Desiderata jako kategorický imperativ v sociální práci Co je to tedy Desiderata? Desiderata je soubor morálních norem; jistě to není úplný soubor morálních norem, ale ukazuje nám, jak žít šťastnějším životním stylem. Kdo je autorem Desideráty? Jedna z novodobých koncepcí říká, že je to Max Hermann. Neobyčejný člověk, který vystudoval právo, byl profesně bankéřem a jeho další povolání bylo spisovatelství. Celý život bydlel v nevelkém městečku ve státě Indiana, kde našel čas na rozjímání a hledání vnitřního klidu. Z toho vznikla předloha pro napsání Desideráty. Desiderata má podle něj charakter jakéhosi průvodce plnohodnotným a šťastným životem. Desiderata (latinsky „co je žádoucí“, plurál slova desideratum) je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jak už bylo řečeno, jejím autorem je možná americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872–1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927.

Existuje však legenda, že jde o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore.

Náš nejznámější soubor norem – Desatero – se věnuje převážně zápornému jednání (např. nezabiješ, nepokradeš). Jakoby nosnou ideou Desatera bylo, řečeno slovy současné psychologie, soustředění se na trestání. Není pochyb, že současný člověk, který uznává hodnoty Desatera, je motivován pozitivně a orientuje se na formy chování determinované odměnou, což je charakteristické lidskému naturelu. Papež Jan Pavel II. po shlédnutí recitálu s Desiderátou konstatoval o Desiderátě, že jde o, cituji: „neobvyklé morální poslání zrozené v duchu ekumenismu a tolerance“.

Verše byly označovány v dějinách různými názvy – Desiderata, Desideraty, Baltimorská modlitba, Zásady z Baltimore. Originál ale bezpochyby zněl Desiderata. Slovo ve své podstatě znamená „požadované, žádoucí, vysněné, něco, co je přáním“. Podle legendy byl text nalezen na zdech starého kostela sv. Pavla v Baltimore v roce 1692, tedy v 17. století. Evropa prožívala období baroka, Amerika období bílé kolonizace. Jméno autora těchto veršů se téměř nikde nevyskytuje. Co lze říci o místě nálezu? V roce 1876 zde, v Baltimore, vznikla univerzita, v Baltimore navždy odpočívá Edgar Allan Poe. Baltimore je největším městem státu Maryland. Vzniklo jako hlavní město kolonií v roce 1643. O mnoho let později, v roce 1995, přijel do Baltimore papež Jan Pavel II. V homilii připomněl vznik města, jeho roli pro katolicismus a význam právě Baltimorského katechismu. Kde je tedy pravda? Není to až tak důležité. Důležité je obsahové poselství Desideráty se zvláštním zřetelem k sociální práci.

Desiderata je dílo velmi krátké, psané prostým a jasným jazykem. Má v sobě moudrost biblických knih. Skládá se z několika málo delších či kratších vět, jich je něco málo přes dvacet v závislosti na způsobu překladu. Četba Desideráty zabere něco málo přes minutu času. A právě těch dvacet a něco vět je důležitých pro několik set tisíc lidí, možná i několik milionů. V každém případě vyšla Desiderata v mnohamilionových nákladech.

A jaký byl novodobý osud díla? Verše se staly známými v 60. letech 20. století v USA. Je to období, které bylo provázeno mnoha společenskými situacemi. V roce 1960 propukly nové protesty proti rasové segregaci. O rok později začal stát řídit John Kennedy. První američtí poradci vycestovali do Vietnamu, na podzim roku 1962 vznikla Kubánská krize, v létě následujícího roku probíhaly obrovské manifestace a pochody na podporu lidských práv. Statisíce lidí poslouchaly pastora Kinga, který kázal o spravedlivé Americe. Vypukly obrovské nepokoje v černošských čtvrtích od Chicaga po San Francisco. Umírali bílí i černí. Atentát na prezidenta Kennedyho v roce 1963 a začátek války ve Vietnamu byly poslední kapkou v makrosociální krizi té doby. Evidentně šlo o společnost s prvky anomie, tedy sociálního chaosu. V Kalifornii se v té době zrodila mládežnická kontrakultura – kultura hippies. Hipisovská revoluce zachvátila celou Ameriku. Mladí lidé se odvraceli od hodnot, norem, zvyků a víry. A Desiderata se na čas stává hlasem této mládežnické subkultury.

