Přehledová studie k profesionalizaci supervize - podněty pro Slovensko

Vložené médium: https://open.spotify.com/embed/episode/2NXA0hVD2xbU6lw8EzL9r8?utm_source=generator&theme=0

Úvod

Mezi profesionály, zejména v sociálním sektoru, je pojem supervize dostatečně známý. Pro využití supervize v sociální praxi je vytvořeno legislativní prostředí. Supervizi vykonávají akreditovaní supervizoři, absolventi akreditovaného vzdělávání v programu „Supervize“ nebo „Supervize pro pomáhající profese“. Předpokládáme i na základě realizovaných výzkumů autorů (Schavel – Kuzyšin, 2012, 2017), že na Slovensku je téměř 700 absolventů uvedeného vzdělávání, z nichž přibližně 300 i supervizi aktivně vykonává. Některé náznaky na základě zpětných vazeb účastníků supervize nebo vedoucích manažerů sociálních subjektů poukazují na problematický výkon supervize, střety v dodržování etických principů a nízkou míru efektivity pro účastníky supervize a tím i pro samotný subjekt a nakonec i pro samotné klienty.

Není zajištěn žádný dohled nad kvalitou vykonávané supervize, není zajištěn kontinuální proces dalšího vzdělávání supervizorů. Není zajištěno povinné supervidování začínajícího supervizora, kvalita vzdělávání je v poslední době devalvována využíváním online vzdělávání, což nelze považovat za akceptovatelné s ohledem na předpokládané nabyté kompetence. Proto považujeme za důležité podnítit diskusi o možnostech profesionalizace supervize v kontextu: identifikace supervizora s profesní asociací, povinná registrace, dodržování etického kodexu supervize, nevyhnutelné další vzdělávání supervizorů a povinné supervidování začínajících supervizorů.

Některé vybrané aspekty profesionalizace supervize na Slovensku a ve vybraných zemích

V souvislosti s pojmem profesionalizace a jejím vymezením se můžeme opřít o některé autory, kteří profesionalizaci v rámci obecných tvrzení vnímají jako specializaci odborných znalostí, které vedou k stanovení určitých pravidel při výkonu činnosti. Castels (2010). Dále je to také vzdělání v rámci vysokého školství a následně i další odborné přípravy s poskytováním služeb na principu dodržování základních pravidel spolu se systémem určitého dohledu nebo kontroly.

V této souvislosti nelze přehlížet snahy Flexnera, který už v roce 1915 formuloval nejdůležitější prvky profesionalizace, jež považoval za využití vědy a poznání k praktickému účelu, aplikaci znalostí pomocí pedagogicky přenositelných technik, podíl na intelektuálních operacích, které zahrnují i individuální odpovědnost, samostatnou organizaci, altruistickou motivaci a schopnost profesionálního vědomí (Göppner, Hämäläinen, 2008).

Snad přesněji kritéria pro identifikaci profese a následně profesionalizace stanovují Morales a Sheafor (2011), kteří uvádějí, že profese musí být potvrzena tím, že disponuje systematickou teoretickou bází, profesionálním autoritou, tedy monopolem ve vlastní odborné praxi, uznáním ve společnosti, přijetím etického kodexu a profesionální kulturou. Tato tvrzení vnímáme i jako motivaci pro naše směřování v procesu profesionalizace.

Podobně také Ondriášová (2009) tvrdí, že s profesionálem jako nositelem určité profese je spojena významnost profesní identity. Je to vlastně výsledek identifikace pracovníka s profesí, kterou vykonává v praxi. Profesní identita může souviset i s přípravou během edukačního procesu, čímž chápeme i další vzdělávání.

V rámci supervize upozorňuje Peelo (2011) na možné střety pro začínající supervizory po ukončení vzdělávání v těchto vybraných bodech:

• začínající supervizoři přicházejí na svá první supervizní setkání s rozdílnou úrovní odbornosti,
• začínající supervizoři se často nacházejí ve složitých situacích, protože přicházejí do týmů, kde již byly přijaty klíčové rozhodnutí, případně nahrazují zkušené supervizory, nebo přicházejí tam, kde byly narušeny vztahy,
• supervize může být místem obav o správnost rozhodnutí pro začínající supervizory v tom smyslu, zda dokáží poskytnout správnou radu nebo najít podnět k řešení.

