Chráněná dílna a chráněné pracoviště jako forma sociální pomoci občanům s těžkým zdravotním postižením na Slovensku a v Polsku
ÚVOD
Vznik a existence zdravotního postižení představuje sociální událost, která zásadním způsobem ovlivňuje život každého člověka. Dopad této situace je na osoby se zdravotním postižením, jejich rodiny a společnost. V podmínkách Slovenské republiky jsou platné různé právní normy, které se zabývají otázkami zdravotního postižení; pro náš příspěvek jsme zvolili zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti a o zmene a doplnení některých zákonů (SR) a zákon o odbornej a sociální rehabilitaci a zaměstnávání zdravotně postižených osob v PL (ustawa z dnia 27 sierpnia 1997 r. o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych). Každý z uvedených zákonů má svůj předmět, definuje základní pojmy a současně se zabývá posuzováním zdravotního postižení, jeho důsledky, kompenzací, zaměstnáváním, dodržováním lidských práv. Podle Repkové (1999) při pojmu zdravotní postižení hovoříme o obtížích, problémech, nepřekonatelných překážkách, nepochopení okolí nebo se hodnotí (většinou negativně) rozsah výhod, podpor či pomoci lidem se zdravotním postižením a jejich rodinám ze strany státu.
1 PODPORA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Podle autorů Frankovského a Ištvánikové1 je zaměstnání prostorem, v němž lidé mají možnost navázat množství nových kontaktů a setkávat se s ostatními lidmi. Vytvářet si formální a neformální vztahy, čímž získávají jinou sociální zkušenost než v rodině nebo mezi přáteli ve svém volném čase. Sociální integrace v zaměstnání je významným determinantem psychické pohody a zdraví.
Zaměstnání je takto významným faktorem socializace člověka v období jeho ekonomicky aktivního věku. Podle § 8, písmeno h, zákona o službách zamestnanosti (SR) se za znevýhodněného uchazeče o zaměstnání považuje občan se zdravotním postižením. Z legislativního hlediska je pojem zdravotního postižení definován v jednotlivých právních předpisech a právních normách. Za fyzickou osobu s těžkým zdravotním postižením se podle zákona NR SR č. 447/2008 Z. z. o peněžních příspěvcích na kompenzaci těžkého zdravotního postižení a o změně a doplnění některých zákonů považuje fyzická osoba, jejíž míra funkční poruchy je nejméně 50 %. Funkční porucha podle zákona č. 447/2008 Z. z. o peněžních příspěvcích znamená nedostatek tělesných, smyslových i duševních schopností fyzické osoby, který z hlediska předpokládaného vývoje zdravotního postižení bude trvat déle než dvanáct měsíců. V důsledku poruchy může dojít k omezení ve výkonu některých činností nebo může vést k znevýhodnění v každodenním životě člověka.
V PL podle zákona, v kapitole 2 Prohlášení o zdravotním postižení, v článku 3 – Stupně zdravotního postižení se stanovují tři úrovně zdravotního postižení: výrazné, mírné a lehké. Výrazné zdravotní postižení zahrnuje osobu, která trpí poškozením tělesné zdatnosti: není schopná nastoupit do zaměstnání; je schopná pracovat v chráněné dílně nebo v profesionální aktivační instituci, vyžadující trvalou nebo dlouhodobou péči či pomoc jiné osoby potřebné k výkonu sociálních úkolů vzhledem k výrazně omezené možnosti samostatné existence. Se středně těžkým stupněm zdravotního postižení je osoba s poruchou schopnosti těla vykonávat zaměstnání na pracovišti, přizpůsobeném potřebám a příležitostem vyplývajícím z postižení, vyžadující částečnou nebo pravidelnou pomoc jiné osoby, aby mohla plnit sociální úkoly v důsledku omezené možnosti samostatné existence.
