Social characteristics of nurses’ professional behavior by age

Úvod

Profesionalita sester představuje klíčový koncept ošetřovatelství, který předpokládá formování specifické profesionální identity a rozvoj charakteristik umožňujících efektivní výkon profese, její kontinuální zdokonalování a dosahování cílů ošetřovatelské péče (He et al., 2024). Profesionální identita sester je chápána jako komplexní soubor vlastností, hodnot, přesvědčení, motivací a zkušeností, prostřednictvím kterých sestry vymezují svou profesní roli a místo ve zdravotnickém systému (Mellett, White, Kustenbauder, 2025). Významným rysem ošetřovatelské praxe je její interpersonální charakter. Sestry se každodenně nacházejí v různých sociálních situacích, v rámci kterých prostřednictvím interakce s pacienty, jejich rodinami a zdravotnickým týmem přispívají k realizaci cílů ošetřovatelské péče. Kvalita této péče je přitom do značné míry podmíněna schopností sester profesionálně fungovat v sociálních vztazích.

Profesionální chování sester je výsledkem působení několika determinantů, zejména odborných, etických a psychosociálních faktorů, přičemž významnou roli hrají sociální charakteristiky podílející se na kvalitě interpersonálních interakcí v klinické praxi. Klíčové místo mezi nimi zaujímají komunikační dovednosti, empatie, schopnost porozumět sociálním situacím a adekvátně regulovat chování v interakci s pacientem, jeho rodinou a zdravotnickým týmem (Parová, 2026). Uvedené charakteristiky mají zásadní význam pro ošetřovatelskou praxi, neboť ovlivňují nejen kvalitu terapeutického vztahu, ale také spokojenost pacienta a celkovou efektivitu poskytované péče. Schopnost identifikovat potřeby pacienta, adekvátně a profesionálně reagovat na jeho chování a vytvářet podpůrné komunikační prostředí proto patří mezi základní sociální kompetence sesterské profese. Výzkumná zjištění poukazují na to, že klinické kompetence sester se v průběhu času rozvíjejí a zdokonalují. Zvyšování úrovně odbornosti, stejně jako sociálních a osobnostních charakteristik, je přitom často spojeno s rostoucím věkem a nabýváním pracovních zkušeností (Piirainen et al., 2021).

Metodologie výzkumu

Cílem výzkumu bylo analyzovat vztah mezi věkem sester a vybranými dimenzemi jejich sociálního fungování v klinické praxi. Výzkumem jsme chtěli identifikovat souvislosti mezi věkem a funkčními (zpracování sociálních informací, sociální způsobilosti, sociální vnímavost) a dispozičními charakteristikami sociálního fungování (empatie, manipulace, sociální irritabilita).

Výzkumný soubor tvořilo 96 sester pracujících v různých zdravotnických zařízeních na Slovensku. Z hlediska věku byly respondentky rozděleny do pěti kategorií. Nejpočetnější skupinou byly sestry ve věku 26–35 let (32,3 %; n = 31), téměř jedna třetina sester byla ve věku 46–55 let (27,1 %; n = 26). Nejmladší věkovou kategorii do 25 let reprezentovalo 16,7 % respondentek (n = 16) a podíl sester ve věku 36–45 let byl 14,6 % (n = 14). Sestry nad 55 let představovaly nejmenší skupinu (9,4 %; n = 9). Sběr dat probíhal anonymně a dobrovolně prostřednictvím standardizovaných dotazníků.

Ke sběru dat byly použity standardizované výzkumné nástroje Tromsø Social Intelligence Scale (TSIS) (Silvera et al., 2001) a dotazník MESI (Frankovský, Birknerová, 2011), které umožňují hodnocení vybraných funkčních a dispozičních dimenzí sociálního fungování.

Ke zpracování údajů byly využity metody deskriptivní a inferenční statistiky. K posouzení vztahu mezi věkem a jednotlivými dimenzemi sociálního fungování byl použit Spearmanův korelační koeficient. Volba tohoto statistického postupu byla podmíněna charakterem dat, přičemž před vlastní analýzou byla ověřena jejich distribuce, která neumožňovala použití parametrických testů. Statistická významnost byla hodnocena na hladině významnosti p < 0,05. Analýza byla realizována ve statistickém programu SPSS.

