ÚVOD

Sociální ekonomika v současnosti reprezentuje novou oblast ekonomických aktivit, pro které je charakteristické propojování ekonomických a sociálních cílů. Představuje tak nový rozměr nekonvenční podnikatelské dynamiky, která je současně nositelem sociálních inovací a sociálního rozvoje, jakož i novým impulsem ekonomického růstu. Koncept sociální ekonomiky nemá jednotné terminologické označení, setkáváme se s několika termíny, které zdůrazňují diferencované aspekty sociálně-ekonomických aktivit – social economy, solidarity-based economy, work integration social economy, market-oriented social economy (Defourny – Favreau – Laville 2002).

1 PODNIKÁNÍ

Podnikání je charakterizováno pěti znaky, které musí být splněny hromadně. Jeden bez druhého nenaplňují zákonné ustanovení pojmu podnikání. Posuzování naplnění těchto znaků závisí od druhu podnikatelské činnosti. Těchto pět znaků tvoří: a) Soustavnost: v porovnání s příležitostnou činností naznačuje, že musí být dodrženo opakování této činnosti. Její intenzita však nemusí být stejná (může to být např. činnost sezónní apod.) b) Samostatnost: jde o právo podnikatele rozhodovat a řídit podnik (jako fyzická osoba, resp. právnická osoba, pokud jde o společnost). Podnikatel vystupuje vůči svým společníkům jako samostatný subjekt a sám rozhoduje o fungování svého podniku vůči „třetím osobám“. c) Obchodní jméno: podnikatele charakterizuje navenek, vůči třetím osobám (s kterými uskutečňuje právní úkony, právní podání apod.) Obchodní jméno je vnímáno jako nejvýznamnější identifikační znak podnikatele, je právem, které přísluší podniku. Jeho používání je právem, zároveň i povinností podnikatele. Obchodní jméno podnikatele odlišuje od jiných podnikatelských subjektů. d) Podnikání je vykonáváno na vlastní odpovědnost: podnikatel je zodpovědný za činnost svého podniku. Tento pojem vyjadřuje i podnikatelské riziko, které je spjato s podnikáním. Projevení nezvládnutí podnikatelského rizika může být např. v důsledcích jako jsou likvidace nebo konkurz majetku podniku. Za podnik zodpovídá i jiná osoba kromě podnikatele, a to v tom případě, pokud se kompetence řízení a rozhodování přerozdělí mezi statutární orgány podniku, resp. členy statutárního orgánu. e) Dosažení zisku: je hlavním cílem podnikatelské činnosti. Pokud je činnost aktivně zaměřena na dosahování zisku, je znak podnikání naplněn (kol. autorů, 2010).

2 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ

Aliance pro sociální ekonomiku na Slovensku v roce 2020 definovala hlavní problémy sociálního podnikání. Největším pozitivem byla označena legislativa v oblasti sociálního podnikání, naopak jeden z největších negativ byla neexistující investiční pomoc. Velkým pozitivem je existence národního programu Institut sociální ekonomiky, existence regionálních a podpůrných center, jakož i programové prohlášení současné vlády, ve kterém je sociální podnikání uváděno v několika kapitolách. Za negativum bylo označeno chybějící komplexní vzdělávání o sociálním podnikání, toto je však nedostatečné i o podnikání všeobecně. Průzkum ukázal, že problémem je chybějící meziresortní komunikace, chybí funkční marketing, který by zviditelnil sociální podnikání jako takové, ale i konkrétní sociální podniky (ases-slovensko.sk, 2020).

2.1 Založení sociálního podniku Podle zákona NR SR č. 112/2018 Z.z. o sociální ekonomice a sociálních podnicích a doplněno o informace konzultované s regionálním centrem sociální ekonomiky. V první řadě se třeba ujistit, zda je forma sociálního podnikání vhodná pro náš druh podnikání. Jako první krok je nejvýhodnější zkontaktovat se s regionálním centrem sociální ekonomiky a prodiskutovat s nimi konkrétní návrh.

