Forensic social work or consequences of theoretical and practical chaos in social work with offenders

K teoretickým kontextům sociální práce

Jelikož se vyjadřuji k teoretickým kontextům sociální práce, považuji za nezbytnou alespoň stručnou zmínku o současném stavu vztahu teorie a praxe v oblasti sociální práce, kterou vnímám jako aktuální inspiraci k odborné diskusi. Kompetencí v této oblasti disponuje především Asociace vzdělavatelů v sociální práci, jejímž prvním krokem směřujícím ke změnám současného stavu by mohla být aktualizace korpusu sociální práce.

Jaký je současný stav teoretických kontextů sociální práce a jak tyto kontexty respektují potřebu praxe v sociální sféře? Bc. Jan Syrový, který byl v rozhovoru publikovaném v časopise Sociální práce/Sociálna práca (Kopřivová, 2009, s. 7 – 9) nazvaný „enfant terrible“ české sociální práce uvádí, že „… je třeba, aby sociální práce začala nabízet produkty jiné. Teorie, metody a techniky, které budou užitečné … přístupy, které budou přinášet užitek a lidé je budou sami chtít, protože uvidí, že jim pomáhají“. Na otázku, zda vidí nějaké východisko pro žádoucí úpravu tohoto stavu, odpověděl člen skupiny Prolegomena:(1) „Přestat si lhát – akademici. Přestat se bát – praktici. Kupovat si pouze užitečné věci – poskytovatele sociálních služeb. Platit pouze užitečné věci – stát. Otevřeně se konfrontovat“.

I když s mnohými názory publikovanými v tomto rozhovoru se jako akademik a praktik v oblasti sociální práce neztotožňuji, za přínosný považuji poptávku po reflexi vztahu teorie sociální práce a praxe sociální práce. Vztah teorie a praxe sociální práce jako systém (Obrázek 1) obsahuje čtyři základní komponenty:

  1. vědu a výzkum (teoretické koncepty, paradigmata, výzkumné poznatky),
  2. vzdělávání (teoretická východiska, metody, techniky, přístupy, metodologie výzkumu), - praxi (aplikace v praxi a zdroje k evaluaci), - evaluaci (vyhodnocení, změna východisek, ve vztahu k efektivnosti).

Analýza těchto komponentů by si vyžadovala samostatný workshop, ale když použiji „otázku na zázrak“, tak by v tomto kontextu zněla: „Jak by to mělo být?“. Odpovědí je příklad. Když identifikuji resocializaci pachatele trestné činnosti jako oblast zájmu sociální práce, tak je determinována odpověďmi na následující otázky:

a) jaké jsou teoretické koncepty, paradigmata a výzkum z oblasti sociální práce, týkající se resocializace pachatele trestné činnosti? (např. paradigma výzkumem řízené praxe „evidence based practice“), b) jaké teoretické poznatky, konkrétní metody, techniky, přístupy a metodologii výzkumu v oblasti resocializace pachatele trestné činnosti nabízí v rámci vzdělávání obor sociální práce a v rámci kterých konkrétních předmětů? (např. předmět forenzní sociální práce, metody jako např. svépomocná skupina, motivační interview a i.), c) co z oblasti sociální práce (jaké metody, techniky, přístupy, metodologie výzkumu) se realizuje v praxi? (např. systém hodnocení pachatele, který neexistuje v podmínkách Slovenské republiky), d) jak se jednotlivé metody a techniky atd. přehodnocují ve vztahu k výzkumu a vědě? (např. reflektují se v oblasti sociální práce změny ve vztahu k metodám, které je možné na základě současných vědeckých trendů považovat za neefektivní?).

