Účinky diety s vysokým obsahem bílkovin na lidské zdraví – systematický přehled literatury

Vysokoproteinové diety lze v posledních letech zařadit mezi nejdiskutovanější způsoby stravování, a to nejen mezi odborníky na výživu, ale také mezi laickou populací. Vyšší příjem bílkovin je spojován s účinnějším úbytkem tělesné hmotnosti, lepším zachováním svalové hmoty a zvýšeným pocitem sytosti, což z něj činí atraktivní volbu nejen při redukci hmotnosti, ale iv oblasti sportu. Na druhé straně ale vznikají obavy z možných nežádoucích účinků, a to zejména v souvislosti s funkcí ledvin, kardiovaskulárním zdravím či změnami střevní mikrobioty. Téma vlivu vysokoproteinové diety na zdraví je proto mimořádně aktuální V éře, kdy se v médiích často prezentují protichůdné informace, je důležité vycházet z vědecky podložených poznatků. Cílem této publikace je systematicky zhodnotit dostupnou literaturu a poskytnout přehled o tom, jak zvýšený příjem bílkovin ovlivňuje různé aspekty lidského zdraví – od tělesné hmotnosti a metabolismu až po funkci ledvin, kardiovaskulární systém a střevní mikrobiotu.

Metodologie

Vyhledávání a zpracování vědeckých studií bylo realizováno s cílem shromáždit a zhodnotit aktuální vědecké poznatky o vlivu vysokoproteinové diety na různé aspekty zdraví. Vyhledávání probíhalo v renomovaných databázích PubMed, Scopus, Web of Science a doplňkově také prostřednictvím Google Scholar.

Analyzovány byly studie publikované v období let 2018 – 2025, přičemž preferovány byly nejnovější systematické přehledy, metaanalýzy a randomizované kontrolované studie publikované v recenzovaných vědeckých časopisech.

Kritériem pro výběr byly vědecké články zkoumající účinky vysokoproteinové diety na dospělé (zdravé nebo s nadváhou/obezitou) a studie hodnotící alespoň jeden z následujících aspektů: tělesná hmotnost, metabolické ukazatele, funkce ledvin, kardiovaskulární zdraví nebo střevní mikrobiota.

Výsledky

Diety s vysokým obsahem bílkovin představují významný aspekt výzkumu v oblasti výživy a metabolického zdraví. Vědecké práce publikované za poslední roky se zaměřují na to, jak zvýšený příjem bílkovin ovlivňuje tělesnou hmotnost, složení těla, metabolismus, funkci ledvin, kardiovaskulární zdraví či střevní mikrobiotu. Na základě systematické analýzy dostupné literatury bylo identifikováno několik relevantních studií, které poskytují přehled o účincích této formy stravování na různé aspekty lidského zdraví. Následující části shrnují hlavní zjištění jednotlivých autorů a poukazují na oblasti, ve kterých panuje vědecká shoda, jakož i na otázky, které i nadále zůstávají předmětem diskuse.

Diety s vysokým obsahem bílkovin se v posledních letech ukazují jako efektivní nástroj při redukci tělesné hmotnosti. Několik metaanalýz potvrzuje, že zvýšený podíl bílkovin v jídelníčku vede k o něco většímu úbytku hmotnosti a lepšímu udržení svalové hmoty v porovnání s běžným příjmem bílkovin. Tento efekt je sice malý až střední, ale konzistentní napříč randomizovanými kontrolními studiemi (Hansen et al., 2021; Kokura et al., 2024). Další metaanalýzy randomizovaných kontrolovaných studií potvrzují, že diety s vyšším obsahem bílkovin mají oproti nízkoproteinovým dietám mírné, ale statisticky významné příznivé účinky na složení těla a některé kardiometabolické ukazatele. Metaanalýza 54 randomizovaných kontrolovaných studií – RCT (celkem více než 4 500 účastníků) zjistila, že zvýšený příjem bílkovin byl spojen s větším úbytkem tělesné hmotnosti (−0,79 kg; 95 % CI −1,23 až −0,36 kg) a tukové hmoty (− 9,3 − , 9,3 − , 9,3 − , 9,3 − , 9,3 − , 9, 3 − , 9, 3 − , 9,3 − , 9,3 − , 9, 3 − , 9, 3 − , 9, 3 − , 9, 3 − 0,36 kg) −0,38 kg) ve srovnání s kontrolními skupinami. Kromě toho autoři zaznamenali mírné snížení systolického krevního tlaku (−1,76 mm Hg) a zlepšení lipidového profilu, konkrétně pokles celkového cholesterolu (−0,13 mmol/l) a triacylglycerolů (−0,12 mmol/l). Tyto účinky se projevily bez výrazných rozdílů v energetickém příjmu, což naznačuje, že vyšší podíl bílkovin může příznivě ovlivnit i metabolické zdraví nezávisle na kalorické restrikci (Vogtschmidt et al., 2021).