Tyto body nám jasně ukazují nutnost doprovázení začínajících supervizorů po ukončení jejich vzdělávání. Dále i Hawkins a Shohet (2016) doporučují, aby všichni začínající supervizoři získali výcvik v průběhu prvního roku působení v roli supervizora. Není dostačující posílat začínající supervizoři na krátký výcvikový kurz. Nejdůležitější část růstu dobrého supervizora se odehrává při vhodné podpoře plánování a reflexe supervize, kterou tato podpora poskytuje.

Pro přehlednost v rámci získávání podnětů a zdrojů ke zkvalitnění supervize na Slovensku si dovolujeme upozornit, že v Evropě působí Asociace národních organizací pro supervizi a koučing (dále jen ANSE), která má sídlo ve Vídni. Byla založena 21. listopadu 1997 pěti národními profesionálními organizacemi pro supervizi sídlícími v Rakousku, Německu, Maďarsku, Nizozemsku a Švýcarsku. Vizí vzniku asociace byla potřeba evropské spolupráce a výměny názorů mezi odborníky v celé Evropě. V současnosti asociace sdružuje více než 8 500 kvalifikovaných supervizorů a koučů v oblasti poradenství ve 17 evropských zemích a více než 80 vzdělávacích institucí. Asociace se stará o profesionální zájmy na mezinárodní úrovni. Současně je v kontaktu s profesními organizacemi pro supervizi a koučing po celém světě. Přidruženým členem ANSE na Slovensku je Asociace supervizorů a sociálních poradců. (ANSE, 2020). Zatím jediným zástupcem v této organizaci je Asociace supervizorů a sociálních poradců a dále i individuální členové (fyzické osoby), o nichž nemáme informace.

Další evropskou mezinárodní organizací je i Evropská asociace pro supervizi a koučing (dále jen EASC), která byla založena v roce 1994 v Hannoveru profesionálními supervizory a lektory pro oblast supervize. Členy organizace jsou profesionálně aktivní nebo školení trenéři a supervizoři, stejně jako instituty z několika evropských zemí, ale i z Austrálie a Brazílie. (EASC, 2021).

Mezinárodní asociace EMCC Global (Evropská rada pro mentoring a koučing) (dále jen EMCC), jejíž sídlo je v Belgii, zahájila svou činnost v roce 1992. Od počátku jejího působení byl důležitý princip inkluzivity, což znamená, že kdokoli se mohl připojit k EMCC za předpokladu, že souhlasí s dodržováním etického kodexu. K 31. prosinci 2018 měla asociace více než 6 000 členů ve 61 zemích. Klíčovým zaměřením EMCC je rozvoj globálních standardů, etiky a profesionálního kodexu, s cílem zajistit kvalitu. Účelem supervize, jak uvádí EMCC na své webové stránce, je zvýšit pohodu a rozvinout praxi trenérů a/nebo instruktorů na všech úrovních zkušeností. Asociace považuje supervizi za silný nástroj hlubokého učení. (EMCC, 2021a).

Supervize na Slovensku

Odborná příprava prvních supervizorů na Slovensku je spojena s rokem 1999, kdy na podnět německo-slovenské pracovní skupiny pod gescí MPSVR SR za lektorského vedení Martina Scherpnera a Jána Gaburu. Na Slovensku se tak začala éra profesionalizace supervize jako účinné pomoci v různých oblastech sociálních intervencí. (Schavel In Schavel, Hunyadiová, Kuzyšin, 2013a).

První organizací, která začala realizovat akreditované vzdělávání supervize na Slovensku, bylo a v současnosti stále připravuje kvalifikované supervizoře občanské sdružení Asociace supervizorů a sociálních poradců. Vstupní podmínky pro akreditovanou odbornou přípravu supervizorů v pomáhajících profesích jsou především dokončený 2. stupeň magisterského vzdělání v humanitních oborech, minimálně 5 let praxe po ukončení studia v přímé práci s klientem, v manažerské pozici nebo pedagogická praxe v sociální oblasti či sociálně zdravotní péči a minimálně 10 hodin supervize absolvovaných v posledních dvou letech. (Asociácia supervízorov a sociálnych poradcov, 2020).

Na Slovensku v souvislosti s předpokladem udržitelnosti kvality výkonu supervize je vypracován Etický kodex supervize, evidence supervizorů je v rámci databáze absolventů akreditovaného vzdělávání v rámci jednotlivých vzdělávacích subjektů, ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny vede dobrovolný registr supervizorů. Zatím není zajištěna žádná podpora pro začínající supervizoři, jako povinná součást jejich etablování v rámci výkonu supervize, není zajištěno dodržování etického kodexu supervize, ani povinné další vzdělávání pro supervizory. Není také deklarována žádná povinná registrace supervizorů (jako je tomu např. u mediátorů, u nichž povinnou registraci vede ministerstvo spravedlnosti). Tedy předpoklad profesionalizace supervize na Slovensku není v žádném z těchto atributů zajištěn.

