Specialista na infekce HIV a nádorová onemocnění, doc. MUDr. Jozef Šuvada, se na podzim zúčastnil mezinárodní vědecké konference Slovenské katolické charity na téma změny klimatu a jejích dopadů na životy obyvatelstva a rozvojové projekty. Jak se tedy dívá na důsledky globálního oteplování tento mladý lékař a pedagog působící na Slovensku i v Ugandě? Jozef Šuvada absolvoval medicínu i teologii, obhájil doktorát z tropické medicíny a loni se stal docentem. Ve své práci se věnuje dětské onkologii, vrozeným nádorovým syndromům, infekcím (zejména infekci HIV), tropické medicíně a v neposlední řadě paliativní medicíně, která spojuje oba jeho obory. Kromě klinické práce přednáší studentům a studentkám zdravotnictví a sociální práce – na Slovensku i v Ugandě. Tomuto výjimečnému lékaři a jeho kolegům se podařilo zaregistrovat mezinárodní zdravotnickou asociaci (Health Initiatives Association, HIA Slovakia), jejímž úkolem je rozšiřovat vzdělávání a poskytování zdravotní i sociální péče lidem s nedostatkem příležitostí, sirotkům – tedy těm, kteří žijí na okraji společnosti.

Náchylnost k infekcím z důvodu dopadů změny klimatu Jozef Šuvada pracuje na Slovensku, ale dlouhodobě i v rozvojových zemích. Tam vnímá každý den nejen dopady změny klimatu (například hlad z důvodů, jako je eroze půdy, vysychání vodních zdrojů, odlesňování, znečištění vodních toků, konzumace toxických produktů a následný úbytek ryb), ale především nezbytnou potřebu vyvinout opatření pro zmírnění dopadu změny klimatu na zdraví obyvatelstva a vývoj dětí. Tento mladý lékař se nejčastěji stará o léčbu dětí, které se staly sirotky – protože jejich rodiče vzala nemoc AIDS, přírodní či sociální katastrofy. Lidé na africkém kontinentě žijí často v životním prostředí, které je změněno právě negativními projevy diskutované problematiky – častými bouřemi, vymizením typického období dešťů či extrémními suchy. Tyto extrémy připravují děti i dospělé o střechu nad hlavou a změna kvality půdy, vypouštění toxických produktů do vody je ochuzuje o přirozené zdroje obživy. Potom migrují z venkova do města, často končí na ulici – v sociálně patologickém prostředí, kde se jejich stav ještě zhoršuje přísunem nekvalitní potravy. Stávají se tak náchylnější na infekce.

„Zdraví je nejvyšší hodnotou, podle které člověk posuzuje kvalitu svého života. Na zdraví působí mnoho faktorů, které nevíme ovlivnit (následky zranění a postižení, mozková obrna nebo Alzheimerova choroba). Ale také je zde mnoho důkazů o přímém nebo nepřímém vztahu infekcí s vnějším prostředím. To, zda budeme k životnímu prostředí přistupovat aktivně nebo pasivně, pocítí právě další generace, naše děti a jejich děti,“ připomíná lékař Jozef Šuvada.

Je důležité vybudovat pocit odpovědnosti „Učitelé na školách, lektoři rozvojového vzdělávání (tak, jak to dělá tým SKCH) by měli klást důraz na vybudování pocitu odpovědnosti u mladých lidí – za své zdraví a prostředí kolem nás,“ přemýšlí nahlas odborník na onkologická onemocnění a infekci HIV. Během mnoha pracovních pobytů v zemích Evropy se Jozef Šuvada setkal s různými aktivitami zaměřenými na zlepšení životního prostředí a zmírnění změny klimatu. Horší to však bylo právě v oblastech subsaharské Afriky, Jižní Ameriky a střední Asie, kde je tato témata pro chudobu a vážné ekonomické i sociální problémy často jen okrajově diskutovaná nebo úplně bagatelizovaná.

Při otázce, co mohou lidé ze SR udělat, aby zmírnili účinky globálního oteplování, Jozef Šuvada odpovídá tím, že poukazuje na funkci nejbližšího okolí, především rodiny: „Tak jako každý z nás, když jsme vyrůstali v rodině, měl své nenahraditelné role, tak i v rámci boje proti zhoršování dopadů změny klimatu na zdraví člověka může každý jeden z nás udělat velmi mnoho. Jde o cestu jednotlivců, kteří tvoří naši společnost – ať už jde o politiky, média, zdravotnické i pedagogické pracovníky a pracovnice, třetí sektor, mladé lidi v rámci aktivního dobrovolnictví. Všechno záleží jen na nás a našemu přístupu.“

Plány a záměry v roce 2013 Jozef Šuvada spolu se svými kolegy spouští v tomto roce na africkém kontinentě nový projekt HIV, který je zaměřen na lidi z okrajových částí společnosti a na které se i změna klimatu dotýká nejvíce. Také by chtěl odstartovat program onkologického a preventivního vzdělávání v rozvojových zemích: „Součástí tohoto programu by měl být národní vzdělávací projekt paliativní péče o HIV/AIDS nemocné a onkologické pacienty v Ugandě, Argentině a Kyrgyzstánu (dětský program pro HIV-pozitivní děti). Nemoc AIDS není problémem jen vzdáleného afrického kontinentu. Právě v Kyrgyzstánu se před pár lety zvýšil počet HIV nakažených lidí – kvůli transfúzi krve, která byla nedostatečně kontrolovaná a infekční.“

Při realizaci těchto náročných zdravotnických projektů dostává tým spolupracovníků a spolupracovnic Jozefa Šuvady podporu ze strany oficiálních vládních institucí, zejména prostřednictvím různých grantových schémat. Mnohem důležitější je však (zejména pro obyvatele Slovenska) – veřejná podpora rozvojové spolupráce, stejně jako vzdělávání v oblasti zdraví a faktorů, které na něj působí. Jde o prevenci pokročilých onkologických onemocnění či prevenci výskytu pohlavně přenosných chorob. Důležité je však podle tohoto obdivuhodného lékaře a pedagoga – „zvýšit povědomí o tom, že pacient v posledním, nevyléčitelném stadiu onemocnění může umírat důstojně a bez bolesti i v domácím prostředí (a není třeba se proto utíkat k neetickým myšlenkám a eutanazii). Toto je skutečně pro Slovensko výzvou...“

Text: Božena Baluchová, Foto: archív Jozefa Šuvadu Úryvek z tohoto článku byl uveřejněn v časopise Charita 4/2012.