Študentský spolek Udržitelný Palacký, založený převážně studenty a studentkami Katedry rozvojových a environmentálních studií (KRES) Univerzity Palackého v Olomouci, se už dva roky snaží organizovat akce, které mají motivovat mladé k šetrnějšímu životnímu stylu. Jak to funguje v praxi, vysvětluje jeho zakladatel: Tadeáš Žďárský.

Spolek Udržitelný Palacký v akci

Tadeáš Žďárský v prvním ročníku na KRES zorganizoval promítání čtyř dokumentárních filmů s tématikou zodpovědné spotřeby. Všechna promítání měla obrovský úspěch – na každé přišlo více než 150 studentů. V podobných aktivitách chtěl pokračovat, proto se spojil s dalšími, kteří byli podobně zaměření. Tak vznikl studentský spolek Udržitelný Palacký v Olomouci. Aktivní komunita mladých lidí

V současnosti má spolek kolem 20 aktivních členů a to nejen z katedry KRES, ale i z jiných oborů a fakult. Jeho zakladatel – Slovák, studující v Česku – Tadeáš Žďárský, je s fungováním spokojený: „Většina z nás se shoduje v tom, že bez spolku si už ani nedokážeme představit naše studium. I když za něj nedostáváme žádné kredity, tvoří obrovskou část našeho vzdělání. Ve spolku se na vlastní kůži učíme, jak přetvářet naše vize do reality, jak pracovat ve skupině, vést schůzky či efektivně si rozdělit práci.“ Největším zážitkem je pro něj pozorovat vývoj jednotlivých členů a sledovat jejich osobnostní rozvoj v praxi.

Jednou z nejdůležitějších aktivit spolku byl pilotní projekt nového způsobu třídění odpadu na kolejích. Na testovací „koleji“ se po zavedení třídicích tašek do každé ubytovací buňky zvýšil počet studentů, kteří třídí odpad, o 30 %. V současnosti členové spolku pracují na tom, aby se tento systém zavedl i na ostatních kolejích. Podle Tadeáše má právě univerzita obrovský vliv na to, zda se chováme odpovědně nebo ne: „Koleje jsou místem, kde se většina studentů po nástupu na vysokou školu ocitne poprvé samostatně – budují si tu nové návyky. V nich budou pokračovat i po skončení studia.“ Proto odpovědnost univerzity nelze podcenit.

Freeshop je aktivita, která získala největší odezvu (pokud jde o mediální pozornost a podporu veřejnosti). Jde o místo, kam studenti mohou nosit věci, které už nepotřebují. Na druhé straně studenti, kterým by se takové věci hodily, si je mohou zdarma odnést. „Tímto projektem jsme reagovali především na velké množství funkčních věcí, které se nacházely v kontejnerech u kolejí vždy na konci semestrů. Byly to například pánve, batohy, láhve na vodu či talíře. Nejhorší na tom bylo, že dosud si noví studenti vždy na začátku semestru kupovali úplně stejné věci. Plýtvalo se tak nejen přírodními, ale i finančními zdroji,“ vysvětluje opodstatněnost vzniku Freeshopu Tadeáš Žďárský.

Freeshop je v univerzitním kampusu (na Kolejích Bedřicha Václavky) otevřený 3-krát týdně. Navštěvuje ho desítky studentů a díky němu se provozovatelům podařilo dát druhý či třetí „život“ stovkám stále funkčních věcí. „Já sám jsem si díky němu po návratu ze zahraničí zařídil většinu kuchyňské výbavy. Je to opravdu jednoduché, snadno realizovatelné a hlavně praktické řešení odpadového problému. Věříme, že ho budou v blízké budoucnosti replikovat i další univerzity,“ dodává mladý environmentalista.

Zaměřit se na rozvoj, ale ne ten ekonomický

Pro mladého environmentalistu je udržitelný rozvoj takový rozvoj, který je holistický a vyvažuje všechny důležité aspekty života. Nesoustředí se jen na zvyšování materiální spotřeby, ale také na zdraví, kvalitu životního prostředí, dobré vzdělání či celkovou spokojenost obyvatelstva. Akceptuje přírodní limity a je spravedlivý, takže z něj prosperují všichni a ne pouze pár vyvolených. Zároveň dodává, že pojem udržitelný rozvoj je až příliš všeobsáhlý a sprofanovaný, často zneužívaný (například destruktivními korporacemi). Během svého dobrovolničení v Indii si uvědomil, že „rozvoj je často redukován na svou ekonomickou část, a tedy na to, aby rozvojové země dosáhly životního stylu západu. To by však znamenalo nejen mnoho negativních důsledků pro tyto země, ale i planetární kolaps. Pokud tedy chceme, aby se těmto lidem zvýšila životní úroveň a aby to planeta zároveň unesla, musíme nejprve my na Západě snížit naši přebytečnou spotřebu.“ Právě proto se rozhodl pro studium environmentálního směru na KRES v Olomouci a proto usilovat o změnu.

Pro Tadeáše Žďárského jsou všechny Globální cíle (SDGs v rámci agendy 2030) stejně důležité a propojené, nelze je vnímat odděleně. Jak sám vysvětluje: „je nemožné nakrmit celou populaci bez toho, aniž bychom brali v úvahu dostatek vody nebo řešení klimatických změn, které v současnosti výrazně ovlivňují zeměděstvkové výnosy.“ Z osobního hlediska by si však jako nejdůležitější cíl vybral číslo 4: Vzdělávání, protože ho zajímá kvalita a forma vzdělávání. Vnímá, že „současné vzdělávací systémy jsou zastaralé a nereflektují potřeby jednotlivců ani společnosti jako celku“. „Nemyslím si, že nové generace připravují na svět 21. století, který je plný komplexních problémů vyžadujících interdisciplinární řešení,“ dodává mladý Slovák na závěr.

Text: Boba Markovič Baluchová Foto: archiv Tadeáše Žďárského a Udržitelný Palacký