ÚVOD

Se vstupem Slovenska do Evropské unie vzrostl zájem Slováků io dávky, jejichž nárokovost souvisí s jejich krátkodobým či dlouhodobějším pracovním zařazením v některé z jejích zemí. Často se stává, že člověk, který odejde za prací do zahraničí, kromě uvědomování si možnosti získat nějaké dávky ze zdrojů sociálního zabezpečení státu, v němž odvádí určité zákonem stanovené finanční prostředky ze své mzdy, nemá vědomost o tom, jak si nárokovat svá práva, nebo naopak, jindy netuší, že vůči dříve jeho části i nadále má i nadále, i kde žil a pracoval. Platná právní úprava koordinačních předpisů pro Slovensko se dostala do povědomí v roce 2004, tedy vstupem Slovenska do Evropské unii.

1. SOCIÁLNÍ PODPORA RODINY

O. Matoušek ztotožňuje podporu rodiny se sanací rodiny, tedy vymezuje ji jako „postupy podporující fungování rodiny...“V současnosti v západních zemích převažuje názor promítající se i do praxe sociálních pracovníků, že sanace rodiny by měla být metodou první volby u většiny případů.“ (1) Sociální podpora se v českém jazyce spojuje jak v praktické, tak i v teoretické rovině, především s poskytovanou finanční podporou, kterou reprezentují například dávky sociální pomoci, z příspěvků na kompenzaci, se sociální půjčkou, atp. Jedná se tedy o terminologicky ustálený pojem vnímaný téměř vždy ve spojitosti s finanční, ekonomickou podporou. (2) Základním principem státní sociální podpory je rozdělování prostředků státu na základě principu solidarity mezi rodinami s dětmi a občany bez dětí a mezi rodinami s vyšší a nižší úrovní příjmů. Státní sociální podpora je orientována především na životní události, které tvoří přirozenou součást individuálního nebo rodinného životního cyklu. Státní sociální podpora tvoří součást systému sociálního zabezpečení. Je orientována na takové životní události, které tvoří přirozenou součást individuálního či rodinného životního cyklu (například příchod dítěte do rodiny, péče o dítě v rodině, výchova dítěte a jeho příprava na povolání, přijetí dítěte do náhradní péče, úmrtí člena rodiny), nebo svou přítomností specificky mění způsob života jednotlivce zdravotním postižením v rodině). Systém státní sociální podpory se skládá z několika státních příspěvků. Podle četnosti vyplácení mají rodiny nárok na tyto příspěvky, které se člení na jednorázové a opakované příspěvky.

2. SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY NA SLOVENSKU

Od 1. ledna 2004 se na Slovensku začala uplatňovat nová reforma sociálního systému, v rámci které došlo ik zásadní institucionální reformě – byl sloučen výkon kompetencí v oblasti sociálních věcí a služeb zaměstnanosti a na základě zákona č. 1/2004. 453/2003 Sb. o orgánech státní správy v oblasti sociálních věcí, rodiny a služeb zaměstnanosti a o změně a doplnění některých zákonů byly vytvořeny nové úřady práce, sociálních věcí a rodiny. Systém státní podpory řeší podporu rodin nacházejících se ve špatné sociální situaci formou přídavků na děti, příspěvkem při narození, při úmrtí člověka a pod. V rámci státní sociální podpory poskytují právě úřady práce, sociálních věcí a rodiny mimo jiné jednorázové ale i opakované státní sociální dávky. Státní sociální dávky – „rodinné dávky“ – jsou dávky financované ze státního rozpočtu, jejichž prostřednictvím stát přispívá rodinám na výchovu a výživu dítěte a podílí se na řešení některých životních situací (narození dítěte, úmrtí člověka). Cílovou skupinou státních sociálních dávek jsou zejména rodiny s dětmi. Nárok na státní sociální dávky není podmíněn placením příspěvků či příjmovými poměry oprávněných osob. Podmínky nároku na dávky státní sociální podpory jsou splněny, pokud oprávněná osoba má:

  • trvalý nebo přechodný pobyt na území České republiky,
  • dítě má trvalý nebo přechodný pobyt na území České republiky,
  • péče oprávněné osoby o vyživované dítě.

