Úvod
Reminiscenční terapii vytvořil v roce 1963 psychiatr Robert Butler, aby pomohla léčit ztrátu paměti a ztrátu kognitivních schopností u lidí s demencí. Pojem „reminiscenční náraz“ psychologové používají k popisu časového rozpětí, které si lidé ve středním a vyšším věku nejsnáze vybaví. Obvykle mezi dospívajícím věkem a ranou dospělostí. 1 Reminiscenční terapie využívá všechny smysly, aby pomohla lidem s demencí zapamatovat si události, lidi a místa z jejich minulosti. 2 Je vhodné ji používat také u lidí s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, jakož i u jiných onemocnění způsobených onemocněním mozku. Funguje, protože využívá vzpomínky, které si během mnoha let připomínali a opakovaně se k nim vraceli. Se správnými spouštěči je možné tyto vzpomínky obnovit a znovu se k nim vrátit. Vůně oblíbeného receptu nebo zvuk oblíbené písně mohou obnovit vzpomínky z minulosti. Reminiscenční terapie je neformální přístup, který povzbuzuje klienty, aby mluvili o minulých událostech, které si připomenou pomocí různých pomůcek, jako jsou staré obrázky a hudba. Mohou tak sdílet osobní příběhy, které vyvolávají pozitivní vzpomínky a emoce. Prostřednictvím reminiscence se jedinec může cítit ujištěn, což následně zlepšuje jeho sebeúctu, duševní pohodu a sociální interakce. 3
Techniky používané v reminiscenční terapii
Vizuální: Vizuály jsou účinným způsobem, jak se vrátit k minulým zkušenostem a zahájit konverzaci. Může to zahrnovat prohlížení alb, sledování rodinných filmů a prohlížení výstřižků z novin. Sluchové: Týká se to hudby – dalšího skvělého prostředku k vyvolání šťastných vzpomínek a budování spojení. Může to znamenat poslouchání nebo zpívání písní z mládí dané osoby nebo její oblíbené kapely. Chuť: Chuť může aktivovat sociální pracovník, instruktor sociální rehabilitace. Může to znamenat, že někomu uvaříte oblíbené jídlo z dětství nebo recept příbuzného a poté se jich zeptáte, jaké vzpomínky se vám vybaví. Čich: Jedná se o používání vůní, které mohou okamžitě vyvolat vzpomínky a podpořit pocit pohody. Například, když osoba ovoní parfém nebo vonné svíčky, může ji inspirovat, aby hovořila o anekdotě. Hmat: Dotýkání se předmětů, cítění textur, malování nebo keramika, poté hovořit o vzpomínkách spojených s objektem.
Začlenění vzpomínek do každodenního života
- Ptejte se otevřené otázky: Tyto otázky vyžadují více než odpověď „ano“ nebo „ne“. Následné otázky mohou pomoci udržet vzpomínky a příběhy v proudu.
- Nechte prostor emocím: Vzpomínky mohou být někdy bolestivé, ale to neznamená, že jsou „špatné“. Pokud příjemce začne plakat, poslouchejte, sympatizujte a řekněte mu, že je v pořádku cítit se smutný.
- Použijte předměty jako výzvy: Zeptejte se příjemce na jeho fotografie a suvenýry.
- Zapojte smysly: Ovoňování a ochutnávání známých jídel, tanec a poslouchání hudby jsou příklady věcí, které dokážou vykouzlit vzpomínky.
Reminiscenční terapie zapojuje příjemce i sociálního pracovníka, zahrnuje všechny smysly a využívá verbální i neverbální komunikaci. Může to být praktická zkušenost pro všechny zúčastněné a často je důležité používat rekvizity. Je třeba si být vědom časových rámců a používat materiály ze vzpomínek. Například, pokud se člověk narodil v roce 1950, je třeba najít materiál z 60. až 70. let 20. století, abyste dosáhli maximálního účinku. Pokuste se zjistit a využít předchozí koníčky nebo zájmy příjemce.
Výhody reminiscenční terapie4 5
- Zlepšuje náladu a některé kognitivní schopnosti.
- Zlepšuje pohodu a chování u příjemců s demencí.
- Vytváří intimní chvíle mezi sociálním pracovníkem a příjemcem.
- Pomáhá zmírnit depresi a může mít uklidňující účinek.
- Poskytuje obnovený pocit identity.
- Pomáhá zmírnit stres sociálním pracovníkům a instruktorům sociální rehabilitace.
- Vytváří pocit vlastní hodnoty, sebedůvěry, účelu a identity.
- Snižuje izolaci a podporuje socializaci.
Kromě toho v porovnání s konvenční medikamentózní léčbou nemá reminiscenční terapie žádné závažné vedlejší účinky. 6 Někteří lidé při problémech s pamětí tento problém popírají nebo jednoduše nevědí o svém deficitu. Mohou se rozčílit, pokud jsou požádáni, aby si něco zapamatovali, a nejsou schopni to udělat. Místo toho je povzbuďte, aby si vzpomněli na něco smysluplného z jejich minulosti. Na Alzheimerovu chorobu neexistuje žádný lék a reminiscenční terapie není lékem, je to nefarmakologická terapie. Vzpomínková terapie pomáhá lidem tím, že zlepšuje jejich schopnost dlouhodobé paměti. Lidé s demencí se často cítí frustrovaní z omezení, která jim přináší používání pouze krátkodobé paměti. Ale tím, že se zaměříme na věci, které si pamatují, může reminiscenční terapie pomoci lidem s Alzheimerovou chorobou pocítit, že ovládají svou paměť a kognitivní schopnosti.
