Názory registrovaných nezaměstnaných žen po padesáti letech na jejich neúspěšné uplatnění na trhu práce Snahou každé vyspělé společnosti je vytvoření rovnosti příležitostí pro všechny občany, bez rozdílu věku, pohlaví, rasy a podobně. Problematika rovnosti příležitosti je nejčastěji spojována s trhem práce. Pro starší lidi, kam patří i ženy po 50. roce věku, které se chtějí uplatnit na trhu práce, by měly být vytvořeny určité podmínky, které jim umožní rovnocenné postavení s ostatními osobami.

Členské státy Evropské unie se ve své politice zaměstnanosti usilují o to, aby pracovníci v pokročilém věku mohli pokračovat v uspokojivých podmínkách při výkonu zaměstnání.

Součástí Mezinárodního akčního plánu o stárnutí (1999, s. 6) je i vyjádření, že „starším lidem by mělo být umožněno pokračovat v práci zaměřené na získávání příjmu tak dlouho, jak chtějí, a dokud jsou schopni to dělat produktivně“. Nezaměstnanost, nízká zaměstnanost a nepružnost trhu práce tomu často brání, a tak omezují příležitost pro jednotlivce a zbavují společnost jejich energie a kvalifikace.

Balogová (2005, s. 90) konstatuje, že nezaměstnaní starší lidé v předdůchodovém věku na trhu práce na Slovensku velmi těžko hledají nové pracovní místo. Jsou považováni za rizikovou skupinu nezaměstnaných. I zákon č. 5/20004 Z. z. o službách zaměstnanosti v platném znění uvádí jako skupinu znevýhodněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce občana staršího 50 let věku.

Tato skupina občanů je předmětem zájmu mnoha analytiků problematiky zaměstnanosti na trhu práce, kteří konstatují, že „čím je člověk starší, tím pevnější jsou jeho návykové stereotypy a tím i těžší a pomalejší se přizpůsobuje novým životním situacím. Jak daleko je starší člověk schopný přizpůsobit se změněným podmínkám a jak to prožívá, to závisí na množství faktorů. Vedle primární role osobnosti zde vystupují do popředí různé životní okolnosti, úroveň inteligence, společenské poměry a rodinné poměry.“ (Buchtová, 2001, s. 112)

Obtížnější umístění na trhu práce je podle Kucharčíkovej způsobeno několika faktory, zejména:

  • zhoršený zdravotní stav,
  • nižší dosažený stupeň vzdělání,
  • menší profesní a teritoriální mobilita,
  • nižší ochota rekvalifikovat se a osvojit si nové znalosti a dovednosti,
  • nedostatky v oblasti práce s počítačem,
  • pomalejší osvojení nejmodernějších technologií,
  • častější pracovní úrazy. (Kucharčíková, 2003, s. 42 - 47).

Cíl a metodika

Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti u žen po 50. roce věku nás vedl ke zjištění názorů těchto žen na jejich neúspěšné uplatnění na trhu práce. Výzkum jsme realizovali na Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v Prešově v roce 2010. Základní soubor výzkumu pro nás tvořily registrované nezaměstnané ženy po 50. roce věku v evidenci Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v Prešově. V době realizace výzkumu bylo v evidenci 1 270 dostupných registrovaných nezaměstnaných žen po 50. roce věku. Vzhledem k dostatečné vzorku respondentek jsme zvolili dotazníkovou metodu. Do výběrového souboru jsme zařadili 1 243 respondentek, registrovaných nezaměstnaných žen po 50. roce života. Díky zvýšenému úsilí se nám podařilo shromáždit 1 118 dotazníků – 89,94 %, z nichž bylo možné vyhodnotit 1 081, to je 86,96 %. Cílem výzkumu bylo zjistit názory neúspěšného uplatnění registrovaných nezaměstnaných žen po 50. roce života na trhu práce. Stanovili jsme hypotézu: Registrované nezaměstnané ženy po 50. roce života jsou schopny reálně zhodnotit příčiny svého neúspěchu na trhu práce. Respondentky odpovídaly na tyto otázky, kde měly možnost volby z odpovědí: určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne.