Založení registrovaného sociálního podniku předcházejí následující kroky:

  • Vypracování podnikatelského záměru pro sociální podnik (podle konkrétních bodů – koordinátoři regionálních center poskytnou přesný vzor)
  • Příprava statutu sociálního podnikání (rovněž vzor poskytne koordinátor)
  • Předschvalovací proces – ve kterém koordinátor odešle podnikatelský záměr na předschválení registrovaného sociálního podniku
  • Po předschválení registrovaného sociálního podniku – zaregistrování podnikatelského subjektu (s.r.o., n.o., o.z., ...)
  • Požádání o registraci registrovaného sociálního podniku
  • Po zaregistrování může registrovaný sociální podnik začít se svou činností a je povinen uvádět při svém obchodním jménu označení „registrovaný sociální podnik“, nebo zkratku „r.s.p.“

Analytička Slovak business agency (Národní podnikatelské centrum sloužící na podporu podnikatelů) Chmelárová (2020) se specializuje na téma sociálního podnikání. Sociální podniky vnímá jako důležitého přispěvatele k sociální inkluzi, v podpoře zaměstnanosti a regionálního či místního rozvoje. Mezi motivace pro registrování sociálních podniků vnímá přístup k finanční podpoře. Právě finanční podpora může být rozhodující v rámci dosahování rovnováhy mezi finanční udržitelností a maximalizací pozitivního sociálního dopadu.

Pro registrování sociálního podniku je potřebné splnit všechny zákonem stanovené podmínky. Kromě všeobecných podmínek jsou stanoveny i zvláštní, které vyplývají z typu registrovaného sociálního podniku. Zákon o sociální ekonomice a sociálních podnicích rozlišuje tyto druhy registrovaných sociálních podniků (vzhledem na zaměření jejich činnosti):

  • Registrovaný integrační sociální podnik
  • Registrovaný sociální podnik bydlení
  • Všeobecný registrovaný sociální podnik (§ 6).

Rozdíl mezi jednotlivými druhy sociálních podniků je v naplňování jejich sociálního vlivu. V případě integračního sociálního vlivu jde např. o podporu zaměstnanosti prostřednictvím zaměstnávání znevýhodněných osob nebo zranitelných osob. Všeobecný registrovaný sociální podnik ho naplňuje poskytováním jakékoli společensky prospěšné služby. Zákon NR SR č. 112/2018 Z.z. o sociální ekonomice a sociálních podnicích definuje společensky prospěšné služby následovně: a) poskytování zdravotní péče, b) poskytování sociální pomoci a humanitární péče, c) tvorba, rozvoj, ochrana, obnova a prezentace duchovních a kulturních hodnot, d) ochrana lidských práv a základních svobod, e) vzdělávání, výchova a rozvoj tělesné kultury, f) výzkum, vývoj, vědecko-technické služby a informační služby, g) tvorba a ochrana životního prostředí a ochrana zdraví obyvatelstva, h) služby na podporu regionálního rozvoje a zaměstnanosti, i) zabezpečování bydlení, správy, údržby a obnovy bytového fondu, j) poskytování finančních prostředků subjektům sociální ekonomiky na vykonávání společensky prospěšné služby podle písmen a) až i). (§ 2)

3 VÝZKUMNÁ STUDIE

Cílem studie bylo zjistit výhody a rizika registrovaného sociálního podnikání v podmínkách současné legislativy v Slovenské republice. Předmětem studie bylo podnikání na Slovensku formou registrovaného sociálního podniku. Zajímalo nás, jaké podmínky, výhody/nevýhody s sebou přináší podnikání formou registrovaného sociálního podnikání. Objektem studie byly společnosti, které se věnují sociálnímu podnikání v Slovenské republice. Výběr byl náhodný, abychom měli různorodý vzorek na zkoumání, výraznou roli sehrála epidemiologická situace1 , která neumožnila osobní setkání s participanty, ale rozhovory mohly proběhnout jen telefonicky nebo online (formou e-mailového rozhovoru). Bylo pro nás důležité mít participanty z různých oblastí podnikání, s různou formou podnikání, čímž náš zkoumaný vzorek tvořily různorodé podniky s různou délkou podnikání ve formě RSP. Realizovali jsme kvalitativní strategii. Hendl (2016, s. 177) tvrdí, že „strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami pozůstává z řady formulovaných otázek, na které mají jednotliví participanti odpovídat. Tento druh rozhovoru se používá, když je nutné minimalizovat variaci otázek kladených dotazovanému. Redukuje se tak pravděpodobnost, že se data získaná v jednotlivých rozhovorech budou výrazně strukturálně lišit.“

