Martina Hrozenská Předkládaná publikace si klade za cíl objasnit problematiku kvality života starších lidí jako celospolečenského problému s jeho ukotvením na poli společenských věd, převážně psychologických a sociálních věd. Zvláště přistupujeme ke kvalitě života starších lidí z hlediska historického, sociálního, filozofického, interpersonálního a subjektivního, dále fenomenologického, konceptuálního a multidisciplinárního.

PŘEDHOVOR

Celosvětově se zaznamenává stárnutí populace, a to nejen v rozvinutých, ale i v rozvojových zemích. Jeden z znaků stárnutí populace je nárůst procentuálního podílu staršího obyvatelstva na celkové populaci.

Je zřejmé, že práce s člověkem ve vyšším věku není vůbec jednoduchá. Situace se navíc komplikuje tím, že ne každý člověk se v průběhu života stejně připravuje na stáří a vstupuje do něj s pocity zátěže.

Lze říci, že přirozená úloha stárnutí v průběhu lidského života je akceptace ireverzibilních změn a omezení jedincem, způsobem vedoucím k zachování aktivity, schopnosti akceptovat nové snahy v souladu s individuálními schopnostmi a zachováním si vlastní individuální kontinuity. Navzdory mnoha involutním procesům a změnám se mnoho starších lidí vyrovnává s procesem stárnutí a stáří s lehkostí. Pozdější dekády lidského života se tak stanou pro něho smysluplným a přirozeným vyvrcholením individuální události.

Jedním ze způsobů pochopení problémů stárnutí může být dimenze kvality života prožívaná konkrétním jedincem. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že kvalita života představuje různé věci pro různé lidi, budeme se opírat o fakt, že v subjektivním hodnocení kvality života vnímání aspektů každodenní existence hraje významnější roli než samotné objektivní podmínky života. Avšak problémy související s kvalitou života mohou mít značný sociální dopad. Řešení takových situací je také předmětem zájmu sociální práce.

Z pohledu existujících výzkumů kvality života zájem o tuto tématiku je často směřován na populační skupiny, které jsou charakterizovány nějakými omezeními v jejich životních podmínkách. Ať už jde o osoby s tělesným postižením, etnické menšiny, ale i o osoby vyššího věku. Stárnoucí populace čelí specifickým problémům, které jsou spojeny s nárůstem negativních ireverzibilních změn v jejich životě. Tento fakt si zaslouží profesionální pozornost nejen z etického hlediska, ale stále více z hlediska pragmatického a především ekonomického.

Domníváme se, že základní podmínkou bezproblémového stárnutí a důstojné kvality života je akceptování reality se změnami a omezeními, které z vyššího věku vyplývají, spolu se schopností udržet si aktivní způsob života.

Především poslední desetiletí jsou poznamenána neobyčejně vysokou dynamikou společenských změn. Slovník běžného člověka se „obohatil" novými pojmy, mezi které patří i „kvalita života". Adekvátní chápání kvality života vyžaduje konkretizaci jejího modelu na základě stanovení ukazovatelů a faktů. Modely a výzkumné projekty, které vznikaly v minulosti, zdůrazňovaly, že kvalitní život je možné spíše zachytit a vysvětlit tehdy, když si lidé uvědomí a zhodnotí svůj vlastní život a jeho aspekty, než způsobem, který preferuje objektivní kvalitu rozličných aspektů života. Reflektovaly tak problematiku psychologie lidských potřeb, hierarchii hodnot i teorii samoregulace. Sledovaly problém prožívání spokojenosti, štěstí, pohody v závislosti na podmínkách života rozličných skupin obyvatelstva.

Předkládaná publikace si klade za cíl objasnit problematiku kvality života starších lidí jako celospolečenského problému s jeho ukotvením na poli společenských věd, převážně psychologických a sociálních věd. Zvláště přistupujeme ke kvalitě života starších lidí z hlediska historického, sociálního, filozofického, interpersonálního a subjektivního, dále fenomenologického, konceptuálního a multidisciplinárního. V jejím obsahu chceme:

  • poukázat na komplexnost problematiky kvality života a zaměřit pozornost na indikátory kvality života s jejich aplikací na seniorský věk v SR,
  • prezentovat vliv pozitivního sebeobrazu, zvládání a vyrovnávání se se ztrátami a omezeními v důležitých životních situacích na úspěšné stárnutí, na spokojenost se životem a smysluplnost života,
  • osvětlit filosofii přístupu k osobám vyššího věku z pohledu sociální práce jako odborné činnosti,
  • zaměřit se na výkon sociální práce na úseku péče o osoby vyššího věku v praxi.

