Úvod

Na Slovensku žije početná romská národnostní menšina. Je charakteristická svojí etnicitou, způsobem prožívání, mentalitou, vlastní kulturou, jakož i částečnou historií i znakovými odlišnostmi. Z Indie, v jedenáctém století našeho letopočtu, začali postupně osidlovat celou Evropu. V minulosti Romové byli charakterističtí kočováním, prováděním řemesel, a praktikováním vlastního umění. Přes kočování vykonávali svá řemesla a umění, která byla obohacující pro žijící obyvatele, ke kterým jako kočovníci přišli na určitou dobu. Potom se přesouvali na další místa, kde nabízeli svá umělecká vystoupení i řemeslné služby.

Romové se později začali násilím udomácňovat během 1. Československé republiky. Některé romské rodiny měly jasný pokyn nastěhovat se na okraji obcí. Byla jim nadiktována určitá izolace od ostatních obyvatel. To byl jeden z faktorů, který později způsobil to, že docházelo k segregaci – většímu oddělování Romů a členů majority. To způsobilo větší sociální exkluzi, která vytvořila dva odlišné světy mezi minoritou a majoritou. Pozdější zákon č. 74/1958 Sb. o trvalém usídlení kočujících osob zakázal kočovný způsob života v Československu. Tímto se zakázalo Romům kočovat. Nanucená izolovanost i zákaz seberealizace vytvořily nemalé sociální problémy, se kterými dnes Romové musí zápasit. Během existence samostatného Slovenska selhávaly projekty určené na pomoc Romům. Také se zdá, že sociální práce s touto cílovou skupinou je jakousi zbytečnou námahou. Na pomoc těmto lidem přichází specifický druh sociální práce, kterým je pastorační činnost Řeckokatolické církve sui juris na Slovensku. Ta vykonává svou činnost dlouhodobě, proto zaznamená úspěchy v dané oblasti.

Sociální práce s romskou minoritou

Romská minorita ve společnosti představuje ohroženou skupinu. Zápasí s chudobou,1 která představuje nejčastější, patrný a nejvíce se vyskytující jev v této společnosti. "Chudoba Romů na Slovensku vykazuje několik specifik a velmi často je vázána na množství stereotypů, které o této skupině panují. Tyto stereotypy jsou v reálném životě pro mnohé Romy limitující a v konečném důsledku diskriminující." (Mušinka, Pollák, 2018, s. 22)

Příznačná je vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanostní úroveň a segregace od majoritní společnosti. Tyto faktory vyskytující se ve zmiňované marginalizované skupiny negativně ovlivňují kvalitu jejího života i celé společnosti. Romskou identitu není jednoduché odhalit, bezpochyby proto, že je dynamická, nestálá a projevuje se v interakci v narušených vztazích mezi Romy a Neromy. Těžké je také určit komplexní a relativně uniformní etnickou jednotku, ze které by se dal odvodit její původ. Přesto lze oprávněně mluvit o souboru prvků, které v jistém smyslu představují charakteristický způsob jejich existence, možná neuspořádaný, bez definovaných obrysů, který je třeba spíše chápat jako mentalitu než základní životní postoj. (srov. Papežská rada pro pastoraci migrantů a cestujících. Směrnice pro pastoraci Romů, čl. 12)

Sociální práce vycházející z křesťanství určená Romům

Sociální práce s romskou minoritou je mimořádně náročná. Aby byla úspěšná, vyžaduje dlouhodobou, soustavně nepřetržitou činnost. Podle Nováka (2013) lze sociální práci obecně charakterizovat jako vědecký obor zaměřený na profesionální sociální péči o člověka a jeho sociální prostředí, ve kterém realizuje své bytí. Je to iv případě romské minority, která žije svůj život ve svém prostředí. Cílem této činnosti je postupný proces sociální inkluze Romů do společnosti. „K posílení procesu sociálního začlenění Romů žijících v romských komunitách, která povede k aktivní spoluúčasti na životě společnosti, je zapotřebí určité množství Romů, u kterých dojde:

