Úvod

Vojnový konflikt se neobejde bez ztráty životů, obydlí, zdraví, odloučení od příbuzných, přátel a známých. Nejvíce lidských životů padá v civilním obyvatelstvu, které není součástí ozbrojených složek. Válkou se ztrácejí životní jistoty. Život každého člověka, který je zasažen válkou, se mění na nepoznání. Strach, obavy a nejistota způsobené válkou vyvolávají celoživotní traumy. Historie si pamatuje na válečné konflikty, které natrvalo změnily pozdější mírové soužití bojujících národů. Několikaletá lokální občanská válka na Ukrajině přerostla do celostátních rozměrů. V prvním týdnu války přešlo hranice více než milion uprchlíků z Ukrajiny. Na pomoc přicházeli i přicházejí profesionálové, ale i dobrovolníci, jejichž činnost představuje primární sociální práci pro trpící Ukrajince.

Dobrovolnictví orientované na pomoc uprchlíkům

S dobrovolnictvím se můžeme setkat v několika oblastech života. Chápeme ji jako bezplatnou činnost. „Zahrnuje všechny formy dobrovolnických aktivit, ať už formálních nebo neformálních, dlouhodobých či krátkodobých, uskutečňovaných v domácí zemi nebo v zahraničí.“1 Vyžaduje hlavně ochotu pomoci a sloužit lidem v nouzi. Jakékoli vzdělání v oblasti sociální práce, psychologie a dalších oborů k výkonu dobrovolnictví není nutné. Samozřejmě bývá užitečné pro dobrovolníky a může znamenat předávání vědomostí i předchozích zkušeností dalším. „Zákon č. 406/2011 Z. z. o dobrovolnictví upravuje právní postavení dobrovolníka a právní vztahy při poskytování služeb a dobrovolnické činnosti dobrovolníkem. Definuje dobrovolníka jako fyzickou osobu, která na základě svého svobodného rozhodnutí ve svém volném čase bez nároku na odměnu poskytuje jiné osobě dobrovolnickou službu.“2 Podle z. č. 406/2011 Z. z. §3 bod (1) písm. a) se za dobrovolnickou činnost považuje činnost pro osoby se zdravotním postižením, cizince a osoby bez státní příslušnosti, osoby během výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné výchovy a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu vazby a z výkonu ochranné výchovy, drogově a jinak závislé osoby, nezaopatřené děti, osoby odkázané na péči jiných lidí, seniory, osoby trpící domácím násilím a nezaměstnané osoby nebo při poskytování veřejně prospěšných činností a dalších činností v oblasti sociálních věcí a zdravotnictví. Zákonem je stanovené dobrovolnictví vykonávané i pro cizince.

Dobrovolnictví rozšiřuje působnost sociální práce určité potřebným zasaženým válečným konfliktem v jejich vlasti. Samotní profesionální sociální pracovníci nestačí z kapacitního a časového hlediska. Dobrovolnictví tu představuje prodloužené ruce výkonu sociální práce. „Přínosy dobrovolnictví lze v podstatě vyjádřit jako hodnoty, které mají význam pro samotného dobrovolníka.“3 Platí to i v případě dobrovolnictví na slovensko-ukrajinském pohraničí věnovaném uprchlíkům před válkou. Ukazuje se zde lidskost ke slabým a potřeba míru ve světě.

Situace uprchlíků z Ukrajiny

Ukrajina se administrativně člení na 24 oblastí. Po Rusku je největším slovanským státem v Evropě. V současnosti přes hranici4 procházejí ukrajinští uprchlíci ze všech oblastí státu. Výjimkou nejsou ani oblasti zasažené občanskou válkou před 8 lety.5 Ze strachu utíkají uprchlíci i z míst a vesnic, které nejsou zasaženy válkou. Časté sirény a skrývání se civilistů ve sklepích potvrzují mimořádný stav země. Uprchlíci6 přicházejí i z těchto oblastí, a to navzdory místní klidové situaci.

Hraniční přechod ve Vyšném Nemeckém je rozdělen na přijímání uprchlíků do tří částí. První část přijímá uprchlíky z Ukrajiny v automobilech a lidi třetího světa. Druhá část hranice (kudy se jde ze Slovenska na Ukrajinu) přijímá pěší uprchlíky. Třetí část hranice kontroluje nákladní auta, která potřebují se dostat do západní části Ukrajiny, přes kterou chtějí projít do dalších států.

Přechod přes hranici je nyní snadnější než obvykle. Jedná se o mimořádný – válečný stav. Mohou jím projít i ti uprchlíci, kteří nemají platný cestovní doklad. Hned u hranice je první zastávka, kde se poskytuje občerstvení, potravinové balíčky, hračky, plenky a kreslicí knihy s omalovánkami pro děti. U hranic jsou s pomocí nápomocní členové PZ SR a příslušníci OS SR.

