Úvod

Socializace každého člověka probíhá ve společnosti, v rodině, v kontaktu a styku s jinými lidmi. Společnost svou strukturou vytváří různé útvary oficiálního i neoficiálního rázu, které tvoří lidé a v rámci nich se formují vnější a vnitřní činitele, které ovlivňují výchovu a socializaci člověka.

Sociální patologie je odvětví sociologie, které se zabývá zkoumáním abnormálních a "nezdravých" podmínek a jejich vliv na průběh sociálních procesů. Je to souhrnný pojem pro označení nemocných, nemorálních, obecně nežádoucích společenských jevů. kriminalita, drogové závislosti, prostituce, ... a proto je velmi důležité, aby se o nich mluvilo a zároveň se hledaly účinné nástroje, jak tyto negativní jevy eliminovat.

Jednou z příčin patologických jevů u Romů je předčasná sexuální aktivita, porody mladých dívek a žen do 18 let, neschopnost mnoha rodin starat se o své děti, neúplné rodiny nebo naopak mnohočetné rodiny žijící v nevyhovujících podmínkách. V takovém prostředí roste kriminalita, prostituce a drogové dealerství… Nízká pracovní mobilita, nedostatečné vzdělání, nezájem prosadit se na trhu práce… nakonec vede jednotlivce i celé skupiny do situace, že ztrácejí schopnost a motivaci hledat si práci. Uvedené negativní okolnosti potlačují až zabraňují vnitřní motivaci ke změně vlastního života. (1)

Podle Ondřejkoviče má význam sociálního prostředí tři sféry vlivu na člověka:

  • „výchovné prostředí – rodina, škola, mimoškolní zařízení,
  • systém hodnot a mezilidských vztahů – skupiny, instituce, společenské třídy, tedy ty, které nepatří do výchovného prostředí, ale ovlivňují socializaci a výchovu,
  • oblast společenské patologie - neboli defekty vyvolané vlivem morálně narušené rodiny, sociálních skupin a jiných ohnisek s nízkou morálkou, které narušují proces socializace a výchovy.“ (2)

V současnosti se objevuje stále více mravnostní trestná činnost. Jde především o znásilnění, pohlavní zneužití au dívek je to zejména prostituce, kde motivem jednání je především majetkový zisk. Podstatou prostituce je dosažení co největšího zisku, na kterém kromě samotné prostituující osoby profitují i ​​další osoby – pasáci. Prostituce je často doprovázena majetkovou, násilnou i mravnostní trestnou činností. V souvislosti s prostitucí narůstala i trestná činnost jako sekundární následek prostituce, zejména „obchod s bílým masem“. Nelegální obchodování se ženami a dětmi, které skončí na sekundárním trhu jako otroci nucené prostituce, je novým fenoménem 21. století.

Mládež se v mnoha případech stává obětí trestné činnosti, kterou na ní páchají dospělí pachatelé. Ve značné míře se vyskytují případy pohlavních zneužití, znásilnění, obchodování s mladými dívkami, kdy jsou tyto pod rouškou pořízení lukrativního zaměstnání vyváženy do ciziny, kde jsou omezovány na svobodě a nuceny k výkonu prostituce. (3)

Podle článku zveřejněného v Romano nevo lil (2. 7. 2009) „Slovenské Romky patří na českém trhu s bílým masem mezi nejžádanější a nejvyhledávanější. německo-rakousko-českého pohraničí vyhnala bída. Slovenky, jako romské prostitutky v České republice, s oblibou vyhledávají zejména rakouští a němečtí zákazníci, kteří tvoří asi devadesát procent jejich klientely. intimní části těla. U pouličních pracovnic čas od času zastaví drahá limuzína, vystoupí z ní pasáci a inkasují denní „tržbu“. … Pasáci jim totiž někdy nechávají jen minimum. Některé proto utíkají domů a volí raději bídu na Slovensku než život slovenských otrokářů v České republice.

O prostitutky však není nouze. Na Slovensku obchody s bílým masem doslova vzkvétají v těch nejšpinavějších formách. Pár případů, které vyplouvají na povrch, jsou jen špička ledovce. Podle odhadů české policie prostituují stovky dívek z chudých romských rodin, zejména z okolí Svidníka, Bardejova a Giraltoviec. Sedmnáctiletá negramotná dívka šlape střeku v Česku pod dohledem svého dobrého strýčka. Jana C. z Borova u Medzilaborce neumí číst ani psát, hořko-těžko se podepíše. Říká, že „matka ji nutila od útlého věku k sexuálnímu styku se švagrem“. Samozřejmě za peníze. Později s jiným – hluchoněmým příbuzným. Když odmítla, bila ji železnou tyčí. Pak přišla exkluzivní nabídka od českého "strejdu" Evžena, který slíbil, že dívka zaměstná ve Vimperku jako prostitutku. Matka ani na okamžik nezaváhala. Dceru prodala do otroctví za 500 eur.“

Podobných případů obchodování zejména s romskými děvčaty z osad je více. Pokud se však místní pasáci navzájem neobviňují, policie v České ani Slovenské republice o jejich obchodech nemá ani ponětí. A mnohdy o nich ani nechce vědět.“

Jaká je vlastně romská rodina?