Pro přehlednost a bližší orientaci v této části zprostředkováváme několik informací o etablování supervize ve vybraných zemích. Je pravdou, že supervize je vnímána v některých zemích i v rámci dalších pomáhajících profesí např. v psychologii nebo psychoterapii.

Supervize ve Velké Británii

Ve Spojeném království má BASW (2020b) vypracovanou politiku supervize. Účelem politiky supervize je objasnit, co společnost BASW považuje za profesní práva sociálních pracovníků ve vztahu k supervizi a odpovědnosti zaměstnavatele, pracovníka a supervizora. Mezi klíčové zásady podle politiky supervize pro sociální pracovníky patří:

• dostávat pravidelný, plánovaný, individuální, odborný dohled od registrovaných a přiměřeně zkušených sociálních pracovníků,
• mít příležitosti k vzájemnému učení a diskusi na pracovišti a prostřednictvím profesních sítí,
• rozvíjet a udržovat příslušné dovednosti, znalosti a porozumění pro výkon své práce prostřednictvím neustálého profesionálního rozvoje.

Politika supervize obsahuje také zásady pro zaměstnavatele:

• supervizi je třeba považovat za prioritu při zajišťování kvalitních služeb v rámci příslušných právních předpisů a postupů v jednotlivých zemích, kodexů, norem a etiky,
• zaměstnavatelé se spolu se strategickými vedoucími pracovníky musí pozitivně zavázat k silné a stabilní kultuře supervize a zajištění účinné supervize,
• zaměstnavatelé a manažeři musí brát v úvahu individuální kapacity, zkušenosti a pracovní vytížení supervidovaných osob a supervizorů,
• manažeři by měli zajistit vhodnou odbornou supervizi pro sociální pracovníky, zejména v multidisciplinárních týmech nebo v specializovaných pozicích.

Ve Spojeném království pro to, aby osoba mohla vykonávat supervizi, musí být registrována v příslušném regulačním orgánu a zároveň musí být registrovaná jako sociální pracovník alespoň 3 roky. (Social Work England, 2020).

Za významný nástroj neustálého profesionálního rozvoje, který je z našeho pohledu velmi dobrým zdrojem informací pro supervizoře, je webová stránka financovaná Ministerstvem školství „PSDP – ZDROJE A NÁSTROJE PRO PROFESIJNÍ SUPERVIZORY“ (PSDP, 2021). Na stránce si každý najde množství informací z informačních briefingů, zvukové podcasty, prezentace, filmy a výukové nástroje včetně stručných návrhů, jak může nástroj používat při individuální supervizi nebo v rámci diskusních skupin. PSDP se zaměřuje na šest klíčových aspektů profesionálního vedení:

• praxe založená na vztazích,
• emočně reflexivní a mimořádný supervizní přístup,
• rozvoj a podpora profesionálních odborníků,
• systémové myšlení a paralelní procesy,
• aplikace teorie a praxe založené na důkazech,
• ovlivňování praxe.

Britská asociace pro poradenství a psychoterapii (dále jen BACP), která je profesijním sdružením pro členy poradenských profesí, považuje supervizi za jednu ze základních hodnot etického rámce. Etický rámec vymezuje supervizi jako specializovanou formu mentoringu s cílem zajistit standardy, zvýšit kvalitu, zlepšit učení, stimulovat tvořivost a podporovat udržitelnost a odolnost vykonávané práce. Supervize je současně místem, ve kterém se rozvíjí praxe a zajišťuje ochrana klientů. Podmínkou členství je povinná registrace, jejíž rozsah je stanoven pro jednotlivé kategorie členů. (BACP, 2021).

Supervize v USA

V USA přikládají supervizi velký význam. Supervize je klíčová pro výkon profese sociální práce. Právě USA můžeme považovat za počátky formování supervize. Jedním ze zdrojů pomoci pro začínající profesionály i pro supervizoře je přehledně zpracovaná webová stránka Social Work Supervisor.com (2020). Jedná se o první a jedinou webovou stránku národního registru supervizorů sociální práce. Zde najdeme informace o licencích a certifikaci pro každý stát USA, které jsou pravidelně každých 30 dní aktualizovány. Současně zde najdeme i novinky, stačí přejít na konkrétní stát v přehledně zpracované mapě. Stejně jsou k dispozici aktuální zprávy o úzkosti a stresu, s nimiž se běžně setkává profesionál.

