Autor: doc. RNDr. Miloslav Hetteš, CSc. Monografie „Lidská práva a sociální ochrana v sociální práci“ poslouží jako studijní podklad, ale má také ambici nabídnout i širší odborné veřejnosti poznání, které v značné míře dosud není dostupné v českém prostředí.

ÚVOD

Sociální práce bez lidských práv je nemožná. Sociální ochrana je nepostradatelnou součástí sociální práce. Každý sociální pracovník musí ovládat obojí. Monografie „Lidská práva a sociální ochrana v sociální práci“ poslouží jako studijní podklad, ale má také ambici nabídnout i širší odbornou veřejnost poznání, které v značné míře dosud není dostupné v českém prostředí.

Smysl a podstata života je tématem, které nám může dát odpověď na nejtěžší i běžné problémy, výzvy a otázky dneška. Hledání odpovědi, proč nejsme šťastní, i když se o to snažíme, musíme hledat v porozumění lidským právům. Jsme na světě každý sami? Potřebujeme vůbec společnou ochranu, když jsme svobodní jednotlivci? Nebylo by mi lepší sám?

Do všeho života se mnoho věcí změnilo. Především však zůstala společná potřeba. Promoční slib absolventů Vysoké školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislavě, oboru sociální práce, zavazuje, že:

  • své povinnosti na různých úsecích společenského života naší vlasti i v zahraničí budou vykonávat svědomitě, ochotně a s plným vědomím odpovědnosti v prospěch naší společnosti,
  • budou žít tak, aby jejich konání bylo v souladu s naším povoláním,
  • že vděčné vzpomínce zachovají školu a své učitele, kteří se jim v letech studia snažili dát vše, co budou potřebovat k úspěšnému naplnění svých budoucích povinností,
  • že ve svém povolání a poslání se budou řídit principy křesťanského humanismu a křesťanské etiky stejně jako zásadami Hippokratovy přísahy, chránit život od počátku až po důstojnou přirozenou smrt a hájit občanská a lidská práva nemocných a slabších jednotlivců naší společnosti a chránit životní a pracovní prostředí.

Absolventi sociální práce skládají přísahu mimo jiné hájit občanská a lidská práva. Nesmí to být formalita. Ale plně chápou svůj závazek? Znají příčinu a podstatu toho, proč mají jednat tak, jak se zavazují? Je to donucení nebo nutnost? Dokážou se ztotožnit se svým posláním? Budou jim osoby a skupiny, jež si na jejich pomoc budou odkazovat, i ostatní veřejnost rozumět? Budou sociální pracovníci rozumět veřejnosti?

Sociální práce vychází z norem daných lidskými právy. Standardy lidských práv určují pravidla a determinují existenci sociální ochrany. Bez poznání lidských práv neznáme smysl sociální ochrany ani samé sociální práce. Proto je třeba znát alespoň stručně lidská práva.

Mnoho lidí až na konci života lépe uvědomuje skutečné hodnoty života. Jedna zkušenost zdravotní sestry Bronnie Wareové (2012) shrnuje jedno takové poznání, které si zde můžeme vyhodnotit: co lidé retrospektivně hodnotí jako to, co měli ve svém životě udělat, a co zanedbali?

„Kéž bych měl odvahu žít si po svém a ne tak, jak to ode mne vyžadovali jiní.“ lidé často pociťují, že neměli možnost žít svým životem. Jsou nuceni nespravedlivým uspořádáním ve společnosti jednat přikázaným způsobem, který je nenaplňuje. Dnešní globálně rozvinutá společnost ale nemá racionální důvod lidi zotročovat a nedopřávat jim, aby žili lidsky.

„Přál bych si, abych tolik tvrdě nepracoval.“ Práce je nevyhnutelná součást našeho života. Avšak ne ona dává životu smysl. Současná rozvinutá společnost, jak už jsme opakovaně mohli potvrdit, má kapacity na to, aby se lidé mohli více věnovat rodině, přátelům, dětem a tak odstranit odcizení, chlad a narůstající prázdnotu. Přes rovnoprávnost pohlaví zůstává práce často výrazněji pociťovanou potřebou u mužů. Pouhá práce však nestačí k naplnění života ani u nich.

„Kéž bych měl odvahu vyjádřit své pocity.“ Společnost ani dnes není dostatečně demokratická. Nevyužíváme utlačovaný a skrytý lidský potenciál. Mnoho nevyléčitelných nemocí má svou jednoduchou příčinu v psychické nepohodě.

„Neměl jsem přestat se scházet se svými přáteli.“ Ne nedostatek materiálních hodnot, ale nedostatek lidskosti je pociťován jako nenaplněný. Harmonie v rodině a s přáteli je skutečnou hodnotou.