Dobrovolníci jsou uvolňovaní i z kněžského semináře P. P. Gojdiča, kde se na své budoucí kněžské povolání připravují seminaristé a posluchači Řeckokatolícké teologické fakulty Prešovské univerzity v Prešově. „V tomto případě také můžeme konstatovat, že dobrovolnictví podněcuje mladé lidi k aktivnímu občanství a účasti na řešení sociálních i společenských problémů, zároveň prací pro druhé získávají sebereflexi a zpětnou vazbu. Avšak snad nejpodstatnějším přínosem je, že si zvyšují svou hodnotu na trhu práce, ale i ve společnosti, získávají pocit smysluplnosti7 a posilují si tak osobní spokojenost i životní hodnoty.“8 Takový přínos je součástí všech dobrovolníků věnujících se uprchlíkům. Představuje motivaci vykonávat tento druh sociální práce.

Výkon sociální práce dobrovolníky na slovensko-ukrajinském pohraničí

Uprchlíci, kteří procházejí hranici kvůli tamnímu válečnému konfliktu, jsou složeni převážně ze žen a dětí. Muži jsou výrazně méně početní a obvykle jsou nad 60 let.9 Někteří muži mladší než 60 let prochází hranicí jen výjimečně. Mezi první negativa války patří odloučenost otců od rodin. Zkušenost učí, že citový chlad rodičů, absence jejich přítomnosti a zanedbávání komunikace s dětmi způsobují psychologické i mravní poruchy u mladých.10 Absence otců a mužského příkladu kvůli válce, odloučenost otců od rodin, smrt na bojové frontě mohou později způsobit výskyt tohoto patologického jevu v rodinách.

K dispozici jsou stany, které poskytují potřebné šatstvo, občerstvení, informace k další cestě na ubytování, poskytování potřeb pro děti. Uprchlíci jsou zásobováni potravinami, potřebným šatstvem, léky a dalšími potřebami pro děti. Pod hranicí čekají na uprchlíky autobusy, které je odvážejí do dalších slovenských míst a zemí EU. Nejčastější jsou země, v nichž jsou ukrajinské komunity a příbuzní uprchlíků.11 Mezi tyto země patří: Česko, Polsko, Rakousko a Německo. Někteří zůstávají na Slovensku a žadají o azyl.

Dobrovolníci vykonávající sociální práci pro uprchlíky jsou tvořeni sociálními pracovníky, zdravotníky, ozbrojenými složkami, lidmi z řad duchovenstva a seminaristy, pedagogy, vysokoškoláky, nezaměstnanými atd. Nápomocní jsou dobrovolníci z měst a obcí, které se nenacházejí v blízkosti slovensko-ukrajinského pohraničí. Nápomocní jsou i Ukrajinci žijící poblíž za hranicí.

Výhody a náročnost dobrovolnické činnosti

Náročnost výkonu dobrovolnické práce s uprchlíky spočívá v jejím rozsahu, občas i v jazykové bariéře, pohledu na utrpení,12 v usměrňování dezorientovaných uprchlíků,13 osvojování si nových informací pro poskytování uprchlíkům, v trpělivosti při komunikaci, která je v takových případech náročnější. „Sociální komunikace je základní složkou meziľudských vztahů a vazeb a je podmínkou existence společnosti. Uměním komunikace pomáhající profese je pomáhat komunikujícímu partnerovi – klientovi, aby cítil, že je přijímán jako rovnocenný a má nárok na pravdivé, úplné a přesné informace.“14 Stejně to platí i pro dobrovolnickou činnost vykonávanou pro válečné uprchlíky a azylanty z Ukrajiny. Při dlouhodobějším pokračování válečného konfliktu na Ukrajině je třeba počítat s další vlnou uprchlíků. Každý dobrovolník má své limity. Kromě dobrovolnické činnosti má na starosti další povinnosti. Předpokládáme, že časem může dojít k únavě a nedostatku počtu dobrovolníků. Je třeba hledat nové síly.

V současnosti narůstá potřeba sociálních vazeb a kontaktů mezi lidmi. Je to způsobeno zejména individualismem typickým pro dnešní doby. Absence mezilidských vztahů vede k ochuzení života, frustracím a často nenaplňování smyslu svého bytí. Dobrovolnictví zde představuje možnost a efektivní nástroj utváření sociálních vazeb a odstraňování individualismu ve společnosti. Dobrovolnictví posiluje sociální soudržnost. Dobrovolnická práce poskytuje prostor pro sociální začlenění marginalizovaných skupin nebo možnost aktivní participace dětí a mládeže. Při výkonu dobrovolnických činností se setkávají lidé z různých vrstev společnosti.15 Jsou spojeni, aby pomohli trpícím a vykonali tak dobro pro ně i pro společnost.