Rozvoj pozitivních hodnot u člověka má zásadní vliv na fyzický i psychický stav jedince. Závist, zlost, agrese a negativní myšlení jsou v pojetí současné vědy považovány za prapůvodce deprese, strachu a celé řady civilizačních chorob trávicího i srdečně-oběhového systému. Ale rozvoj těchto pozitivních hodnot i eliminace negativních postojů u jedince je velmi obtížný. Lze ale najít i další poselství vedle Desideráty. Například internetové vzkazy Dalajlámy pro nové tisíciletí. Tady jsou některé z nich: Měj na paměti, že stejně velká láska i velké úspěchy sebou nesou velká rizika…… Váž si sám sebe i ostatní a buď odpovědný za své činy….. Každý den buď sám alespoň trochu…… Pamatuj, že mlčení je někdy nejlepší odpovědí…… V konfliktech s blízkými se nikdy neodvolávej na minulost……. Rozdávej své vědění – je to jednoduchá cesta k nesmrtelnosti……

Podobných textů je možné najít vícero, ale žádný nedosahuje hloubky a prostoty Desideráty a především zřejmé skromnosti jejího tvůrce. Max Ehrmann nic nenařizuje, nepoučuje, ale chce se s těmito myšlenkami, které jsou podle něj důležité, podělit s ostatními. Autor nazval Desideratu něco jako soukromý průvodce životem. Myšlenky Desideraty byly implementovány v sociální a terapeutické práci s psychicky nemocnými, alkoholiky a dalšími skupinami osob. Myšlenky Desideraty se objevují v různých kulturách, mezi chudými i bohatými, mezi Američany i v mnoha evropských státech. V rámci korektivní sociální práce s vězeňskou populací byly v Polsku evidovány výrazné pozitivní změny životní kondice mezi účastníky jak individuální, tak skupinové terapie. Je to srozumitelný, obsahově bohatý text pro všechny, apeluje na naše člověčenství a motivuje k zamyšlení a k autoreflexi.

Lidé potřebují moudré a jednoduché životní vzkazy a orientaci, které jim pomáhají vyrovnávat se jak se svým vnitřním světem, tak s tím venkovním, který nás obklopuje permanentními sociálními změnami. Sociálně oslabení a dezorientovaní lidé potřebují buzolu stejně, jako ji potřebuje jachta na rozbouřeném moři. Žijeme ve světě, který nemá alternativy, resp. kde chybí alternativy, který paralyzuje sociálně slabé a sociálně izolované. Mnohé z nás žene do deprese. Desiderata do jisté míry dává možnost zamyšlení a nalezení alternativy.

Přečtete-li si tento text jednou, jsem přesvědčen, že se k němu někdy a někde vrátíte s nadějí na žádoucí a potřebnou změnu.

Desiderata

  • Procházej klidně kolem hřmotu a shonu tohoto světa a pamatuj, jaký klid lze nalézt v tichu.
  • Pokud je to možné, bez naříkání a bědování, žij s ostatními v souladu.
  • Svoji pravdu vyjadřuj klidně a jasně, ale vyslechni také druhé až do konce; pronásledovaní i nevědomí mají také právo se vyjádřit.
  • Svůj čas neztrácej ve společnosti hlučných a agresivních, oni jsou tvým trápením.
  • Budeš-li sám sebe porovnávat s jinými, můžeš se stát domýšlivým i hořkým, neboť vždy najdeš lidi horší i lepší, než jsi ty.
  • Nechť jsou Tvoje úspěchy a plány zdrojem Tvé radosti.
  • Svou práci vykonávej od srdce, ať je jakkoli skromná, neboť je tvým jediným majetkem v proměnlivých životních osudech.
  • Buď opatrný v tom, do čeho se pouštíš – na světě je totiž plno podvodů. Ať Ti to ale nezakrývá opravdovou ctnost: mnoho lidí směřuje ke vznešeným ideálům a všude je život plný hrdinství.
  • Buď sám sebou, zvláště se nepřetvařuj. A k lásce nepřistupuj cynicky, neboť citový chlad i zklamání jsou věčné jako tráva.
  • Přijmi klidně to, co přináší stáří, a přijímej mládí důstojně.
  • Rozvíjej duchovní sílu, aby Tě mohla ochránit v náhlém neštěstí. Netrap se výplody fantazie. Mnoho obav se rodí z nudy a samoty.
  • Vůči sobě buď zdravě disciplinovaný a vlídný. Jsi dítětem vesmíru, ne o nic méně než strom a hvězdy, a máš právo zde být. Ať je to pro tebe srozumitelné nebo ne, vesmír je bezpochyby na správné cestě.
  • Žij tedy v souladu s Bohem, ať se Ti zdá, že je čímkoli. Ať děláš cokoli a ať jsou Tvá přání jakákoli, v tomto bláznivém světě si uchovej klid své duše. Při všech zklamáních, těžkostech a ztracených snech je svět krásný.
  • Buď radostný, dojdeš ke štěstí.

Autor: prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, PhD. Institut mezioborových studií Brno

[1] SWORZEŃ, M. 2004. Dezyderata. Dzieje utworu, który stal sie legenda. Poznaň : Media Rodzina, 2004. 100 s. ISBN 83-7278-102-8.

Přednáška zazněla na mezinárodní vědecké konferenci Aplikovaná etika v sociální práci a dalších pomáhajících profesích, která se konala 20. – 21. října 2010, v Piešťanech a byla publikována v zborníku z této konference: MÁTEL, A. – SCHAVEL, M. – MÜHLPACHR, P. – ROMAN, T. 2010. Aplikovaná etika v sociální práci a dalších pomáhajících profesích. Zborník z mezinárodní vědecké konference. Bratislava : VŠZaSP sv. Alžbety. 413 s. ISBN 978-80-89271-89-4.