„Měl bych si dovolit být šťastnější.“ Příliš mnoho odpovědnosti, závazků, povinností, splácení, spoření a odkládání nenabízí prostor pro spokojenost, duchovní rozvoj, harmonii, štěstí, radost a úsměv v životě. Tyto hodnoty, pokládané za marnost, jsou nenaplněny a zkracují fyzický život na této planetě.

Všechny tyto nenaplněné potřeby, touhy a hodnoty dnes teoreticky dokážeme dosáhnout a máme na to i potřebné kapacity. Proč tomu však není u většiny lidí? Sociální pracovník jim by měl umět pomoci, a o tom je i tato kniha.

Od francouzské buržoazní revoluce (1793) platí, že lidé se rodí a zůstávají svobodní a rovní ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat jen na prospěšnosti pro celek. Účelem každého politického společenství musí být zachování přirozených a neodnímatelných práv člověka. Mezi tato práva patří svoboda, právo na vlastnictví s výjimkou veřejného zájmu, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku.

Společnost existuje na trojité dohodě solidarity. První taková „smlouva“ je dohoda mezi generacemi. Ti, kteří v této době pracují, udržují při životě starší i mladší. I když se na to obvykle zapomíná, důchody se nevyplácejí z úspor seniorů, ale z daní těch, kdo dnes pracují. V podstatě i soukromé penzijní účty existují na tomto principu (závisí na okamžité produkci). Tento závazek tvoří obrovský mezigenrační transfer, který je akceptován jako realita. I soukromý systém, jak jsme překvapivě uvedli, závisí na tom, co nová generace vyprodukuje. Samotné naspořené prostředky na soukromých účtech jsou použitelné jen tehdy, pokud nová pracující generace vytváří produkty za přijatelnou cenu pro budoucí důchodce a nebyly znehodnoceny inflací. Soukromé penzijní fondy se chovají přesně jako systémy průběžného financování a s nebezpečím úplného přenesení rizika na již ekonomicky neaktivní populaci, což znamená ztrátu solidarity. Bez existence mezigenrační dohody se cyklus zastaví.

Druhá „smlouva“ se uzavřela mezi třídami. Koexistence různých sociálních tříd je umožněna transfery od bohatších k chudším skupinám obyvatelstva. Progresivní zdanění, které se v Evropě používá, je toho důkazem. Proč musí ti bohatší vzdát se části svého zisku? Neměli by mít všichni stejnou daň? To je častá otázka a podstata i činnosti masmédii, kde je v pozadí prosazování neliberálních přístupů. Podporují myšlenku státu jako špatného hospodáře a absolutní právo soukromého majetku i na úkor budoucnosti celku. V sociální západní Evropě se obvykle žádná politická strana nevyhrává ve volbách s potlačením progresivní daně a se zavedením rovnosti příležitostí ve vzdělání a zdraví, což by znamenalo předurčení budoucího života zcela podle toho, kde a u koho se kdo narodil a podle jeho materiální situace.

Třetí „smlouva“ je regionální smlouva mezi jednotlivými teritorii. V každém státě jsou bohatší i chudší regiony, ale nelze to přijímat jako čistě věcnou a přirozenou situaci. Existuje celoevropský konsenzus pomoci chudším státům a regionům pomocí finančních transferů. Bez teritoriální koheze je nepředstavitelná stabilita a jednota Evropy a jejích zemí.

Tyto tři dohody reprezentují evropský způsob života. Evropská demokracie je výsledkem široké dohody mezi kapitálem a prací, která spočívá v přijetí ekonomiky postavené na soukromé iniciativě a sociálním státě, který je neredistribuční ve všech uvedených společenských smlouvách. V současnosti probíhá vývoj směrem k přenosu mnoha úkolů v oblasti redistribucí na celoevropské instituce v rámci procesu evropské integrace.

Obálka: Symbol tolerance - pomník Nelsona Mandelu (Bloemfontein, Jižní Afrika), autor Estian Wagenaar

OBSAH

  1. SOCIÁLNÍ PRÁCE V NAŠÍ DOBĚ Globální definice sociální práce Základní poslání sociální práce Zásady sociální práce Poznání v sociální práci Praxe v sociální práci

  2. PODSTATA ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ (BLAHOBYTU) Kognitivní blahobyt Afektivní blahobyt Psychologie blahobytu Vzdělání a sociální blahobyt Subjektivní sociální blahobyt Etnická identita a sociální blahobyt Individuální postavení a sociální blahobyt Sociální blahobyt a štěstí Raný islámský chalífát