  • k prvotní sociální změně (obrácení, prvotní změna přemýšlení a uvědomění si problému),
  • k rozšiřující se sociální změně (touha aktivně využívat volný čas, změna v rodině a změna motivů ke službě, schopnost překonávat problémy),
  • k prohlubující se sociální změně (vzdělání jako hodnota, samostatnost, práce na sobě, získání organizačních dovedností). Tito Romové budou mít vliv svým příkladem na sociální změnu ve vlastních komunitách a tak dojde ik obnově často narušených vztahů mezi Slováky a Romy. (srov. Neupauer, In: Z osady do království)

Principy zaměřené na sociální péči lidí, jejich sociálního prostředí a pozdější inkluze do společnosti, vychází z křesťanského učení. Skutky apoštolů svědčí o vlivu křesťanství na společnost, a v tom můžeme vidět první začátky propojení sociálního učení církve mezi vědním oborem sociální práce. (Novák, 2013). Platí to i pro Romy, aby se vyhnuli závislostem, obchodování s lidmi, nucenou prostitucí souvisejících s chudobou, jejíž příčiny můžeme hledat předčasně ukončené školní docházce, pokud nedisponují požadovanou intelektuální výbavou, nebo nevhodnými mezigerečnými zvyky, které se opakují.

Kristovy postoje a skutky k potřebným a slabým

Zakladatel církve Ježíš Kristus kladl důraz na chudé, nouzné a nemocné. Apeloval na pomoc těm lidem, kteří byli vyloučeni ze společnosti, resp. kterých se společnost stranila. Sám byl proti otroctví, které v té době bylo běžné. Je tam paralela se součástí, kdy stále máme problém s otroctvím u nás iv zahraničí, kde končí lidé z vyloučených komunit, kteří se nevěří bránit. Kristus mimořádně vnímal sociální či statusové rozdíly mezi lidmi. Odmítal však mezilidskou izolaci na základě rozdílů. Byl v sociálním kontaktu s těmi lidmi, kterými větší část tehdejší společnosti opovrhovala. Samotné Kristovo chování bylo nejen něčím nové, ale i průlomové v tom, že důraz kladl na člověka jako žijící bytost, která má stejnou důstojnost společně s ostatními. Tuto Ježíšovu misi je třeba chápat i v sociálním rozměru. Zejména v evangeliu podle Lukáše je vidět Ježíšův velký zájem o chudé, slabé, nemocné, ubolené a hříšné, kterým nabízí duchovní i tělesné uzdravení i osvobození. Důležitou součástí Ježíšovy mise je služba těmto lidem, jejichž společnost z jakýchkoli důvodů odstrčila na okraj. To však neznamená, že pro Ježíše byli důležití pouze tito lidé. Do jeho misijního záběru zapadali i bohatí, ba i zákoníci a farizeové. (srov. Bučko, 2011) Sám Ježíš pobízel druhé ke službě slabým: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!" (Mt 19, 21)

V příkladu Ježíše Krista, jakož i skutky jeho následovníků se ustanovily počátky organizované sociální práce,2 která se orientuje na slabé. \"Z těchto charitativních zkušeností církve postupně vyrostla i moderní sociální práce, kterou uskutečňuje zejména stát nebo místní samospráva, také však nestátní organizace.\" (Bučko, 2011. s. 206)

Na toto promptně navazuje i Katolická církev na Slovensku. Ve své činnosti vymezila prostor na pomoc marginalizovaným romským skupinám. Na tento náročný úkol vyčleňuje odborníky i členy z rady duchovenstva a řeholí. Také do této služby zve laické věřící, kteří toto pozvání mohou vnímat jako životní poslání.

