Konzumace drog je celospolečenský, celosvětový a obtížně řešitelný problém. Její sociální a ekonomické dopady na společnost jsou katastrofální. Především konzumace návykových látek devastuje člověka ve dvou rovinách:

  1. Jako socializovaného člověka, člena společnosti, člena rodiny, člena pracovního týmu, kde se před očima rodiny a přátel mění v člověka bezohledného, nespolehlivého, který nedrží své sliby a závazky a který upřednostňuje drogové kamarády před prací a rodinou
  2. Jako člověka, který má vybudovaný hodnotový systém, který se pod vlivem návykové látky rozpadá, mění se a směřuje od odmítnutí tradičních hodnot k přijímání nových hodnot, které jsou konformní se společenstvím uživatelů drog.

Společensky nepřijatelná je také skutečnost, že konzumace návykových látek je velmi nákladná záležitost. Ne každý konzument návykových látek je tak ekonomicky zajištěný, že může financovat svou spotřebu ze svých legálních příjmů. Naopak mnoho uživatelů drog pochází ze sociálně slabých vrstev, jako jsou studenti, nezaměstnaní nebo slabě zarábající.

Musíme konstatovat, že mnoho spotřebitelů návykových látek je nuceno zajišťovat svou konzumaci drog nezákonnou činností. Právě ona je poslední možností, jak si zajistit dostatečný příjem, který by stačil i na nákup drogy. Nezákonná činnost má více podob. Nejčastější je ekonomická trestná činnost (sprenevera, porušení povinnosti při správě cizího majetku a pod.). Tuto trestnou činnost mohou vykonávat jen osoby působící v administrativě a na samostatných funkčních místech. Jenže mnoho mladých narkomanů buď o tato místa přišlo v důsledku devastace své osoby (nepřesnost, nedodržování závazků, vynechávání docházky do práce, neplnění úkolů a pod.).

Mnoho mladých lidí – narkomanů – opustilo pracovní proces nebo do něj nikdy nevstoupilo, takže získávání drog se pro ně stává velmi náročnou činností, kterou dokážou „sanovat“ jen trestnou činností. Mladí chlapci – narkomani – páchají majetkovou činnost, především krádeže vloupáním do motorových vozidel, do sklepů a skladů. Tito lidé berou všechno, co má jakoukoli hodnotu. Objekt jejich zájmu tvoří autorádia, notebooky, fotoaparáty a další technika, kterou lze prostřednictvím překupníků prodat. Zloději nepohrdnou ani náhradními koly, ale ani hotovostí nebo průkazy totožnosti majitele. Dívky páchají trestnou činnost jako spolupachatelky krádeží, pokud jsou v „partii“ s chlapci. Častým druhem trestné činnosti je organizovaná prostituce.

Sledování rozvoje spotřeby alkoholu a omamných látek je velmi složité. Většina narkomanů v počáteční fázi konzumace nebere svou závislost na droze na vědomí. Specializovaní pracovníci, ať už jsou to sociální pracovníci nebo zdravotničtí pracovníci, se dostávají do kontaktu s konzumenty drog až ve fázi jejich neovladatelné konzumace drog.

Obr. 1 Nápad trestné činnosti v letech

Na obr. 1 můžeme vidět grafické znázornění absolutní veličiny – nápadu trestné činnosti v Bratislavském kraji za roky 1997 až 2009. V roce 2006 došlo ke změně sledování nápadu trestné činnosti v důsledku účinnosti nového trestního zákona a zároveň nové metodiky. Je to však velká škoda a pokládám to za metodickou chybu, že neexistuje převodový mostík mezi starou a novou metodikou sledování nápadu trestné činnosti. Přesto však časová řada vytvořená metodou klouzavého průměru, časový odhad hodnot parametrů za pomocí lineární a nelineární regrese, (kde odhad parametrů a jeho modelování polynomem třetího stupně vykazuje vyšší hodnotu spolehlivosti modelu) poukazuje na tendenci nárůstu nápadu trestné činnosti v Bratislavském kraji.

Obr. 2 Prognóza nápadu trestné činnosti v Bratislavském kraji

Venujme se nyní tabulce číslo 1, která ukazuje nápad trestné činnosti v absolutní hodnotě za roky 1997 až 2009. Z tabulky lze vyčíst několik údajů. Především v části do roku 2006 lze vidět, že převažující část kriminality tvoří krádeže a krádeže vloupáním. Po roce 2006 je již trestná činnost sledována přesně podle paragrafu trestního zákoníku. Zde nalezneme krádež jako takovou pod § 212. Pokud vycházíme z průměrných hodnot a z předpokladu, že krádeže vloupáním a ostatní krádeže jsou sledovány pod § 212 Trestního zákona, pak tato majetková trestná činnost se podílí až na 65 % celkové kriminality. Vrátíme se k lidem, kteří páchají takovou trestnou činnost. Narkomani nejčastěji páchají majetkovou trestnou činnost, a to krádež z těchto důvodů:

  1. Jednoduchost provedení – ukrást autorádio, kabelku nebo jinou hodnotnou věc z automobilu je poměrně jednoduché, nevyžaduje žádné odborné zkušenosti ani speciální nářadí
  2. Nízká trestní sazba. Většina ukradených věcí nedosahuje hodnoty dvojnásobku minimální mzdy, tedy v případě „chycení“ jim hrozí pouze sankce za spáchání přestupku. V případě prokázání opakované činnosti nebo větší škody stále je tu možnost pouze podmíněného odsouzení.
  3. I v případě ukradení dražší věci hrozí maximálně dvouleté vězení, tedy reálně jednoroční.