Stárnutí populace s sebou přináší nové požadavky na výkon sociální práce, a tedy i na vzdělávání v sociální práci. Sociální práce jako společenskovědná disciplína reaguje na potřeby společnosti a na procesy a změny, které ji charakterizují. Ve 21. století k nim patří i celosvětový fenomén – demografické stárnutí populace. Typické pro budoucí demografický vývoj na Slovensku bude pokles počtu obyvatel. Podle nejpravděpodobnější varianty by měl do roku 2050 klesnout počet obyvatel SR pod hranici 5 milionů osob. Přirozený přírůstek by měl růst zhruba do roku 2010 (1).

Pokles přirozeného přírůstku se zrychlí především v období 2025 až 2040. Ke konci roku 2050 se pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva výrazně zpomalí (Vaňo (Ed.), Jurčová, Mészáros a kol., 2002, s. 12–13). Stárnutí obyvatelstva bude vedle úbytku obyvatelstva druhou významnou charakteristikou budoucího vývoje obyvatelstva na Slovensku.

Společenská aktuálnost tématu však úzce souvisí i s celosvětovými demografickými trendy. Nastolená problematika vytváří prostor pro více sociálně-politických i sociologických přístupů. Toto dílo je vyjádřením snahy obohatit tuto problematiku o široce koncipovaný přístup ke kvalitě života seniorů (2), jakož i ke studiu stárnutí a stáří jako specifického životního období. Zvláštní význam přidává problematice stárnutí i Evropská komise, která vyhlásila rok 2012 za Evropský rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi, který svým zaměřením navazuje na rok 2010, věnovaný boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na aktivity roku 2011 podporující dobrovolnictví.

NÁZORY RECENZENTŮ

Autorka se v literárně přehledové části opírá o vynikající znalost slovenské, české i světové odborné literatury a předkládá čtenáři současné pojetí kvality života v sociálních vědách. Vyhýbá se tradovaným trivialitám o kvalitě života – zabývá se tématem do hloubky a pohlíží na něj z různých perspektiv. Připomíná filosofické kořeny pojmu, které jsou stále přítomny v hédonistickém a eudaimonickém přístupu k chápání subjektivní pohody, která bývá považována za jeden z indikátorů kvality života. Čtenář je seznámen se subjektivní a komplexní podobou moderního chápání kvality života a s užitečností tohoto konceptu ve vědách o člověku, včetně sociální práce. Autorka v této souvislosti uvažuje o tom, že by se studium kvality života, které se v posledních desetiletích vyvinulo v samostatnou mezioborovou disciplínu, mohlo stát zdrojem pro teorii sociální práce. Tuto myšlenku považuji za inspirující a užitečnou pro další vývoj teorie a výzkumu v sociální práci - kvalita života má k sociální práci úzký vztah; ve své praktické aplikaci bývá považována za cíl intervencí a způsob hodnocení jejich efektivity, na teoretické rovině nastoluje otázky týkající se individuální a společenské prosperity a odpovědnosti za tuto prosperitu. Celkově se jedná o pečlivě zpracovanou a fundovanou monografii na téma kvality života ve starším věku, která podává současný stav studia kvality života v sociálních vědách a obsahuje cenné podněty a aplikace pro oblast sociální práce. PhDr. Eva Dragomirecká, PhD.

V širokém spektru sociálních věd je uvedená problematika v současnosti pertraktována, nese v sobě výrazné sociální poselství a míra zainteresovanosti společnosti na řešení tohoto problému vypovídá o kvalitě a kultuře sociální sféry konkrétního společenství. Celkově je monografie napsána velmi zainteresovaně, autorka svou usilovností, soustředěním a osobní zaujatostí připravila do tisku dílo, které bude přínosem pro sociální práci, třeba ocenit odborný a vědecký rozměr problematiky, autorkin nadhled a zároveň šíři záběru, monografie bude nepochybně užitečná nejen pro sociální práci ale inspirativní i pro sociální vědy participující na problematice kvality života vůbec a kvalitu života seniorů nevyjímaje. doc. PhDr. Eva Fandelová, PhD.