U starších dospělých bez poruchy funkce ledvin se ukázalo, že kombinace silového tréninku se zvýšeným příjmem bílkovin má příznivý vliv na složení těla bez negativních účinků na zdraví. V osmitýdenní randomizované studii s bývalými profesionálními vojáky (průměrný věk 61 let) konzumace přibližně 1,6 g bílkovin/kg/den vedla k většímu nárůstu svalové hmoty a síly v porovnání s kontrolní skupinou (0,8 g/kg/den). Současně nebyly zjištěny žádné nežádoucí změny v parametrech funkce ledvin ani jater. Podobné výsledky přinesla i další studie téhož autorského kolektivu, v níž rezistenčně trénovaní muži konzumovali během 16 týdnů 1,6 g nebo 3,2 g bílkovin/kg/den. I při takto vysokém příjmu bílkovin se neprokázaly žádné negativní účinky na funkci ledvin, jater ani lipidový profil, přičemž zlepšení v síle a tělesné kompozici byla podobná v obou skupinách. Autoři uzavírají, že vysoký příjem bílkovin (do 3,2 g/kg/den) je u zdravých, fyzicky aktivních mužů bezpečný a dobře tolerovaný, pokud je spojen s pravidelným tréninkem (Bagheri et al., 2023a,b).

Z hlediska metabolismu mají diety s vyšším obsahem bílkovin ve více studiích příznivý vliv na inzulínovou senzitivitu a regulaci glykémie. Systematický přehled a metaanalýza z roku 2024, která zahrnovala randomizované kontrolované studie u žen se syndromem polycystických ovarií (PCOS) prokázaly, že vysokoproteinová dieta významně snížila hladinu inzulínu nalačno (−3,12 mIU/L; 95 % CI −5; inzulínové rezistence HOMA-IR (−0,59; 95 % CI −0,94 až −0,24) ve srovnání s kontrolními dietami. Účinek na tělesnou hmotnost a hormonální parametry byl méně výrazný, ale trend směřoval k jejich zlepšení. Autoři uzavírají, že zvýšený podíl bílkovin ve stravě může přispět k lepší kontrole inzulínové rezistence u žen s metabolickým rizikem, pokud je dieta vyvážená a dlouhodobá (Wang et al., 2024). Z několika klinických výzkumů vyplývá, že diety s vyšším obsahem bílkovin mohou příznivě ovlivnit metabolické parametry, zejména inzulínovou senzitivitu a regulaci glykémie. Randomizovaná kontrolovaná studie Tettamanzi et al. (2021) porovnávala účinky vysokoproteinové diety s mediteránskou dietou u žen s obezitou a inzulínovou rezistencí po dobu 12 týdnů. Účastnice ve skupině s vysokoproteinovou dietou přijímaly přibližně 30 % energie z bílkovin, zatímco v mediteránské skupině to bylo kolem 18 %. Výsledky ukázaly, že vysokoproteinová dieta výrazně zlepšila inzulínovou senzitivitu, což se projevilo poklesem indexu HOMA-IR o -1,78 (95 % CI -3,03 až -0,52; p < 0,01) a snížením hladiny inzulínu nalačno o -6,98 µIU/m –1,65). Kromě toho došlo také ke snížení variability glykémie (–3,13 mg/dl; p = 0,0004), což poukazuje na lepší stabilitu hladiny glukózy během dne. Autoři uzavírají, že vysokoproteinová dieta může být efektivnější než tradiční mediteránský typ stravování při zlepšování inzulínové citlivosti a glykemické kontroly u osob s obezitou, pokud je správně vyvážená a individuálně nastavená.

