Reflexe slovenských akademicky činných odborníků v sociální práci na vybrané momenty vlastního výzkumu – parciální deskriptivní studie

Embedded media: https://open.spotify.com/embed/episode/5vUEHBjYzSqjUiMAVFkeW1?utm_source=generator

Místo úvodu

Sociální práce je relativně mladá vědecká disciplína. Jako taková je často postavena před potřebu dokazovat vlastní, specificky význam, jakož i své místo v systému věd. Tato diskuse je samozřejmě posouvána spíše do akademického diskurzu. Nicméně konstatujeme, že i pro praktiky je důležité vnímat identitu svého oboru. Právě akademický diskurz a uvedené souvislosti se staly předmětem zájmu této studie.

Metodika výzkumu a výběrový soubor

Metody výzkumu vycházejí z kvantitativní strategie. Prezentovaný deskriptivní výzkum subjektivních zkušeností slovenských akademicky činných odborníků v sociální práci na vybrané momenty vlastního výzkumu nebyl posunut do oblasti verifikačního, komparačního nebo korelačního zkoumání. Jeho charakter je vymezen do exploračních resp. deskriptivních rovin, pro které je příznačné, že se v něm nekladou hypotézy a sleduje se jedna primární proměnná (Ritomský, 2004; Gavora, 2010; Škodová, 2013). Vedly nás k tomu zejména následující skutečnosti:

1. nezbytnost reflektovat zpětnou vazbu;
2. v minulosti nebyl realizován žádný takový výzkum na identifikaci námi sledovaných oblastí;
3. ve fondu vědeckých poznatků jsme nezjistili dostatečný základ pro formulaci odpovědí na položené výzkumné otázky;
4. metodologicky a vědomě jsme postupovali nikoli „vysvětlujícím“, ale „chápajícím“ způsobem ke zkoumanému jevu.

Ve výzkumu jsme vycházeli výhradně z perspektivy pracovníků, kteří reprezentovali akademické působení ve studijním oboru sociální práce. Tito v době šetření aktivně vykonávali svou praxi. Z existenčního hlediska byly důležité subjektivní zkušenosti respondentů a na jejich podkladě založené subjektivní názory.

Při volbě výzkumné strategie jsme vycházeli z metodologie sociálně-psychologického výzkumu (Ritomský, 2004). V souladu s holistickým přístupem definujeme následující cíle výzkumu: 1. analyzovat míru vědecko-výzkumného výkonu na základě kvantitativních dat (účast na vědecko-výzkumných projektech na národní a mezinárodní úrovni), 2. zhodnotit obecné kontexty aplikace a vnímání sociální práce jako vědy na Slovensku na základě subjektivního zhodnocení akademiků ve sledovaném oboru.

Jako primární explorační metoda kvantitativního sběru dat byl použit dotazník vlastní provenience obsahující 31 položek. Vzhledem k parciálnímu charakteru této studie nebudeme prezentovat odpovědi na všechny položky dotazníku. Sběr dat byl realizován v měsících červenec 2022 až listopad 2022.

Vyhodnocování bylo realizováno druhostupňovou statistikou prostřednictvím statistického softwaru SPSS 17.0. Byl uplatněn chí-kvadrát test dobré shody. Vzhledem k hladině statistické významnosti jsme u výsledků rozlišovali čtyři kategorie pravděpodobnosti chyby, přičemž hladina α byla stanovena v souladu se standardy sociálních věd na 0,05.

Základní soubor byl odvozen od jmenného seznamu členů Asociácie vzdelávateľov v sociálnej práci (AVSP), který je zveřejněn na oficiálním webovém sídle AVSP. Uvedený seznam eviduje celkem deset kateder, které se vzdělávání v oboru sociální práce věnují:

1. Katedra sociálnej práce, Filozofická fakulta UPJŠ v Košiciach,
2. Inštitút edukológie a sociálnej práce, Filozofická fakulta PU v Prešove,
3. Katedra kresťanskej antropológie a sociálnej práce, Pravoslávna bohoslovecká fakulta PU v Prešove,
4. Katedra sociálnej práce, Pedagogická fakulta UMB v Banskej Bystrici,
5. Katedra sociálnej práce, Pedagogická fakulta KU v Ružomberku,
6. Katedra spoločenských vied, KU v Ružomberku, Teologická fakulta v Košiciach,
7. Katedra sociálnej práce a sociálnych vied a Ústav romologických štúdií, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva UKF v Nitre,
8. Katedra sociálnych služieb a poradenstva, Fakulta sociálnych vied UCM v Trnave,
9. Katedra sociálnej práce, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce TU v Trnave,
10. Katedra sociálnej práce, VŠZaSP sv. Alžbety v Bratislave.

Seznam členů AVSP eviduje také 77 členů – fyzických osob. Těmto členům byl zaslán dotazník. Celkově se výzkumu zúčastnilo 17 respondentů, což činí 22,1% účast na výzkumu. Faktem zůstává, že vzhledem k charakteru základního souboru, jeho zkušenosti s výzkumem a zkušenosti s potřebou zdrojových dat byla pochopitelně očekávána vyšší návratnost.