Výsledky jsme podrobili analýze, identifikaci a interpretaci prostřednictvím metody zakotvené teorie. Použili jsme základní otevřené, selektivní a axiální kódování. Zkoumali jsme čtyři oblasti, pro potřeby našeho příspěvku zpracováváme dvě. Při zpracovávání předkládané studie vybíráme dvě výzkumné otázky: VO1. Jaké jsou zkušenosti zakladatelů a důvody založení registrovaného sociálního podniku? VO2. S jakými problémy/perspektivami se setkávají RSP při výkonu jejich činnosti?

3.1 Vyhodnocení zkoumané oblasti č. 1 První výzkumná oblast má název: „Důvody a zkušenosti při zřizování registrovaného sociálního podniku.“ Cílem bylo identifikovat důvody, zkušenosti a odbornou přípravu při zakládání registrovaného podniku. VO1. Jaké jsou zkušenosti zakladatelů a důvody založení registrovaného sociálního podniku?

Základní otevřené kódování

Výzkumná tabulka č. 1 obsahuje 1 centrální koncept, 1 kategorii a 5 kódů. Výsledky empirické tabulky byly získány z výzkumných údajů řízených rozhovorů. Centrální koncept – Zkušenosti zakladatelů registrovaných sociálních podniků, kategorie zkušenosti před založením RSP a kódy v tabulce č. 1.

Tabulka 1 Zkušenosti zakladatelů a registrování sociálního podniku

V rámci zkušeností zakladatelů s registrovanými sociálními podniky byla jejich předchozí zkušeností: jednatel společnosti, jak odpovídá P1 „měl jsem ukončené vzdělání středoškolské s maturitou, praxi jako jednatel společnosti zaměřené na prodej FMCG (pozn. autorky: Fast moving consumer goods: rychloobrátkové spotřební zboží); dlouholetá praxe v sociální sféře“, podle P2 „vysokoškolské vzdělání, dlouholetá praxe v sociální oblasti (zařízení nouzového bydlení, regionální politika)“, podobně se vyjádřil i P3 „Vzděláním jsem byla sociální pracovník, ale v podstatě my jsme se transformovali z chráněné dílny na sociální podnik. Už teď jdeme 10. rok, čili vlastně 9 let chráněná dílna a teď táhneme první rok jako transformovaná chráněná dílna na sociální podnik“, také P4 měl předchozí zkušenosti v dané oblasti ještě před registrováním sociálního podniku. P5 měl kombinaci zkušeností „ukončené vysokoškolské vzdělání a předchozí praxe ve zdravotnictví a sociálních službách“ Výzkumná tabulka č. 2 obsahuje 1 centrální koncept, 1 kategorii a 2 kódy. Centrální koncept – Důvody k založení RSP, kategorie motivátor a kódy v tabulce č. 2.