Z hlediska renální funkce vědecké přehledy ukazují, že u zdravých dospělých s intaktní funkcí ledvin může vysokoproteinová dieta vést k dočasnému zvýšení glomerulární filtrace (GFR), přičemž jde o adaptivní reakci organismu na vyšší zátěž dusíkatými látkami. Výsledky metaanalýzy ukázaly, že ačkoli GFR může být mírně vyšší po zvýšeném příjmu bílkovin (SMD 0,19; 95 % CI 0,07 až 0,31), změna GFR mezi skupinami se zvýšeným a standardním příjmem bílkovin nebyla statisticky významná (SMD 0,11; 0,15; 95 %; že vysoký příjem bílkovin neměl marginálně negativní vliv na renální funkci v krátkodobých studiích u zdravých osob (Devries et al., 2018). Na druhé straně, u jedinců s již existujícím chronickým onemocněním ledvin (CKD) se doporučuje snížený nebo střední příjem bílkovin, neboť vyšší zátěž dusíkem a možná glomerulární hyperfiltrace mohou při snížené funkci ledvin přispět k progresi poškození. Výsledkem je, že u CKD se v doporučeních často uvádí omezení bílkovin na přibližně 0,8 g/kg/den nebo méně, v závislosti na stádiu onemocnění (Cheng et al., 2024). Z praxe vyplývá, že u zdravého dospělého s normální funkcí ledvin, který nemá riziková onemocnění (jako diabetes, hypertenze, poškození ledvin), zvýšený příjem bílkovin v rámci rozumných hodnot (např. 1,2–1,6 g/kg nebo více) se podle současných dat jeví jako bezpečný. Přesto je důležité sledovat individuální zdravotní stav, funkci ledvin (např. eGFR, kreatinin), zdroj bílkovin (rostlinné vs. živočišné) a celkový jídelníček s adekvátním příjmem vlákniny a hydratace (Devries et al., 2018).

