Integrace zdravotní gramotnosti do organizační kultury jako předpoklad podpory zdraví na pracovišti

Úvod

Zdravotní gramotnost představuje významný předpoklad ochrany a podpory zdraví, prevence onemocnění a informovaného rozhodování jednotlivců o vlastním zdraví. V pracovním prostředí nabývá zvláštního významu nejen jako individuální kompetence zaměstnanců, ale také jako součást organizační kultury orientované na zdraví, bezpečnost a kvalitu pracovního života. Její systematický rozvoj vyžaduje vytváření podmínek podporujících dostupnost a srozumitelnost zdravotních informací, preventivní chování a aktivní participaci zaměstnanců. Integrace principů zdravotní gramotnosti do strategického řízení a každodenních procesů organizace může přispívat k budování zdravého pracovního prostředí a dlouhodobému zachování pracovní schopnosti (Brach et al., 2012; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

Zdravotní gramotnost je schopnost získávat, číst, pochopit a využít zdravotní informace tak, aby člověk mohl správně rozhodovat o svém zdraví (Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti, 2014). Zdravotní gramotnost je o tom, jak jasně komunikovat informace o zdraví a správně jim rozumět. Zdravotní gramotnost je důležitá ve všech bodech v rámci kontinuity péče o zdraví – od pohody a zdraví, přes prevenci a detekci chorob až po diagnostiku a rozhodování, jakož i léčbu a péči o sebe (Osborne, 2018). V užším chápání zdravotní gramotnosti se klade důraz na zdravotnické informace, pochopení příbalových letáků, schopnosti osobní účasti na léčbě, schopnosti péče o rodinné příslušníky, základní informace o zdravém životním stylu. V širším chápání jde o dostupnost všech informací, které souvisejí se zdravím a mohou příznivě ovlivnit zdraví, posílení schopnosti lidí orientovat se v životních situacích a rozhodovat se tak, aby to vedlo k ochraně a posílení zdraví (Holčík, 2010). Člověk s adekvátní zdravotní gramotností umí číst formuláře pro informovaný souhlas, lékařské etikety, předpisy a ostatní medicínské informace, rozumí psaným a mluveným informacím přijatým od zdravotnických pracovníků a dodržuje nezbytné procedury a nařízení, jako je medikace a stanovený léčebný režim. Jde o propojení zdraví a informací. Zdravotní gramotnost je klíčovým výsledkem činnosti výchovy ke zdraví, která by měla být v širším pojetí podpory zdraví (DeYoung, 2009). Praktický význam zdravotní gramotnosti odkazuje na stupeň schopnosti jednotlivců získávat, zpracovávat a pochopit základní zdravotní informace a služby, potřebné ke správným rozhodnutím týkajícím se péče o zdraví. Zdravotní gramotnost staví na myšlence, že i zdraví a gramotnost jsou rozhodující zdroje pro každodenní život (WHO, 2009).

WHO (2013) definuje zdravotní gramotnost jako kognitivní a sociální dovednosti, které určují motivaci a schopnost jednotlivců získat přístup k pochopení a použití informací způsobem, který podporuje a udržuje dobrý zdravotní stav, tedy schopnost člověka vyhledávat, pochopit a využít informace o zdraví a zdravotnických službách, aby mohl posuzovat a přijímat rozhodnutí o zdravotní péči, prevenci chorob a podpoře zdraví v každodenním životě, s cílem zachovat nebo zlepšit kvalitu života. Dimunová (2018) charakterizuje zdravotní gramotnost jako schopnost jednotlivce kompetentně a přiměřeně aplikovat vědomosti a dovednosti v konkrétních zdravotních situacích a schopnost realizovat účinná preventivní opatření intervenující do životního stylu ve směru podpory zdraví. Definice zdravotní gramotnosti zahrnují veřejno-zdravotnický pohled, který může být snadno přizpůsoben individuálnímu přístupu ke třem doménám zdraví, kterými jsou zdravotní péče, prevence onemocnění a podpora zdraví. Diskuse o úloze zdravotní gramotnosti zdůrazňují význam interakce mezi požadavky zdravotnických systémů a dovednostmi jednotlivců (Sørensen et al., 2012).