Při používání této terapie podporujeme u příjemce vzpomínání na všechny jeho důležité životní události: rodinný život, manželství, výchovu dětí, vykonávanou práci, zájmy, záliby, kontakty s přáteli. Do tohoto procesu vzpomínání mohou příjemci zapojit současně více smyslů.
Vzpomínání je vlastně souhrn sdílení zkušeností, myšlenek a pocitů a vzpomínání na důležité životní události, které připomínají příjemcům, čím a kým byli v minulosti, a pomáhají jim identifikovat sebe sama v přítomnosti. Co znamená, když příjemce s demencí říká: „chci jít domů“. Když se příjemce s demencí „ptá domů“, často to poukazuje na absenci pocitu domova, ne na samotný domov. Domov je pro ně taková vzpomínka na místo a čas, které poskytovaly bezpečí a pohodlí, kde se cítili šťastnější a klidnější. Toto místo nemusí existovat fyzicky, ale může být i imaginární.
Cíle reminiscenční terapie
- Mobilizování a stimulování příjemců sociální služby (PSS) ke spolupráci.
- Zlepšení stavu PSS.
- Podpořit důstojnost PSS.
- Zlepšit komunikaci s PSS.
- Zaměstnávat myšlení a paměť.
- Navrácení minulých smyslových vjemů a emocí.
- Aktivizace duševní činnosti PSS.
- Cílené vybírání hluboce emocionálních vzpomínek.
- Proces rehabilitace.
- Eliminace deficitů dlouhodobé paměti.
Účelem terapie je také kvalitnější trávení volného času příjemců sociálních služeb, zachování jejich identity a sebevědomí, posílení a udržení kognitivních funkcí a paměti, snížení jejich osamělosti prostřednictvím sdílení jejich vzpomínek při skupinových aktivitách. V důsledku zvýšení kvality života příjemce sociální služby může déle samostatně vykonávat sebeobslužné činnosti. Metodický postup představuje samotnou reminiscenci a techniku, s nimiž je možné při vzpomínání pracovat. Při aktivizaci PSS má sociální pracovník nebo instruktor sociální rehabilitace k dispozici 13 individuálních pracovních postupů reminiscenční terapie, které aplikuje v individuálním plánu příjemce sociální služby a také uvádí v týdenním a měsíčním plánu aktivit.
Jako příklad uvádíme jeden z pracovních postupů – Kniha života – je dokument obsahující životní příběh člověka. Finální podobou může být skutečná svázaná kniha, ale také papírový sešit s nalepenými portréty a popsanými poznámkami. Tvorba vzpomínkové knihy života podporuje klientovu identitu, může prostřednictvím knihy vzpomínat na to, co v životě dokázal a co všechno prožil, stejně tak při opakovaném prohlížení. Kniha života může být pouze pro soukromé účely každého klienta, nebo může být na veřejně dostupném místě, například na výstavě (Janečková, Vacková, 2010, s. 120–122). 7
Závěr
Reminiscenční – nefarmakologická terapie je významnou součástí komplexní péče o seniory. Péče o seniora je náročná práce, vyžadující individuální přístup a kombinaci několika metod. V zařízeních pro seniory jsme získali významně lepší výsledky při využívání této nefarmakologické léčby. Sociální pracovnice využívají standardní postupy a spolupracují při aktivizačních metodách a individuální práci se seniorem s ostatními členy týmu, a tak zlepšují kvalitu jejich života.
Autorka: PhDr. Lívia Katona PhD. Autorka je ředitelka ZPS Hrnčiarovce nad Parnou, Šelpice a Horné Orešany
1 Reminiscence Therapy and Activities for Seniors. A Place for Mom. Retrieved from https://www.aplaceformom.com/resources/reminiscence-therapy-2 2 Geller, H. (October 27, 2017). Benefits of Reminiscence Therapy. Retrieved from https://eldercarealliance.org/blog/benefits-reminiscence-therapy/ 3 Ita Daryanti Saragih, Santo Imanuel Tonapa, Yao, C.-T., Ice Septriani Saragih, & Lee, B.-O. (2022). Effects of reminiscence therapy in people with dementia: A systematic review and meta‐analysis. Journal of Psychiatric and Mental Health Nursing, 29(6), 883–903.https://doi.org/10.1111/jpm.12830 4 Cotelli, M., Manenti, R., Zanetti, O. (2012) Reminiscence therapy in dementia: A review. Maturitas 72, 303-205. Retrieved from https://www.academia.edu/68052874/Reminiscence_therapy_in_dementia_A_review 5 Woods, B., O'Philbin, L., Farrell, E.M., Spector, A.E., Orrell, M. (March 1, 2018) Dementia and Cognitive Improvement group. Reminiscence Therapy for Dementia. Cochrane Database System, Cochrane Library. doi:10.1002/14651858.CD001120.pub3 Retrieved from https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6494367/ 6 Li, Mo MD, Lyu, J. MD, Zhang, Y. MD, Gao M. MD, Li W, MD, Ma X., MD. (December 22, 2017). The clinical efficacy of reminiscence therapy in patients with mild to moderate Alzheimer Disease. Medicine 96(51): e9381 doi:10.1097/MD.0000000000009381. Retrieved from https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5758240/ 7 Janečková,H. a Vacková,M. (2010). Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory. Praha: Portál.