Z výsledků systematického přehledu a metaanalýzy prospektivních kohortových studií vyplývá, že vyšší příjem bílkovin nemá jednoznačný vliv na výskyt kardiovaskulárních onemocnění ani na kardiovaskulární mortalitu. V analýze zahrnující více než 800 000 účastníků nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly v riziku celkových kardiovaskulárních příhod mezi osobami s vysokým a nízkým příjmem bílkovin (OR 0,94; 95 % CI 0,60 – 1,46). Autoři zdůrazňují, že bílkoviny nemají vliv na kardiovaskulární onemocnění, ale rozhodující roli hraje zdroj bílkovin, zatímco rostlinné bílkoviny bývají spojeny s příznivějším lipidovým profilem a nižším rizikem kardiovaskulárního onemocnění, živočišné zdroje (zejména z červeného a zpracovaného masa) mohou mít opačný efekt (Mantzo). Významná systematická přehledová studie a metaanalýza, kterou realizoval Naghshi et al. (2020) hodnotila vztah mezi příjmem různých typů bílkovin a rizikem úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Do analýzy bylo zahrnuto 32 prospektivních kohortových studií s více než 715 000 účastníky, přičemž během sledování došlo k více než 16 000 úmrtím z kardiovaskulárních příčin. Výsledky ukázaly, že celkový příjem bílkovin nebyl významně spojen s rizikem úmrtí na srdečně-cévní choroby, avšak rozhodující úlohu sehrál zdroj bílkovin. Osoby s vyšším příjmem rostlinných bílkovin měly o 12 % nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (HR 0,88; 95 % CI 0,80–0,96) v porovnání s těmi, jejichž příjem rostlinných bílkovin byl nižší. Každé zvýšení podílu energie z rostlinných bílkovin o 3 % bylo spojeno s přibližně 5 % snížením rizika úmrtnosti na všechny příčiny včetně kardiovaskulárního onemocnění. Naopak vyšší příjem živočišných bílkovin nevykazoval významnou ochranu au některých zdrojů, zejména ze zpracovaného masa, bylo pozorováno zvýšené riziko (Naghshi et al., 2020). Autoři proto došli k závěru, že vysokoproteinová dieta jako taková není riziková, pokud je složena převážně z rostlinných zdrojů bílkovin a je-li součástí celkově vyvážené stravy. Taková kombinace může přispět ke zlepšení lipidového profilu, nižšímu zánětu a celkově lepšímu kardiovaskulárnímu zdraví. Vztah mezi celkovým příjmem bílkovin a kardiovaskulárním zdravím je stále předmětem vědeckých diskusí. Dlouhodobá prospektivní studie Song et al. (2016), realizovaná na souboru více než 131 000 účastníků z kohort Nurses' Health Study a Health Professionals Follow-up Study, sledovala účinky živočišných a rostlinných bílkovin na mortalitu po dobu více než 30 let. Výsledky ukázaly, že celkový příjem bílkovin neměl jednoznačný vliv na riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Avšak po rozdělení podle zdroje bílkovin se objevily rozdíly – vyšší příjem rostlinných bílkovin byl spojen se sníženým rizikem kardiovaskulární mortality (HR 0,88; 95% CI 0,80–0,97), zatímco živočišné bílkoviny, zejména z červeného a zpracovaného masa, vykazovaly mírně zvýšený 1,01–1,16). Autoři dospěli k závěru, že vysokoproteinová dieta jako celek nemusí představovat riziko pro srdečně-cévní zdraví, ale její účinky výrazně závisí na původu bílkovin. Strava s vyšším zastoupením rostlinných proteinů – například z luštěnin, ořechů či celozrnných produktů – byla spojena s lepším kardiometabolickým profilem, nižším zánětem a příznivějšími lipidovými parametry. Výsledky proto podporují doporučení upřednostňovat rostlinné zdroje bílkovin v rámci celkově vyvážené diety.

V randomizované klinické studii byl sledován vliv diety s vysokým obsahem bílkovin na střevní mikrobiom u dospělých s nadváhou a obezitou (n = 80). Účastníci dodržovali po dobu osmi týdnů redukční dietu, která obsahovala buď více bílkovin (asi 30 % energie) nebo běžné množství (asi 15 % energie). Během studie byly odebírány vzorky stolice a analyzováno bylo složení mikrobiomu. Výsledky ukázaly, že vysokoproteinová dieta zvýšila rozmanitost střevního mikrobiomu a změnila zastoupení některých bakterií. Při vyšším příjmu bílkovin se zvýšilo množství „prospěšných“ bakterií, jako jsou Akkermansia a Bifidobacterium, které podporují zdraví střeva, zatímco ubyly bakterie rodu Prevotella, často spojované s horší metabolickou odezvou. Autoři uzavírají, že vysokoproteinová redukční dieta může ovlivnit střevní mikrobiotu způsobem, který souvisí s lepší metabolickou adaptací během hubnutí (Dong et al., 2020). Studie Farsijani a kol. (2023) publikovaná v časopise Nutrients se zaměřila na souvislost mezi příjmem bílkovin a složením střevního mikrobiomu u starších mužů žijících v komunitě, kteří se zúčastnili dlouhodobé Osteoporotic Fractures in Men Study (MrOS). Do analýzy bylo zahrnuto 1 227 účastníků ve věku 65–85 let. Příjem bílkovin byl hodnocen pomocí 24hodinových záznamů stravy, přičemž účastníci byli rozděleni do kvartilů podle množství přijatých bílkovin. Výsledky ukázaly, že vyšší příjem bílkovin byl spojen s větší diverzitou střevního mikrobiomu a se zvýšeným zastoupením druhů považovaných za prospěšné pro metabolické zdraví, jako jsou Faecalibacterium prausnitzii a Roseburia spp., t. j. bakterie produkující krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA) s protizánětlivým účinkem. Naopak nebyly zaznamenány žádné negativní změny, které by naznačovaly narušení rovnováhy střevního ekosystému. Autoři tak došli k závěru, že přiměřeně vyšší příjem bílkovin (1,2–1,6 g/kg tělesné hmotnosti denně) může být u starších mužů bezpečný a dokonce přispívá k udržení zdravého střevního mikrobiomu, a to zejména pokud je strava bohatá na vlákninu a rostlinné zdroje bílkovin.