Uvedený vztah teorie a praxe sociální práce jako systému obsahuje kauzalitu, která by neměla být narušena a vyjadřuji přesvědčení, že když přes odpovědi na otázky jednotlivých komponentů uvedená oblast neprochází, jen stěží ji lze charakterizovat jako oblast zájmu sociální práce. Samozřejmě, je nezbytné respektovat multidisciplinaritu sociální práce, praktické zaměření sociální práce a sociální práci jako reakci na sociální problémy. Když uvažujeme o vizi sociální práce, tak výstupem z komponentů systému vztahu teorie a praxe sociální práce by mělo být například to, že student/ka magisterského studia oboru sociální práce bude úzce specializovaným/ou odborníkem/čkou na vybranou oblast sociálních problémů a v praxi (již během studia) se bude konfrontovat s efektivním využíváním metod, technik, přístupů, které získal/a během vysokoškolského studia. Zároveň se tyto oblasti budou reflektovat ve vědě a výzkumu a budou evaluovány. A právě v tomto je sociální práce (což je vzhledem k jejímu etablování se v podmínkách Slovenské republiky v 90. letech akceptovatelné) ještě na své cestě. Není proto překvapením, když jsme v kontaktu s absolventy jiných vysokých škol nebo univerzit poskytujících vzdělávání v oblasti sociální práce v zahraničí konfrontováni s vědomostmi bakaláře/ky ze sociální práce, který/á se úzce profiluje např. na oblast domácího násilí jako předmětu zájmu sociální práce. Za tři roky studia specializovaného na danou problematiku se student dokonale orientuje ve všech čtyřech výše uvedených komponentech vztahu teorie a praxe sociální práce a jeho/její vzdělávání bylo orientováno především na využití vědomostí nabytých během studia v praxi. Jako příklad lze uvést Glasgow School of Social Work, University of Cambridge a i.

Obrázek 1 – Teorie a praxe sociální práce jako systém

Forenzní sociální práce

Jaké jsou důsledky teoretického a praktického chaosu v sociální práci s trestanými osobami? Co je to terminologická neujasněnost a nesystémové stále selhávající nastavení trestní politiky ve vztahu k recidivě trestné činnosti? Obě tyto otázky jsou úzce propojeny a zároveň identifikují potřebu změn v rámci vzdělávání a praxe.

Návrh konceptu sociální práce v trestní justici nebo forenzní sociální práce jsem prezentoval na několika vědeckých akcích během let 2009 – 2010(2). Tento koncept s identifikací jednoho z nových druhů sociální práce působící v oblasti trestní justice považuji za krok směrem k naplnění kritérií funkčního systému teorie a praxe v oblasti sociální práce, kterému jsem se věnoval v předchozí kapitole příspěvku. Z mého pohledu si současná praxe a poznatky z vědy a výzkumu vyžadují přehodnocení současného stavu v oblasti sociální práce, což se netýká jen forenzní sociální práce nebo sociální práce v trestní justici, ale i jiných „nových“ druhů sociální práce. To, co v současnosti absentuje, je především komplexní (a aktuální) vysokoškolská učebnice pro studenty oboru sociální práce se základními poznatky z oboru, a zároveň encyklopedie z oblasti sociální práce v našich podmínkách, a to na způsob Blackwellské encyklopedie(3), kde student získává ke konkrétnímu odbornému termínu základní vědomosti v rozsahu jedné strany, kontakt na experta z dané země a široké spektrum základní literatury k dané oblasti.

Američtí autoři Roberts a Springer (2007, s. 5) se v publikaci, na jejíž tvorbě se podíleli autoři americké provenience z oblasti trestní justice, věnují forenzní (soudní) sociální práci v první hlavní kapitole s názvem Vznik a současný vývoj ve forenzní sociální práci. Forenzní sociální práce zahrnuje např.:

  • politiku restorativní justice a její praxi,
  • krizovou intervenci s oběťmi násilné trestné činnosti,
  • multisystemický přístup k práci s mladými pachateli trestné činnosti a jejich rodinami,
  • hodnocení rizika recidivy pachatele a i.

Jiná skupina amerických autorů (Maschi, Bradley, Ward, 2009) zdůrazňuje širší pojetí forenzní sociální práce a uvádí, že forenzní sociální práce se zaměřuje nejen na specifickou cílovou skupinu obětí a pachatelů v rámci trestní justice(4), ale přesahuje do jiných různých činností, když se klienti dostávají do kontaktu s právem.