Výsledky

Analýza dat neprokázala statisticky významné vztahy mezi věkem a sledovanými dimenzemi sociálního fungování sester v ošetřovatelské praxi (tabulka 1). Tyto výsledky charakteristické pro předmětnou výzkumnou vzorku mohou naznačovat to, že věk sester nepředstavuje statisticky významný faktor ovlivňující jejich sociální fungování v klinické praxi. Můžeme uvažovat v tom smyslu, že sociální charakteristiky sester, jako je empatie, sociální vnímavost či zpracování sociálních informací, nejsou determinovány věkem jako izolovaným faktorem. I přes výše uvedené teoretické předpoklady o postupném rozvoji sociálních kompetencí v průběhu života a profesní praxe sester se v analyzovaném souboru neprokázaly signifikantní rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Tento fakt může být vysvětlen tím, že sestry si během praxe osvojují podobné způsoby komunikace a chování, které se následně projevují stabilně bez ohledu na věk. Zde můžeme předpokládat, že sociální fungování sester v klinickém prostředí je determinováno několika faktory, za které můžeme považovat úroveň vzdělání, délku klinické praxe, sociální pracovní prostředí, organizační kulturu, způsob vedení, přičemž věk zde pravděpodobně hraje sekundární roli. Absence statisticky významných vztahů může být vysvětlena také tím, že sestry si během profesního vývoje osvojují normy komunikace a interakce, které jsou relativně stabilní bez ohledu na věk.

*Tab. 1 Vztah věku a jednotlivých dimenzí sociálních aspektů práce sester [

](https://prohuman.sk/files/images/tab1-spearman.png)

Diskuse

Naše zjištění poukazují na absenci statisticky významných vztahů mezi věkem a dimenzemi sociálního fungování sester. Naznačují to, že věk jako samostatný faktor nemusí hrát rozhodující roli v interpersonálním chování v ošetřovatelské praxi. I přes výše uváděné teoretické předpoklady o rozvoji sociálních kompetencí s věkem se rozdíly mezi věkovými skupinami v našem výzkumu neprokázaly. Tyto výsledky lze vysvětlit tím, že sestry si během profesní praxe osvojují podobné formy komunikace a chování, které se následně stabilizují a projevují relativně rovnoměrně bez ohledu na věk. I přesto jsou naše zjištění v souladu s několika studiemi, které rovněž nepotvrdily významný vztah mezi věkem a psychosociálními charakteristikami sester. Například Hapsari (2025) sice poukazuje na vyšší podíl stresu a diskomfortu v sociálních situacích u sester ve vyšším věku, avšak i tento vztah nebyl v jejich výzkumu statisticky významný (p = 0,298). Podobné výsledky výzkumu byly i u Tristanta Puspitasariho et al. (2020), kteří rovněž nezjistili signifikantní vztah mezi věkem a sociálním stresem u sester (p = 0,816), což rovněž naznačuje, že věk sám o sobě nemusí být rozhodujícím faktorem ovlivňujícím psychosociální aspekty práce. I další výzkumy potvrzují, že pracovní zátěž, organizační podmínky či zvládání sociálních interakcí hrají významnější roli než samotný věk (Hartono, Siwanto, 2017; Anggini et al., 2023). Naše zjištění jsou sice v souladu s několika studiemi, které nepotvrdily významný vztah mezi věkem a psychosociálními aspekty práce sester, avšak existují i výzkumy, které poukazují na opačný trend v této oblasti. Například Chrzan-Rodak et al. (2022) zjistili, že nižší věk byl spojen s vyšší úrovní sociálních kompetencí (p = 0,04), přičemž starší sestry vykazovaly nižší úroveň sociálních dovedností (r = −0,10; p = 0,04). Tato rozdílná zjištění naznačují, že vztah mezi věkem a sociálním fungováním nemusí být jednoznačný a může být ovlivněn různorodými kontextovými faktory, jako jsou pracovní prostředí, typ zdravotnického zařízení, osobnostní faktory či charakter vykonávané práce.

Závěr

Sociální kompetence sester představují klíčový prvek poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Jde o charakteristiky, které umožňují vytvářet efektivní a prospěšné vztahy s pacienty, na jejichž základě je možné pozitivně ovlivňovat jejich zdravotní stav, podporovat adherenci k léčbě a napomáhat změnám životního stylu. Zároveň hrají významnou roli v multiprofesionálním prostředí, kde podmiňují schopnost efektivní spolupráce a fungování v týmu.

