Mezinárodní rada pro sociální rozvoj (ICSW), čím je?

Tato informace o jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací, které ovlivňují vývoj sociální práce, si neklade žádné vědecké ambice a vychází z veřejně známých informací. Článek obsahuje poznatky, které jsou volně dostupné v jiných jazycích. Autor měl jediný cíl – usnadnit šíření těchto poznatků na Slovensku. Mezinárodní rada pro sociální rozvoj (ICSW) byla založena již v roce 1928, a proto je jednou z nejstarších nevládních organizací zaměřených na podporu sociálního rozvoje, sociální spravedlnosti a sociální prosperity kdekoli ve světě. Anglická podoba jejího názvu je The International Council on Social Welfare (dále budu používat její anglickou zkrácenou podobu ICSW, protože na Slovensku je zkratka MRSR neznámá). Francouzská verze je Le Conseil International d'Action Sociale (CIAS) a španělská podoba je El Consejo Internacional del Bienestar Social (CIBS). Jak je vidět, název není vždy identický a odpovídá tradici a skutečnosti daného jazyka a země. ICSW je ve svém vývoji úzce propojená se sociální prací, sociální praxí, v rozmanitém kulturním a ideologickém prostředí s cílem zlepšit lidské podmínky a život lidí ve vztahu k socioekonomickým nejistotám vytvořeným tržně orientovanou společností. Důraz je vyváženě kladen na mezinárodní sociální práci a na mezinárodní a domácí sociální rozvoj.

Přímým předchůdcem ICSW byla první Mezinárodní konference sociální práce, která se konala v Paříži v červenci roku 1928. Toto přelomové setkání se mohlo uskutečnit na základě odhodlání a myšlenek několika mimořádných osobností, které se rozhodly vést a připravovat konferenci po těžkém zážitku 1. světové války, která způsobila devastaci a utrpení mnohým národům. Přípravné práce mezinárodní konference začaly během několika akcí přípravného výboru během tříletého období. Tato práce vrcholila na setkání v Praze v roce 1927, kde byly připraveny a přijaty zásady pro zorganizování konference. Stanovené cíle pro tuto konferenci byly takové jako pomoc pro diskusi a výměnu poznatků mezi sociálními pracovníky a organizacemi sociálního rozvoje z celého světa; napomoci šířit myšlenky a odborné poznatky a vytvořit osobní kontakty. Setkání podpořilo mezinárodní spolupráci v rámci sociální práce i mimo ni, umožnilo poznání mnohých aktivistů, expertů a lidí z praxe, i nevládních struktur s cílem zlepšit životní podmínky. Největší mezivládní organizace té doby – Liga národů a Mezinárodní organizace práce – poskytly technickou pomoc na základě financí z několika národních a regionálních zdrojů.

Mapujíc a zjišťujíc oblast zájmu, první mezinárodní konference v Paříži zdůraznila, že sociální práce se nemůže zúžit pouze na individuální případy, ale že vyžaduje široký interdisciplinární přístup ke zlepšení utrpení (tj. poskytování paliativní pomoci), návrat lidí do „normálních" podmínek života (pomocí kurativní pomoci), prevence sociální bídy (preventivní pomoc), zlepšení sociálních podmínek a nárůst životní úrovně (konstruktivní pomoc).

Byl potvrzen význam individuální práce, spolu s potřebou posílení právních a správních opatření zaměřených na skupinu a komunitu, doplněného výzkumem v oblasti sociálního rozvoje a sociálního života. Ve snaze o rozšíření činnosti, účastníci pařížské konference zdůraznili propojení mezi potřebami prevence, řešení sociálních problémů a dostupnosti zdrojů. Byla dosažena dohoda o potřebě odborné kvalifikace a praxe, ale lišily se názory mezi více než 2500 účastníky, kteří zastupovali rozmanité skupiny sociálních pracovníků, poskytovatelů zdravotní péče, pracovníků v sociální oblasti a jiných aktivistů, pokud šlo o úlohu státu a soukromého sektoru. Byla nejednotnost v pohledu na postoj jednotlivých členských zastoupení a na sílu výkonného výboru. Byla přesto dosažena dohoda o základních hodnotách mezinárodní sociální práce a jejího zaměření.