Účast jednotlivců na trhu práce hraje ústřední roli při zajišťování jejich obživy a základu pro sociální pojištění. Práce je vlivným faktorem během celého života a determinuje zdraví a pohodu člověka. V práci rostoucí komplexnost, rychlé změny a změněné pracovní prostředí v důsledku globalizace a digitalizace způsobují mimo jiné nárůst počtu samostatně výdělečně činných osob a ztrátu hranice mezi pracovním a soukromým životem a jinými oblastmi života (Ehmann et al., 2021). Fyzické a psychické zdraví zaměstnance by mělo být i v centru zájmu zaměstnavatele a zdravotní gramotnost má představovat integrální součást firemní či organizační kultury. Organizační kultura představuje soubor sdílených hodnot, přesvědčení, základních předpokladů a norem chování, které formují fungování organizace a ovlivňují každodenní jednání jejích členů. Organizační kulturu jako hodnotový systém by si měl osvojit každý zaměstnanec a ztotožnit se s ním (Robbins, Judge, 2019; Schein, 2010). Určuje chování zaměstnanců v organizaci a ovlivňuje její fungování a výkonnost. Vytváření organizační kultury je nikdy nekončící proces, na který mají vliv vrcholoví manažeři, lídři organizace (Čmelíková, Čmelík, 2012). Typ organizační kultury determinuje rozhodovací procesy managementu a pracovní výsledky, které management očekává od svých zaměstnanců (Kilíková, 2024). Podle Warrick (2026) je možné ji definovat jako převládající přesvědčení, hodnoty, postoje, chování nebo postupy, které jsou typické pro určitou skupinu lidí. Z pohledu skupiny se vztahuje na celou organizaci podle její velikosti či zaměření, země nebo rodiny. Vědci však označují organizační kulturu jako kulturu celé organizace nebo jakékoli jednotky, kde lidé pracují v rámci organizace.

Zdravotní gramotnost v pracovním prostředí představuje nejen individuální kompetenci zaměstnance, ale také strategický rozvojový potenciál organizace, který je třeba systematicky podporovat prostřednictvím vzdělávacích, preventivních a organizačních intervencí. Zdravotní gramotnost jako součást organizační kultury znamená, že ochrana a podpora zdraví, srozumitelná komunikace a vytváření podmínek pro informované rozhodování zaměstnanců jsou přirozenou součástí hodnot, řízení a každodenního fungování organizace (Brach et al., 2012; Schein, 2010; WHO, 2002; WHO, 2025).

Zdravotně gramotná organizace nebo zdravotně gramotný zaměstnavatel je takový, který aktivně vytváří prostředí podporující tělesné i duševní zdraví svých lidí, dokáže efektivně komunikovat témata spojená se zdravím a pomáhá zaměstnancům orientovat se v oblasti prevence a firemních benefitů. Nejde jen o formální plnění zákonných povinností, ale o strategický přístup k lidským zdrojům, kde zdravý zaměstnanec znamená prosperující firmu (Brach et al., 2012; Sørensen et al.; 2012; WHO, 2010).

Zdravotní gramotnost na pracovišti zahrnuje tyto komponenty:

• Individuální zdravotní gramotnost: Schopnost zaměstnance vyhledat, pochopit, vyhodnotit a uplatnit informace o bezpečnosti, životním stylu a medicíně (včetně duševního zdraví a prevence chronických onemocnění).

• Organizační zdravotní gramotnost: Míra, do jaké firma vytváří pravidla, prostředí a způsoby komunikace, které pracovníkům usnadňují orientaci ve zdravotních zdrojích a benefitech.

• Vedení podporující zdraví: Manažeři a nadřízení, kteří aktivně podporují pohodu (wellbeing), respektují potřeby zaměstnanců a odbourávají stigma spojené s hledáním pomoci (Brach et al., 2012; Franke et al., 2014; Sørensen et al.; 2012).

Význam digitální zdravotní gramotnosti na pracovišti:

• Psychická pohoda: Studie ukazují, že individuální zdravotní gramotnost přímo zlepšuje duševní zdraví zaměstnanců. Tento účinek je ještě silnější, pokud je podporován samotnou organizací a chápavým managementem.

