Náš mozek je továrna na štěstí a to, zda jím i zůstane, záleží především na tom, čím ho budete krmit, aby se mohl regenerovat. Pokud tělo začne selhávat, je jasné, že byla narušena harmonie v našem organismu. Pokud nepracujeme systematicky a cílevědomě na budování naší vnitřní rovnováhy, je jen otázkou času, kdy tělo začne vysílat varovné signály. Pokud je budete dlouhodobě ignorovat, na změnu může být už příliš pozdě – upozorňuje neúnavná propagátorka zdravého životního stylu prof. RNDr. Katarína Horáková, DrSc., ve své nejnovější knize Ako mať zdravý mozog v každom veku.
Dlouholetá profesorka obecné biologie na Fakultě chemické a potravinářské technologie Slovenské technické univerzity v Bratislavě, autorka několika bestsellerů jako Oddělená strava pro zdraví, Umění zdravě žít, Detoxikace organismu – Klíč ke zdraví, brzy si připomene životní jubileum 80 let (12. 10. 2014). Její vnitřní energii, optimismus, soulad těla a mysli jí může závidět nejedna třicítka. Svoje poznatky, osobní zkušenosti a moudrost si nenechává pro sebe. Díky knihám se snaží široké veřejnosti ukázat, že správnou životosprávou a pohybem, jednoduše celkovou změnou životního stylu, dokážete ovlivnit kvalitu svého života a především zdraví. Její poslední kniha odhaluje tajemství našeho mozku a poskytuje návod, jak si zachovat jeho optimální činnost po celý život. Mozek vystavujeme mnohem větším nárokům než dříve, zápasíme se stresem, chceme být neustále výkonnější, kreativní, schopní pracovat za jakýchkoli okolností soustředěně, často i 12 a více hodin denně. Už méně námahy a času věnujeme tomu, aby mozek dostal to, co si zaslouží. Kvalitní, dostatečně dlouhý a nepřerušený spánek, pohyb, jídlo a pitný režim je minimum z toho, co můžete pro svůj mozek udělat, připomíná prof. RNDr. Katarína Horáková, DrSc.
Pečlivě si vybírejte, co sníte, a váš mozek vám to vrátí dvojnásobně. Mozek si totiž vybírá, jaké látky k sobě pustí. Je natolik inteligentní, že ví rozeznat, co mu může uškodit a co, naopak, pomůže. Nenechte ho v tom zůstat. Poslouchejte, co se vám snaží říct a naznačit. Je totiž přímo propojen s tlustým střevem a celým naším trávicím traktem. I proto se tlustému střevu zvykne říkat druhý mozek. Mozek a střevo se totiž vyvinuly ze stejného tkáně během embryonálního vývoje.
Dlouhodobý stres poškozuje naše buňky a tedy celé tělo. Budujte odolnost svého mozku vůči stresu. Seznamte se s látkami, které ho tvoří, a zásobujte ho jimi. Prof. RNDr. Katarína Horáková, DrSc., našla svůj vlastní recept a řídí se jím už minimálně 25 let. Na vlastní kůži zažila totiž dlouhodobý stres a jaké škody dokáže napáchat na těle i duši. Bylo to ještě během mého působení na vysoké škole v roli pedagoga. Koncem léta, v srpnu mi oznámili, že budu od října vyučovat nový předmět. Měla jsem jen dva měsíce na přípravu přednášek, což znamenalo nespavé noci strávené nad studiem, psaním textů, shromažďováním odborného obrazového a filmového materiálu. Pak přišly samotné přednášky a dny a hodiny strávené nad knihami, v posluchárně za katedrou; do toho mi, samozřejmě, jako ženě a matce zůstala péče o domácnost a rodinu. Nemohla jsem spát, trpěla jsem neustálou nervozitou, vnitřním strachem z odpovědné úlohy, která mi byla svěřena. Přirozeně jsem chtěla, aby mi ten nový předmět vyšel co nejlépe. Toužila jsem po tom, aby mé přednášky byly pro studenty zajímavé a přínosné. Míra stresu a nedostatek spánku se začaly odrážet na mém zdraví. Nejprve jsem si myslela, že mám žaludeční vředy, a tak jsem skončila u lékaře. On však konstatoval, že jsem v pořádku. Hned další otázka, kterou mi položil, byla: „Nepřežili jste nějaký stres?“ Až zpětně jsem si uvědomila, že jsem procházela velmi náročným obdobím, plným dlouhodobého stresu. Po roce, kdy konečně stres opadl, přestaly i mé zdravotní problémy. Velmi dobře si uvědomuji, že pokud by u mě stresové období trvalo déle, rozhodně bych si vyvinila i žaludeční vředy. Dodává profesorka Horáková. Nervové vypětí se jednoduše vždy projeví reakcí žaludku. Krátkodobý stres může být pozitivní, ale při dlouhodobé zátěži organismu se zákonitě musí projevit i zdravotní komplikace. Proto je nesmírně důležité, jak dokážete stres zpracovávat a odolávat mu. Současně je třeba přetížené situace střídat s něčím pozitivním, jako je relaxace v podobě hudby, pohybu, kvalitní stravy plné hodnotných vitaminů. Mnozí podceňují dokonce význam dovolené, která dokáže mozek a tím i naše tělo pozitivně stimulovat k fyzickým i psychickým výkonům, tvořivosti, delšímu soustředění. Pokud chceme od mozku nápady, musíme mu dopřát oddych. Profesorka Horáková doporučuje dělat si kratší přestávky během práce, vyzkoušet techniku emoční svobody, snažit se dodržovat pravidelný denní režim. Pokud jste však totálně vyčerpaní, je nejlepší úplně vypnout a dopřát si chvíle osamělosti.