Na rozdíl od narození člověka je starší věk lidí vnímán v pochmurnějších sociálních souvislostech, a to jak z pohledu veřejného mínění, i subjektivního pohledu osob v starším věku. V uvedeném kontextu je publikace M. Hrozenské, ve které se zabývá výzkumem kvality života starších lidí, jednoznačným a významným přínosem. Text publikace je pozoruhodným příspěvkem mladé, ambiciózní odbornice a má všechny předpoklady obohatit existující odbornou literaturu v zvoleném tématu kvality života lidí v starším věku. doc. PhDr. Slavomír Krupa, PhD.

OBSAH

1 KVALITA ŽIVOTA – HISTORICKÉ A FILOZOFICKÉ SOUVISLOSTI 1.1 Historický exkurz do problematiky kvality života 1.2 Sociálně-filozofická východiska kvality života 1.3 Od subjektivní pohody ke kvalitě života 1.4 Principy kvality života

2 FENOMÉN KVALITY ŽIVOTA 2.1 Přístupy ke kvalitě života a indikátory kvality života 2.2 Konceptualizace a modely kvality života 2.3 Multidisciplinarita (a multidimensionalita) kvality života 2.4 Vztah kvality života, chudoby a sociálního kapitálu

3 KVALITA ŽIVOTA A STARŠÍ ČLOVĚK 3.1 Kvalita života starších lidí 3.2 Kvalita života starších lidí a postmoderna

4 VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ V OBLASTI KVALITY ŽIVOTA STARŠÍCH LIDÍ ŽIJÍCÍCH V ZSS V NITRĚ 4.1 Základní demografické charakteristiky obyvatel ZSS v Nitře 4.2 Subjektivní spokojenost se životem 4.3 Kvalita života seniorů žijících v ZSS ve městě Nitra 4.3.1 Subjektivní životní spokojenost a kvalita života jedince 4.3.2 Kvalita života a zdraví 4.3.3 Kvalita života a duševní stav 4.3.4 Kvalita života a sociální oblast 4.3.5 Kvalita života a životní prostředí 4.3.6 Intimita a sexualita starších lidí 4.4 Závěry z výzkumu kvality života seniorů žijících v ZSS ve městě Nitra

5 ZÁVĚRY A NÁMĚTY PRO PRAXI V OBLASTI SOCIÁLNÍ GERONTOLÓGIE 5.1 Kvalita života a subjektivní spokojenost se životem 5.2 Náměty z výzkumu využitelné v praktické práci se seniory

Recenzenti: PhDr. Eva Dragomirecká, PhD. Doc. PhDr. Slavomír Krupa, PhD. Doc. PhDr. Eva Fandelová, PhD.

Publikace vznikla v rámci řešení grantového úkolu: UGA č. VIII/15/2011 pod názvem: Vnímanie starorodičovstva a roly starej matky ženami v preseniu a seniu a grantového úkolu: VEGA č. 1/0221/11 pod názvom: Evaluácia výsledkov procesu resocializácie klientov resocializačných stredísk v podmienkach Slovenskej republiky.

ISBN 978–80–89245–24–6 EAN 9788089245246 Nitra 2011 Rozsah: 155 strán Formát: A5

(1) V prvním čtvrtletí 2011 pokračoval trend zvyšování přirozeného přírůstku obyvatelstva dále. Přirozený přírůstek obyvatelstva vzrostl o 65 na 1140 osob. Zahraniční migrací získala Slovenská republika 713 osob (přistěhovalo se 1112 a vystěhovalo se 399 osob). Celkový přírůstek obyvatelstva se zvýšil o 133 na 1853. (Počet obyvatel SR k 31. březnu 2011) (2) Termíny – geront, osoba vyššího věku, senior, starší člověk považujeme pro účely této publikace za synonyma.