• Pracovní schopnost a bezpečnost: Znalosti v oblasti ochrany zdraví při práci snižují riziko vyhoření, prodlužují schopnost pracovat a zajišťují bezpečnější zvládání rizik na pracovišti.

• Životní styl a prevence: Vzdělávací programy (např. preventivní prohlídky či poradenství přímo na pracovišti) pomáhají pracovníkům včas zachytit rizikové faktory, jako jsou prediabetes nebo vysoký krevní tlak (Brach et al., 2012; Franke et al., 2014; Sørensen et al.; 2012).

Klíčové strategie zaměstnavatelů v podpoře zdravotní gramotnosti zaměstnanců:

• Používání srozumitelného jazyka: nahradit složitý lékařský žargon v příručkách, pojistných smlouvách a bezpečnostních pokynech jednoduchým a jasným jazykem.

• Vzdělávání manažerů: poskytnout vedoucím týmů školení o první pomoci v oblasti duševního zdraví, aby věděli, jak správně podpořit své podřízené.

• Využívání i jiných alternativ než brožur: nabídnout interaktivní workshopy, skupiny partnerské podpory a praktické nástroje namísto pasivního rozdávání letáků.

• Adaptace přístupu zaměstnancům: zohledňovat to, že potřeby se liší podle věku, vzdělání, pracovní pozice (např. administrativa vs. výroba) či jazyka (Brach et al., 2012; WHO, 2010; WHO, 2022).

Obrázek 1 Model zdraví na pracovišti (zdroj: CDC, 2024)

Očekávané přínosy rozvoje zdravotní gramotnosti v prostředí organizace

Systematický rozvoj zdravotní gramotnosti zaměstnanců představuje významnou součást podpory zdraví na pracovišti a vytváření organizační kultury orientované na zdraví, bezpečnost a kvalitu pracovního života. Zdravotní gramotnost ovlivňuje schopnost zaměstnanců porozumět zdravotním informacím, kriticky je posuzovat a využívat při rozhodování o vlastním zdraví. Její podpora může přinášet pozitivní účinky na individuální, kolektivní i organizační úrovni (Brach et al., 2012; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010). Benefity rozvoje zdravotní gramotnosti zaměstnanců lze vnímat v šesti oblastech:

1. Posílení individuální odpovědnosti za zdraví

Vyšší úroveň zdravotní gramotnosti vytváří předpoklady pro aktivnější a uvědomělejší přístup zaměstnanců k ochraně a podpoře vlastního zdraví. Zaměstnanci s rozvinutými zdravotními kompetencemi dokážou lépe identifikovat faktory ovlivňující jejich zdravotní stav, rozpoznávat potenciální zdravotní rizika a přijímat informovaná rozhodnutí v oblasti životního stylu, prevence a využívání zdravotní péče. Posilování individuální odpovědnosti však musí být doprovázeno vytvářením přiměřených organizačních podmínek. Odpovědnost za zdraví proto nelze přenášet výhradně na jednotlivce, ale je třeba ji chápat jako společnou odpovědnost zaměstnanců a zaměstnavatele (Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

2. Zlepšení orientace zaměstnanců ve zdravotních informacích

Rozvoj zdravotní gramotnosti podporuje schopnost zaměstnanců efektivně vyhledávat, porozumět, kriticky hodnotit a prakticky využívat informace týkající se zdraví. Zvláštní význam nabývá v kontextu narůstajícího množství digitálních zdravotních informací, jejichž odborná správnost, důvěryhodnost a srozumitelnost mohou být rozdílné. Zaměstnanci s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti mohou lépe rozlišovat mezi vědecky podloženými doporučeními a neověřenými tvrzeními, orientovat se v preventivních programech a efektivněji komunikovat se zdravotnickými pracovníky. V organizačním prostředí je proto důležité zajistit dostupnost aktuálních, srozumitelných a důvěryhodných zdravotních informací (Brach et al., 2012; Norman, Skinner, 2006; Sørensen et al., 2012).