  1. Odmítání zaměstnání považujete za příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce?
  2. Neovládání cizího jazyka považujete za příčinu neúspěchu na trhu práce?
  3. Neovládání práce s počítačem považujete za příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce?
  4. Zdravotní problémy považujete za příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce?
  5. Doba mimo zaměstnání (12 a více měsíců) považujete za příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce?
  6. Absenci dovedností potřebných zaměstnavatelem považujete za příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce?
  7. Nízké vzdělání považujete za příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce?
  8. Absenci praxe považujete za příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce?

Respondentky vyjádřily své názory na odmítání zaměstnání, na neznalost cizího jazyka, na neovládání práce s počítačem, na zdravotní důvody, na dlouhou dobu mimo zaměstnání (12 měsíců a více), na příčiny absence dovedností pro potřeby zaměstnavatele, na důvody nízkého vzdělání a na nedostatek praxe. Získaly jsme tyto odpovědi od respondentek.

Výsledky výzkumu Odmítnutí zaměstnání Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro odmítání zaměstnání určitě ano odpovědělo 120 respondentek, tedy 11,11 % a spíše ano odpovědělo 82 respondentek, což představuje 7,59 %. V počtu 233 respondentek, což je 21,55 %, odpovědělo spíše ne na příčinu pracovního neúspěchu na trhu práce pro odmítnutí zaměstnání a určitě ne na tuto otázku odpovědělo 646 respondentek, což představuje 59,75 %. Z těchto názorů nezaměstnaných žen po 50. roce věku se můžeme domnívat, že odmítnutí zaměstnání pro tuto kategorii nezaměstnaných žen po 50. roce věku není příčinou pracovního neúspěchu na trhu práce.

Neznalost cizího jazyka Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro neznalost cizího jazyka určitě ano odpovědělo 227 respondentek, což představuje 21,00 % a spíše ano na tuto otázku odpovědělo 187 respondentek, což je 17,30 %. Spíše ne na tuto otázku odpovědělo 294 respondentek, což představuje 27,19 % a určitě ne odpovědělo 373 respondentek, což je 34,51 %. Z těchto názorů můžeme vyvodit, že neovládání cizího jazyka mnoho oslovených respondentek nepovažuje za příčinu svého pracovního neúspěchu na trhu práce.

Neovládání práce s počítačem Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro neovládání práce s počítačem odpovědělo určitě ano 212 respondentek, což představuje 19,61 % a spíše ano odpovědělo 263 respondentek, což je 24,33 %. Spíše ne odpovědělo 247 respondentek, tedy 22,85 % a určitě ne odpovědělo 359 respondentek, což představuje 33,21 %. Z těchto názorů můžeme dedukovat, že skoro polovina oslovených respondentek nepovažuje za příčinu pracovního neúspěchu neovládání práce s počítačem, i přes to, že digitální gramotnost je v současnosti samozřejmostí. Uvedené můžeme chápat i z pohledu dosaženého stupně vzdělání uvedené výzkumné vzorky a s tím spojených aspirací na pracovní místa odpovídající jejich vzdělávací a kvalifikační úrovni, to znamená, že zaměstnavatel nevyžaduje ovládání výpočetní techniky.

Zdravotní problémy Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro zdravotní problémy určitě ano odpovědělo 303 respondentek, což představuje 28,03 % a spíše ano 327 respondentek, což je 30,25 %. Spíše ne na uvedenou otázku odpovědělo 258 respondentek, což představuje 23,87 % a určitě ne odpovědělo 193 respondentek, což je 17,85 %. Z uvedených názorů respondentek můžeme dedukovat, že více než polovina oslovených nezaměstnaných žen po 50. roce věku považuje za příčinu svého pracovního neúspěchu zdravotní problémy.

Doba mimo zaměstnání (12 a více měsíců) Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro dlouhodobou absenci zaměstnání určitě ano odpovědělo 285 respondentek, což představuje 26,36 % a spíše ano 320 respondentek, což je 29,60 %. Spíše ne na tuto otázku odpovědělo 302 respondentek, což představuje 27,94 % a určitě ne odpovědělo 174 respondentek, tedy 16,10 %. Z názorů respondentek můžeme vytušit, že více než polovina nezaměstnaných žen si uvědomuje závažnost dlouhého období mimo pracovní trh.