Z hlediska rodové struktury respondentů dominovali respondenti mužského pohlaví (70,59%) a nejčastěji uváděný nejvyšší dosažený akademický, vědecko-akademický nebo vědecko-pedagogický titul nebo hodnost byl titul docent nebo profesor.

Graf č. 1 Nejvyšší dosažený akademický, vědecko-akademický nebo vědecko-pedagogický titul nebo hodnost

n = 17; p = 0,23; df = 3; χ2 = 4,3

Většina respondentů (58,83%) kvantifikovala svou praxi v oboru sociální práce v rozsahu 11 až 20 let. Dominovala účast z veřejnoprávních institucí (76,47%).

Graf č. 2 Charakter vzdělávací instituce, na které respondenti působí na stanovenou pracovní dobu

n = 17; p = 0,052; df = 1; χ2 = 3,78

Výsledky výzkumu – zkušenosti s vědecko-výzkumnými projekty na národní a mezinárodní úrovni

Vědecko-výzkumné projekty jsou obvykle vytvářeny s cílem poznání určitého jevu. Nejčastěji se člení na řešitelskou a realizační etapu, z nichž každá má svá specifika. Na projektových cílech většinou pracuje několik autonomních skupin, jejichž výsledky se integrují do podoby finální inovace. Charakter realizace projektu je diferencovaný v závislosti na zkoumaném problému. V každém případě je nutný těsný a plynulý kontakt realizovaného výzkumu a jeho využití. Výzkumné projekty se vyznačují novým a málo strukturovaným zadáním, které se v průběhu řešení může modifikovat. (Lorko, 2003) Výsledky sociálního výzkumného projektu lze předpovědět jen v omezené míře, proto jsou po celou dobu řešení nejisté. Návrh výzkumného projektu by měl být praktický, přesvědčivý a jasný. V rámci plánu realizovaných záměrů má svůj význam také určení širšího propojení s jinými disciplínami a v neposlední řadě s praktickým využitím získaných informací ve společnosti. (Silverman, 2005)

V této skupině projektů jsou kladeny nejvyšší nároky na inovaci a originalitu. Proto jsou uvedené složky majoritní součástí hodnoticích kritérií.

Praktická zkušenost navrhovatelů výzkumných projektů ve středoevropském prostředí ukazuje, že hlavním problémem konkurenceschopnosti není vědecká kvalita předkládaných záměrů, ale malá připravenost k jejich realizaci. V praxi se můžeme často setkat s vysoce kvalitním vědeckým návrhem, který problematiku managementu a koordinace shrnuje v několika větách, což má za následek jeho nepodpoření (Kolman, D. – Řipová, K – Škácha, K., 2009).

Naše analýzy ukázaly, že v posledních pěti letech (od roku 2017 včetně) bylo vedoucím, resp. odpovědným řešitelem vědecko-výzkumného projektu na národní úrovni (VEGA, KEGA, APVV) 35,29% respondentů (n = 17; p = 0,33; df = 1; χ2 = 0,94), přičemž spolurešení se za stejných podmínek zúčastnilo 88,24% respondentů (n = 17; p = 0,004; df = 1; χ2 = 8,5).

Podobnou kvantifikaci jsme provedli s respondenty také u vědecko-výzkumných projektů na mezinárodní úrovni (Interreg, Granty Evropské výzkumné rady a pod.). Jen jeden respondent (5,88%) deklaroval, že v posledních 5 letech (od roku 2017 včetně) působil na vedoucí pozici mezinárodního vědecko-výzkumného projektu (n = 17; p = 0,0008; df = 1; χ2 = 11,57). Na spolurešitelské pozici mezinárodního vědecko-výzkumného projektu za posledních pět let působilo 17,65% respondentů (n = 17; p = 0,0008; df = 1; χ2 = 11,57).

Výsledky výzkumu – obecné kontexty aplikace a vnímání sociální práce

Hetteš (2014) uvádí, že sociální práce je interdisciplinární věda, která vychází z množství vědeckých teorií a z rozsáhlého výzkumu. Vědu v této definici chápe v jejím nejzákladnějším významu. Konstatuje, že sociální práce neustále vytváří svůj teoretický základ a využívá také teorie jiných humánních věd. Podobně Levická (Levicka a kol., 2016) doplňuje, že sociální práce se opírá o svou metodologii a o systematicky budovaný soubor poznatků, které jsou založeny na důkazech získaných prostřednictvím výzkumů. Poznatky, které výzkumníci získali, jsou ověřovány praxí.

Uvedené kontexty byly potvrzeny i konsenzem námi získaných odpovědí. Můžeme konstatovat, že s výrokem „Sociální práce je věda“ se ztotožnilo více než 94%.

Tabulka č. 1 Vyjádření respondentů k výroku „Sociální práce je věda“

n = 17; p < 0,001; df = 4; χ2 = 39,83

Jednou z hlavních charakteristik vědy je orientace na vlastní výzkumné charakteristiky (metody, principy apod.). Při analýze vnímání této skutečnosti respondenti nenabídli stejnou koherentnost, jako tomu bylo v předchozím případě. Své odpovědi do pozitivních rovin posunulo 47,05% respondentů.