Národní asociace sociálních pracovníků (NASW) a Asociace sociálních pracovníků (ASWB) vyvinuly „standardy supervize“ v originále Best Practice Standards in Social work Supervision, které slouží k podpoře a posílení supervize nad profesionálními sociálními pracovníky. Normy poskytují obecný rámec podporující homogenitu a slouží jako zdroj informací týkajících se supervize sociální práce. Tyto standardy podporují praktické dokumenty při rozvoji supervize sociálních pracovníků v různých pracovních prostředích a formují význam kolektivní profesionální supervize v komunitě sociální práce. (NASW, 2013).

Kvalifikační podmínky pro výkon supervizora v USA závisí na požadavku konkrétních států. Mezi obecná kritéria však patří minimálně bakalářský titul, přičemž někteří zaměstnavatelé požadují magisterský titul. Většina zaměstnavatelů preferuje supervizoře, kteří jsou licencovanými sociálními pracovníky. Taková licence je platná dva roky. K udržování státní licence je požadováno absolvování dalšího vzdělávání každé dva roky. Každý stát má odlišné požadavky na možnosti dalšího vzdělávání a stanovená témata kurzů. Dále je potřebná délka praxe 1–5 let. Mezi základní požadavky patří i odborné znalosti v oblasti vedení a komunikační dovednosti, umět řešit problémy, flexibilita a empatie. (study.com, 2020).

Supervize v Austrálii

Australské sdružení supervizorů (dále jen AAOS) je neziskové sdružení, které stojí v čele vývoje vzdělávacích a etických standardů pro supervizi v profesích poradenství, psychoterapie, sociální práce a dalších příbuzných oborů. Podporuje profesionální rozvoj supervizorů. AAOS definuje supervizi jako proces, který usnadňuje etickou a profesionální praxi supervidovaného. Pro supervidovaného je současně příležitostí zamyslet se nad svou praxí, aby získal širší perspektivu a otevřel prostor, v němž může objevovat možnosti osobního a profesionálního růstu. V rámci AAOS se rozlišují čtyři různé kategorie členství, a to:

• přidružené členství – je určeno pro všechny, kteří mají kvalifikaci v oboru, mají minimálně 5letou odbornou praxi a v současnosti se připravují na pozici supervizora,
• supervizor – má kvalifikaci v oboru, 5letou odbornou praxi, minimálně 3leté praxi v pozici supervizora a musí mít absolvovaný výcvikový program supervizora AAOS, případně se může prokázat dokladem o absolvování takového výcviku,
• školitel supervizora – podmínkou mimo kvalifikace v pracovní oblasti je mít alespoň 5letou odbornou praxi a stejně 5 let praxe v pozici supervizora AAOS, uznaný lektor pro vzdělávací program pro supervizory – tato kategorie je určena pro vzdělávací institut, (AAOS, 2021).

Noble a Irwin (2009) popisují výzkum orientovaný na supervizi, který realizoval Jones v roce 2004 v Austrálii, kde identifikoval určité praktické i osobní obavy související s výkonem supervize. Zaměřil se například na nedostatek času na pravidelnou supervizi. Při nepravidelné supervizi dochází u supervidovaných k pocitu, že přicházejí o nové poznatky, unikají jim skutečné příležitosti kriticky přemýšlet o mnoha problémech při jejich každodenní práci. V souvislosti s tím Jones upozorňuje na fakt, že nepravidelná a nezávazná supervize snižuje kvalitu a hodnotu jejího využití pro všechny zúčastněné strany, ať už jde o supervizora, supervidovaného, klienta – příjemce služby, i organizaci.

Supervize v Chorvatsku

V roce 1998 bylo v Chorvatsku založeno Chorvatské sdružení pro supervizi a organizační rozvoj (HDSOR) za účelem zastupování a koordinování vzdělávání v oblasti supervize a supervizních aktivit. Od roku 2004 je sdružení řádným členem ANSE. Supervize slouží především k rozvoji jednotlivců a organizací. Přístup k práci v oblasti supervize vede k neustálému rozvoji odborníků, přičemž integruje osobní a profesionální rozvoj jako dva nevyhnutelné a navzájem související předpoklady zralé a kompetentní odborné činnosti. Hlavním cílem sdružení je poskytovat kvalitní služby v oblastech podpory například reflexe a rozhodování o aktuálních odborných otázkách, ve složitých profesionálních situacích a konfliktech, nebo hledat tvůrčí řešení nových profesionálních výzev. (HDSOR, 2020).