Od první konference se uznal význam tematického zaměření; první prioritní tématem byla „sociální práce a hospodářství". Okolo dvou třetin účastníků pařížské konference byly ženy. Konference zvolila do čela ženu – Alici Masarykovou, předsedkyni česko-slovenského Červeného kříže, jako prezidentku ICSW na čtyři roky. Doktor René Sand se stal prvním generálním tajemníkem Mezinárodní konference sociální práce. Tento post zastával od roku 1928 do roku 1932. Dočasná přípravná skupina pařížské konference se transformovala v roce 1928 do stálé organizace pod názvem „Mezinárodní konference sociální práce".

Podstatou této změny bylo úsilí o využití pozitiva ze setkání ve prospěch kontinuity bez přerušení. René Sand se stal prezidentem v roce 1936 a udržel si pozici až do vypuknutí 2. světové války. Proměnou na stálou organizaci – Mezinárodní konference sociální práce představovala členské organizace (národní rady ICSW) sociální práce a sociálního rozvoje, podporující humanistické hodnoty a chránící postižené skupiny. Organizace pomáhala svým členům poskytováním informací a konzultací. Byla akceptována zvláštní rozdílnost na národní úrovni, ale úsilí o jednotnost přístupů vyvolalo protiakci ve snaze o udržení nezávislosti každé členské organizace.

Před 2. světovou válkou se uskutečnily ještě dvě mezinárodní konference ve čtyřletém intervalu. V roce 1932 ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu s tématem „sociální práce a rodina" a v roce 1936 v Londýně ve Velké Británii s tématem „sociální práce a komunita". Globální konference ICSW byly obnoveny v roce 1948 po přerušení způsobeném 2. světovou válkou. Od té doby se globální konference konaly pravidelně, původně každé čtyři roky a od roku 2010 každé dva roky. Globální konference sociální práce a sociálního rozvoje byly organizovány pomocí úzké spolupráce mezi ICSW, Mezinárodní asociací škol sociální práce (IASSW) a Mezinárodní federací sociálních pracovníků (IFSW) – třech sesterských organizací, jak se zvykly nazývat.

Mezinárodní konference se pravidelně konaly v rámci ICSW, buď samostatně, nebo společně s IASSW a IFSW, věnovaly se stálým problémům i novým tématům, které vyplývaly z reality současného života a změn na globální scéně. Během padesátých a šedesátých roků vzniklo množství nezávislých rozvíjejících se států jako nových samostatných činitelů, kteří ovlivňovali hospodářské a sociální změny, což způsobilo, že ICSW změnil svou agendu směrem k socioekonomickému rozvoji, tak aby byly řešeny i sociální práva, sociální rozvoj a sociální ochrana, včetně dominantních témat ke zlepšení života chudých, participace, sociální soudržnost, komunitní rozvoj a nárůst významu sociálních služeb. To se stává stabilním tématem v globálních debatách k sociálním otázkám, postupně rozšiřujíc rozsah a cíle sociálního rozvoje, analyzujíc hlavní aktéry a nástroje. Členství v ICSW se rozšířilo poté, co národní rady z mnoha rozvojových zemí v Asii, Africe a Latinské Americe se staly jejími členy.

Následovaly organizační změny a v roce 1966 se ICSW, která byla doposud stále známá jako „Mezinárodní konference sociální práce", změnila svůj statut a název na „Mezinárodní radu pro sociální rozvoj", čímž si mohla ponechat svou předešlou anglickou zkratku – ICSW. Místo sociální práce se objevilo slovo „social welfare". V duchu tradice a překladů v jiných jazycích a ve snaze o nejlépe vystihující podstatu poslání této organizace se používá na Slovensku překlad sociální rozvoj. Samotný výraz welfare má mnohoznačný význam, který lze různě interpretovat. V souvislosti se změnou Kate Katzki, generální tajemnice ICSW v letech 1967 až 1988, vyzdvihla fakt, že ICSW se nemůže do budoucna zaměřovat pouze na jediný cíl, to jest být pouze mezinárodním fórem pro diskuse sociálních pracovníků. Nový název vyjadřuje strukturální změny v organizaci, narůstající diverzitu v jejích aktivitách a vyšší politické zaměření, které prosazovalo vedení ICSW a jednotlivé regiony a členstvo.