2 CHRÁNĚNÁ DÍLNA A CHRÁNĚNÉ PRACOVIŠTĚ
2.1 Chráněná dílna a chráněné pracoviště na Slovensku
Podle § 55 zákona č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti (SR) jsou chráněná dílna a chráněné pracoviště pracovišti zřízenými právnickou osobou nebo fyzickou osobou, v nichž jsou zaměstnáni občané se zdravotním postižením v pracovním poměru, kteří nejsou schopni si najít zaměstnání na otevřeném trhu práce, nebo pracovišti, na nichž se občané se zdravotním postižením zaškolují nebo připravují na práci, a u nichž jsou pracovní podmínky včetně nároků na pracovní výkon přizpůsobeny zdravotnímu stavu občanů se zdravotním postižením. Za chráněnou dílnu se považuje pracoviště, kde právnická osoba nebo fyzická osoba zřídí více než jedno pracovní místo pro občana se zdravotním postižením a kde pracuje alespoň 50 % občanů se zdravotním postižením. Za chráněné pracoviště se považuje pracoviště, kde právnická osoba nebo fyzická osoba zřídí pracovní místo pro občana se zdravotním postižením a pracovní místo se nevytváří v chráněné dílně. Za chráněné pracoviště se také považuje pracoviště, kde občan se zdravotním postižením provozuje samostatnou zárobkovou činnost. Chráněné pracoviště může být zřízeno i v domácnosti občana se zdravotním postižením. Jsou určeny především k pracovním uplatnění občanů se zdravotním postižením, kterým zaměstnavatel nemůže poskytnout vhodné zaměstnání na jiných pracovištích. V chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti mohou pracovat také občané, jimž se poskytuje získání odborných dovedností nebo příprava na pracovní uplatnění, a zaměstnanci, kteří z důvodu ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní zaměstnání, pokud pro ně zaměstnavatel nemá jiné vhodné zaměstnání.
O přiznání postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa může písemně požádat právnická osoba nebo fyzická osoba u úřadu, v jehož územním obvodu zřídí pracovní místo pro občana se zdravotním postižením. Součástí žádosti o přiznání postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa je popis pracovní činnosti, pracoviště a jeho umístění, pracovních podmínek a doklad o nájmu prostor, pokud právnická osoba nebo fyzická osoba není vlastníkem prostor.
Úřad přizná postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa na dobu neurčitou. Přiznané postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa úřad zruší, pokud právnická osoba nebo fyzická osoba, která zřídila chráněnou dílnu nebo chráněné pracoviště, nesplňuje podmínky podle tohoto zákona. Na základě písemné žádosti právnické osoby nebo fyzické osoby, která zřídila chráněnou dílnu nebo chráněné pracoviště, úřad zruší, změní nebo pozastaví přiznané postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa, zruší pozastavení přiznaného postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa před uplynutím doby, na kterou bylo pozastaveno, nebo vydá duplikát dokladu o přiznaném postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa. Duplikát dokladu o přiznaném postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa vydá úřad při jeho ztrátě, odcizení nebo znehodnocení. Přiznané postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa zaniká dnem, kdy bylo právnické osobě nebo fyzické osobě přiznáno postavení integračního podniku. Úřad nepřizná postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa právnické osobě nebo fyzické osobě, která je integračním podnikem.
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která má přiznané postavení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa, je povinna: a) zaměstnávat v chráněné dílně nejméně 50 % občanů se zdravotním postižením po dobu, na kterou má přiznané postavení chráněné dílny, b) vést zvláštní evidenci nákladů, výkonů a hospodářského výsledku chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa, c) oznámit úřadu každou změnu související s přiznaným postavením chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa nejpozději do 30 kalendářních dní ode dne uskutečnění změny, d) oznámit úřadu změnu sídla chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa nejpozději 30 kalendářních dní před uskutečněním plánované změny.
