove a vzdelávaní dospelých. Zborník z vedeckej konferencie. Bratislava : Katedra andragogiky FF UK, 1999 b. 116 s. ISBN 80-233-0449-6. PERHÁCS, J. 2006. Sociálna andragogika. In: PRUSÁKOVÁ, V. (ed.) Trendy rozvoja andragogiky a jej systemizácie. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie Trendy rozvoja andragogiky a jej systemizácie. Bratislava : Filozofická fakulta Univerzity Komenského, Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FF UK, 2006, s. 39-49. ISBN 80-89142-08-7. PERHÁCS, J. 1998 b. Teoretické východiská zamerania profesijnej kompetencie sociálneho andragóga. In PERHÁCS, J. (ed.) Profesionalita vo výchove a vzdelávaní dospelých. Zborník z vedeckej konferencie. Bratislava : Katedra andragogiky FIF UK, 1998 b. s. 58-63. PERHÁCS, J. 1996. Úlohy teórie výchovy dospelých v procese konštituovania a rozvíjania sociálnej andragogiky. In: Pedagogická revue, 1996, roč. 48, č. 3-4, s. 133-140. ISSN 1335-1982. PRUSÁKOVÁ, V. 1996. Andragogika – súčasný stav a perspektívy vývoja na Slovensku. In: Pedagogická revue, 1996, roč. 48, č. 3-4, s. 101-109. ISSN 1335-1982. PRUSÁKOVÁ, V. (ed.) 2006. Trendy rozvoja andragogiky a jej systemizácie. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie Trendy rozvoja andragogiky a jej systemizácie. Bratislava : Filozofická fakulta Univerzity Komenského, Gerlach Print, spol. s r. o., Katedra andragogiky FF UK, 2006. 162 s. ISBN 80-89142-08-7. PRUSÁKOVÁ, V., ČORNANIČOVÁ, R. (eds.) 2009. Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia. Štúdie riešiteľov grantovej úlohy VEGA MŠ SR č. V-06-434-00 Systemizácia druhov a foriem andragogického pôsobenia a ich výklad. Bratislava : BB print, s. r. o., Katedra andragogiky FF UK, 2009. 122 s. ISBN 978-80-969158-6-6. SZABOVÁ-ŠÍROVÁ, L. 2016. Andragogické aspekty resocializácie. In: Vzdelávanie dospelých, online časopis AIVD, 2016, roč. 18, č. 57, s. 21-39. ISSN 1335-2350. SZABOVÁ-ŠÍROVÁ, L. 2015. Sociálna andragogika. Teoretické, empirické a praktické aspekty. Bratislava : Univerzita Komenského v Bratislave, 2015. 222 s. ISBN 978-80-223-3752-6. ŠVEC, Š. 2000. Teoreticko-metodologické základy andragogiky. In: Paedagogica. Zborník Filozofickej fakulty UK. Bratislava : FIF UK, 2000, s. 91-127. ISBN 80-223-1415-3. TOKÁROVÁ, A. 2005. K pedagogickým a andragogickým kontextom sociálnej práce. In Rozvoj študijného a vedného odboru pedagogika na Slovensku. Zborník z medzinárodnej konferencie. Bratislava : Univerzita Komenského, 2005, s. 305-312. ISBN 80-233-2027-7. VETEŠKA, J. 2016 a. Gerontagogika: psychologicko-andragogická specifika edukace a aktivizace seniorů. Praha:Česká andragogická společnost, 2016. 180 s. ISBN 978-80-905460-4-2. VETEŠKA, J. 2015. Mediace a probace v kontextu sociální andragogiky. Praha : Wolters Kluwer, 2015. 252 s. ISBN 978-80-7478-898-7. VETEŠKA, J. 2016 b. Přehled andragogiky. Úvod do studia vzdělávání a učení se dospělých. Praha : Portál, 2016. 320 s. ISBN 978-80-262-1026-9.