Změny v struktuře organizace a jejích aktivit

Podle statutu Mezinárodní rady pro sociální rozvoj je ICSW globální, nevládní, apolitickou, nenáboženskou a neziskovou organizací, která zastupuje zájmy širokého spektra národních a mezinárodních členských organizací, které se usilují o dosažení pokroku v sociální spravedlnosti, sociálním rozvoji, sociální práci a v sociální ochraně. Hlavní cíle činnosti ICSW jsou: podporovat všechny formy sociálního a ekonomického rozvoje, které jsou zaměřeny na snížení chudoby, strádání a zranitelnosti, zejména mezi znevýhodněnými skupinami obyvatelstva; usiluje o uznání a realizaci základních práv na práci, příjem, výživu, bydlení, zdravotní péči a bezpečnost; posiluje rovnost příležitostí, svobodu vyjadřování, svobodu sdružování se, právo participace a přístup k službám a potlačuje diskriminaci; podporuje politiky a programy, které vytvářejí rovnováhu mezi sociálními a hospodářskými cíli, které respektují kulturní rozdílnost, posilují občanskou společnost po celém světě k dosažení těchto cílů. ICSW usiluje o implementaci těchto cílů vládami, mezinárodními organizacemi a nevládními agenturami ve spolupráci se svou sítí členských organizací.

Valné shromáždění (Assembly General) schvaluje globální čtyřletý program a dvouletý rozpočtový rámec, je nejvyšším řídícím orgánem ICSW, volí prezidenta, viceprezidenta, pokladníka a další členy Řídícího výboru (Management Committee), který je zodpovědný za všechna rozhodnutí, která nejsou vymezena stanovami Valnému shromáždění nebo Dozorčímu a poradnímu výboru (Supervisory and Advisory Board), který tvoří regionální prezidenti, prezident, viceprezident a pokladník. Má na starosti dozor a monitoring Řídícího výboru a změny ve vykonávacích postupech, vznik a restrukturalizaci regionů.

ICSW je sice celosvětovou nevládní organizací s regionální strukturou, ale není masovou organizací přesto, protože pouze jedna národní rada z každé země může být přijata za člena. Regionální organizace mají svůj základ v konkrétním regionu. Regiony hrají aktivní roli, ale členstvo je vázáno přímo na globální centrálu a nikoli na regiony. ICSW je geograficky jednotnou organizací pokud jde o členstvo a nikoli volným sdružením.

Regionální struktura je ustavena vnitřními vykonávacími nařízeními. Regiony mají své vlastní rozhodovací orgány, jakož i své vlastní programy a činnosti. Každý člen, s výjimkou mezinárodních členských organizací, je přičleněn do konkrétního regionu za účelem placení členského a regionální spolupráce. Každý člen je si rovný na regionální i globální úrovni. Přitom existuje značná organizační nezávislost – kterákoli členská organizace může spolupracovat s jakoukoli členskou organizací v jiném regionu, jakož i mít dohodu o účasti na činnosti na jiných regionálních setkáních, aktivitách a ICSW orgánech. Regionální valná shromáždění a další regionální orgány smějí být zřízeny podle globálních či regionálních usmernení. Některé regionální organizace ICSW mají svou vlastní právní subjektivitu. Je tomu tak například v případě evropské organizace, hlavně z důvodu požadavku Evropské unie. To jim umožňuje být členem platformy celoevropských nevládních sociálních organizací (Social Platform) a podílet se na formování evropské sociální politiky a na činnosti EU. ICSW v Evropě má i oficiální zastoupení v rámci struktur Rady Evropy ve Štrasburku. V Evropě ICSW spolupracuje regionálně i s dalšími sociálně orientovanými sdruženími, sociálními pracovníky a školiteli v rámci seskupení pro sociální akce ENSACT.

Prezident ICSW je vrcholný představitel ICSW a je volen na dobu 4 roků bez možnosti znovuzvolení. Prezident navrhuje strategii organizace, dává zásadní směrování a navrhuje inovativní postupy, udržuje interakci s dalšími partnery a hlavními subjekty jako na regionální, tak i na celosvětové úrovni. Současný prezident je Michael Cichon, velmi dobře známá osobnost skrze svou aktivitu v oblasti sociální ochrany na půdě Mezinárodní organizace práce.

Výkonný ředitel ICSW je zodpovědný za naplňování rozhodnutí Valného shromáždění, Dozorčího a poradního výboru a Řídícího výboru a i za informování Řídícího výboru o důležitých otázkách potřebných pro chod organizace. Výkonný ředitel kombinuje dozor nad každodenním chodem celosvětového úřadu se strategickými dlouhodobými úlohami, vydávání globálního zpravodaje věnovaného spolupráci (Global Cooperation Newsletter), který vydává ICSW v angličtině, francouzštině a španělštině a udržuje kontakty s partnery, včetně dalších nevládních a mezinárodních organizací. Současný výkonný ředitel Sergei Zelenev je známý svou aktivitou v oblasti sociálního rozvoje v rámci OSN.