Stavební a ochranná bomba pro mozek: Tři mušketýři – glutation, karnosin, DHA. Všechny tři látky se přirozeně nacházejí v našem organismu. Ne v každém však ve stejném množství. Jejich hladinu si můžete regulovat tím, že jíte potraviny, které je obsahují. DHA, kyselina dokozahexaenová je základní stavební kámen ochranného obalu nervových buněk. Vysoký obsah DHA mají mořské řasy, ryby růžové barvy, jako jsou například losos, dále sleď, sardinky, tuňák, makrela, a především krill – olej získávaný ze 6-milimetrových antarktických korýšů, který jedí i astronauti NASA.
Karnosin se považuje za zázrak 21. století a možná se onedávno bude nazývat i látkou dlouhověkosti. V Rusku se využívá už více než 100 let, dokonce i v kosmonautice, a jeho účinky zkoumají vědci po celém světě. Zjistili totiž, že je schopný obnovovat buňky a tím prodlužovat život i naši výkonnost. Stará se také o to, aby, zjednodušeně řečeno, buňky mezi sebou komunikovaly, a tím zajistily automatické fungování našeho organismu, vysvětluje zjednodušeně profesorka Horáková. Karnosin pomáhá nejen bojovat se stárnutím, ale i se stresem. Pokud jste dlouhodobě vystaveni stresovým situacím, měli byste svému mozku dopřát karnosin. Chrání a prodlužuje životní cyklus stavebních jednotek organismu – bílkovin, DNA a lipidů. Karnosin by tak mohl pomáhat v boji proti degenerativním chorobám, které přímo souvisí se stárnutím, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba, deprese, schizofrenie, autismus, cévní mozkové příhody. Karnosin je zároveň výborným antioxidantom. Někdo má geneticky dané, že ho má v těle dostatek. Kdo ne, může si ho doplnit výživovým extraktem, který se dostal už i na náš trh.
Glutation stejně významně chrání mozek před toxiny a ovlivňuje dlouhověkost. Vzniká v játrech a nachází se i v plicích a střevě. Chrání před rakovinou a patří mezi nejznámější antioxidanty. Jeho nedostatek má přímý vliv na správnou funkci nervové soustavy. Čím jsme starší, tím ho máme v těle méně, proto je dobré udržovat a časem zvyšovat jeho hladinu. Má přímý vliv na rychlost stárnutí a účinnost v boji s chorobami. Glutation si ale musí tvořit přímo naše tělo, nedá se doplňovat ve formě tablety. Tělo by glutation rozložilo, stejně jako rozkládá jiné bílkoviny v procesu trávení, takže bychom nezískali žádné výhody, kdybychom to dělali tímto způsobem. Jediné, co můžete udělat, je doplňovat klíčové složky, díky kterým vzniká. Výroba a recyklace glutationu v těle vyžaduje mnoho různých živin, a proto je moudré upřednostňovat jejich cílené doplňování. Pokud nejsou ve stravě dostatečně zastoupené, měli bychom důsledně denně užívat na podporu syntézy glutationu výživové doplňky, které obsahují: N-acetylcystein, kyselinu listovou, vitamíny B6, B12, C a E, selen a sylimarín. Kde je hledat? Jezte potraviny bohaté na síru, jako jsou česnek, cibule, brokolice, kel, kapusta, květák, žerucha, ředkev, špargľa a meloun. Pijte srvátkovou bílkovinu. Je skvělým zdrojem cysteinu a dalších dvou aminokyselin potřebných na syntézu glutationu. Důležité je, aby srvátková bílkovina byla biologicky aktivní a vyrobená z denaturovaných bílkovin („denaturace“ způsobuje rozrušení normální struktury bílkoviny – pozn. autora). Vyberte si proto takovou srvátkovou bílkovinu, která se vyrábí z bio mléka, t. j. nepasterizovaného a průmyslově neošetřeného, které neobsahuje žádné pesticidy, hormony nebo antibiotika.
Každý je tvůrcem nejen svého štěstí, ale i svého zdraví. Připomíná paní profesorka Horáková a velmi dobře ví, o čem mluví. Pomohla totiž nejen sobě, ale i mnoha manažérům či špičkovým sportovcům, lidem, kteří si ve svých řídících pozicích doslova uštvali deprese, stav vyhoření, poruchy trávení a jiné zdravotní a psychické komplikace. Dostali se do bludného kruhu, z něhož už sami nemohli uniknout. Většinou stačilo změnit nesprávné návyky. Úprava stravování se u nás obvykle spojuje hlavně s hubnutím, ale mělo by to být jen příjemný důsledek. Naším hlavním cílem by přitom mělo být dodat mozku a tím i tělu výživově hodnotné látky.
Více o tom, jak si udržet mozek v kondici, prozradí paní profesorka Horáková na jedinečné konferenci zaměřené na propagaci zdravého životního stylu Work in Balance, která se bude konat 6. – 7. 11. v Bratislavě, www.workinbalance.sk. Autor: Alena Orolínová Zdroj: prof. RNDr. Katarína Horáková, DrSc., nejnovější kniha: Ako mať zdravý mozog v každom veku.