3. Podpora preventivního a zdraví podporujícího chování

Zdravotní gramotnost představuje jeden z předpokladů rozvoje preventivního chování a osvojování návyků podporujících zdraví. Její systematické posilování může motivovat zaměstnance k pravidelnému absolvování preventivních prohlídek, přiměřené pohybové aktivitě, vyváženému stravování, dostatečné regeneraci a efektivnímu zvládání stresu. Významnou oblastí je také rozpoznávání včasných příznaků zdravotních problémů a přiměřené využívání zdravotnických služeb. Efektivita preventivních intervencí se může zvyšovat jejich propojením s konkrétními pracovními podmínkami, dostupností preventivních aktivit a podporou ze strany vedení organizace (Nutbeam, 2008; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

4. Snižování preventabilních zdravotních rizik

Zvyšování zdravotní gramotnosti může přispívat k lepšímu rozpoznávání a zvládání ovlivnitelných zdravotních rizik, která souvisejí s pracovním prostředím, pracovními návyky a životním stylem zaměstnanců. Zvláštní pozornost si zasluhují rizika spojená s dlouhodobým sedavým zaměstnáním, nedostatečnou pohybovou aktivitou, nevhodnými ergonomickými podmínkami, chronickým stresem, nadměrným pracovním zatížením a nedostatečnou regenerací. Zdravotně gramotní zaměstnanci mohou aktivněji využívat dostupná preventivní opatření a včas identifikovat situace ohrožující jejich zdraví. Samotná edukace však nenahrazuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečné a zdraví neškodné pracovní podmínky. Snižování zdravotních rizik proto vyžaduje kombinaci individuálních kompetencí a systémových organizačních opatření (Sørensen et al., 2012; WHO, 2010; WHO, 2022).

5. Zlepšení pracovní pohody a spokojenosti zaměstnanců

Podpora zdravotní gramotnosti může pozitivně ovlivňovat subjektivní vnímání zdraví, psychickou pohodu a schopnost zaměstnanců zvládat každodenní pracovní požadavky. Zvláštní význam má rozvoj gramotnosti v oblasti duševního zdraví, který zahrnuje schopnost rozpoznávat projevy psychické zátěže, využívat přiměřené strategie zvládání stresu a vyhledat odbornou pomoc. Organizace podporující otevřenou komunikaci o zdraví, psychické bezpečí, respektování individuálních potřeb a rovnováhu mezi pracovním a osobním životem vytvářejí příznivé předpoklady pro posilování pracovní spokojenosti. Zdravotní gramotnost tak může představovat součást širší strategie podpory pracovní pohody (workplace well-being) a prevence psychosociálních rizik (WHO, 2022).

6. Podpora pracovní schopnosti a dlouhodobé udržitelnosti zaměstnanosti

Rozvoj zdravotní gramotnosti může přispívat k zachování pracovní schopnosti prostřednictvím podpory zdravého životního stylu, včasného rozpoznávání zdravotních problémů a efektivnějšího využívání preventivní zdravotní péče. V kontextu stárnutí pracovní populace a rostoucích nároků na fyzickou i psychickou výkonnost zaměstnanců nabývá zvláštního významu podpora schopnosti jednotlivců aktivně se podílet na udržování svého zdraví po celý pracovní život. Dlouhodobá integrace zdravotní gramotnosti do organizační kultury může vytvářet předpoklady pro udržení pracovní výkonnosti, snižování zdravotně podmíněné pracovní zátěže a podporu aktivního a zdravého stárnutí v zaměstnání. Tyto přínosy však závisí také na pracovních podmínkách, charakteru práce a dostupnosti přiměřených organizačních opatření (Ilmarinen, 2009; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

Celkový přínos pro organizaci

Systematická podpora zdravotní gramotnosti zaměstnanců může vytvářet synergický efekt, při kterém se rozvoj individuálních zdravotních kompetencí propojuje s posilováním organizační kultury orientované na zdraví. Z dlouhodobého hlediska může tento přístup přispívat k vytváření bezpečnějšího pracovního prostředí, podpoře pracovní pohody, posilování participace zaměstnanců a udržitelnosti pracovní schopnosti (Brach et al., 2012; Ilmarinen, 2009; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

Obrázek 2 Schématické zobrazení zdravotně gramotné organizace (Obrázek generovaný pomocí umělé inteligence (OpenAI, ChatGPT, 2026) na základě autorského zadání)

Implementace prvků podpory zdravotní gramotnosti do prostředí organizace či firmy a vytváření tzv. zdravotně gramotné organizace může být realizováno prostřednictvím vypracování akčního plánu.