Příspěvek na zřízení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa Úřad práce může poskytnout příspěvek na zřízení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa zaměstnavateli, který na zřízené pracovní místo v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, který je občanem se zdravotním postižením, vedeného v evidenci uchazečů o zaměstnání alespoň jeden měsíc, pokud zaměstnavatel o příspěvek písemně požádá. Příspěvek se poskytuje na úhradu části nákladů na zřízení pracovního místa pro občana se zdravotním postižením v chráněné dílně nebo na chráněném pracovovišti. Za náklady na zřízení pracovního místa se považují náklady, které jsou nezbytné k zajištění výkonu pracovní činnosti občana se zdravotním postižením a souvisejí se zřízením tohoto pracovního místa. Výše příspěvku na jedno zřízené pracovní místo v chráněné dílně nebo na chráněném pracovovišti je: a) v bratislavském kraji nejvýše 4-násobek celkové ceny práce podle § 49 odst. 4 vypočtené z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky za první až třetí kvartál kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž se příspěvek poskytuje, b) v ostatních krajích: 1. v okresech s průměrnou mírou evidované nezaměstnanosti nižší nebo stejné než je celostátní průměr v kalendářním roce, který předchází kalendářnímu roku, v němž se příspěvek poskytuje, nejvýše 4,8-násobek celkové ceny práce podle § 49 odst. 4 vypočtené z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky za první až třetí kvartál kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž se příspěvek poskytuje. 2. v okresech s průměrnou mírou evidované nezaměstnanosti vyšší, než je celostátní průměr v kalendářním roce, který předchází kalendářnímu roku, v němž se příspěvek poskytuje, nejvýše 5,2-násobek celkové ceny práce podle § 49 odst. 4 vypočtené z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky za první až třetí kvartál kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž se příspěvek poskytuje.
Roční výše příspěvku, který poskytuje úřad, v jehož územním obvodu je zřízena chráněná dílna nebo chráněné pracoviště, je v roce 2018: • 2,5-násobek celkové ceny práce podle § 49 odst. 4 zákona o službách zamestnanosti vypočtené z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky za první až třetí kvartál kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž se příspěvek poskytuje, na jednoho občana se zdravotním postižením vykonávajícího práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, tj. v roce 2018 je výše příspěvku 3 126,47 € • 5-násobek celkové ceny práce podle § 49 odst. 4 zákona o službách zamestnanosti vypočtené z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky za první až třetí kvartál kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž se příspěvek poskytuje, na jednoho občana se zdravotním postižením, který má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se snížením schopnosti vykonávat zárobkovou činnost vyšším než 70 %, vykonávajícího práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, tj. v roce 2018 je výše příspěvku 6 252,95 €2.
Pokud je rozsah týdenního pracovního času nižší než rozsah stanovené týdenní pracovní doby, příspěvek se poskytuje v poměrné části výše.
Pracovní místa, na nichž bylo zřízeno prostřednictvím poskytnutého příspěvku, lze obsazovat jen uchazeči o zaměstnání, kteří jsou občany se zdravotním postižením. Tato pracovní místa mohou být obsazena jinými občany se zdravotním postižením, pokud jsou dočasně volná, jen s předchozím souhlasem úřadu, a to na dobu nepřesahující devět kalendářních měsíců. Zaměstnavatel, který obdržel příspěvek, je povinen zachovat zřízené pracovní místo v chráněné dílně nebo na chráněném pracovovišti alespoň dva roky. Zaměstnavatel, který nesplnil povinnost podle první věty, je povinen vrátit úřadu poměrnou část poskytnutého příspěvku odpovídající období, během něhož na zřízeném pracovním místě neprovinstaloval občana se zdravotním postižením.
V SR3 bolo zapísaných 7 245 chráněných dílen a chráněných pracovních míst k 31.12.2015, 6 033 k 31.12.2016, 6 231 k 31.12.2017, 6 297 k 30.06.2018.
Podle kapitoly 6 Chránené dílny a pracovní místa (Zakłady pracy chronionej i zakłady aktywności zawodowej) v článku 28 se uvádí, že zaměstnavatel vykonává podnikatelskou činnost po dobu nejméně 12 měsíců, zaměstnává minimálně 20 zaměstnanců na plný úvazek a dosáhl postavení zaměstnavatele provozovat chráněnou dílnu, pokud: 1) míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je: a) alespoň 40 %, z nichž alespoň 10 % z celkového počtu zaměstnaných jsou osoby klasifikované se závažným nebo středně těžkým postižením, nebo b) alespoň 30 % nevidomých nebo duševně nemocných nebo mentálně postižených, klasifikovaných se závažným nebo středně těžkým postižením.