V rámci magisterského studia oboru aplikovaná sociální práce je předmět Forenzní sociální práce implementován ve studijním plánu jako seminář s počtem 4 kreditů. Cílem tohoto předmětu je nabytí teoretických vědomostí a praktických dovedností z oblasti teorie a aplikace forenzní sociální práce. Předmět se zaměřuje na právní aspekty (výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby, sociální kuratela s plnoletými fyzickými osobami, probace a mediace v trestních věcech, základy penologie, kriminologie a viktimologie), teoretické a aplikační oblasti v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky (forenzní sociální práce, paradigma výzkumem řízené praxe, přístup „what works“, efektivní probační programy, redukce recidivy, systémy hodnocení pachatele, postpenitenciární péče, případový management pachatele trestné činnosti). Sylabus předmětu obsahuje následujících 11 tezí:

  1. Forenzní sociální práce,
  2. Výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby,
  3. Případový management pachatele trestné činnosti,
  4. Probace a mediace v trestních věcech,
  5. Základy penologie, kriminologie a viktimologie a jejich význam ve forenzní sociální práci,
  6. Postpenitenciární péče,
  7. Přístup „what works“ a paradigma výzkumem řízené praxe,
  8. Systémy hodnocení pachatele,
  9. Metody, techniky a programy forenzní sociální práce s pachateli trestných činů,
  10. Multisystemický přístup ve forenzní sociální práci,
  11. Současné trendy a výzkumné poznatky z oblasti forenzní sociální práce.

Předpokládám, že v následujících dvaceti letech bude doménou oboru sociální práce příprava specializovaných odborníků orientovaných na specifické sociální problémy, a zároveň předpokládám narůstající tlak z akademického prostředí a praxe na prakticky orientované vzdělávání. Předmět forenzní sociální práce a jeho struktura jako i realizace v praxi by z mého pohledu (a to nejen jako seminář ale možná i jako samostatná specializace v magisterském stupni studia) naplnil přiměřená očekávání vyjádřená slovy v úvodu „…metody a techniky, které budou užitečné … přístupy, které budou přinášet užitek a lidé je budou sami chtít, protože uvidí, že jim pomáhají…“. Autor: PhDr. Martin Lulei, PhD.

(1) Prolegomena je neformální diskusní skupina iniciující změny v oblasti sociální práce jako i v jiných pomáhajících profesích v České republice (pozn. a.). (2) například: Paradigma výzkumem řízené praxe v sociální práci v trestní justici, 2010. In. Současnost a perspektivy probace a mediace: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Prešov - 12.- 13. dubna 2010; Sociální práce v trestní justici a forenzní sociální práce - trendy a perspektivy v zahraničí, 2010. In. Lenka Haburajová-Ilavská Dny sociální práce a InteRRa 8. III: Sociální sféra Slovenské republiky a sociální práce (Evropa, právo a praxe) a romské osobnosti. III. část. Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí konané na Univerzitě Konštantína Filozofa, Nitra - 11. - 12. listopadu 2009; Sociální práce v trestní justici a forenzní sociální práce jako terra incognita teorie a praxe sociální práce ve Slovenské republice, 2010. In. Nové aspekty v sociální práci II: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference konané na Teologickém institutu v Spišském Podhradí 16. března 2010. – Ružomberok; Sociální práce v trestní justici jako nástroj sociální inkluze marginalizované skupiny trestaných osob v SR a v zahraničí - teoretický entuziasmus a praktická skepse, 2009. In. Sociální a ekonomická nouze – bezpečnost jedince a společnosti: Sborník příspěvků z 1. česko-slovenské vědecké konference konané ve dnech 22. a 23. 5. 2009 v Bratislavě. (3) konkrétně: DAVIES, Martin. 2000. The Blackwell Encyclopaedia of Social Work. Oxford: Blackwell Publishing 2000. 412 s. ISBN 0-631-21451-8. (4) Takové pojetí forenzní sociální práce obsahuje i cílové skupiny klientů, kterým sociální pracovníci poskytují advokacii a právní ochranu

MASCHI, Tina – BRADLEY, Carolyn – WARD, Kelly. 2009. Forensic social work: psychosocial and legal issues in diverse practice settings. Springer Publishing Company: New York, 2009. 398 p. ISBN 978-0-8261-1857-8. KOPŘIVOVÁ, Jana. 2009. Česká sociální práce jako obor naprosto selhala. In: Sociální práce/sociálna práca, č. 3, roč. 2009, s. 7 - 9. ISSN ROBERTS, Albert R.; SPRINGER, David W. 2007. Social Work in Juvenile and Criminal Justice Settings. Springfield, Illinois: Charles C Thomas, 2007. 438 s. ISBN 13978-0-398-07676-4.

Publikace autora: PhDr. Martin Lulei, PhD. - Sociální práce v trestní justici a probace