Je třeba ze strany duchovních se přiblížit k Romům. \"Druhý vatikánský koncil kromě toho vyzval biskupy, \"ať se věnuje zvláštní pozornost věřícím, kteří pro životní okolnosti jsou jen málo účastní řádné společné pastorační péče farářů, nebo se jim jí vůbec nedostává \" (Papežská rada pro pastoraci migrantů a cestujících. Směrnice pro pastoraci Romů, čl. 1). Katolická církev na Slovensku reagovala na tento požadavek druhého vatikánského koncilu. Intenzivněji se začala zajímat po pádu komunistického režimu a v roce 1993 založila Konference biskupů Slovenska Komisi pro pastoraci Romů. Od té doby začalo pořádání pravidelných poutí v Gaboltově ve spolupráci se salesiány a samotnými romskými věřícími. (srov. Kováč, Jurík, 2002, In: úhrnná zpráva o Romech na Slovensku)

Duchovenství, laici a další členové z řeholních společenství či z diecézí je církví vyčleněno pro tuto náročnou práci. Výjimku nepředstavuje ani řeckokatolická církev sui juris na Slovensku. I ta zavedla a zavádí speciální pastoraci, která se věnuje této stále zmiňované marginalizované skupině. Pastorace již dosahuje znatelných výsledků.

Speciální pastorace pro Romy

Zkušenosti pastorační činnosti často poukazují na to, že případná účast romské marginalizované skupiny na veřejných bohoslužbách způsobuje nevoli ze strany majoritní společnosti. Romové jsou na bohoslužbách často nepřijatí. Majorita je schopna přestat účastnit se bohoslužeb kvůli účasti Romů. V praxi tento jev nebyl a není ojedinělý. Je třeba poukázat i na různost mentalit obou skupin. Také jednotlivé úkony, modlitební gesta a postoje jsou častým ukazatelem tohoto náboženského prožívání, které je často rozdílné u obou skupin. Duchovní církví to řešily tím, že nedělní bohoslužby pro Romy vymezily zvlášť zejména během pracovních dnů v týdnu. Z těchto zkušeností církev vytváří podmínky pro realizaci speciální pastorace3 pro Romy.

Na Slovensku působí Řeckokatolická církev sui iuris.4 Je v plném společenství s Katolickou církví i v jednotě s římským papežem. Řeckokatolická romská mise, která byla založena na Slovensku se stala i samostatným právním subjektem. Svou právní subjektivitu odvozuje od zmíněné Řeckokatolické církve. Jejím posláním je na území Prešovské řeckokatolické archieparchie přinášení romským komunitám různorodé pastorační, formační, duchovní i sociální činnosti. Romská mise je organizačně rozdělena do okresních center Čičava - Vranov nad Topľou, Bardejov a Stará Ľubovňa. V současnosti probíhá výstavba krajského centra na Sigordu (okr. Prešov). Tato pastorační centra vystupují jako komunitní centra. Kromě duchovních, vyčleněných na tuto misi jsou zaměstnáni i laici, kteří v komunitních centrech vykonávají sociální práci. Ti poskytují sociální služby a poradenství.

V roce 2012 zřídilo řeckokatolické prešovské arcibiskupství formační centrum pro Romy v obci Čičava, nacházející se v okrese Vranov nad Topľou na východě Slovenska. Jedná se o samostatný právní subjekt, který vystupuje pod názvem Řeckokatolické formační centrum pro Romy (dále jen GFCR). Právní subjektivitu dané centrum odvozuje od Řeckokatolické církve sui iuris na Slovensku. Posláním tohoto centra je podpora a rozvoj sociálních, etnických, minoritních a marginalizovaných skupin. Vyvíjí aktivity, které si vytyčila jako své poslání. Dále do své činnosti zahrnuje i spolupráci s třetím sektorem a se samosprávami.

Činnost Řeckokatolického formačního centra pro Romy v Čičavě

Posláním GFCR je rozvoj a podpora etnických, sociálních a jiných minoritních skupin na území České republiky (zejména romských komunit ve venkovském prostředí) s cílem zlepšit jejich společenské, sociálně-ekonomické postavení, vzdělanostní a duchovní, kulturní úroveň, vyvíjet osvětovou činnost, jakož i zlepšovat vzájemné vztahy mezi Rómem. Řeckokatolické církve, podporovat ochranu zdraví, přírody a krajiny a ochranu a tvorbu životního prostředí. (srov. https://romskamisia.sk/misia/vranov/) Před státem centrum vystupuje jako komunitní centrum5 (dále jen KC). Hlavním posláním centra je vykonávání pastorační péče pro romskou minoritu.