2.1 Druhy rodinných dávek na Slovensku

Úřad práce, sociálních věcí a rodiny v současnosti vyplácí tyto rodinné státní sociální dávky:

  • přídavek na dítě,
  • rodičovský příspěvek,
  • příspěvek a příplatek při narození dítěte a příspěvek těm, kterým se současně narodilo tři a více dětí nebo kterým se během dvou let opakovaně narodila dvojčata,
  • příspěvek na pohřeb,
  • příspěvky na podporu náhradní péče o dítě

3. Koordinace rodinných dávek v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského společenství

Vstupem Slovenské republiky do Evropské unie 1. května 2004 se změnilo i postavení občanů SR ve vztahu k možnosti jejich pohybu v rámci států Evropské unie. Znamená to mimo jiné možnost využívat základní svobody Evropského společenství v rámci jednotného trhu. Jde zejména o možnost volného pohybu osob a služeb, což znamená i migraci pracovní síly. Vstupem Slovenska do Evropské unie se Slovenská republika zavázala dodržovat právní normy Evropského společenství. Lidé by neměli odvahu využít práva volného pohybu, pokud by tím riskovali ztrátu nebo snížení nároků na dávky sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu muselo Evropské společenství vypracovat mechanismus, který by umožnil lidem stěhovat se z jednoho státu do druhého, aniž by byla nepříznivě ovlivněna jejich práva na sociální zabezpečení. Nařízení Společenství mají obecnou právní působnost a přímo se uplatňují ve všech členských státech. Jinými slovy – jsou závazné ve všech svých částech pro každého a musí být uplatňovány vnitrostátními orgány a státní správou, institucemi příslušnými v oblasti sociálního zabezpečení a vnitrostátními soudy. V případech, kdy je vnitrostátní legislativa v rozporu s legislativou Společenství, mají nařízení Společenství přednost. Osoba, která uplatnila právo na volný pohyb v rámci Evropské unie, nemůže být znevýhodněna oproti osobě, která měla vždy trvalé bydliště a pracovala na území pouze jednoho členského státu. Podle obecných pravidel musí zaměstnanec vykonávající výdělečnou činnost v některém z členských států Evropské unie a Evropského hospodářského společenství dostávat v principu všechny dávky sociálního zabezpečení stanovené vnitrostátními právními předpisy, které se na něj vztahují, jakož i státní občan daného členského státu, a to i tehdy, má-li bydliště v jiném členském státě nebo nemá-li státní občan. Koordinace je rovněž nezbytná k odstranění možnosti překrývání práv na dávky sociálního zabezpečení v několika státech z důvodu zaměstnání v různých státech Společenství. Řada článků a předpisů (čl. 76 a čl. 79 odst. 3 nařízení a čl. 10 VN) proto stanoví zastavení jednoho z těchto práv. Pro zajištění rovnosti práv je důležité pravidlo tzv. „diferenčního doplňku – vyrovnávací dávky“. V praxi to znamená, že pokud stát s primárním právem platí dávky ve výši stanovené svou vnitrostátní legislativou av případě, že druhý stát, podle jehož legislativy jsou dávky vyšší, výplatu těchto vyšších dávek pozastavil, vzniká nárok na doplácení vyrovnávací dávky příslušné osobě na pokrytí rozdílu. (3)

3.1 Základní principy koordinace systémů sociálního zabezpečení Stejné zacházení Zakazuje se jakákoli diskriminace na základě státního občanství, a to iv oblasti sociálního zabezpečení. Článek 3 nařízení stanoví, že osoby s bydlištěm na území jednoho z členských států, na které se toto nařízení vztahuje, mají tytéž povinnosti a práva a pobírají tytéž dávky podle legislativy členského státu jako státní občané tohoto státu.