Problematiku obchodování s romskými dětmi na Slovensku jako první veřejně odhalili reportéři německé televizní stanice SAT 1. V jejich příspěvku totiž nebyl problém koupit děti prostituci přímo od rodičů nebo kamarádů. Slovenskou veřejnost o tom informovala televize JOJ ve svých večerních zprávách (1. 2. 2006), přičemž odvysílala příspěvek německé televize. Za 13letou Mariku z Lučence žádali její rodiče 300 tisíc. Další, osmiletá holčička, zase nabízeli na sex jeho kamarádi za zhruba 80 tisíc korun.

Ze záběrů bylo zřejmé, že takové obchodování v oblasti Lučence prováděly romské rodiny. Podle Evy Demeové z tamního Centra sociální pomoci mladým (CESPOM) je takové chování rodin důsledkem jejich špatné ekonomické situace. Ke zneužívání dochází takovým způsobem, že je obtížně prokazatelné a my můžeme jen mlčky přihlížet, jak násilník pokračuje ve svých zvrácených choutkách, dítě s ním spolupracuje a mlčí z různých příčin až do dospělosti. Zároveň upozornila, že takové chování není typické pro romské rodiny, protože podobné případy se praktikují po celém světě. Obchod s „bílým masem“ a dětská prostituce patří podle Evy Demeové mezi nejvíce vynášející obchody.

Jako redakci Romano nevo lil informovala Jana Půbišová z komunikačního odboru Ministerstva vnitra SR, „na případě od začátku pracuje specializované oddělení Úřadu boje proti organizované kriminalitě na odhalování trestných činů obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování.V řadě případů se vede trestní stíhání pro podezření obchodování s dětmi. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nemůžeme poskytnout bližší informace,“ informovala. Jak dále dodala, \"německí reportéři kontaktovali slovenskou policii, avšak materiály potřebné pro trestní stíhání jim neposkytli. Tyto jsme dostali až prostřednictvím německé policie v říjnu loňského roku. Policie od té doby na případě intenzivně pracuje. Podezřelé osoby jsme zjistili bez pomoci německých novinářů, kteří se slovenskou policií nespolupracovali.

Případy prodeje dětí z romských rodin na sex na Slovensku a v České republice mohou vzbudit v očích majoritní veřejnosti představu, že takové chování je přirozeným jevem pro tuto komunitu. Jaká je realita? Jaká je ve skutečnosti romská rodina? Některé romské rodiny skutečně prodávají dívky k prostituci... „Neděje se to však v tradičních romských rodinách, ve kterých ctí tradice, kde věrnost a poctivost je na prvním místě v žebříčku hodnot, které Romové uznávají,“ informuje nás Anina Botošová z Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny. Je to neduh, který přinesla nová doba a zejména nepříznivá společensko-ekonomická situace v jednotlivých rodinách. Žena v uzavřené komunitě v osadě je také hybnou silou v rodině. I když navenek je hlavou rodiny muž, žena je doslova tím krkem, který drží hlavu rodiny nad zemí. Ona rozhoduje o financích, o výběru manžela pro svou dceru nebo manželky pro syna, o vzdělávání svých dětí. V romské rodině je žena velmi vážená. Pokud však nemůže mít děti, je neplodná, je v této societě na posledním místě v žebříčku společenského hodnocení. I ona sama se hodnotí jako méněcenná.

Mezi zranitelné a marginalizované skupiny obyvatelstva SR patří část romských žen žijících zejména v uzavřených komunitách, ve kterých převládají jiné zvykové normy než v majoritní societě. "Ve vztahu k této skupině obyvatel můžeme jednoznačně říkat, že je to skupina obyvatel, která je dlouhodobě sociálně vyloučena ze společnosti. Genderová rovnost v některých v romských rodinách je v protikladu s kulturními a etnickými zvyky a stereotypy. Postavení romské ženy v romské rodině, vzhledem k jejich tradici a vícenásobné diskriminace.“(Romanono nevo lil, 19 .5. 2006)