Absence dovedností potřebných zaměstnavateli Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro absenci dovedností potřebných zaměstnavateli určitě ano odpovědělo 227 respondentek, což představuje 21,00 % a spíše ano odpovědělo 277 respondentek, což je 25,63 %. Spíše ne odpovědělo 311 respondentek, což představuje 28,77 % a určitě ne odpovědělo 266 nezaměstnaných žen, což je 24,60 %. Z těchto názorů můžeme vyvodit, že tato kategorie nezaměstnaných žen nepovažuje za příčinu svého pracovního neúspěchu absenci dovedností, jako kdyby si neuvědomovaly, že s dlouhodobou nezaměstnaností jejich dovednosti a pracovní návyky upadají.

Nízké vzdělání Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro nízké vzdělání určitě ano odpovědělo 228 respondentek, což představuje 21,09 % a spíše ano odpovědělo 375 respondentek, což je 34,69 %. Spíše ne odpovědělo 272 respondentek, což je 25,16 % a určitě ne odpovědělo 206 respondentek, což představuje 19,06 %. Z uvedených názorů se můžeme domnívat, že respondentky si uvědomují potřebu vzdělání: čím vyšší vzdělání, tím větší šance uspět na trhu práce.

Nemám praxi Na příčiny pracovního neúspěchu na trhu práce pro absenci praxe určitě ano odpovědělo 211 respondentek, což představuje 19,52 % a spíše ano odpovědělo 329 respondentek, tedy 30,43 %. Na tuto otázku spíše ne odpovědělo 251 respondentek, což představuje 23,22 % a určitě ne odpovědělo 290 respondentek, což je 26,83 %. Z názorů respondentek se nelze jednoznačně vyvodit, zda je absence praxe jejich příčinou nezaměstnanosti, neboť skoro polovina respondentek absenci praxe považuje za příčinu neúspěchu na trhu práce a téměř druhá polovina respondentek absenci praxe nepovažuje za nedostatek při získávání zaměstnání.

Hypotéza, že registrované nezaměstnané ženy po 50. roce života reálně zhodnotí příčiny svého neúspěchu na trhu práce, se nám nepotvrdila. Oslovené respondentky, tedy registrované nezaměstnané ženy po 50. roce věku, nevidí příčiny svého neúspěšného uplatnění na trhu práce v odmítnutí zaměstnání, ani v neznalosti cizího jazyka, ani v počítačové negramotnosti, ani v absenci dovedností pro zaměstnavatele, ale za příčinu nezaměstnanosti považují své zdravotní problémy, dobu 12 a více měsíců mimo zaměstnání a nízké vzdělání. Je na škodu, že respondentky nevyužily možnost odůvodnit své názory, což mohlo být způsobeno jednak snahou o co nejrychlejší vyplnění dotazníku a formulace odůvodnění by respondentky „zdržovala“, vzhledem ke vzdělanostní struktuře to u respondentek bez a se základním vzděláním mohly být i slabší komunikační dovednosti.

Diskuse

V našem příspěvku jsme analyzovali názory registrovaných nezaměstnaných žen po 50. roce života na jejich neúspěšné uplatnění na trhu práce. Cílem tohoto příspěvku bylo zjistit názory této věkové kategorie nezaměstnaných žen na jejich nezaměstnanost a upozornit na to, kde ony vidí příčiny jejich pracovního neúspěchu. Vyřešení tohoto složitého problému, jakým je nezaměstnanost nejen těchto žen, ale i ostatních nezaměstnaných občanů, který se projevuje v ekonomické, tak společenské oblasti a nejen v osobním rozměru, vyžaduje celospolečenský zájem, protože jen komplexní působení v této oblasti může přinést požadované výsledky. Je jen samozřejmé, že pracovní místa nevzniknou sama od sebe, ale jen při koordinované aktivitě jak zaměstnavatelů, tak státních institucí regulujících a upravujících pracovní trh.