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU IMPLEMENTACE INTERVENCÍ NA PODPORU ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (12měsíční implementační cyklus)

Cíl akčního plánu: Systematicky rozvíjet zdravotní gramotnost zaměstnanců prostřednictvím cílených edukačních, preventivních a organizačních intervencí a integrovat podporu zdraví do organizační kultury pracoviště.

Tabulka 1 Konkretizace fází implementace akčního plánu na podporu zdravotní gramotnosti

(zdroj: vlastní zpracování na základě metodických rámců WHO, 2010; CDC, 2024 a principů organizační zdravotní gramotnosti podle Brach et al., 2012)

Klíčové oblasti intervencí podporujících zdravotní gramotnost zaměstnanců

• Edukace v kontextu zdraví: rozvíjení schopnosti zaměstnanců získávat, porozumět, kriticky hodnotit a využívat zdravotní informace při rozhodování o vlastním zdraví.

• Prevence a zdravý životní styl: podpora pohybové aktivity, zdravé výživy, zvládání stresu a využívání preventivních zdravotnických služeb prostřednictvím dostupných a individuálně přizpůsobených programů podpory zdraví na pracovišti.

• Zdravotně gramotná organizace: vytváření organizačních podmínek podporujících dostupnost a srozumitelnost zdravotních informací, participaci zaměstnanců a aktivní zapojení managementu organizace a jednotlivých organizačních složek do podpory zdraví.

• Digitální zdravotní gramotnost: posilování schopnosti zaměstnanců vyhledávat, kriticky hodnotit a využívat elektronické zdravotní informace a rozvíjet kompetence potřebné pro bezpečné používání digitálních zdravotnických služeb (Brach et al., 2012; Norman, Skinner, 2006; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

Návrh indikátorů hodnocení efektivity intervencí na podporu zdravotní gramotnosti

• Úroveň zdravotní gramotnosti: změna skóre validovaného hodnotícího nástroje před intervencí a po ní (např. hodnotící nástroje HLQ – Health Literacy Questionnaire; HLS19-Q12 – Health Literacy Survey Questionnaire; eHEALS – eHealth Literacy Scale).

• Participace zaměstnanců: procentuální podíl zaměstnanců zapojených do aktivit.

Zdravotní kompetence: změna schopnosti orientovat se ve zdravotních informacích a přijímat informovaná rozhodnutí v oblasti zdraví.

• Organizační prostředí: počet a rozsah zavedených opatření podporujících zdraví.

• Udržitelnost: začlenění intervencí do interních politik a pravidelných aktivit organizace (Brach et al., 2012; Norman, Skinner, 2006; Osborne et al., 2013; Pelikan et al., 2022; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

Implementace akčního plánu vytváří předpoklady pro rozvoj zdravotních kompetencí zaměstnanců, posílení preventivního chování a budování organizační kultury orientované na zdraví. Dlouhodobým záměrem je transformace pracoviště na zdravotně gramotnou organizaci, ve které je podpora zdraví součástí strategického řízení a každodenní praxe (Brach et al., 2012; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

Možnosti participace sester na podpoře zdravotní gramotnosti zaměstnanců

Sestry představují významné aktéry podpory zdravotní gramotnosti zaměstnanců. Jejich úloha spočívá zejména v:

• posuzování úrovně zdravotní gramotnosti a identifikaci edukačních potřeb,

• edukaci v oblasti prevence nemocí, zdravého životního stylu a duševního zdraví,

• podpoře digitální zdravotní gramotnosti a kritického hodnocení zdravotních informací,

• realizaci preventivních intervencí a podpoře informovaného rozhodování o zdraví,

• interdisciplinární spolupráci při tvorbě a implementaci programů podpory zdraví,

• evaluaci výsledků intervencí a kontinuálním zlepšování edukačních postupů.