Tabulka č. 2 Vyjádření respondentů k výroku „Sociální práce nabízí stejné množství výzkumných strategií, jako je tomu i v jiných oborech.“

n = 17; p = 0,41; df = 4; χ2 = 4

Zajímalo nás také, zda se představa o těžišti ve výzkumu v sociální práci orientuje především do empirických rovin. Více než 82% určilo takovou orientaci.

Tabulka č. 3 Vyjádření respondentů k výroku „Hlavní těžiště výzkumu v sociální práci spočívá na empirickém zkoumání.“

n = 17; p = 0,046; df = 4; χ2 = 9,67

Sociální práce je věda s aplikovaným praktickým přesahem. Tato skutečnost byla opětovně potvrzena vnímáním akademicky činných odborníků ve sledovaném oboru.

Tabulka č. 4 Vyjádření respondentů k výroku „Výzkum v sociální práci musí mít přesah do praxe.“

n = 17; p = 0,0036; df = 4; χ2 = 15,58

Téměř v každé definici sociální práce se setkáme s definicí její interdisciplinarity a transdisciplinarity. Sociální práce je obor, který čerpá z jiných věd a zároveň jiným vědám své znalosti nabízí. Zajímalo nás, jak se tato interdisciplinarita promítá do praktických zkušeností respondentů. Konstatujeme, že více než polovina respondentů (64,7%) uvedla, že svůj výzkum orientuje také do souvisejících a nesouvisejících oborů.

Graf č. 3 Orientace výzkumu zúčastněných respondentů

n = 17; p = 0,053; df = 2; χ2 = 5,87

Logickou otázkou na tomto místě zůstává, které obory, resp. vědecké disciplíny můžeme ve sledovaných kontextech považovat za související. Příslušná vyhláška související obory nedefinuje a ani z hlediska odborné diskuse nemůžeme odpověď generalizovat. Na otázku, které obory považují respondenti za související s oborem sociální práce, odpovědělo 16 respondentů, kteří identifikovali celkem 44 disciplín. Odpovědi jsme diferencovali do kategorií uvedených v tabulce č. 5. Kategorie jsou vytvořeny v souladu s vyhláškou Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky o sústave študijných odborov Slovenskej republiky, vyhláška č. 244/2019 Z. z.

Tabulka č. 5 Odpovědi respondentů k souvisejícím oborům sociální práce

n = 44; p = 0,0007; df = 7; χ2 = 25,37

Místo závěru

V kontextu námi uvedených analýz můžeme konstatovat, že existuje shoda mezi teoretickými koncepcemi a zobecněním odpovědí respondentů zúčastněných na našem zkoumání. Dovolíme si generalizovat naše zjištění do následujících vyjádření. Sociální práce je věda, jejímž základem je empirické zkoumání, a jejíž výsledky by měly být orientovány především do praktické sféry. Jedná se o vědu s širokým interdisciplinárním přesahem souvisejícím s pedagogickými a psychologickými vědami, ale také s oblastí teologie, zdravotnických věd, sociologie, práva, ekonomiky, managementu atd. Jedním z limitů sociální práce je nižší míra existence vlastních výzkumných strategií, která může ohrožovat její vlastní integritu. Tyto skutečnosti mohou vyústit i k nižší míře konkurence v širším vnímání sociální práce jako společenské vědy, která intenzivně identifikuje vlastní témata. Tuto skutečnost potvrzuje i nízká míra úspěšnosti akademicky činných odborníků v sociální práci v soutěži o mezinárodní vědecko-výzkumné granty.

Autoři: doc. PhDr. Bohuslav Kuzyšin, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Pravoslávna bohoslovecká fakulta, Katedra kresťanskej antropológie a sociálnej práce PhDr. Peter Senko, MBA Prohuman

Seznam použitých zdrojů

HETTEŠ, M. 2014. Nová definícia sociálnej práce. In: Prohuman.

GAVORA, P. a kol. 2010. Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského [18. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/

KOLMAN, D. – ŘIPOVÁ, K. – ŠKÁCHA, 2009. Analýza při¬ležitosti lobbyingu v Evropském výzku¬mném prostoru. Praha VŠCHT.

LORKO, M. 2003. Projektový manažment. Prešov: FVT TU Košice.

LEVICKÁ, J. a kol. 2016. Teoretické východiská sociálnej práce. Trnava: Fakulta zdravotníctva sociálnej práce Trnavskej univerzity v Trnave.

RITOMSKÝ, A. 2004. Metodológia sociálnopsychologického výskumu. In: KOLLÁRIK, T. a kol. Sociálna psychológia. Bratislava: Univerzita Komenského, 53–72.

SILVERMAN, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Pegas.

ŠKODOVÁ, Z. 2013. Praktický úvod do metodológie výskumnej práce. Martin: Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine.

Vyhláška Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky o sústave študijných odborov Slovenskej republiky, vyhláška č. 244/2019 Z. z.