Tabulka 2 Motivace participantů k založení registrovaného sociálního podniku

Z pohledu našeho výzkumu a realizace celé naší práce bylo pro nás důležité najít odpovědi na skutečnou motivaci participantů při zakládání registrovaných sociálních podniků. V tomto bodě se možnosti odpovědí zmenšily na dvě, a to pomoc znevýhodněným lidem, jak to uvádí P1 „schéma, kterou se dá pomoci lidem, kteří mají vážný zdravotní problém a pomoci jim se znovu uplatnit v pracovním procesu s ohledem na jejich znevýhodnění, které je často v jiných zaměstnáních překážkou.“ Podobně to uvedl i P2, „poskytnout znevýhodněným lidem v regionu možnost zaměstnat se, nebýt odkázán na pomoc, systematicky řešit nezaměstnanost znevýhodněných, vytvořit pracovní místa pro osamělé matky ze zařízení nouzového bydlení, které provozuje organizace, pod kterou sociální podnik původně vznikl, aby měly možnost změnit život, odejít z instituce a osamostatnit se.“ P4 uvedl jako hlavní motivaci „možnost zaměstnat více zaměstnanců díky finanční podpoře státu.“ P5 vnímal jako hlavní motivaci „pomoc lidem, kteří mají zdravotní problém a nemohou se zaměstnat, nácvik pracovních dovedností, jejich potřebnost pro společnost a samé sebe“ Pro P3 byla hlavní motivace jiná, a to „pracovala jsem jako sociální pracovník, pracovala jsem i se skupinou zdravotně postižených občanů, tak nějak mi to přišlo, já bych řekla“

Výzkumná tabulka č. 3 obsahuje 1 centrální koncept, 1 kategorii a 3 kódy. Centrální koncept – Oblast vzdělávání, kategorie – potřeba vzdělávání se, kódy v tabulce č. 3.

Tabulka 3 Oblasti vzdělávání z důvodu zakládání registrovaného sociálního podniku

V čem se všichni participanti shodli bylo potřeba dovzdělání se v jiných oblastech či dovednostech. Poněvadž šlo o registrování nového podniku, který s sebou přináší i nové zákonitosti, převážně vznikla tato potřeba v dovzdělání se v legislativě, jak uvádí P1 „Vzdělávat se během vykonávání jakékoli podnikatelské aktivity je podle mě nutné vykonávat pravidelně a ve všech oblastech. Při RSP bylo potřebné nastudovat si něco více v oblastech spojených s uvedením nové provozovny – legislativa, hygienické požadavky a jiné...“ P3 na tuto otázku odpověděl následovně: „Je to ten marketing a takové všechno je jako podnikání. Je to vlastně podnikání jako i kterékoli jiné, takže právní předpisy, a hlavně marketing, či management.“ P5 má následující zkušenosti: „při RSP bylo potřebné nastudovat si, jaké mají podmínky vybraná onemocnění, jaké potřebují mít připravené pracovní předpisy. Pro mé fungování znalost v zákonech a různých hygienických předpisech.“

Axiální kódování

Pro zkoumanou oblast VO1 jsme z výzkumných údajů vytvořili paradigmatický model s názvem: „Výhody a rizika zakládání registrovaného sociálního podniku“. Pro dané schéma jsme vycházeli ze získaných výzkumných dat participantů. Na vytvoření paradigmatického modelu jsme se zaměřili na kategorii fenoménu ve vztahu k následujícím aspektům. Pro první oblast zkušenosti zakladatelů máme jednu kategorii a pět kódů, pro druhou oblast důvody máme vytvořenou jednu kategorii a dva kódy, pro třetí oblast vzdělávání máme vytvořenou jednu kategorii a dva kódy, čímž se vytváří náš fenomén VO1.

  • Kauzální podmínky: jsou příčinné podmínky, které ovlivňují náš jev. Založení RSP vytváří prostor pro zaměstnávání lidí se zdravotním znevýhodněním.
  • Kontext: prostřednictvím prvního paradigmatického modelu jsou důvody a zkušenosti zakladatelů RSP.
  • Intervenující podmínky: jsou aktuální právní předpisy SR, které definují jednotlivé aktéry sociálního podnikání. Dále vzdělávání se v oblasti specifik práce s danou cílovou skupinou.
  • Strategie jednání: před schvalovací proces IA MPSVaR SR, který je zdlouhavý a demotivující pro některé zakladatele RSP. Trh zboží a služeb.
  • Následky: poukazujeme na možnosti zaměstnávání lidí se zdravotním znevýhodněním, jejich možnosti seberealizace a naplňování prvků subsidiarity.

