Úvod
V procesu kontinuální tvorby poznatků tvořících teoretický základ edukačního sociálního poradenství se náš odborný zájem soustřeďuje na vymezení cíle, na specifikování obsahu, na formulování přístupu a na konstrukci metod, čili prostředků transferu poznatků do praktických postupů v prevenci a zvládání sociálních problémů jednotlivcem, skupinou, komunitou.
Východiska
Sociální problém je determinován (způsoben) různými druhy faktorů jeho vzniku a trvání. Z povahy sociálního problému vyplývají i obecné a specifické způsoby jeho řešení. Z toho důvodu má uvědomění si a identifikování determinace sociálního problému značný praktický význam.
Edukačním sociálním poradenstvím se má poskytnout sociální pomoc sociálním klientům a také vedení sociálních klientů k svépomoci v situacích jejich případného sociálního selhání, jakož i k rozvoji jejich vlastního individuálního potenciálu prostřednictvím edukačních sociálních aktivit.
Otevírá se prostor pro aktivity na tvorbě cílených edukačních sociálních programů, určených na prevenci sociálních situací, událostí a problémů cílových skupin dospělých, ve spektru rozvojových sociálních úloh jednotlivců a v kontextu jejich životní cesty (tj. jejich biodromálního vývoje).
Jde o formulování netradičního využití obsahů, forem a metod edukace dospělých (tj. vzdělávání, výchovy a poradenství pro dospělé). Přitom se důraz klade na formování sociální kompetence a sociální vyspělosti reálných i potenciálních klientů sociální práce (jednotlivců ze sociálně znevýhodněných skupin, ale i dalších skupin občanů). Vliv edukačního sociálního poradenství je možné docílit netradičním obsahem a inovovanou formou klasických způsobů vzdělávání dospělých – přednášky, diskusního setkání, interaktivní besedy, panelové diskuse, rozhovorů v rámci médií různého druhu, obrazových a tiskových prezentací apod.
Smysl a zaměření edukace dospělých
Odkrývá se tak další pohled na smysl a zaměření edukace dospělých a také na význam využití tradičních edukačních metod. A to za účelem prevence sociálně náročných podmínek, situací a událostí, o kterých je potřeba uvažovat nejen ve smyslu jejich negativního vlivu na lidi, ale také ve smyslu pozitivního podněcování lidí k psychické změně a ke zvládání sociálních situací. Novum pohledu na edukační aktivity spočívá v záměru, čili v tom, na co především jsou orientovány cíle, obsah a metody i způsob realizace a také hodnocení procesu edukace dospělých, a od čeho se odvíjejí.
V realitě praktické sociální práce je potřeba působit na mínění veřejnosti a podněcovat pochopení edukace jako důležitého způsobu, kterým se může u člověka navodit změna zažitého a neprospěšného prožívání reality, např. naučené bezmocnosti u lidí, pokud mají čelit vlastnímu sociálnímu znevýhodnění. Smyslem edukačních sociálních poradenských aktivit je podpora vlastní aktivity lidí pro dosažení změny sociální situace. Zviditelňuje se úloha edukačních sociálních poradenských aktivit v rámci sociální preventivní práce, v podobě profesionální odborné podpory primární, sekundární a terciární prevence sociálně-psychického selhání osob.
Preventivní postupy
Preventivní postupy se v sociální práci, jako odborné činnosti, vážou na identifikování, vyhodnocení a následně na použití nástrojů eliminace či zmírnění následků sociálního ohrožení životní situací. Následky se mohou projevit jako poruchy sociální adaptace a oslabení zdraví osob (jejich somatického, psychického a duchovního zdraví). V rámci prevence individuálních a skupinových sociálních problémů a na zmírnění intenzity jejich účinku na sociální a psychickou adaptaci lidí lze využít promyšleně a kompetentně připravené a realizované edukační sociální poradenské programy pro dospělé.
Účinnost realizování programů edukačního sociálního poradenství pro dospělé v značné míře závisí na poznání vlivů prostředí na lidi. Máme na mysli především vliv:
- Sociálního prostředí člověka, to znamená vliv sociálního uspořádání, ve kterém lidé žijí. Sociální prostředí (v užším smyslu) lze chápat jako systém a způsob vztahů a komunikace mezi lidmi – jednotlivci navzájem, jednotlivci a skupinami, skupinami navzájem.
- Psychologického prostředí a duchovního prostředí člověka, to znamená vliv toho, jak lidé subjektivně vnímají, chápou, prožívají prostředí, ve kterém žijí, z aspektu jejich myšlení, emocí a citů, motivací, hodnot, zákonitostí života, dodržování sociálních norem, pravidel, zvyklostí a návyků, a to jak ve svém chování i jednání, tak v chování a jednání druhých lidí. Účinky vlivu tohoto prostředí jsou viditelné ve způsobu a v úrovni psychické a sociální adaptace a integrace lidí v daném prostředí – čili v jejich duchovním, psychickém, sociálním a somatickém zdraví, v jejich chování a v jejich činech.
- Edukačního prostředí, to znamená vliv prostředí, na které lze nahlížet jako na systém historie, kultury, tradic, hodnot dané společnosti. Edukační prostředí podléhá hodnocení lidí a projevuje se ve veřejném mínění a v postojích obyvatelstva k výchově, ke vzdělávání – jako ke společenským a individuálním hodnotám a potřebným či žádoucím aktivitám lidí. Edukační prostředí je charakterizováno také společenskou atmosférou v souvislosti s edukací lidí. Edukační prostředí se rovněž posuzuje podle materiálního zabezpečení infrastruktury potřebné k vykonávání a zajištění edukačních (výchovně-vzdělávacích a poradenských) činností v konkrétní zemi.