Věk v kontextu těchto sociálních kompetencí nemusí hrát primární roli, ale spíše představuje jeden z několika faktorů, které se podílejí na formování profesionálního chování sester. Výsledky našeho výzkumu naznačují, že sociální fungování sester je pravděpodobně více ovlivňováno charakterem pracovního prostředí, profesními zkušenostmi a procesem profesionalizace než samotným věkem. Uvedené poznatky poukazují na význam systematické podpory rozvoje sociálních kompetencí sester napříč všemi věkovými kategoriemi, se zaměřením na posilování komunikačních dovedností, asertivní komunikace, empatie a týmové spolupráce jako základních předpokladů kvalitní ošetřovatelské praxe.

**Autorka: PhDr. Valéria Parová, PhD. *** Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Lekárska fakulta, Ústav ošetrovateľstva*

Seznam bibliografických odkazů

ANGGINI, Aisyah – WUNI, Citra – SUBAKIR. 2023. Factors Related To Work Stress in Permanent Lecturers At Stikes. In JCI Scientific Horizon. ISSN 2709-8877, 2023, roč. 2, č. 7, s. 3021–3032.

CHRZAN-RODAK, Agnieszka – ŚLUSARSKA, Barbara – NIEDORYS-KARCZMAR CZYK, Bożena – NOWICKI, Grzegorz J. 2022. Level of social competencies of nurses in primary health care and their selected work-related determinants—A cross-sectional study. In Journal of Nursing Management. ISSN 1365-2834, 2022, roč. 30, č. 7, s. 3273–3285.

FRANKOVSKÝ, Miroslav – BIRKNEROVÁ, Zuzana. 2014. Measuring Social Intelligence – The MESI Methodology. In Asian Social Science. ISSN 1911-2017, 2014, roč. 10, č. neuvedené, s. neuvedené.

HAPSARI, Restiana. 2025. Analysis of the Relationship Between Age, Gender, and Length of Employment with Work-Related Stress Among Nurses. In Jurnal Kesehatan Kusuma Husada. ISSN 2549-371X, 2025, č. 2, s. 64–73.

HARTONO, Muhammad – SIWANTO, H. 2017. Faktor-Faktor Yang Berhubungan Dengan Tingkat Stres Kerja Pada Perawat Bagian Rawat Inap Di Rumah Sakit Haji Jakarta. In Kesehatan Masyarakat. ISSN 2809-9702, 2017, roč. 1, č. 1, s. 11–22.

HE, Xu – MAO, Yan – CAO, Hui – LI, Li – WU, Yi – YANG, Hua a kol. 2024. Factors Influencing the Development of Nursing Professionalism: A Descriptive Qualitative Study. In BMC Nursing. ISSN 1472-6955, 2024, roč. 23, s. 283.

MELLETT, Ciara – WHITE, Bridie A. – KUSTENBAUDER, P. 2025. Becoming a Nurse: The Professional Identity of Nursing Students Before Obtaining Their License. In Nurse Educator. ISSN 1538-9855, 2025, roč. 50, č. 2, s. 100–105.

PAROVÁ, Valéria. 2026. Analýza dispozičných a funkčných dimenzií sociálneho fungovania sestier v klinickej praxi. In Prohuman. ISSN 1338-1415, 2026.

PIIRAINEN, P. – PESONEN, H.-M. – KYNGÄS, H. – ELO, S. 2021. Challenging situations and competence of nursing staff in nursing homes for older people with dementia. In International Journal of Older People Nursing. ISSN 1748-3743, 2021, roč. 16, s. e12384.

SILVERA, David H. – MARTINUSSEN, Monica – DAHL, Tove I. 2001. The Tromsø Social Intelligence Scale. In Scandinavian Journal of Psychology. ISSN 0036-5564, 2001, roč. 42, č. 4, s. 313–319.

TRISTANTI PUSPITASARI, S. – ARIFIN, S. – FARIDA TANTIANI, F. – WISHNU WARDHANA, L. 2020. The Differences in Stress Levels of Male and Female Nurses at Hospitals. In KnE Social Sciences. ISSN 2518-668X, 2020, č. 2, s. 417–422.