Problémem je sledování této trestné činnosti ve spojitosti s konzumací návykových látek. Pokud si dáme do poměru průměrné hodnoty nápadu trestné činnosti – krádeže a průměrnou hodnotu nápadu trestné činnosti pod vlivem drog, zjistíme, že jen 0,19 % delikventů, kteří kradou, používá návykové látky. To však odporuje praxi, kde je obecně známo, že většina konzumentů návykových látek, kteří jsou v problematickém užívání, si „privyrábí“ právě majetkovou trestnou činností. Kde je tedy chyba? Především v metodice sběru údajů, v nezájmu o skutečný osud delikventů, absenci sociální práce v této oblasti.

Tabulka 1 Nápad trestné činnosti v letech

Orgány, které vyšetřují a odhalují trestnou činnost, si nedělají starosti s pohnutkou, která je vede k páchání trestné činnosti. Hlavní úsilí se věnuje zjištění trestné činnosti, nalezení pachatele, potrestání pachatele. Některé osoby jsou pro policajní orgány chronicky známé, znají je, vědí o jejich „odborné specializaci“ trestné činnosti (specializace na autorádia, náhradní kola, airbagy, nebo na věci majitelů – například notebooky, fotoaparáty, GPS a pod.).

Obr. 3 Podíl krádeží na celkové kriminalitě

Tato nevšímavost má mnoho negativních aspektů. Především lhostejnost k zjišťování příčin jednání trestné činnosti má tyto důsledky:

  1. Rostoucí recidiva – narkoman i po potrestání bude pokračovat v páchání trestní činnosti. I cestou ze soudu, kde byl potrestán podmíněným trestem, je schopen něco ukrást.
  2. Řešení následku, ne příčiny páchání trestné činnosti, neboť zde se primárně musí řešit závislost na návykové látce, nikoliv trestat!
  3. Sledování příčin jednání trestné činnosti má obrovskou informační funkci, protože narkomani dokáží poměrně dlouho přežívat bez práce spojené s konáním této drobné trestné činnosti, přičemž ta se rozvíjí i do velmi závažné trestné činnosti.
  4. Trestná činnost je vážný sociálně-patologický jev, přestože její zlehčování vede k páchání závažné trestné činnosti.
  5. Nekonaním sociální práce nám uniká sběr údajů o sociálně vyloučených občanech, kteří potřebují specifickou sociální intervenci (a nacházejí se také v Bratislavě). Jak definuje Loran: „sociální pracovníci už několik let přebírají do své kurately sociálně a hmotně odkázaných rómských klientů“ (Loran, 2010, str. 49).

Závěr

Sledování nápadu trestné činnosti v podrobném členění je vynikající metodický prostředek pro analýzu druhu a dopadu trestné činnosti na společnost. K dokonalosti však chybí ten příslovečný krok, a to těsná spolupráce s kuratelou mládeže a dospělých, která může odborným způsobem zajistit sociální diagnostiku delikventů a navrhnout a uskutečnit přiměřenou, účinnou a odbornou sociální intervenci k odstranění těchto sociálně-patologických jevů. Nečekejme, až se tito „drobní kriminálnici“ dopracují na „velké kriminálniky“, kde už může být pozdě.

Autor: Ing. Anton Doktorov, PhD. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety

Seznam bibliografických odkazů

[1] DOKTOROV, A. - HOLOTŇÁKOVÁ, D. 1998. Drogy v školách. In: Pedagogická revue 1998, leden 98, [2] DOKTOROV, A. – HAŠKOVÁ, A. 2005. Sledování možností optimalizace vzdělávacích struktur. In: Zborník z konference Kultúra – priestor interdisciplinárneho myslenia. PF UKF, 2005, s. 210-251. ISBN 80-8050-833-X [3] LORAN, T. 2010. Andragogicko-sociálne dilema prípravy exkludovaných pre potreby vedomostnej spoločnosti. In: Pedagogická revue 1-2/2010, ročník 62, strany 42-54, Štátny pedagogický ústav, Bratislava, ISSN 1335-1982 [4] Interné materiály policajného zboru SR za Bratislavský kraj.

Přednáška odzněla na mezinárodní vědecké konferenci Aplikovaná etika v sociální práci a dalších pomáhajících profesích, která se konala 20. – 21. října 2010, v Piešťanoch a byla publikována v zborníku této konference: MÁTEL, A. – SCHAVEL, M. – MÜHLPACHR, P. – ROMAN, T. 2010. Aplikovaná etika v sociální práci a dalších pomáhajících profesích. Zborník z mezinárodní vědecké konference. Bratislava : VŠZaSP sv. Alžbety. 413 s. ISBN 978-80-89271-89-4.