ICSW má poradní postavení při Hospodářské a sociální radě OSN (UN ECOSOC), při Mezinárodní organizaci práce a u dalších agentur OSN. Tento status umožňuje ICSW vyjadřovat se v OSN pomocí prohlášení a lobování, zúčastňovat se mezivládních diskusí a předkládat doporučení těmto subjektům. Globální program ICSW poskytuje strategický rámec pro působení na globální, regionální i místní úrovni, poskytuje cíle a směrování politice ICSW po dobu 4 roků.

Rozšiřování záběru práce na globální úrovni

Během let se priority ICSW postupně měnily s tím, že reflektují měnící se situaci ve světě, vývoj a změny v oblasti své práce, jakož i zvýšeného povědomí o potřebě souladu sociální a ekonomické politiky. Tváří v tvář postupující integraci a liberalizaci světové ekonomiky a pro novou intenzitu mezinárodní soutěže – s výraznou změnou, ne vždy pozitivní v oblasti sociálních výdajů, spojenou se snížením sociálních transferů a omezením sociálních služeb – se sociální situace změnila velmi nerovnoměrně v jednotlivých regionech světa. V současnosti dochází k nárůstu nerovnosti mezi zeměmi a i v rámci jejich částí, to vyvolává tlak na národní i mezinárodní úrovni, což způsobuje výzvu pro občanské organizace jako je ICSW, aby zvedly hlas ve jménu skupin a osob, které jsou opuštěné a jsou marginalizované.

Problematika rozvoje podléhala také změně. Sociální rozvoj, rozvoj člověka a humanizace se stala jedním z hlavních konceptů mezinárodního rozvoje od počátku 90. let, s podporou nejen občanské společnosti, ale i od vlád a mezinárodních organizací. Potřeba vidět lidi jako finální výsledek rozvoje znamená zaměřit se na chudobu a chudé lidi a podporovat služby zvyšující možnost zvládat nepřízně (jako je potravinová bezpečnost, vzdělání a zdraví), multidimenzionální přístup k lidské bytosti a lidskému životu; způsobil odklon mnohých ekonomů a politiků od dříve zdůrazňovaného neustálého ekonomického růstu na obyvatele jako jediného indikátoru socioekonomického rozvoje. 90. roky znamenají předěl v pohledu na filozofii a možnosti řešení chudoby.

Počátkem 80. let měla ICSW tři hlavní priority: konat konference a poskytovat prostor pro diskusi, poskytovat podporu národním výborům a budovat silnější pozici v OSN. Situace se změnila koncem 80. a začátkem 90. let, kdy se více a více začala prosazovat nová agenda jak z ústředí, tak i z regionů. V 80. letech nastal jasný posun ve filozofii organizace, včetně hlavního zaměření z ideje „sociální práce" (work) k „sociálnímu blahobytu" (welfare) a následně přiklonění se k „sociálnímu rozvoji" (development).

Rozhodné a zásadní změny nastaly v letech 70. a 80. minulého století, kdy došlo k posunu od sociální práce k širší rozvojové sociální dimenzi na globální úrovni. Interdisciplinární a holistický přístup ICSW v problematice rozvoje se formoval po 2. světové válce během globálních konferencí ICSW. ICSW se podílela na množství konferencí, expertních jednáních, vědeckých seminářů a dalších událostí mezinárodního významu, kde se šířily zkušenosti a vytvářel předpoklad pro změnu. Globální povědomí o ICSW bylo zásadně posíleno během příprav Světového summitu o sociálním rozvoji (WSSD), který se konal v roce 1995 v Kodani. Tehdy bylo Slovensko pod předsedou tohoto summitu (na jeho vedení se podílel mimo jiných M. Hetteš).