Určení použitelné legislativy - uplatnění legislativy jednoho státu Pravidla stanovená nařízením jsou výlučná, závazná a nadřazená vnitrostátním legislativám - jak pro placení příspěvků pojistného, tak pro poskytování dávek. Obecným pravidlem je, že se uplatňuje legislativa státu, kde zaměstnaná nebo osoba samostatně výdělečně činná pracuje, bez ohledu na místo jejího trvalého pobytu (článek 13 nařízení). Toto pravidlo má výjimky: např. v případě zaměstnanců vyslaných do zahraničí, státních úředníků, posádek námořních lodí či diplomatů.

Úhrn dob pojištění - zachování práv během jejich nabývání Nařízení obsahuje ustanovení, která zajišťují, že pro nabytí práva na dávky je třeba tam, kde to připadá v úvahu, započítat pojistná období dosažená v jiných členských státech. Pro oblast rodinných dávek jsou to články 64 (pohřební), a 72 (rodinné dávky a přídavky).

Exportovatelnost dávek - výplata dávek do jiného členského státu - zachování nabytých práv Migrující zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci neztrácejí nabytá práva v oblasti sociálního zabezpečení při změně bydliště z jednoho státu do druhého. Doby pojištění v jednotlivých členských státech se sčítají a dávky včetně rodinných dávek vyplácí příslušná instituce dotyčného státu iv případě, že je bydliště migrujícího občana v jiném členském státě, protože nařízení Společenství umožňují dávky exportovat. (4)

Jak lze uplatnit nárok na rodinné dávky? Tuto otázku je nejčastěji slyšet na oborech sociálních věcí a rodiny v případě, že se náhodou klient (většinou matka) dozví, že je dobré se přiznat k práci druhé oprávněné osoby (otce dětí) v zahraničí, jelikož jsou tam dávky vyšší než na Slovensku a vyplatí se pracovní zařazení přiznat, jak dělat „načerno“. Navzdory prvotnímu strachu z množství byrokratických administrativních „papírovaček“ si klienti po kvalitním usměrnění sociálních pracovníků uvědomí důležitost a výhodu poznání možnosti uplatnění nároků na rodinné dávky ve smyslu koordinačních předpisů v rámci Evropské unie. Nárok na rodinné dávky může uplatnit každý, na koho se vztahují koordinační předpisy. Ve smyslu koordinačních předpisů vzniká nárok na rodinné dávky i v členském státě EU, v nichž je vykonáváno zaměstnání, a tedy kde jsou realizovány odvody do pojistného systému daňového úřadu. Příslušné instituce členských států jsou povinny prošetřit určení státu na výplatu rodinných dávek podle principů určování použitelné legislativy. Migrující pracovník (nebo OSVČ, důchodce...) podá žádost příslušnému úřadu ve státě zaměstnání. Po podání žádosti vyplní příslušný úřad vhodný formulář E a zašle jej instituci, která je kompetentní potvrdit požadované údaje ve státě trvalého pobytu žadatele.

Kdo je plátcem rodinných dávek v členských státech EU? Slováci pracující v zahraničí si uplatňují nárok na rodinné dávky na příslušných institucích podle typu uplatňované rodinné dávky (např. daňový úřad, pracovní úřady, zdravotní pojišťovny, pracovní agentury, státní pokladny, národní úřady pro rodinné dávky, apod.). Kontroluje je Evropská centrální banka ve Frankfurtu nad Mohanem a je oficiální měnou ve 13 z 27 zemí EU a v šesti zemích mimo EU.

4. PŘÍSLUŠNÉ ÚŘADY, INSTITUCE, STYČNÉ ORGÁNY

Při uplatňování koordinačních předpisů v praxi komunikují jednotlivé země Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru mezi sebou prostřednictvím příslušných úřadů, institucí a styčných orgánů.

V České republice je pro oblast sociálního zabezpečení a v rámci ní za oblast státních sociálních dávek příslušným úřadem Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny České republiky. Příslušnou institucí pro výkon agendy státních sociálních dávek je v České republice úřad práce sociálních věcí a rodiny. Styčným orgánem v České republice pro oblast státních sociálních dávek je Ústředí práce sociálních věcí a rodiny v Bratislavě.