Výrazně se musí zlepšit spolupráce celé veřejné správy s ostatními subjekty participujícími na trhu práce. Aby se v budoucnosti neopakovaly problémy s touto věkovou kategorií, je třeba, aby i školský systém koordinoval svůj rozvoj v úzké součinnosti se zaměstnavateli a orientoval se na studijní programy, které budou atraktivní pro trh práce i o několik let. V neposlední řadě je třeba mnohem více zapojovat do těchto aktivit samotné nezaměstnané, aby sami aktivněji a s realističtějším pohledem na skutečnost přistupovali k řešení své životní situace.

Doufáme, že pouze prostřednictvím zvyšování vzdělanostní úrovně můžeme zajistit dostatek konkurenceschopné pracovní síly. Bude třeba i této věkové kategorii žen po 50. roce života nabídnout možnosti další přípravy pro trh práce, samozřejmě odpovídající jejich schopnostem a možnostem, a také na základě reálného zájmu ze strany zaměstnavatelů.

Závěr

Tato problematika je tak složitá, že žádná jednoduchá a rychlá řešení neexistují. Ale v koordinované práci a v postupně stanovených krocích všech zúčastněných stran se situace nejen této kategorie, ale všech nezaměstnaných může, i když ne úplně, vyřešit, nebo alespoň zlepšit. V práci Stárnutí společnosti se uvádí, že starší osoby, kam patří i nezaměstnané ženy po 50. roce života, musí být znovu zapojeny do trhu práce, aby mohly přispět společnosti svými poznatky, zkušenostmi a svou lidskostí. (Hetteš, 2011, s. 13). Prevence nezaměstnanosti starších lidí na Slovensku podle Balogové (2005, s. 91) by se měla ubírat směrem podpory změny přístupu zaměstnavatelů k zaměstnávání starších lidí, to znamená vytvoření společenské klímy ve prospěch seniorské skupiny. Vytvoření větší flexibility v zaměstnání, která by spočívala v možnosti práce z domova, práce na kratší pracovní úvazek, smluv na dobu určitou, dělby pracovního místa mezi více zaměstnanci, souběhu podpory v nezaměstnanosti a platu, daňových úlev pro zaměstnavatele zaměstnávající seniory, poskytování lepších podmínek pro podnikání samotných seniorů.

Jelikož se i v budoucnu chceme věnovat této kategorii nezaměstnaných, plánujeme formou dotazníku oslovit i zaměstnavatele v okrese Prešov a zjistit jejich zájem o tuto kategorii nezaměstnaných žen po 50. roce života v pracovním vztahu. Pokud se nám podaří realizovat i tento průzkum, budeme mít zpracovaný ucelený materiál o registrovaných nezaměstnaných ženách po 50. roce věku s jejich postoji a názory, včetně postojů zaměstnavatelů k zaměstnávání této kategorie nezaměstnaných v okrese Prešov.

Autor: PhDr. Anna Zákutná Biografická charakteristika: Vysokoškolské vzdělání v oboru Výchova a vzdělávání dospělých ukončila na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Prešově. Pracovala na sociálním oddělení Obvodního úřadu v Prešově, Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v Prešově ve výkonových a řídicích funkcích. Momentálně jako projektová manažerka zodpovídá za projekty v sociální oblasti a v oblasti vzdělávání na Městském úřadě v Prešově. Studuje externí formu doktorského studia na Vysoké škole zdravotníctva a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě. Seznam literatury:

BALOGOVÁ, B. 2005. Seniori. Prešov: Akcent Print, s. 90. ISBN 80-969274-9-3. BUCHTOVÁ, B. a kol.: Nezaměstnanost – psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada 2001, s. 112. ISBN 80-247-90006-8. KUCHARČÍKOVÁ, A. Makroekonomický problém nezaměstnanosti a nezaměstnanost starších lidí. In: Uplatnenie nezamestnaných starších ľudí na slovenskom trhu práce. Zborník z vedeckého seminára, konaného dňa 28. apríla 2003. Bratislava: VÚPSVaR, 2003. s. 42 - 47 ISBN 80-7138-114-4. Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti v znení neskorších predpisov.