Světový summit o sociálním rozvoji znamenal zásadní politickou změnu v rámci ICSW, nejen v otázkách příležitosti přispět do výsledných dokumentů, ale znamenal i to, že umožnilo zařadit ICSW mezi důležité organizace během implementace výsledků. V mnoha oblastech se činnost ICSW v období po summitu orientovala na plnění Deseti závazků (přikázání) přijatých v Kodani a doporučení Akčního plánu summitu. Zásady sociální spravedlnosti, rovnosti a férové společnosti podle agendy summitu jsou šířeny ICSW, která dlouhé roky usiluje o jejich vložení do reality a podporuje je neustále na vysokých mezinárodních fórech. ICSW usiluje o tvorbu prostředí pro sociální rozvoj, odstranění chudoby pomocí národních akcí a mezinárodní spolupráce, podporuje plné zaměstnání jako základní priority, posílení stabilní, bezpečné a spravedlivé společnosti, sociální integraci, všechno toto byly závazky, které vznikly na summitu a byly uvedeny jako zásady v činnosti ICSW. Na počátku Mileniového summitu 2000 a po následném přijetí jeho rozvojových cílů (MDGs), ICSW aktivně systematickým a soustředěným postupem podporovala mnohostrannou politiku a úsilí na národní, regionální a globální úrovni ke zlepšení podmínek lidí.

Podpora sociální ochrany je ponímána ICSW jako jeden z pilířů prozíravé sociální politiky zaměřené na zajištění univerzálního přístupu k sociálním službám a základní příjem se stal jednou ze základních priorít a naléhavých a pravidelných priorít úsili ICSW dnes. Posun od univerzálního, veřejně poskytovaného systému sociální ochrany k systémům poskytovaným na základě hodnocení potřebnosti, který je výsledkem rozšiřování neoliberální hospodářské politiky podporované mezinárodními finančními institucemi, způsobil v mnoha zemích extrémní škody. ICSW věnovala úsilí přivést k pozornosti pozitivní alternativní řešení oproti selektivitě a ničivému přístupu s těžkým dopadem na nejslabší z důvodu snižování sociálních výdajů. ICSW podporovala po celý čas zásady univerzálního systému poskytování základních sociálních služeb a základního příjmu, to znamená snažila se o více než pouze o přístup k záchranné síti. Potřeba chránit lidi oproti sociálním rizikům a nepříznivým událostem, spolu s rozvíjením systému sociální ochrany a sociální spravedlnosti je dobře známá a vždy byla chráněna ICSW v jejích prohlášeních a postupech na různých fórech.

Nový impulz pro toto úsilí poskytlo Doporučení Mezinárodní organizace práce číslo 202 o garantovaném minimu sociální ochrany, které bylo jednomyslně přijato během Mezinárodní konference práce na jejím 101. jednání v roce 2012. Narůstá všeobecné přijímání skutečnosti, že implementování národně definovaných minimálních úrovní sociální ochrany (SPFs) lze chápat jako významný nástroj pro boj s chudobou a s nerovností. Princip postavený na nárokovatelnosti pro ochranu žen, mužů a dětí žijících v riziku a jsou ohrožováni pomáhá udržet si životní úroveň během života, garantuje přístup ke zdravotní péči a k dalším základním službám jakož i alespoň základní úroveň příjmové jistoty. ICSW podpořila tuto iniciativu v OSN, jako jednu z jejích devíti iniciativ na zvládání globální finanční kríze od jejího vypuknutí v roce 2009.

Partnerství

Společné úsilí z více než 80 nevládních organizací existuje ve vytvořené Globální koalici za garantované sociální minimum, kde se spojily s ICSW, má narůstající význam při diskusi, zvyšování povědomí a dosahování národního konsenzu k politikám, prioritám a k monitorování pokroku v oblasti garantovaného sociálního minima. Koalice hraje významnou roli při podporování úlohy sociální ochrany v současném procesu formování nových rozvojových cílů pro období po roce 2015 (kdy skončí čas mileniových rozvojových cílů). ICSW byla spolutvorcem společného prohlášení Globální koalice požadující samostatný rozvojový cíl pro sociální ochranu. Avšak pouze koalice s nevládními partnery není jediné společné úsilí, které provedla ICSW pro sociální ochranu. V rámci omezeného počtu dalších mezinárodních nevládních organizací byla ICSW pozvána zúčastňovat se na práci Meziagenturního výboru pro spolupráci na sociální ochraně (Social Protection Inter-Agency Cooperation Board), který byl vytvořen na příkaz skupiny zemí G-20 a je spolu řízen Mezinárodní organizací práce a Světovou bankou. Výbor sehrál důležitou roli při tvorbě koncepčních nástrojů pro hodnocení výkonu a optimalizaci fungování národních systémů sociální ochrany a v budoucnu může být významný v meziagenturní poradní práci technické pomoci na národní úrovni, při spolupráci v oblasti statistiky sociální ochrany a dalších otázkách spojených s podporou sociální ochrany.