Zdůvodnění konceptu edukačního sociálního poradenství
V námi předloženém náčrtu konceptu edukačního sociálního poradenství se odráží názor, který se nachází ve formulaci strategie celoživotního učení se a celoživotního vzdělávání se lidí. Ve zmíněné strategii je nosnou myšlenka, že dospělý člověk je schopen plnohodnotně se psychicky i sociálně rozvíjet v průběhu celého svého života. Respektuje se a podtrhuje skutečnost, že lidé v každém životním období, vlivem rozmanitých životních událostí a tranzitů na své životní cestě, disponují jedinečným individuálním potenciálem (tedy silou), potřebným k permanentnímu celoživotnímu osobnostnímu a tedy i sociálnímu rozvoji.
Myšlenka, která nás vedla k práci na konceptu edukačního sociálního poradenství pro dospělé, vzešla z našeho skromného přesvědčení, že se mnozí jednotlivci a sociální skupiny nacházejí v současnosti, v určité míře, v patové sociální a tedy i osobní situaci. Jednoduše nejsou schopni se přiměřeně orientovat ve složitých a nepřehledných, těžko předvídatelných a pro ně i sociálně neúnosných životních situacích. Potřeba nového druhu sociální pomoci a služby, realizované prostřednictvím edukačního sociálního poradenství, vyvěrá z výskytu náročných sociálních okolností a životních podmínek pro celé skupiny obyvatelstva v takových oblastech života, které jsou pro mnohé lidi velmi důležité. Máme na mysli především rodinný život a profesní realizaci dospělých.
U dospělých lze reálně předpokládat, že kromě náročné aktuální situace, navíc je o energii připravuje i stres z očekávání různých druhů možného výskytu nepříznivých životních událostí v blízké budoucnosti. Anticipační stres se nejednou podepisuje i na zdravotním stavu člověka. V současné společnosti, označené přívlastkem postmoderní společnost, se především dospělí lidé ve středním věku a ve věku pozdní dospělosti (seniorském věku) skutečně dostávají do nevýhodné společenské pozice v profesní a v sociální oblasti života.
V popředí společenského dění, jak shodně tvrdí sociologové, se ocitla mladá generace. Reálná možnost ohrožení z důvodu sociálního znevýhodnění, až marginalizace zmíněných skupin obyvatelstva (a rovněž i dalších skupin ve společnosti) nás vede k přesvědčení, že je nanejvýš aktuální věnovat se výzkumu a přípravě programů edukační sociální poradenské pomoci, v rámci systému sociálních služeb obyvatelstvu v dospělém věku.
Závěr
Propojení edukace dospělých se sociálním poradenstvím pro dospělé – v rámci sociální práce – se nám jeví, v současných psychicky a sociálně náročných podmínkách života společenských celků a jednotlivců, jako důležitý druh, forma a prostředek prevence vzniku a trvání sociální a psychické nerovnováhy dospělých osob. Zdá se, že lidé ve všeobecnosti disponují dostatečným potenciálem pro svůj psychický a sociální rozvoj. Jsou schopni rozšiřovat a obohacovat své způsobilosti v každém věku. Pokud jsou životní podmínky pro jednotlivce a skupinu přiměřené, lidská osobnost je ve stavu permanentního rozvoje, který se dotýká zpravidla a u většiny osob důležitých oblastí života: oblasti profesní seberealizace a materiálního zabezpečení se; sociální oblasti vztahů, komunikace, sdružování se lidí, rodiny, partnerství; oblasti mimo profesní, resp. mimo pracovní seberealizace, zálib, zájmů, trávení času osobně preferovaným způsobem.
Edukačním sociálním poradenstvím se sleduje hlavní cíl, kterým je poskytnutí sociální pomoci dospělým v případě, pokud jsou okolnostmi donuceni řešit sociální problém a zároveň s ním obvykle spojený i vlastní psychický problém.
Edukační sociální poradenství je forma sociální pomoci, kterou se přiznává opodstatněnost a důležitost iniciativy, samostatnosti, aktivity, odpovědnosti a participace dospělých osob – sociálních klientů, při prevenci i řešení stavu jejich sociálního ohrožení a sociální nouze.
Posiluje se uvědomělost lidí a jejich schopnost sociálně se adaptovat a integrovat tak, aby se nenarušila jejich psychická integrita a „fungování“ v sociálních skupinách. S tím záměrem, aby si, pokud možno, zachovali vlastní sociální a psychickou rovnováhu a takto i své zdraví, a to i přes sociálně nepříznivé podmínky, tíživé sociální události a sociálně náročné situace.
Autorka: prof. PhDr. Mária Machalová, CSc.
Seznam bibliografických odkazů
MACHALOVÁ,M. 2013. Preventivní sociální práce – Edukační paradigma v sociální práci. Prešov : Prešovská univerzita. ISBN 978-00-555-0932-7. MACHALOVÁ,M. 2014. Edukační sociální práce. Prešov: Prešovská univerzita. ISBN 978-80-555-1118-4. MACHALOVÁ,M.–SENKO,P. 2018. Životní obrat člověka – kontext biodromální psychologie a autentické životní příběhy. Bratislava: IVaŠ, 2018. ISBN