Sestry tak mohou přispívat k transformaci pracoviště na prostředí, ve kterém je zdravotní gramotnost součástí organizační kultury a systematické podpory zdraví (Brach et al., 2012; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010).

Tabulka 2 Konkretizace úloh sester v podpoře zdravotní gramotnosti

(zpracováno podle: Brach et al., 2012; Sørensen et al., 2012; WHO, 2010)

Závěr

Zdravotní gramotnost představuje významný předpoklad ochrany a podpory zdraví, prevence nemocí a informovaného rozhodování jednotlivců o vlastním zdraví. V pracovním prostředí nabývá zvláštního významu nejen jako individuální kompetence zaměstnanců, ale také jako součást organizační kultury orientované na zdraví, bezpečnost a kvalitu pracovního života. Její systematický rozvoj vyžaduje vytváření podmínek podporujících dostupnost a srozumitelnost zdravotních informací, preventivní chování a aktivní participaci zaměstnanců. Integrace principů zdravotní gramotnosti do strategického řízení a každodenních procesů organizace může přispívat k budování zdravého pracovního prostředí a dlouhodobému zachování pracovní schopnosti (Sørensen et al., 2012; WHO, 2010; Brach et al., 2012).

Autorka: PhDr. Mgr. Mariana Magerčiaková, PhD., MPH, MBA, univ. doc. KU
Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva

Literatura

Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti (AP č. 12). 2014. Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. [online]. Pracovní skupina č. 12. Praha: MZ ČR, 2014. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/mzd/strategie/akcni-plan-c-12-rozvoj-zdravotni-gramotnosti.

BRACH, C. et al. 2012. Ten Attributes of Health Literate Health Care Organizations. NAM Perspectives. [online]. DOI: 10.31478/201206a. Dostupné z: https://nam.edu/wp-content/uploads/2015/06/BPHTenHLitAttributes.pdf

CENTERS FOR DISEASE CONTROL AND PREVENTION (CDC). 2024. Strategies for Building a Workplace Health Program. [online]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/workplace-health-promotion/php/model/building.html.

ČMELÍKOVÁ, Z., ČMELÍK, J. 2012. Diagnostika organizační kultury. In: Trendy v podnikání. [online]. 2012. roč. 2, č. 2, s. 46 – 54. ISSN 1805- 0603. Dostupné z: https://fek.zcu.cz/tvp/doc/2012-2.pdf.

DeYoung, S. 2009. Teaching Strategies for Nurse Educators. New Yersey: Pearson Education, 2009, 132 p. ISBN 0-13-179026-9.

DIMUNOVÁ, L. 2018. Zdravotní gramotnost jako klíčový determinant zdraví. Zdraví – hybná síla ošetřovatelství bez hranic. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžbety. 2018: s. 46.

Ehmann, A. T., Ög, E., Rieger, M. A., Siegel, A. 2021. Work-Related Health Literacy: A Scoping Review to Clarify the Concept. Int J Environ Res Public Health. 2021 Sep 22;18(19):9945. doi: 10.3390/ijerph18199945. PMID: 34639262; PMCID: PMC8507793.

FRANKE, F., FELFE, J., PUNDT, A. 2014. The impact of health-oriented leadership on follower health: Development and test of a new instrument measuring health-promoting leadership. German Journal of Human Resource Management, 28(1–2), 139–161. https://doi.org/10.1177/23970022140280010.

Holčík, J. 2010. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 293 s. ISBN 978-80-210-5239-0.

Ilmarinen, J. 2009. Work ability--a comprehensive concept for occupational health research and prevention. Scand J Work Environ Health. 2009 Jan;35(1):1-5. doi: 10.5271/sjweh.1304. PMID: 19277432.

KILÍKOVÁ, M. 2024. Typologie organizační kultury ve vybraných zdravotnických zařízeních. [online]. In: Prohuman, roč. 18, 2026. ISSN 1338-1415. Dostupné z: https://www.prohuman.sk/articles/typologia-organizacnej-kultury-vo-vybranych-zdravotnickych-zariadeniach.