Selektivní kódování

Cílem první VO bylo identifikovat zkušenosti zakladatelů, důvody a odbornou přípravu při zakládání registrovaného podniku podle participantů. V rámci první oblasti zkušenosti zakladatelů s registrovanými sociálními podniky měli participanti již zkušenost s podnikáním, ale i přesto potřebovali další vzdělávání se v dané oblasti, kterou vyhodnocujeme ve třetí oblasti první výzkumné otázky. V druhé oblasti důvody zakládat registrovaný podnik jsme si zadefinovali v kategorii motivace, kde participanti odpovídali jako: pomoc lidem se zdravotním postižením, pomoc při pracovním procesu, zvýšit sebevědomí, nebýt odkázán na jiného, naplnit prvky deinstitucionalizace, využít finanční zdroje od státu. Vyhodnocujeme jako pomoc k svépomoci občanovi se zdravotním znevýhodněním. V třetí oblasti potřeba vzdělávání se jsme zadefinovali kategorii vzdělávání se v oblasti změn v legislativních normách, ve specifikách důsledků zdravotního postižení.

3.2 Vyhodnocení zkoumané oblasti č. 2 Čtvrtá výzkumná oblast má název: „Problémy a perspektivy registrovaných sociálních podniků při jejich podnikání.“ Cílem bylo zjistit limity a rizika registrovaných sociálních podniků při výkonu jejich činnosti. VO2. S jakými problémy a perspektivami se setkávají registrované sociální podniky při výkonu jejich činnosti (při podnikání)?

Základní otevřené kódování Výzkumná tabulka č. 4 obsahuje 1 centrální koncept, 1 kategorii a 3 kódy. Výsledky empirické tabulky byly získány z výzkumných údajů řízených rozhovorů. Centrální koncept – Problémy a perspektivy, kategorie limity, kódy v tabulce č. 4

Tabulka 4 Limity během fungování registrovaného sociálního podniku

Registrované sociální podniky sice mají zdánlivě mnoho benefitů v porovnání s běžnými organizacemi, ale i tak čelí mnoha výzvám, jak to při podnikání bývá. Zeptali jsme se participantů na limity, které během své působnosti zaznamenali. P1 uvedl „těžší hledání personálu na vytvořená pracovní místa, kteří mají zdravotní znevýhodnění, poněvadž jsme do inzerátu tuto informaci nemohli napsat přímo, abychom nediskriminovali zdravé občany... i přesto, že musíme zaměstnávat minimálně 33 % znevýhodněných...“ rovněž to je i u P5. U P2 byly hlavními limity „nedostatek finančních prostředků, problém s prostory výrobny, chybějící vybavení (chladírenské auto, které se nám už několik let nedaří sehnat)“ u P3 to bylo „zatím, např. teď ještě není podepsaná dohoda s Úřadem práce, ale už by to mělo být teď nějak. Asi jen administrativní věci, byrokracie, ale jinak jsem se ani vlastně nesetkala, už jsem zvyklá, jak jsme byli chráněná dílna. I účetní se musí tomu trochu přizpůsobit...“ P4 vidí jako hlavní limit „asi hlavně papírování, zdlouhavý proces registrování podniku.“ Výzkumná tabulka č. 5 obsahuje 1 centrální koncept, 1 kategorii a 3 kódy. Výsledky empirické tabulky byly získány z výzkumných údajů řízených rozhovorů. Centrální koncept – Zaměstnávání lidí se ZP v registrovaných sociálních podnicích, kategorie perspektiva, kódy v tabulce č. 5.