HDSOR má vypracovaný Etický kodex supervizora v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv a Protokolem k Evropské úmluvě o lidských právech. V souladu s etickým kodexem se supervizí rozumí forma konzultace, která zajišťuje rozvoj a kvalitu komunikace a spolupráce v profesionálním kontextu. Za své cíle považuje zvýšení úrovně etického vědomí supervizorů, zlepšování žádoucího chování supervizorů k profesionálnímu prostředí, kolegům a ve vztahu k nadřízeným a usměrňování nepatřičného chování supervizorů s cílem chránit supervidované a lidi, s nimiž tito supervizoři pracují. (HDSOR, 2014).

Mezi základní podmínky pro výkon supervize v Chorvatsku jsou nastaveny požadavky pro supervizora následující. musí mít dokončené odborné vzdělání v oboru sociální práce nebo jiném obdobném oboru, pracovní průkaz (důkaz o odborné praxi), praxi v oboru minimálně pět let. Supervizor musí disponovat speciálními znalostmi a dovednostmi potřebnými k výkonu supervizora. Doporučuje se, aby supervizor měl absolvované speciální školení pro supervizi. Nezbytnou součástí práce supervizora jsou komunikační dovednosti. (Šarac, Živanić, Branković, 2017).

Supervize v Rakousku

Rakouské sdružení pro supervizi a koučing ÖVS (dále jen ÖVS) je profesní sdružení založené v roce 1994. Je jedním ze zakládajících členů ANSE. Hraje důležitou roli v kvalitativním rozvoji supervize, koučingu a organizačního poradenství v Evropě. Přispívá k zajištění kvality supervize a koučingu stanovením standardů odborné přípravy. Členy sdružení mohou být buď absolventi vzdělávacích kurzů uznaných ÖVS jako řádní členové nebo mimořádní členové, respektive přidružení členové. Podmínkou pro jejich členství je, že jsou ve třetím ročníku nebo třetím semestru odborné přípravy uznané ÖVS. Ve výjimečných případech mohou být členy i osoby bez odborné přípravy, které však musí splňovat specifické podmínky. Zajištění standardů kvality ÖVS považuje za základ. Rozvoj osobní kvality vyžaduje soustavnou komunikaci a reflexi, stejně jako prohlubování znalostí prostřednictvím účasti na odborných seminářích a konferencích. Povinností členů je poskytovat v této souvislosti každé tři roky důkazy o jejich osobním rozvoji. (ÖVS, 2021).

Supervize v Německu

V 70. letech v Německu se začala rozvíjet supervize jako nová forma profesionalizace sociálních povolání. V roce 1984 byl založen Institut odborné přípravy pro supervizi (FiS) (dále jen FiS), jako první nezávislý institut pro supervizi v Německu. Členové FiS se podíleli na založení Německé společnosti pro supervizi a koučing (DGSv), dodnes přispívají k profesionalizaci supervize v Německu. Kromě školení a konzultací organizují různé semináře pro zkušené supervizoře, balintovské skupiny, skupinové dynamické workshopy. Od počátku roku 2017 vzdělávají zkušené supervizoře, aby se stali lídry Balintovských skupin. (FiS, 2021).

Německá společnost pro supervizi a koučing (dále jen DGSv) je profesionální a profesní sdružení, které bylo založeno v roce 1989. Podle DGSv členové splňují nejvyšší standardy kvality na evropském poradenském trhu. Požadavky na účast na kvalifikaci supervizora nebo kouče jsou nastaveny tak, že zájemce musí mít dokončené studium na vysoké škole, minimálně 3 roky odborné praxe, účast na dlouhodobých poradenských školeních v trvání nejméně 300 vyučovacích hodin, měl účast na různých formách supervize (individuální, týmová, skupinová) v počtu nejméně 30 hodin, kde alespoň částečně supervizi nebo koučing realizovali členové DGSv, Rakouské asociace pro supervizi a koučing (ÖVS) nebo profesního sdružení pro koučing, supervizi a organizační poradenství ze Švýcarska (bso). (DGSv, 2021).