  3. ŠTĚSTÍ A SOCIÁLNÍ BLAHOBYT Jak vzniká štěstí Předpoklady štěstí

  4. LIDSKÁ PRÁVA Dějiny lidských práv Společenská smlouva Starověký Blízký východ Antika Raný islámský chalífát Středověk Období objevů, raně moderní doba a doba osvícenství

  5. století po 1. světové válce Mezi 1. a 2. světovou válkou Po 2. světové válce Práva ve válce a ženevské konvence

  6. TŘI GENERACE LIDSKÝCH PRÁV První generace lidských práv Druhá generace lidských práv Třetí generace lidských práv

  7. HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA Mezinárodní lidsko-právní nástroje Regionální lidsko-právní nástroje Druhotné právní zdroje Národní ústavy Závazky států Systém monitorování, posilování a uplatňování

  8. SOCIÁLNÍ PRÁVA Mezinárodní sociální a pracovní standardy Dohoda o minimálních normách v sociálním zabezpečení

  9. VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV Historické předpoklady deklarace Příprava dokumentu Struktura deklarace Mezinárodní den lidských práv Význam a právní účinek Organizace podporující Všeobecnou deklaraci lidských práv Nedávná historie

  10. MEZINÁRODNÍ PAKT O OBČANSKÝCH A POLITICKÝCH PRÁVECH Příprava paktu občanských a politických práv Shrnutí paktu občanských a politických práv Právo na fyzickou integritu Svoboda a osobní bezpečnost Procedurální spravedlnost a práva obviněných Osobní svobody Politická práva Volitelné protokoly Výhrady

  11. MEZINÁRODNÍ PAKT O HOSPODÁŘSKÝCH, SOCIÁLNÍCH A KULTURNÍCH PRÁVECH Vývoj paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech Struktura paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech Zásada postupného naplňování Pracovní práva Právo na sociální zabezpečení Právo na rodinný život Právo na přiměřenou životní úroveň Právo na zdraví Právo na vzdělání Právo účasti Výhrady k paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech Volitelný protokol a monitorování

  12. MEZINÁRODNÍ DOHODA O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD Dějiny dohody Články dohody Protokoly dohody

  13. CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE Vývoj charty Právní postavení Protokoly Text charty Zvyšování síly a povědomí o chartě

  14. SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST Katolicismus Protestantismus Hinduismus Islám Organizace spojených národů Hnutí sociální spravedlnosti

  15. SOCIÁLNÍ OCHRANA Dějiny sociální ochrany

  16. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Dějiny sociálního zabezpečení Formy sociálního zabezpečení Poskytování a financování Příjmová jistota Typy sociálního zabezpečení

  17. ROZHODOVACÍ (ŘÍDÍCÍ) POSTUPY Univerzalismus nebo adresnost Způsoby poskytování Národní programy

  18. EVROPSKÁ SOCIÁLNÍ CHARTA Struktura charty

  19. SOCIÁLNÍ OCHRANA NA SLOVENSKU Systém sociální ochrany na Slovensku Principy financování Zdravotní péče Péče v nemoci – peněžité dávky (nemocenské) Péče v mateřství Péče při invaliditě Péče ve stáří Péče o pozůstalé Pracovní úrazy a nemoci z povolání Dávky pro rodinu Péče o nezaměstnané Aktivní opatření na trhu práce Zajišťování minimálních prostředků Dlouhodobá péče Sociální ochrana samostatně výdělečně činných osob

  20. ZARUČOVANÉ SOCIÁLNÍ MINIMUM JAKO NOVÝ PŘÍSTUP KE SOCIÁLNÍ OCHRANĚ V EVROPĚ Iniciativa MOP a mezinárodní význam stanovení sociálního minima Přijetí doporučení garantovat minimum sociálního zabezpečení Návrhy ICSW

  21. MEZINÁRODNÍ ÚSILÍ O SOCIÁLNÍ ROZVOJ

  22. ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍHO DOBRA NA SLOVENSKU

  23. ŘEŠENÍ SOCIÁLNÍCH PROBLÉMŮ DNES Proměna společnosti Slovenská společnost Sociální investování a sociální politika Nesoudržnost Dnešní Slovensko

  24. SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI

Název: Lidská práva a sociální ochrana v sociální práci © Autor: doc. RNDr. Miloslav Hetteš, CSc. Recenzenti: prof. JUDr. Vojtech Tkác, CSc. prof. PaeDr. Milan Schavel, PhD. doc. PhDr. Karel Preuss, PhD. Vydavatel: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava Rok vydání: 2015 Náklad: 100 ks Počet stran: 242 Obálka: Symbol tolerance - pomník Nelsona Mandelu (Bloemfontein, Jižní Afrika), autor Estian Wagenaar ISBN: 978-80-8132-128-3