Tabulka 5 Perspektiva registrovaných sociálních podniků

Pro P1 je to „věřím, že pomohou uplatnit se a využít lidí, kteří jsou do značné míry znevýhodněni při ucházení se o zaměstnání, ale i v jejich další práci.“ P2 vnímá perspektivu následovně „je to výborný nástroj na snížení nezaměstnanosti, na vytvoření pracovních míst pro znevýhodněné lidi vzhledem k jejich individuálním potřebám.“ P3 byla příjemně překvapena, jak uvádí „jsem mile překvapena, celkem se mi to líbí, ty dotace. Pracuji jako sociální pracovník i pro jiné organizace. Vidím, že i obce, města zakládají tyto sociální podniky a je tam příležitost, protože pracuji se zdravotně postiženými. I těžce zdravotně postižený má to uplatnění. Tím, že je tam ta dotace. Jinak ten občan neumí dosáhnout až takový výsledek sám. Ale je velmi smysluplné je zaměstnávat a být socializován. Určitě to stojí stát méně.“ P4 to vidí takto „umím si RSP představit jako běžnější formu podnikání. Dává prostor opravdu pomáhat.“ P5 to shrnul následovně „zaměstnání lidí s ZTP, ne jen pasivní přijímání např. invalidního důchodu, aby se cítili potřební pro sebe i rodinu. Zvýšit jejich sebevědomí v takové formě, jaká je vhodná pro ně.“ Výzkumná tabulka č. 6 obsahuje 1 centrální koncept, 1 kategorii a 4 kódy. Výsledky empirické tabulky byly získány z výzkumných údajů řízených rozhovorů. Centrální koncept – Problémy a perspektivy, kategorie návrhy, kódy v tabulce č. 6.

Tabulka 6 Návrhy pro praxi

Návrhy pro praxi jednotlivých participantů byly různorodé, asi jako při každém jiném podnikání, poněvadž každý podnikatel prožívá jiný příběh. P1 vidí hlavní doporučení výše zmíněný zákon o tom, abychom si nemuseli dávat pozor při přijímacích pohovorech, zda nediskriminujeme zdravé účastníky, poněvadž se snažíme prioritně pomoci znevýhodněným...“ P2 byla velmi spokojená a shrnula to následovně „no, protože jako RSP fungujeme rok, který nám přinesl to, co přinesl a přežili jsme jen díky tomu, že zaměstnáváme znevýhodněné a z UPSVARu máme na ně dohodu a dostáváme příspěvek, tak z toho hlediska mě momentálně nenapadá, co by mohlo být lepší. Jsem šťastná, že jsme udrželi zatím pracovní místa a nebyli nuceni propouštět.“ P3 se vyjádřila takto: „méně byrokracie, no jak, ale jako tak v pohodě. Ta byrokracie je velmi velká. I na to založení, ale na to pomáhá implementační agentura, já jsem měla velmi dobrou regionální (koordinátorku), která mi pomohla s tím založením.“ Podobně to zmínil i P3 „snížení byrokracie, zrychlení schvalovacího procesu, větší zapojení státu – spolupráce se zdravotními pojišťovnami – jiné benefity pro zdravotně znevýhodněné, pro firmy, které je zaměstnávají...“ Velmi podobně to shrnul i P5 „rychlejší podpora ze strany regionálních center, jednotliví pracovníci jsou vytížení, a tak před schvalování projektových záměrů je náročné.“

Axiální kódování

Pro zkoumanou oblast VO4 jsme z výzkumných údajů vytvořili paradigmatický model s názvem: „Limity a rizika podnikání formou RSP.“ Pro dané schéma jsme vycházeli ze získaných výzkumných dat participantů. Na vytvoření paradigmatického modelu jsme se zaměřili na kategorii fenoménu ve vztahu k následujícím aspektům. Pro první oblast limity během fungování RSP máme jednu kategorii a tři kódy, pro druhou oblast perspektiva RSP máme vytvořenou jednu kategorii a tři kódy, pro třetí oblast návrhy pro praxi od RSP máme vytvořenou jednu kategorii a čtyři kódy, čímž se vytváří náš fenomén VO4.

  • Kauzální podmínky: jsou příčinné podmínky, které ovlivňují náš jev, a to předmět podnikání, cílové skupiny zaměstnanců.
  • Kontext: prostřednictvím prvního paradigmatického modelu jsou předpisy, spolupráce s ÚP.
  • Intervenující podmínky: jsou aktuální právní předpisy SR, aktuálnost trhu.
  • Strategie jednání: vyrovnávací příspěvek na zaměstnance z UP.
  • Následky: zaměstnatelnost znevýhodněných občanů SR.