Supervize v Maďarsku

První sociální pracovníci, kteří absolvovali odborné školení, měli zkušenosti a mohli vykonávat supervizi v Maďarsku, se datuje od poloviny 90. let. V roce 1996 profesionální Asociace sociální práce v originále Szociális Szakmai Szövetség určila akreditační kritéria pro supervizory sociální práce, která jsou dodnes platná. Ve stejném roce vznikla Asociace maďarských supervizorů v originále Magyar Szupervizorok Társasága. (Madai, 2015).

Asociace je řádným členem ANSE od roku 1997. Je aktivní odbornou komunitou, která se kromě zastupování a ochrany zájmů maďarských supervizorů a koučů věnuje i rozvoji kvality, neustálé obnově a široké dostupnosti supervize a koučingu. Cílem asociace je vytvořit supervizi jako interdisciplinární profesi v Maďarsku, rozvíjet a chránit požadavky kvality a systému odborné přípravy. (Magyar Szupervizorok és Szupervizor-Coachok Társasága, 2020).

Pro výkon supervize v Maďarsku je kvalifikační podmínkou být držitelem bakalářského diplomu v sociální práci nebo sociální pedagogice a 5 let zkušeností ve sociálních službách. Následně se může sociální pracovník účastnit specializovaného tréninku – Supervizor sociální práce. (Felvi.hu, 2020).

Supervize v České republice

Členem EASC v Česku je Český institut pro supervizi. Historie institutu sahá do roku 1997, kdy se realizoval první systematický trénink komplexně vnímané supervize. Absolventi získali po čtyřech letech tréninku mezinárodní osvědčení Evropské asociace pro supervizi. Samotný Český institut pro supervizi však byl založen až v roce 2001. (Český institut pro supervizi, 2021a).

V České republice působí také profesní sdružení Asociace supervizorů pomáhajících profesí (dále jen ASuPP) od roku 2011, jehož cílem je sdružovat, podporovat a pomáhat zvyšovat kompetence supervizorů. Základní podmínkami členství jsou především dokončené vysoké školství v humanitním směru, praxe v oblasti pomáhajících profesí a úspěšné absolvování supervizních kurzů. Supervizní kurzy jsou rozděleny do tří částí, a to Úvod do supervize v pomáhajících profesích, Supervize v pomáhajících profesích I a Supervize v pomáhajících profesích II, v celkovém rozsahu 380 hodin. Tento soubor kurzů tvoří základní požadovanou podmínku pro profesi supervizora. (ASuPP, 2021).

Český institut pro supervizi (2021b) na své webové stránce uvádí, že situace v současné době je do značné míry nepřehledná, protože nejsou nastaveny jednotné kvalifikační standardy pro výkon supervize. Pro srovnání s ASuPP, supervizoři institutu kromě vysokoškolského vzdělání v humanitním oboru nebo medicíně mají mít minimálně 15leté praxe v pomáhajících profesích, zkušenosti s vedením lidí, mají dokončený akreditovaný psychoterapeutický trénink v rozsahu 140 hodin přímé výuky a dalších 400 hodin aktivit spojených s tématikou supervize.

Z projektu Podpora transformace sociálních služeb za roky 2011–2013 v České republice, jehož součástí byla aktivita zaměřená na zajištění další podpory pracovníků, vzešla Metodika supervize v sociálních službách, kterou vydalo české Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci metodiky byly nastaveny kritéria jako doporučení pro úspěšnou supervizi, mezi která patří:

• klíčová je dobrá příprava zaměstnanců a vedení v organizaci na supervizní proces,
• základní požadavkem je uzavření smlouvy o supervizi, na tvorbě které se podílejí všichni účastníci,
• všichni supervidovaní by měli mít reálnou představu o možnostech a limitech supervize, zároveň by měli se realizací supervize souhlasit,
• není vhodné mít důvěrný vztah mezi supervizorem a supervidovaným,
• účastníci v supervizním procesu by měli být v rovnoprávných pozicích, aby prostor k supervizi byl bez rušivých vnějších vlivů,
• primárně je supervize zaměřena na udržení a prohloubení kvality práce pracovníka. (Národní centrum podpory transformace sociálních služeb, 2013).