Další významné partnerství bylo zformováno ICSW v OSN s organizacemi občanské společnosti, které se podílejí na posilování práv starších lidí. ICSW úzce spolupracuje s Globální aliancí za práva starších lidí, kde vyjádřila podporu pro vypracování nového mezinárodního právního dokumentu pro práva starších. M. Hetteš v roce 2010 v New Yorku předložil a obhájil rezoluci OSN v této záležitosti.

Kromě vazeb v OSN si ICSW vybudovala silná partnerství a spolupracuje s obdobnými organizacemi, které mají stejné historické kořeny, zejména a „asociací" (Mezinárodní asociací škol sociální práce – IASSW) a „federací" (Mezinárodní federací sociálních pracovníků – IFSW). Tyto tři organizace pracují společně při tvorbě společného časopisu věnovaného mezinárodní sociální práci (International Social Work) a pracují na přípravách společných světových konferencí zaměřených na sociální práci a na sociální rozvoj, které se konají každé dva roky. Tyto konference jako ta, která se koná v Melbourne v Austrálii v červenci 2014, poskytují množství příležitostí pro zainteresované skupiny prodiskutovat společné otázky sociální práce a sociálního rozvoje na pravidelné bázi a umožňují propojovat teorii s praxí, politické cíle a záměry sociálního rozvoje. Kromě toho globální konference umožňují posoudit jak naplňovat priority společné „Globální sociální agendy", která byla přijata ICSW společně s IFSW a IASSW a poskytuje poznání které činnosti sociálních pracovníků a komunity věnující se sociálnímu rozvoji mohou chránit životní prostředí, podporovat soulad s množstvím na klimatické změny orientovaných přístupů a opatření. Konference pomáhají zvýšit povědomí a schopnosti profesionálů v oblasti trvale udržitelného rozvoje.

Na společném setkání v listopadu 2012 v Paříži tři organizace posoudily zvláštní kroky v souvislosti s implementací Globální sociální agendy a rozhodly se ustavit „Observatoř globální sociální agendy" na získávání důkazů o činnosti sociálních pracovníků, vzdělavatelů a rozvojových pracovníků na podporu implementace Globální sociální agendy a na zlepšení viditelnosti a její důvěryhodnosti a na podporu další činnosti. Tato nová instituce se zaměřuje na čtyři témata Globální sociální agendy v souladu s podporou sociální a hospodářské rovnosti. Témata, kterým se bude věnovat v následujících letech jsou: podpora důstojnosti a úcty k lidem, činnost za účelem udržitelnosti životního prostředí a posilování uznání významu lidských vztahů. Zároveň bude průřezově kladen důraz na vhodné podmínky pro vzdělávání a výkon praxe.

Regionální a národní aktivity

Na regionální úrovni se ICSW snaží zvýšit podíl činnosti na sociálním rozvoji v rámci regionálních seskupení vlád; zároveň na národní úrovni ICSW usiluje o posílení možností členských organizací ovlivňovat sociální politiku a její programy v jednotlivých zemích, ale zohledňujíc místní podmínky a priority národního socioekonomického rozvoje. Respektování tradic nacházíme v nové definici sociální práce.

Činnosti, které vykonávají členské organizace (národní rady) jsou velmi rozmanité, ale jsou v souladu s Globálním programem ICSW. Např. v letech 2012 – 2013 se regionální aktivity organizací ICSW v Latinské Americe soustředily na dostupnost sociální ochrany a možnost uplatnění garantovaného sociálního minima, rozvoji nových nástrojů a politických opatření. V Asii se činnost zaměřila na otázky použitelnosti a dostupnosti systémů sociální ochrany ve zvláštních regionech (jižní Asie), zdůrazňoval se význam partnerství a spolupráce mezi vládami a nevládním sektorem v oblasti sociální politiky a sociálního rozvoje (jihovýchodní Asie a Tichomoří) a posuzovaly se výzvy způsobené stárnutím a potřeby dlouhodobé péče (severovýchodní Asie).