V GFCR se provádí práce s dětmi. Zaměřuje se na vzdělávací činnost. V centru je detašováno pracoviště základní umělecké školy, které poskytuje vzdělávání pro Romy v oblasti dramatického, tanečního a výtvarného umění. Mimo jiné nechybí ani doučování romských dětí, jakož i pomoc při pořizování si domácích úkolů. Pro žáky je zorganizována také družina pro děti. V rámci volného času funguje pro žáky fotbalový kroužek. Nechybí ani činnost romského skautského oddílu, který sdružuje především romskou mládež. I přes skauting se podporuje zdraví svých členů, vyvíjejí se aktivity týkající se ochrany přírody, krajiny i tvorba životního prostředí. V létě jsou pro děti a mládež organizovány letní tábory, jejichž součástí je modlitební program.

Komunitní centrum v Čičavě poskytuje Romům služby podle § 24d ods. 1 zákona č . 448/2008 Sb. Jedná se o základní sociální poradenství, pomoc při uplatňování práv a právem chráněných zájmů (asistence při psaní žádosti o zaměstnání, životopisu, žádosti o sociální dávky). Důležitou činností KC jsou preventivní skupinové aktivity, poskytování komunitní rehabilitace, která je zaměňována na znovunabývání ztracených dovedností.

V oblasti veřejné správy spolupracuje se samotnou obcí. Podařilo se jim zorganizovat amatérský fotbalový turnaj, který byl složen z romských týmů i týmů, jejichž hráči byli z majority. Šlo o sblížení se obou skupin obyvatelstva, které na Slovensku bývají izolovaně vedle sebe a přitom se neznají. Poskytují humanitární pomoc. Maminkám jsou poskytovány základní balíčky pro novorozence, pro další darované šatstvo.

Zmíněné centrum podporuje v oblasti kultury rozvíjí romskou kulturu a umění. Byly založeny hudební skupiny, které již zaznamenaly své úspěchy, mezi něž patří i vydání vlastních alb i úspěšnost v bodovacích soutěžích křesťanské hitparády. Divadelní činnost složená z romských ochotníků zaznamenala své úspěchy při vystupování především na východním Slovensku. V rámci volnočasových aktivit se vytvářejí umělecké výtvory - dřevořezby, malby, okrasné předměty, upomínkové předměty a pod.

Pro GFCR a KC v Čičavě je základní činností pastorační činnost. Všechny další činnosti, které KC vykonává jsou součástí samotné pastorace. Pravidelně vykonává bohoslužby – řeckokatolické svaté liturgie. Nechybí ani pořádání dne rodin, kterých se účastní rodiny, pro které je připraven především duchovní program. V rámci pastorační péče, kterou provádí Řeckokatolická církev nechybí ani vysluhování svátostí – křtění dětí, případně dospělých, vysluhování myropomazání,6 které je spojeno se křtem, zpověď, eucharistie, uzavírání manželství a vysloužení svátosti pomazání nemocných. Nemocné Romy, podle potřeby, chodí tamní řeckokatoličtí duchovní zaopatřit, kde vysluhují potřebné svátosti. Jedná se o činnost, díky které ukazují svou blízkost a soucit s trpícími. Samotná návštěva pozitivně ovlivňuje nemocné i jejich příbuzné. Je nápomocná v rámci psychohygieny rodiny (resp. rodin) žijících v jedné domácnosti.