ZÁVĚR

V příspěvku jsou podány informace o základních druzích rodinných dávek na Slovensku, navazujíc na realizaci rodinných dávek ve smyslu koordinačních předpisů v rámci Evropské unie prostřednictvím orgánu státní správy - Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny. Rodinné dávky jsou v současnosti velmi frekventovány a ve veřejnosti často rozebírány. Přesto není informovanost o jejich obsahu ve vzájemné souvislosti a podmíněnosti a v kontextu s dalšími instituty sociálního zabezpečení vždy přesná a úplná. Bez nadsázky lze říci, že v široké spleti předpisů mají ztíženou orientaci nejen samotní občané – žadatelé o dávky –, ale i profesionální pracovníci působící v sociální oblasti. Předpokládáme, že rozbor některých skutečností v tomto příspěvku pomůže čtenářům pochopit to, že vstupem Slovenska do Evropské unie dostal každý Slovák možnost, kromě příležitosti získat pracovní zařazení v každém jejím členském státě, i možnost uplatnit si nárok na rodinné dávky ve smyslu koordinačních předpisů a že samotná fáze od podání žádosti do jejich finálního vybavení není až tak náročná.

Autor: PhDr. Tatiana Zdravecká

(1) Srov. MATOUŠEK, O. a kol.: Metody a řízení sociální práce. Praha : Portál 2003, s.196. (2) Srov. LEVICKÁ, J. a kol.: Sociální práce I.. Trnava : 2007 s. 145. (3) Srov.: MPSVR SR – ÚSTŘEDÍ PRÁCE, SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A RODINY: Koordinace rodinných dávek v rámci Evropské unie, s.14-16 (4) Srov.:MPSVR: Rodinné dávky ve smyslu koordinačních předpisů evropského společenství, 2/2005 pro úřady práce, sociálních věcí a rodiny, s.14-15

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

Levická, J.: Sociální práce s rodinou. Trnava: Mosty, 2004. ISBN 80-89074-93-6 Levická, J. a kol.: Sociální práce I.. Trnava: Oliva 2007. ISBN 978-80-969454-2-9 Levická, J. a kol.: Sociální práce II. Trnava: Oliva 2009. ISBN 978-80-89332-06-9 Marušiak, J.: Evropská unie. Bratislava: Belimex, 2003. ISBN 80-89083-41-2 Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 1993. ISBN 80-901424-7-8 M Matoušek, O.: Slovník sociální práce. Praha : Portál 2003. ISBN 80-7178-594-0 M Matoušek, O. a kol.: Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál 2003. ISBN 80-7178-548-2 MPSVR SR: Rodinné dávky ve smyslu koordinačních předpisů evropského společenství. 1/2005 pro úřady práce, sociálních věcí a rodiny, Bratislava 2004. MPSVR SR: Rodinné dávky ve smyslu koordinačních předpisů evropského společenství. 2/2005 pro úřady práce, sociálních věcí a rodiny, Bratislava 2005. MPSVR SR: Rodinné dávky ve smyslu koordinačních předpisů ES, Osobní rozsah nařízení posuzování situací „osamělé matky“ a „smíšená manželství“, formuláře E 401, Pokyn č. 1/2006 pro úřady práce, sociálních věcí a rodiny, Bratislava 2006. MPSVR SR - Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny: Koordinace rodinných dávek v rámci Evropské unie, Bratislava 2004. Zákon NR SR č.j. 627/2005 Sb. o příspěvcích na podporu náhradní péče Zákon NR SR č.j. 600/2003 Sb. o přídavku na dítě ao změně a doplnění některých zákonů Zákon NR SR č.j. 571/2009 Sb. o rodičovském příspěvku ao změně některých zákonů

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

Bakajová, J., Integrace, koordinace v EU. In: http://sk.wikipedia.org/wiki/Európska_únia (29. 2. 2008) Jakubek, R., Všeobecně o Evropské unii. In: http://www.euroinfo.gov.sk/index/go.php?id=288 (31. 1. 2007)