Krajský úřad vydá rozhodnutí o udělení statutu chráněného nebo pracovní činnosti. Toto rozhodnutí se vydává na období tří let. Zároveň rozhoduje o zániku uděleného postavení chráněného pracovního místa nebo o zřízení odborné činnosti v případě nesplnění podmínek a povinností uvedených v čl. 28 a 33 odst. 1 a 3 zákona.
Provozovatel chráněné dílny nebo zařízení odborné činnosti je povinen: 1) informovat o jakékoli změně týkající se plnění podmínek a povinností uvedených v čl. 28 a 33 odst. 1 a 3 do 14 dní od dne této změny, poskytuje pololeté informace o splnění těchto podmínek.
Provozovatel chráněné dílny nebo zařízení výkonu povolání je osvobozen: a) od daní, b) neplatí daň z přidané hodnoty s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v jednotlivých zvláštních předpisech,
Provozovatel chráněné dílny může být osvobozen od plateb do Státního fondu rehabilitace zdravotně postižených osob způsobem uvedeným v čl. 49 i v případě, že finanční prostředky z rehabilitačního fondu společnosti pro zdravotně postižené osoby nestačí na financování příspěvku uvedeného v čl. 25 odst. 3 bod 2.
Příspěvek na zřízení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa Provozovatel chráněné dílny může získat pro toto zařízení z prostředků Státního fondu na rehabilitaci zdravotně postižených zejména: 1) spolufinancování až do výše 50% úrokové sazby z uzavřených bankovních úvěrů, 2) úvěr na investiční účely, modernizaci nebo restrukturalizaci závodu – s možností zpětného odkupu, až do výše 50%, 3) spolufinancování nebo úhradu odměny za osoby se zdravotním postižením, které byly diagnostikovány s duševní nemocí, mentálním postižením nebo epilepsií ve výši 75 % nejnižší mzdy, 4) náhradu nákladů na vzdělávání zdravotně postižených osob v souvislosti s potřebou změnit výrobní profil, 5) spolufinancování s cílem chránit existující pracovní místa v podniku.
Provozovatel chráněné dílny vytvoří fond společnosti na rehabilitaci zdravotně postižených osob. Příjmy rehabilitačního fondu jsou zejména: finanční prostředky, dotace a dotace, příjmy z příspěvků a darů. Prostředky rehabilitačního fondu jsou určeny na financování odborné, sociální a terapeutické rehabilitace, stejně jako pojištění pro zdravotně postižené, v souladu s pravidly používání těchto fondů. Zaměstnavatelé, kteří provozují chráněnou dílnu, mohou v souladu se zákonem shromažďovat až 10% finančních prostředků rehabilitačního fondu k výkonu společných úkolů.
V roce 2 000 bylo v PL zřízeno 351 690 chráněných dílen pro 205 595 osob se zdravotním postižením. V červnu 2018 byla celková zaměstnanost 153 4304 osob, z toho osoby se zdravotním postižením 120 157, se specifickým onemocněním 29 084, bez specifických chorob 91 073, s těžkým zdravotním postižením 9 679 osob.
ZÁVER
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je prioritou ve všech vyspělých zemích na národní úrovni. V našem příspěvku jsme zvolili srovnání ve SR a v PL, kde jsme zpracovali pouze podmínky (vybrané příspěvky) na zřizování chráněné dílny a chráněného pracoviště, zařízení odborné činnosti. V PL mezi úkoly úřadu práce patří zejména: rozvoj asistenčních programů při plnění úkolů pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením; vytváření pracovních míst a poradenství pro osoby se zdravotním postižením (odborná příprava a rekvalifikace); vytváří specializovaný školící program (lékařskou a sociální rehabilitaci); spolupracuje s důchodkovými institucemi; spolupracuje s orgány státní správy a orgány místní samosprávy, nevládními organizacemi a nadacemi v oblasti zaměstnávání a odborné rehabilitace osob se zdravotním postižením; spolupracuje s příslušným inspektorátem práce v oblasti posuzování a kontroly pracovišť osob se zdravotním postižením.