Selektivní kódování

Cílem VO bylo zjistit limity a rizika registrovaných sociálních podniků při výkonu jejich činnosti. V první oblasti limity v zaměstnávání osob se zdravotním postižením, spolupráci registrované sociální podniky navázaly s: s.r.o, n.o., firmy plnící povinný podíl občanů se zdravotním postižením. V druhé oblasti limity při zahájení registrovaného sociálního podniku byly ve spolupráci s institucemi, např. ÚP, výběr vhodného občana se ZP, proces schvalování, některé úkony nesly prvky byrokracie. V třetí participanti uváděli návrhy pro praxi, kde se důraz klade na nediskriminaci zdravých zaměstnanců i zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním. Vyjádřili názor, že v rámci pandemické situace mohli pracovat dál, poněvadž měli garantované finanční příspěvky.

DISKUSE

První výzkumná otázka byla zaměřena na důvody a zkušenosti při zřizování registrovaného sociálního podniku, kde jsme identifikovali důvody, zkušenosti a odbornou přípravu při zakládání registrovaného podniku. V rámci základního otevřeného kódování jsme definovali kódy, uvedené v tabulkách 1–3, vybíráme: jednatel společnosti, dlouholetá praxe v sociální sféře, přechod z chráněné dílny, zkušenosti v dané oblasti před registrováním, sociální služby + zdravotnictví. Vytvořili jsme kategorie zkušenosti před založením RSP, koncept: zkušenosti zakladatelů RSP. Z pohledu problémů a hlavních výzev se mezi našimi participanty nejčastěji objevovalo spojení přílišné byrokracie, nedostatečně pohotové reakce ze strany regionálních center a finanční výpomoc. Jeden z oslovených participantů dokonce vrátil statut registrovaného sociálního podniku (a do našeho výzkumu se tedy nezapojil), poněvadž investiční pomoc ze strany státu byla zdlouhavá a v dané době nejasná. S tímto souhlasí Gregorová a Švidroňová (2020) ve svém výzkumu, když tvrdí, že mnohé nástroje nejsou dotaženy, chybí investiční nástroje pro rozvoj sociálního podnikání, chybí lidské kapacity v oblasti sociálního podnikání – lidé, kteří by sociálnímu podnikání i rozuměli, i ho uměli podpořit, propagovat ho a rozvíjet, ale též lidé, kteří by uměli v sociálních podnicích pracovat. Z jejich pohledu v této oblasti chybí komplexní vzdělávání v oblasti sociálního podnikání a tuto sféru vnímají v jejích začátcích. Dopňují, že informovanost lidí v této oblasti je nedostatečná. Rovněž je nedostatečné i pochopení toho, co je vlastně sociální ekonomika, a to na straně podnikatelů, ale i subjektů veřejné správy – ministerstev, regionální a místní samosprávy. Jak uvádějí, lidé stále nevědí, co vlastně je sociální podnikání. S tímto faktem jsme se setkali i při přípravě našeho výzkumu a diskusích v našem okolí. Až na podnikatele zabývající se sociálním podnikáním, o této formě podnikání nikdo neměl hlubší znalosti.

V rámci selektivního kódování jsme vytvořili dvě oblasti třídění kódů. V rámci první oblasti zkušenosti zakladatelů s registrovanými sociálními podniky měli participanti již zkušenost s podnikáním, ale i přesto potřebovali další vzdělávání se v dané oblasti, kterou vyhodnocujeme ve třetí oblasti první výzkumné otázky.

V druhé oblasti důvody zakládat registrovaný podnik jsme si zadefinovali v kategorii motivace, kde participanti odpovídali jako: pomoc lidem se zdravotním postižením, pomoc při pracovním procesu, zvýšit sebevědomí, nebýt odkázán na jiného, naplnit prvky deinstitucionalizace, využít finanční zdroje od státu. Tyto důvody vyhodnocujeme jako pomoc k svépomoci občanovi se zdravotním znevýhodněním. Hovoříme o prvcích subsidiarity. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na problémy a perspektivy registrovaných sociálních podniků při jejich podnikání, kde jsme zjišťovali limity a rizika registrovaných sociálních podniků při výkonu jejich činnosti.