Tamní pastorační činnost přinesla první úspěchy v oblasti oslovení mladých romských mužů stát se kněžími a věnovat se speciálně Romům. Oslovila i další mladé muže - kněze a bohoslovce, kteří se rozhodli pro tento druh speciální pastorace. „Řeckokatolická církev namísto běžné územní pastorační struktury poukazuje na důležitost vytváření personálních pastoračních struktur, v jejichž rámci může probíhat pastorační a sociální činnost zaměřená na evangelizaci, lidský rozvoj a specifické potřeby Romů. úspěšný model služby mezi Romy, který se v tomto případě jeví efektivnější, než když se o práci s Romy pokouší kněz v rámci vlastní farnosti. (Neupauer, 2020, s. 85, In: Z osady do království) Uprostřed romských komunit je cílem pastoračního centra pro Romy v Čičavě zakládání a podporování aktivních křesťanských společenství. Jedním z výsledků je založení biblické školy, která pravidelně organizuje vzdělávání pro Romy v náboženské oblasti a oblasti života. V pastoračním centru v obci Sůl nacházejí vlastní prostor, pořádají různá sezení a tvůrčí dílny pro děti, mládež a dospělé. Animace volnočasových aktivit pro Romy má své stálé místo ve fungování centra.

.popup_800.jpg)

Pastorační centrum posílá své členy, jak Romy, tak i Neromy, do romských osad. Tamním obyvatelům se ohlašuje radostná zvěst Kristova evangelia. S terénní evangelizací jsou členové romských komunit informováni o činnosti centra, a tak se jim poskytuje nabídka využít této příležitosti.

Pokud si všimneme Ježíšova evangelizačního stylu, spatříme, že Ježíš ohlašoval evangelium o Božím království nejen v chrámu, v synagogách či po domech, ale i na veřejných prostranstvích, „pod širým nebem“. (srov. Bučko, 2011) V centru se poskytují služby samotného komunitního centra. Lze považovat tuto evangelizaci za jistý druh terénní sociální práce. S úspěchem této činnosti je informování dalších Romů samotnými Romy, kteří jsou již začleněni do aktivit centra as daným centrem mají pozitivní zkušenosti.

Řeckokatolická církev sui juris na Slovensku si klade za úkol provádění této speciální pastorace, jako zakládání těchto pastoračních center. Díky pastoračním výsledkům s Romy se iniciovalo a iniciuje zřízení dalších pastoračních center a kaplí jako míst modlitby pro duchovní a osobnostní rozvoj romské minority, která na takovou nabídku reaguje. Podobná centra jsou zřízena v obci Sůl (okr. Vranov nad Topľou) ve Staré Ľubovni, v Lenartově (okr. Bardejov). V současnosti probíhá dokončování regionálního centra pro Romy v obci Sigord (okr. Prešov). "Jak vidíme, romská otázka se může z problému změnit na příležitost. Stačí tak málo, dostat Romy do společnosti jako rovnocenné a plnohodnotné." (Hajko, 2015, s. 293) Zapojením ochotných Romů do činnosti je jednou z prvních aspektů jejich vlastní změny. "U Romů je velkou bariérou v jejich aktivitě nízké smýšlení o sobě, a proto potřebují formační příležitosti, kde získávají povzbuzení k aktivitě i dovednosti, které je zmocní. Cílem pastorační práce je pomoci jim uvolnit jejich potenciál a kreativitu přes aktivní participaci, což vede k vnitřní motivaci." (Neupauer, 2020, s. 117, In: Z osady do království) A právě zkušenosti daného centra v Čičavě a také v dalších centrech potvrzují obrovský potenciál Romů k postupnému začleňování se do společnosti i její obohacení z jejich strany.

Pastorace jako součást sociální práce

Na jedné straně zde můžeme opět mluvit o segregaci, resp. izolovanosti Romův oblasti pastorační činnosti, kde jsou Romové odděleni od neromů. Často to vychází z negativních pastoračních zkušeností, kdy romskou minoritu v kostelech nepřijmou věřící z majority. Na druhé straně však zvláštní pastorační věnování se pouze Romům umožňuje činnost pastoračních a zároveň komunitních center přizpůsobit jejich mentalitě, osobitostem, kultuře a vnímání. Je třeba podotknout, že na pastoraci s touto cílovou skupinou se podílejí jak lidé z majority, tak i lidé z minority. Zde můžeme spatřovat spojení obou skupin obyvatel ve vzájemné spolupráci při dosahování stanovených cílů v oblasti práce s Romy.