Závěr

Uprchlík před válkou utíká do sousedního státu nebo blízkých okolních států, kde není válka. Cílem je zachránit svou existenci. To se nyní na začátku vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jen potvrzuje. Lidé ze strachu o svůj život utíkají před válkou i z klidných oblastí, kde není slyšet výbuchy bomb a střelby. Strach je však na místě. Dobrovolnictví na slovensko-ukrajinských hranicích představuje primární zásah sociální práce k zmírnění utrpení lidí postižených válkou. Pomoc sociální práce, včetně psychologické a pastorační pomoci, bude následovat při dočasném či trvalém usídlení uprchlíků. Válka přináší negativní trvalé následky na lidských životech. Je úkolem každého z nás zamyslet se, jak pomoci uprchlíkům a zmírnit jejich utrpení.

Autor: Mgr. JUDr. PhDr. Stanislav Bujda, PhD. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Z. č. 406/2011 Z. z. o dobrovolnictví BUGRI, Š. BEŇO, P., ANDREJIOVÁ, L (etc.).: Dopady hospodářské krize na kvalitu života, zdraví a sociální oblast. I. část. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2013. 517 s. ISBN 978-80-89464-23-4. BUGRI, Š. BEŇO, P., ANDREJIOVÁ, L (etc.).: Dopady hospodárskej krízy na kvalitu života, zdravia a sociálnu oblasť. II. část. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2013. 502 s. ISBN 978-80-89464-22-7. BUGRI, Š. BEŇO, P., ANDREJIOVÁ, L (etc.).: Spolupráca pomáhajúcich profesií – determinant kvality života populace. II. svazek. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2012. 594 s. ISBN 978-80-89464-10-4. HARDY, M., DUDÁŠOVÁ, T., VRANKOVÁ, E., HRAŠKOVÁ, A. (etc.): Sociální patologie rodiny. Bratislava : Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, 2011. 365 s. ISBN 978-80-8132-000-2.

1 BRIŠŠÁKOVÁ, J. MAJCHRÁNKOVÁ, Z. MADAROVÁ, E. HARDY, M.: Dobrovolnictví v žilinském regionu s důrazem na OZ Návrat. In: Dopady hospodářské krize na kvalitu života, zdraví a sociální oblast. I. část. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2013. s. 236. 2 BRIŠŠÁKOVÁ, J. MAJCHRÁNKOVÁ, Z. MADAROVÁ, E. HARDY, M.: Dobrovolnictví v žilinském regionu s důrazem na OZ Návrat. In: Dopady hospodářské krize na kvalitu života, zdraví a sociální oblast. I. část. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2013. s. 236. 3 CINTULOVÁ, L.: Iniciativa a hodnoty vysokoškolských dobrovolníků. In: Dopady hospodárskej krízy na kvalitu života, zdravia a sociálnu oblasť. I. část. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2013. s. 215. 4 Hraniční přechod Ubľa a Vyšné Nemecké. 5 Oblasti Donecka a Luhanska. 6 O. i. někteří uprchlíci z odlehlejších částí Ukrajiny cestovali čtyři dny k ukrajinsko-slovenskému pohraničí, aby přešli do mírové země. Kvůli stresu nespali po celou dobu, včetně dětí. 7 Jde také o šíření křesťanských hodnot a nabytí smyslu v jejich budoucí profesi. 8 CINTULOVÁ, L.: Iniciativa a hodnoty vysokoškolských dobrovolníků. In: Dopady hospodárskej krízy na kvalitu života, zdravia a sociálnu oblasť. I. část. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2013. s. 210. 9 Kvůli vojenské povinnosti vyhlášené Ukrajinou muži ve věku 18–60 let zůstávají v zemi. 10 Srov. DUDÁŠOVÁ, T., STEMPELOVÁ, J.: Společenské podmínky a jejich vliv na rodinu. In: Sociální patologie rodiny. Bratislava : Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, 2011. s. 81. 11 Uvedené výše. 12 Od kterého je třeba se odstoupit. 13 Způsobeno strachem z války a opuštěním vlasti. 14] DŽAČOVSKÁ, S., CHOVANEC, J.: Lidský vztah jako součást komunikace pracovníka pomáhajících profesí. In: In: Dopady hospodárskej krízy na kvalitu života, zdravia a sociálnu oblasť. II. část. Prešov : Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2013. s. 210. 15 Srov. MICHEĽ, R.: Dobrovolnictví a jeho výhody pro společnost. In: Spolupráca pomáhajúcich profesií – determinanty kvality života populace. II. svazek. Prešov: Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove, 2012, s. 32.