Závěr

Supervize na Slovensku se stala přirozenou součástí podpory zvyšování kvality odborného potenciálu profesionálů subjektů sociálních služeb, ale i subjektů sociálněprávní ochrany a sociální kurately. Subjektů v rámci státní správy, veřejných i neveřejných poskytovatelů, stejně jako neziskových organizací. Vymezen je systém akreditované přípravy supervizorů, nad kterým není žádný reálný kontrolní mechanismus, který by garantoval i kvalitu odborné přípravy supervizorů ve kvalitě lektorů, výběru uchazečů vzdělávání v supervizi. Není také možné akceptovat formu vzdělávání realizovanou online podobou (a to navzdory tomu, že formálně jsou splněny požadavky pro akreditovaný vzdělávací program). Je zveřejněn etický kodex supervize, jehož dodržování je možné jen na reflexi supervidovaných nebo manažerů jednotlivých subjektů – objednavatelů supervize. Není zajištěn povinný register supervizorů, který by poskytoval přehled o aktivních supervizorech s požadavkem dalšího vzdělávání supervizorů v rámci udržitelnosti jejich oprávnění k výkonu supervize. Podobně není zajištěno doprovázení začínajících supervizorů, kteří by měli vykonávat supervizi ve svých začátcích pod supervizí zkušených supervizorů. Navíc není profilovaná organizace, která by vytvářela prostor pro posílení profesní identity supervizorů a mohla by garantovat aspekty profesionalizace tak, jak jsme je výše naznačili. Podnětem pro směřování k zajištění kvality supervize jsme zprostředkovali i některé přehledy v rámci výkonu supervize ve vybraných zemích. Obsah, který je v článku zprostředkován, má jeden důležitý cíl a to zabránit devalvaci významu supervize v našem případě v subjektech působících v sociálním sektoru a významu pro jejich odborné zaměstnance.

Autori: prof. PaedDr. Milan Schavel, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Pravoslavná bohoslovecká fakulta, Katedra kresťanskej antropológie a sociálnej práce doc. PhDr. Bohuslav Kuzyšin, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Pravoslavná bohoslovecká fakulta, Katedra kresťanskej antropológie a sociálnej práce doc. RNDr. Jaroslava Pavelková, PhD. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií PhDr. Eva Szabová Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava

Seznam použitej literatúry

AAOS. 2021. [online]. [citováno 2021-03-07]. Dostupné na internetu: https://www.supervision.org.au/

ANSE. 2012. [online]. [citováno 2020-12-27]. Dostupné na internetu: https://anse.eu/first-edition-of-the-online-anse-journal-for-supervision-and-coaching?doing_wp_cron=1512991924.0108830928802490234375

ASOCIÁCIA SUPERVÍZOROV A SOCIÁLNYCH PORADCOV. 2020. [online]. [citováno 2020-12-21]. Dostupné na internetu: https://assp.sk/

ASUPP. 2021. [online]. [citováno 2021-02-18]. Dostupné na internetu: https://asupp.cz/kdo-jsme/

BASW. 2020a. Code of ethics. [online]. [citováno 2020-12-22]. Dostupné na internetu: https://www.basw.co.uk/about-basw/code-ethics

BASW. 2020b. UK supervision policy. [online]. [citováno 2020-12-22]. Dostupné na internetu:https://www.basw.co.uk/resources/basw-uk-supervision-policy

CASTELS, M. 2010.The Power of Identity. Oxford: Wiley – Blackwell Publishing, 2010.

ČESKÝ INSTITUT PRO SUPERVIZI. 2021d. Další vzdělávání supervizorů ČIS. [online]. [citováno 2021-02-20]. Dostupné na internetu: https://www.supervize.eu/supervizori/dalsi-vzdelavani-supervizoru-cis/

DGSV. 2021. [online]. [citováno 2021-03-07]. Dostupné na internetu: https://www.dgsv.de/dgsv/der-verband/ueber-die-dgsv/

EASC. 2020. Ethical fondations. [online]. [citováno 2020-12-21]. Dostupné na internetu:https://www.easc-online.eu/en/about-us/ethical-guidelines/

EASC. 2021. [online]. [citováno 2021-01-10]. Dostupné na internetu:https://www.easc-online.eu/ueber-uns/organisation/

EMCC. 2021a. Supervision. [online]. [citováno 2021-02-21]. Dostupné na internetu: https://www.emccglobal.org/quality/supervision/

EMCC. 2021b. The Global Code of Ethics. [online]. [citováno 2021-02-21]. Dostupné na internetu: https://www.emccglobal.org/quality/ethics/

EMCC. 2021c. Continuous Professional Development. [online]. [citováno 2021-02-22]. Dostupné na internetu: https://www.emccglobal.org/quality/cpd/

FELVI.HU. 2020. [online]. [citováno 2020-12-29]. Dostupné na internetu: https://www.felvi.hu/felveteli/szakok_kepzesek/szakleirasok/!Szakleirasok/index.php/szak/4618/szakleiras