ICSW v evropském regionu uspořádal několik seminářů k posouzení situace pracujících chudých – lidí, kteří byli zatlačeni do spodní části trhu práce. Jejich osud představuje rostoucí problém ve všech zemích bez ohledu na stupeň jejich rozvoje. Možnosti využití iniciativy garantovaného sociálního minima v Evropě byly posouzeny na semináři v březnu 2014 v Rennes ve Francii za aktivní účasti M. Hetteše. Účastníci posoudili možnosti existujících systémů sociální ochrany v Evropě a poukázali na mezery, které je třeba „opravit" a na politické kroky, které je nutné uskutečnit. V únoru 2014 se uskutečnila významná evropská konference o sociálním investování v Bratislavě na Slovensku. Byla poukázána potřeba jiného budování vztahů občanů a státu s ohledem na budoucí možný důstojný život a na potřebu vytvoření nové smlouvy občanů se státem.

V červnu 2013 uskutečnila ICSW v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA) fórum na vysoké úrovni o významu národního občanského dialogu. Byly zde prodiskutovány otázky sociální inkluze a participace, spolu s hledáním způsobů a prostředků k zajištění, že požadavky rozmanitých skupin jsou vyslyšeny, poskytujíc skutečný základ pro občanství a demokracii. Událost byla významně publikována a prezentována veřejně v samotném regionu. V květnu 2014 se uskutečnila regionální konference (MENA) ICSW v Rabatu (Maroko) společně s Nadací Friedricha Eberta a byla zaměřena na problematiku sociální soudržnosti a srovnávání zkušeností v této části arabského světa. V africkém regionu byly aktivity ICSW zaměřeny na budování kapacit, podporu partnerství a řešení otázek mobilizace zdrojů.

V Severní Americe se úsilí ICSW věnovalo hlavně problémům podpory sociální inkluze, sociální soudržnosti a aktivnímu občanství (např. v Kanadě). Zůstává stále hodně práce, protože v tomto regionu přetrvává náhled na sociální rozvoj pouze jako řešení sociálně odkázaných situací, což je velmi zúžený názor.

Školicí program ICSW zaměřený na podporu a posílení členských organizací (národních rad ICSW) je integrální součástí její činnosti a představuje kombinaci přístupů shora dolů a opačně zdola nahor. Kromě zvyšování poznání, kapacit a možností, školení poskytovaná ICSW dávají příležitosti ke zlepšení existujících vazeb s akademickou komunitou a k budování vztahů v oblasti poznání.

Pohled vpřed

I se vzatím v úvahu 86 leté historie ICSW, organizace vidí nejen úspěchy, ale i množství výzev. Především si musí zachovat a posílit svou vlastní identitu a poslání, využít unikátní zkušenosti k dosažení společných cílů. ICSW je známá jako organizace lidí působících v sociálním rozvoji (profesionálů i laiků). Je potřeba, aby byla známá i jako organizace špičkových profesionálů v oblasti sociální politiky, kteří tvoří progres v koncepčním myšlení, obhajování nových myšlenek a v jejich šíření.

Nutné je pokračovat v práci tvorbou prostoru k diskutování nejdůležitějších otázek každého regionu, kde působí ICSW, jakož i na globální úrovni. V tomto světle jsou důležité regionální a globální zpravodaje (Newsletter) pro umožnění vazeb členů a jejich informování o probíhajících aktivitách a k urychlení šíření dobrých zkušeností. S rozvojem informačních technologií souvisí i možnost využívání prezentací na internetu jako doplněk informací se zpravodaji. Je třeba nezapomínat na potřebu přehodnocení postupů, posouzení monitorovacích nástrojů o vlivu ICSW a zajišťování finanční udržitelnosti organizace.

Vzniklo množství nových nevládních organizací, které se věnují sociálnímu rozvoji za poslední roky. ICSW si zachovává svůj vliv, profesionalitu a oddanost svému poslání i s využíváním nových přístupů a s lepší efektivitou.

ICSW má dobré místo jako spojovatel (most), který řeší společné globální problémy, spojuje regiony, jedná, poskytuje poznání v souladu se svými členy a partnery a mobilizuje úsilí ve prospěch sociálního a ekonomického pokroku v této globální vesnici. Trvale udržitelný důstojný život a nikoli podsouvaný neudržitelný trvalý hospodářský růst na úkor lidské podstaty je podstatou poslání Mezinárodní rady pro sociální rozvoj.

Autor: doc. RNDr. Miloslav Hetteš, CSc. Autor je prezidentem ICSW Europe www.icsw.org