Na Slovensku UPSVaR může poskytnout příspěvek na zřízení chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa; může poskytnout příspěvek na udržení občana se zdravotním postižením v zaměstnání; může poskytnout příspěvek občanu se zdravotním postižením na samostatnou zárobkovou činnost; vytváří podmínky pro Agenturu podporovaného zaměstnávání, kde na účely zákona o službách zamestnanosti je právnická osoba nebo fyzická osoba, která poskytuje služby občanům se zdravotním postižením; na základě písemné žádosti poskytne zaměstnavateli, který zaměstnává občana se zdravotním postižením, nebo osobě samostatně zárobkově činné, která je občanem se zdravotním postižením, příspěvek na činnost pracovního asistenta; poskytuje zaměstnavateli na zaměstnávání občanů se zdravotním postižením v chráněné dílně nebo na chráněném pracovovišti nebo osobě samostatně zárobkově činné, která je občanem se zdravotním postižením a která na chráněném pracovovišti provozuje nebo vykonává samostatnou zárobkovou činnost, příspěvek na úhradu provozních nákladů chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa a na úhradu nákladů na dopravu zaměstnanců.
Na základě porovnání jednoznačně vyplývá, že v PL je více aktivit (podpory) v rámci aktivního nástroje politiky zaměstnanosti, aby se zaměstnávali občané se zdravotním postižením, například podporují různé programy zaměřené na asistenci. V SR se takové programy nenacházejí, vytváří se prostor pro zaměstnávání pracovního asistenta. V PL je v zákoně přesně stanoveno, na co vše má zřizovatel chráněné dílny nárok. V SR je uvedeno, že úřad práce může poskytnout; z toho nám jednoznačně vyplývá, že pokud konkrétní úřad práce vyčerpal finanční prostředky na zřízení chráněné dílny v daném roce, dále neposkytuje.
Zajímavé je v PL pro zaměstnavatele, který zaměstnává min. 54 měsíců osobu se zdravotním postižením: náhrada cestovních nákladů a úhrad do výše dvaceti pětinásobku průměrné odměny za každou pozici, která vznikla v souvislosti s: organizací nového pracovního místa nebo přizpůsobením existujícího pracovního místa potřebám osob se zdravotním postižením; odměňování osob se zdravotním postižením po dobu 18 měsíců.
Autoři: Doc. PhDr. Irena Kamanová, PhD. MHA. prof. nadzw. dr hab. Ewa Kucharska
Literatura
Repková,K: Zdravotní postižení - obraz z galerie našeho poznání. Bratislava.EPOS.1999 USTAWA z dnia 27 sierpnia 1997 r. o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych Zákon č. 5/2004 Z. z.Zákon o službách zamestnanosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov https://cmps.ecn.cz/pd/2008/pdf/frankovsky-istvanikova.pdf http://www.niepelnosprawni.gov.pl/index.php?c=page&id=84&idReg=130&fbclid=IwAR2wVjVBeC2kkp5hMPlYMIB0aKuHMlM-b9lA14S9ER8Een68FUtNEaUhpvM
1https://cmps.ecn.cz/pd/2008/pdf/frankovsky-istvanikova.pdf 2https://www.upsvr.gov.sk/sluzby-zamestnanosti/nastroje-aktivnych-opatreni-trhu-prace/podpora-zamestnavania-obcanov-so-zdravotnym-postihnutim/60-prispevok-na-uhradu-prevadzkovych-nakladov-chranenej-dielne-alebo-chraneneho-pracoviska-a-na-uhradu-nakladov-na-dopravu-zamestnancov-za.html?page_id=13098 3https://www.upsvr.gov.sk/sluzby-zamestnanosti/nastroje-aktivnych-opatreni-trhu-prace/podpora-zamestnavania-obcanov-so-zdravotnym-postihnutim/55-chranena-dielna-a-chranene-pracovisko.html?page_id=13312 4http://www.niepelnosprawni.gov.pl/index.php?c=page&id=84&idReg=130&fbclid=IwAR2wVjVBeC2kkp5hMPlYMIB0aKuHMlM-b9lA14S9ER8Een68FUtNEaUhpvM