NORMAN, C. D., SKINNER, H. A. 2006. eHEALS: the eHealth literacy scale. J Med Internet Res. 2006; 8(4):e27. https://doi.org/10.2196/jmir.8.4.e27 PMID: 17213046.

Nutbeam, D. 2008. The evolving concept of health literacy. Soc Sci Med. 2008 Dec;67(12):2072-8. doi: 10.1016/j.socscimed.2008.09.050. Epub 2008 Oct 25. PMID: 18952344.

Osborne, H. 2018. Health Literacy From A to Z. New York: Aviva Publishing, 2018, 256 p. ISBN 978-1-947937-13-0.

Osborne, R. H., Batterham, R. W., Elsworth, G. R., Hawkins, M., Buchbinder, R. 2013. The grounded psychometric development and initial validation of the Health Literacy Questionnaire (HLQ). BMC Public Health. 2013 Jul 16;13:658. doi: 10.1186/1471-2458-13-658. PMID: 23855504; PMCID: PMC3718659.

Pelikan, J. M., Link, T., Straßmayr, C., Waldherr, K., Alfers, T., Bøggild, H., Griebler, R., Lopatina, M., Mikšová, D., Nielsen, M. G., Peer, S., Vrdelja, M. 2022. HLS19 Consortium of the WHO Action Network M-POHL. Measuring Comprehensive, General Health Literacy in the General Adult Population: The Development and Validation of the HLS19-Q12 Instrument in Seventeen Countries. Int J Environ Res Public Health. 2022 Oct 29;19(21):14129. doi: 10.3390/ijerph192114129. PMID: 36361025; PMCID: PMC9659295.

Robbins, S. P., Judge, T. A. 2019. Organizational Behavior (18th ed.). [online]. Pearson Education. Dostupné z: https://www.scirp.org/reference/referencespapers?Referenceid =4169219.

SCHEIN, E. H. 2010. Organizational Culture and Leadership. San Francisco: Jossey-Bass, 2010. ISBN 978-0-470-19060-9.

Sørensen, K., Van den Broucke, S., Fullam J, Doyle G, Pelikan J, Slonska Z, Brand H; (HLS-EU) Consortium Health Literacy Project European. 2012. Health literacy and public health: a systematic review and integration of definitions and models. BMC Public Health. 2012 Jan 25;12:80. doi: 10.1186/1471-2458-12-80. PMID: 22276600; PMCID: PMC3292515.

Warrick, D. D. 2026. Cases in Organization Development and Change. [online]. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, 2026, 332 p. ISBN 9781035340972. Dostupné z: https://www.elgaronline.com/edcollchap/book/9781035340972/chapter23.xml.

WHO. 2002. Good Practice in Occupational Health Services: A Contribution to Workplace Health. [online]. Dostupné z: https://iris.who.int/server/api/core/bitstreams/38049430-3f87-437a-ad62-4f848ec63947/content.

World Health Organization (WHO). 2009. Background Note: Regional Preparatory Meeting on Promoting Health Literacy. [online]. UN ECOSOC, 2009. Dostupné z: http://www.who.int/healthpromotion/conferences/7gchp/track2/en/.

WORLD HEALTH ORGANIZATION (WHO). 2010. Healthy workplaces: A model for action. For employers, workers, policymakers and practitioners. [online]. Geneva: WHO, 2010. Dostupné z: https://www.who.int/publications/i/item/9789241599313.

World Health Organization (WHO). 2013. Health Literacy.The solid facts. [online]. Geneva: WHO, 2013, 86 p. ISBN 978-92-890-0015. Dostupné z: https://www.who.int/europe/publications/i/item/9789289000154.

WORLD HEALTH ORGANIZATION (WHO). 2022. WHO guidelines on mental health at work. [online]. Geneva: WHO, 2022. Dostupné na: https://iris.who.int/server/api/core/bitstreams/6152a556-6893-4c4e-9ed8-094478bb25eb/content.

WORLD HEALTH ORGANIZATION (WHO). 2025. Health literacy. [online]. Geneva: WHO, 2025. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/health-literacy.