Pozdější začlenění romské menšiny do společných bohoslužeb s majoritou je snad otázkou několika generací. Proces socializace a následné integrace Romů by měl být završen sociální inkluzí, kterou iniciuje a koriguje misijní činnost (duchovní obroda), sociální práce (komunitní práce a terénní sociální práce) a vzdělávání s následným zaměstnáním. Všechny tyto směry by měly být aktivně a racionálně podporovány státní sociální politikou. Jsou to účinné nástroje sociální inkluze marginalizované romské menšiny do majoritní společnosti. (srov. Bešenyei, 2020, In: Z osady do království) Speciální pastorace pro Romy, kterou nabízí Katolická církev na Slovensku představuje možnost spolupráce církve a státu v sociální oblasti nápomocné pro romskou minoritu. I zde, v rámci takové spolupráce může dojít ke spojení členům romské minority a majority při řešení daných problémů. Samotná speciální pastorace pro Romy může být příkladná a nápomocná pro klasickou pastoraci, která je určena pro majoritní obyvatelstvo.

Skutky tělesného a duchovního milosrdenství v sociální práci

Pastorace a sociální práce spolu úzce souvisí a často se také prolínají ve společných bodech. Vezmeme-li si některé ze skutků tělesného milosrdenství, které jsou součástí učení Katolické církve, můžeme se pozastavit na takových bodech jako jsou:

  • Hladových krmit
  • Žíznivých napájet
  • Nahé odívat
  • Pocestných se ujmout
  • Vězně vykupovat
  • Nemocné navštěvovat
  • Mrtvých pohřbívat

Tyto činnosti jsou součástí jedné organizace - GFCR a KC v Čičavě. V rámci humanitární činnosti poskytují šatstvo, v rámci pastorační péče navštěvují nemocné a lidi v nouzi. Centrum posílá zaangažované romské laiky na mise. Také samotné bohoslužby jsou vyhrazeny především pro Romy.

Ze skutků duchovního milosrdenství, které také patří do učení Katolické církve jsou tyto:

  • Hříšníky napomínat.
  • Nevědomé vyučovat.
  • Pochybujícím dobře radit.
  • Zarmoucené těšit.
  • Křivdu trpělivě snášet.
  • Ubližujícím odpouštět.
  • Za živé a mrtvé se modlit.7

V centru pro Romy Čičavě probíhá pedagogická činnost, ať už jde o doučování dětí, skauting, provozování základní umělecké školy. Také KC pomáhá při vypisování formulářů, se kterými si Romové neumí poradit a také se pro ně vede i poradenská činnost. Skutky milosrdenství jsou dobročinné skutky, kterými pomáháme svému bližnímu v jeho tělesných a duchovních potřebách. Poučovat, radit, potěšovat, posilovat jsou skutky duchovního milosrdenství stejně jako odpouštět a trpělivě snášet. Skutky tělesného milosrdenství jsou zejména tyto: nasytit hladové, ujímat se lidi bez přístřeší, oblékat otrhané, navštěvovat nemocné a vězně, pohřbívat mrtvé. Dávat almužnu chudým je mezi těmito skutky jedním z hlavních svědectví bratrské lásky; je vykonáváním spravedlnosti, které se líbí Bohu. (srov. KKC čl. 2447) Do pastorace pro Romy jsou zahrnuty všechny skutky tělesného a duchovního milosrdenství. Zmíněné skutky jsou součástí výkonu sociální práce. I na těchto bodech můžeme vidět spojení a prolínání křesťanského života, pastorace8 a sociální práce.

Sociální práce je neodmyslitelnou součástí pastorační činnosti. Do množiny sociální práce nepochybně patří pastorační činnost. Samotná pastorace vykonává sociální práci. Je orientována na lidi a na práci s nimi. Snaží se pomáhat, pochopit, dávat důstojnost člověku a adaptovat se do společnosti. Podobně je tomu iv případě romské pastorace. Samotná církev, která se podílí na pastoraci s touto minoritou, přispívá k rozvoji sociální práce jako vědního oboru, který je pro ni samotnou potřebný.