Podle vyjádření Americké ambasády z letošního roku \"Vláda Slovenské republiky neplní v plném rozsahu minimální normy na odstranění obchodování s lidmi. Vyvíjí však v tomto směru značné úsilí.V sledovaném období vláda zintenzívnila snahy o identifikaci obětí mezi cizinci, poskytla pomoc většímu počtu obětí a zřídila středisko na konsolidaci údajů o obchodování. potlačování obchodování s lidmi bylo i nadále trestání odsouzených obchodníků s lidmi, jelikož v roce 2009 byl téměř všem pachatelům odsouzeným na základě právních předpisů o boji proti obchodování s lidmi uložen podmíněný trest odnětí svobody. odnětí svobody v délce od 4 do 25 let. Tyto tresty jsou dostatečně přísné a jsou úměrné trestním sazbám předepsaným za jiné závažné trestné činy, jako je např. znásilnění. stíhání proti třem osobám podezřelým z obchodování s lidmi, což představovalo stejný počet jako v roce 2008. Podle informací vlády bylo ve sledovaném období za trestný čin obchodování s lidmi odsouzeno 10 osob, což představovalo stejný počet jako v roce 2008. Slovenská vláda neuvádí, zda některé z těchto osob byly odsouzeny. z 10 odsouzených obchodníků s lidmi byl uložen trest odnětí svobody s odkladem výkonu trestu, což znamená, že trest nevykonávali ve vězení ... Vláda nevyvinula žádné výraznější úsilí na snížení poptávky po komerčních sexuálních aktech V letošním roce Ministerstvo zahraničních věcí USA předkládá naší vládě i stručný akční plán jako klíčů lidmi. Cílem akčního plánu i souvisejících doporučení je poskytnout jednotlivým zemím pokyny pro dodržení minimálních norem uvedených v zákoně na ochranu obětí obchodování s lidmi.“(4)

Mezi zranitelné a marginalizované skupiny obyvatelstva SR patří část romských žen žijících zejména v uzavřených komunitách, ve kterých převládají jiné zvykové normy než v majoritní societě. Ve vztahu k této skupině obyvatel můžeme jednoznačně říkat, že je to skupina obyvatel, která je dlouhodobě sociálně vyloučena ze společnosti. Rodová rovnost v některých v romských rodinách je v protikladu kulturními a etnickými zvyky a stereotypy. Postavení romské ženy v romské rodině, vzhledem k jejich tradicím, často vede ke kumulaci důvodů sociální inkluze a vícenásobné diskriminace, z čehož plyne i prodej romských dívek a žen za účelem zisku.

Autor: František Hanobik Použitá literarúra:

  1. CANGÁR, J. 2003. Lidé s rodiny Romů. Nové Zámky. Crocus, 2003. 239 v. ISBN 80–88992–42–7.
  2. LEHOCZKÁ, L. 2006. Kulturní identita Romů. Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře, 113 s. ISBN 80–8050–945–X.
  3. ONDREJKOVIČ, P.: Základy sociologie výchovy a mládeže. Přednáška. Nitra: UKF, FSVaZ. 22.05.2004.
  4. PORTIK, M.: 2003. Determinanty edukace romských žáků. Prešov: FF PU Prešov. s. 20–27. 177 v. ISBN 80–8068–155–4.
  5. SCHAVEL, M.-ČEŠECKÝ, F.-OLÁH, M.-2007. Sociální prevence. 2. vyd. Prešov: Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty, Bratislava, Ústav sociálních věd a zdravotnictví P.P. Gojdiče, Prešov, 2007. 141 s. ISBN 978-80-89271-22-1
  6. TANCOŠ, J. et al. 2002. Zatracení a zapomenutí. Iris P.O.BOX Bratislava, 2002. 204 s. ISBN 80–89018–26–2.
  7. VAŠEČKA, M. 2002. Souhrnná zpráva o Romech na Slovensku. Institut pro veřejné otázky Bratislava 2002. 911 s. ISBN 80–88935–41–5.
  8. http://www.rnl.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=16379
  9. http://jozef.kmeto.blogy.atlas.sk/zeny/64613/
  10. http://www.rnl.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=4466
  11. http://slovakia.usembassy.gov/2010-trafficking-in-persons-report---slovensk-republika.html

(1) PORTIK, M.: Determinanty edukace romských žáků. Prešov: FF PU Prešov. s. 20–27. (2) ONDREJKOVIČ, P.: Základy sociologie výchovy a mládeže. Bratislava: 2004 56. (3) SCHAVEL, M.-ČEŠECKÝ, F.-OLÁH, M.: Sociální prevence. Bratislava, VSZaSP, Bratislava: 2007 67. (4) http://slovakia.usembassy.gov/2010- trafficking-in-persons-report---česky-republika.html

Příspěvek zazněl na V. ročníku vědecké konference s mezinárodní účastí pod názvem 'Sociálně-patologické jevy a marginalizované skupiny', kterou zorganizovali Ústav Královny Klid z Medžugorje Bardejov, Institut mezioborových studii Brno, Filozofická fakulta UPJS Kosice a kono. Bardějovy.