V rámci základního otevřeného kódování jsme definovali kódy, uvedené v tabulkách 11–13, vybíráme: náročné hledání vhodného personálu, byrokracie, zaměstnávání dalších znevýhodněných občanů... Vytvořili jsme kategorie: limity, perspektivy, návrhy pro praxi, koncept: Zaměstnávání lidí se ZP v registrovaných sociálních podnicích.

V rámci selektivního kódování jsme vytvořili tři oblasti podle kódů. V první oblasti limity v zaměstnávání osob se zdravotním postižením, spolupráci registrované sociální podniky navázaly s: s.r.o, n.o., firmy plnící povinný podíl občanů se zdravotním postižením. V druhé oblasti limity při zahájení registrovaného sociálního podniku byly ve spolupráci s institucemi, např. ÚP, výběr vhodného občana se ZP, proces schvalování, některé úkony nesly prvky byrokracie. Ve třetí oblasti participanti uváděli návrhy pro praxi, kde se důraz klade na nediskriminaci zdravých zaměstnanců i zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním. Vyjádřili názor, že v rámci pandemické situace mohli pracovat dál, poněvadž měli garantované finanční příspěvky.

ZÁVĚR

V našem osobním životě se nejen s podnikateli na téma sociálního podnikání bavíme pravidelně, ale i s lidmi, kteří aktuálně nepodnikají. Je pro nás překvapivé, že většina o této formě sociálního podnikání neví vůbec, nebo ví jen velmi málo. Námi realizovaný výzkum splnil námi stanovený cíl. Proto pro propagaci tohoto silného nástroje pro zaměstnávání lidí se zdravotním znevýhodněním doporučujeme realizovat výzkumy zaměřené na aktivní nástroje politiky zaměstnanosti.

Autorka: Mgr. Jana Kamanová

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

  1. ALIANCE PRO SOCIÁLNÍ EKONOMIKU NA SLOVENSKU, 2020. Problémy sociálního podnikání [online], Bratislava, 2020. [cit. 2021-01-11]. Dostupné z: http://www.ases-slovensko.sk/2020/07/05/problemy-socialneho-podnikania-v-sr/
  2. DEFOURNY, Jacques, NYSSENS, Marthe, 2006. Social Enterprise: At the crossroads of market, public policies and civil society. New York: Routledge. ISBN 978–0415–37879–6.
  3. Kolektiv autorů, 2020. Sociální podnikání na Slovensku. Sociální ekonomika [online], Bratislava: Implementační agentura Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR, 13.10.2020 [cit. 2021-01-27]. Dostupné z: https://socialnaekonomika.sk/socialne-podnikanie-na-slovensku/
  4. HENDL, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-80-262-0982-9.
  5. CHMELÁROVÁ, Michelle, 2020. Registrace sociálního podniku – výhody a postup. [online], Považská Bystrica, 2020. [cit. 2021-02-12]. Dostupné z: https://www.podnikajte.sk/registracne-povinnosti/registracia-socialneho-podniku

Zákony Zákon NR SR č. 513/1991 Sb.: Obchodní zákoník Zákon NR SR č. 455/1991 Z.z. o živnostenském podnikání Zákon NR SR č. 5/2004 Z.z. o službách zaměstnanosti v znění pozdějších předpisů Zákon NR SR č. 112/2018 Z.z. o sociální ekonomice a sociálních podnicích

1 Nouzový stav na Slovensku byl přijat usnesením vlády a začal platit od 1. 10. 2020 na území Slovenské republiky. Od 1. ledna 2021 nadále platí přísný zákaz vycházení, možnost výjimek je zúžena a přibyla nová omezení. Nouzový stav se od 8. února na Slovensku opět prodloužil o dalších 40 dní, začal platit COVID automat (Ministerstvo vnitra SR, 2020, 2021).