Závěr

Jelikož sociální práce s romskou minoritou vyžaduje dlouhodobou a soustavnou činnost, nemůžeme hovořit pouze o jejích dosavadních neúspěších. Samotná pastorace pro Romy, jejíž neodmyslitelnou součástí je sociální práce má daleko lepší výsledky oproti tomu, pokud by její sociální činnost byla omezena pouze na rozdávání materiální pomoci pro Romy. Samotným Romům pastorační činnost nabízí možnost angažovat se a tím naplňovat vlastní bytí. Respektuje se jejich rozdílnost oproti majoritě a to dobré se v nich podporuje, kde mají možnost ukázat své dary a talenty i tak naplňovat vlastní seberealizaci. Romové zde mohou pocítit, že jsou akceptováni a rovnocenní, čímž vzniká jejich vlastní motivace přispívat do celé společnosti. Změna u jednoho Roma může podnítit ke změně jeho příbuzných, blízkých i svého okolí.

Autor: PhDr. JUDr. Mgr. Stanislav Bujda, PhD.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BUČKO, L.: Misijní a charitativní činnost. Bratislava : VŠZSP sv. Alžběty. 2011. 248 s. ISBN 978-80-89271-37-5.

BIBLE. Písmo svaté starého a nového zákona. Trnava : Spolek svatého Vojtěcha, 2012. 1885 s. ISBN 978-80-7162-888-0.

HAJKO, J.: Hoď do mě kamenem. Soužití s ​​Romy na Slovensku. Český Těšín: Slovart, 2015. 424s. ISBN 978-80-556-1437-3.

Katechismus Katolické církve. Trnava : Spolek sv. Vojtěcha, 2007. 918s. ISBN 978-7162-657-2.

KOVÁČ, M. a JURÍK, M.: Religiozita Romů a aktivity církví ve vztahu k Romům. In: Ed.

VAŠECKA, M.: CACIPEN PAL O ROMA. Souhrnná zpráva o Romech na Slovensku. Bratislava: Institut pro veřejné otázky, 2002.

MEKEL, M. – KOLESÁROVÁ, D.: Z osady do království. Prešov : Petra. 2020. 129 s. ISBN 978-80-8099-149-4.

MUŠINKA, A. – POLLÁK, M. Daří se. Úspěšné příklady obcí ve soužití Romy. OZ Krásný Spiš: Prešov. 2018. 85 s. ISBN 978-80-89975-00-6.

Papežská rada pro pastoraci migrantů a cestujících. SMĚRNICE PRO PASTORACÍ ROMŮ https://kbs.sk/obsah/sekcia/h/dokumenty-a-vyhlasenia/p/dokumenty-vatikanskych-uradov/c/smernice-pastoracia-romov (17. 2. 2021, 14:15)

https://romskamisia.sk/misia/vranov/ (17. 2. 2021, 17:00)

Zákon čj. č. 74/1958 Sb. o trvalém usídlení kočujících osob

Zákon čj. 448/2008 Sb. o sociálních službách

POUŽITÉ FOTOGRAFIE

www.romskamisia.sk, Ján Dvorščák

1 Je třeba uvést, že chudoba není příznačná pro všechny Romy. Daný jev se vyskytuje iu členů majority. 2 Prvotní křesťanská společenství měla v mimořádné pozornosti chudé, které přijímali mezi sebe. Nechyběla ani společná solidarita pro chudé. Společenství vytvářela společné statky pro rozumné uspokojování potřeb členů. Také vytvářeli i prvotní hnízda záchrany. 3 Představuje pastoraci na určitou skupinu věřících. Pastorační činnost si stanovuje cíle při práci s těmito skupinami, která vhodně reflektuje na jejich potřeby. 4 Vlastního práva 5 Od února 2021 6 Svátost biřmování 7 Skutky tělesného a duchovního milosrdenství jsou zahrnuty v pastorační činnosti, které se projevují iv Čičavském KC. 8 GFCR a další KC tyto skutky vykonávají