FIELD EDUCATOR, 2017. The Meaning and Value of Supervision in Social Work Field Education. [online]. Volume 7.2. I Fall 2017. [citováno 2021-04-03]. Dostupné na internetu:https://fieldeducator.simmons.edu/article/the-meaning-and-value-of-supervision-in-social-work-field-education/

FIS. 2021. [online]. [citováno 2021-03-07]. Dostupné na internetu: https://fis-supervision.de/aktuelles/geschichte-des-fis/

GÖPPNER, H. J., HÄMÄLÄINEN, J. 2008. Rozprava o vede o sociálnej práci. Hľadanie prvkov pre programatiku. Bratislava: VŠZaSP sv. Alžbety, 2008.

HAWKINS, P. – SHOHET, R. 2016. Supervize v pomáhajících profesích. Z anglického originálu přeložila H. Hartlová. 2. vydání. Praha : Portál. 2016. 208 s. ISBN 978-80-262-0987-4.

HDSOR. 2020. [online]. [citováno 2020-12-28]. Dostupné na internetu: http://www.hdsor.hr/

MAGYAR SZUPERVIZOROK ÉS SZUPERVIZOR-COACHOK TÁRSASÁGA. 2021. Etický kodex. [online]. [citováno 2021-02-20]. Dostupné na internetu: https://szupervizio.eoldal.hu/cikkek/etikai-kodex.html/

MORALES, A. T., SHEAFOR, B. W. 2011. Social WORK: A Profession of Many Faces. Boston: Pearson.

NÁRODNÍ CENTRUM PODPORY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. 2013. Metodika supervize v sociálních službách v podmínkách projektu Podpora transformace sociálních služeb v letech 2011 - 2013. [online]. [citováno 2021-03-02]. Vydalo: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Dostupné na internetu: https://www.hest.cz/cdn/public/001769.pdf

NASW. 2013. Standards in Social Work Supervision. [online]. [citováno 2020-12-27]. Dostupné na internetu: https://www.socialworkers.org

NASW. 2013. Standards in Social Work Supervision. [online]. [citováno 2020-12-27]. Dostupné na internetu: https://www.socialworkers.org

NOBLE, C. – IRWIN, J. 2009. Social Work Supervision. An Exploration of the Current Challenges in a Rapidly Changing Social, Economic and Political Environment. In Journal of Social Work. 9(3) 2009. [online]. [citováno 2021-03-13]. Dostupné na internetu: https://journals1sagepub1com1iz0lvzhv021c.hanproxy.cvtisr.sk/doi/pdf/10.1177/1468017309334848 . p. 345-358.

ONDRIAŠOVÁ, H. 2009. Výskumy profesijnej a organizačnej identity a ich realizácia v prostredí knižníc. In Informačné technológie a knižnice. [online]. č. 3/2009. [citováno 2021-03-20]. Dostupné na internetu: https://itlib.cvtisr.sk/clanky/clanek1087/

ÖVS. 2021. [online]. [citováno 2021-03-07]. Dostupné na internetu: https://www.oevs.or.at/die-oevs/der-verein/

PEELO, M. T. 2011. Understading supervision and the PhD. London : Continuum. 2011. VII, 182 s. ISBN 978-1-4411-7754-4.

SCHAVEL, M. 2013a. Základy supervize v sociálnej práci. In SCHAVEL, M. – HUNYADIOVÁ, S. – KUZYŠIN, B. Supervize v sociálnej práci. Teória, prax a výskum. Bratislava : Spoločnosť pre rozvoj sociálnej práce. 2013. ISBN 978-80-971445-0-0. s. 7–98.

SOCIAL WORK SUPERVISOR.COM. 2020. [online]. [citováno 2020-12-27]. Dostupné na internetu: http://socialworksupervisor.com/

SOCIAL WORK ENGLAND. 2020. [online]. [citováno 2020-12-29]. Dostupné na internetu: https://www.socialworkengland.org.uk/registration/updating-skills-and-knowledge/

ŠARAC, N. – ŽIVANIĆ, S. – BRANKOVIĆ, I. 2017. Supervizija u centru za socijalni rad – priručnik za supervizore. [online]. [citováno 2020-12-29]. Dostupné na internetu: https://www.zsdzcg.me/images/dokumenta/SUPERVIZIJA%20U%20CENTRU%20ZA%20SOCIJALNI%20RAD_PRIRUCNIK%20ZA%20SUPERVIZORE.pdf