Diskuse

Výsledky analyzovaných studií ukazují, že diety s vyšším obsahem bílkovin mohou mít mírně příznivé účinky na tělesné složení, regulaci hmotnosti a některé metabolické ukazatele, a to zejména ve srovnání s běžným příjmem bílkovin. Několik metaanalýz (Hansen et al., 2021; Vogtschmidt et al., 2021; Kokura et al., 2024) potvrzují, že zvýšený podíl bílkovin podporuje redukci hmotnosti, udržení svalové hmoty a zlepšení inzulínové senzitivity. Účinky však bývají relativně malé až střední a často závisí na typu bílkovin, energetického příjmu a délce intervence. Z hlediska funkce ledvin se v dostupných studiích (Bagheri et al., 2023b; Cheng et al., 2024) neprokázaly negativní účinky ani při příjmu kolem 2,5 – 3,2 g bílkovin/kg/den u zdravých dospělých a trénovaných jedinců. Krátkodobé zvýšení glomerulární filtrace se považuje za fyziologickou adaptaci, nikoli patologický jev. Přesto většina autorů doporučuje opatrnost u osob s kardiovaskulárním onemocněním, kde se dlouhodobě upřednostňuje nižší příjem bílkovin (0,6–0,8 g/kg).

Pokud jde o kardiovaskulární zdraví, výsledky jsou méně jednoznačné. Metaanalýza Mantzouranis et al. (2023) potvrdila neutrální efekt vysokoproteinové stravy na výskyt závažných kardiovaskulárních příhod, přičemž zdroj bílkovin hraje zásadní roli, jelikož rostlinné bílkoviny jsou spojeny s lepším lipidovým profilem a nižším rizikem kardiovaskulárního onemocnění zatímco nadbytek živočišných bílkovin, zejména z červeného masa, mohou mít opačný. Zajímavé poznatky přinášejí novější práce o střevním mikrobiomu. Podle studie Dong et al. (2020) dieta s vysokým obsahem bílkovin zvýšila diverzitu mikrobiomu a podpořila růst „ochranných“ bakterií, jako Akkermansia a Bifidobacterium, což může pozitivně ovlivnit metabolismus a zdraví střeva. Jiné práce (Wu et al., 2022) však upozorňují, že nadměrný příjem bílkovin bez dostatku vlákniny může posunout mikrobiom směrem k proteolytické fermentaci, která vede k tvorbě potenciálně škodlivých metabolitů. To naznačuje, že kvalita a kontext jídelníčku (zejména příjem vlákniny) jsou klíčové při hodnocení účinků vysokoproteinové diety.

Některé studie poukazují na krátkodobý charakter většiny výzkumů, což omezuje interpretaci dlouhodobých důsledků vysokoproteinové výživy. Dalším limitem je heterogenita populace a zdrojů bílkovin, protože účinky se liší mezi živočišnými a rostlinnými bílkovinami, mezi trénovanými sportovci a osobami se sedavým životním stylem, jakož i mezi pohlavími a věkovými skupinami. Některé metaanalýzy navíc zahrnují pouze studie s krátkým trváním (4 – 12 týdnů), což neumožňuje hodnotit jejich vliv na chronická onemocnění.

Na základě současných poznatků lze doporučit, že mírné zvýšení příjmu bílkovin (1,2–1,6 g/kg/den) je pro většinu zdravých dospělých bezpečné a potenciálně prospěšné, zejména kombinuje-li se s pohybovou aktivitou a dostatečným příjmem vlákniny. U osob s rizikem renální dysfunkce, hypertenzí nebo diabetem je však vhodné konzultovat individuální příjem s odborníkem. Klíčové je také zaměřit se na zdroj bílkovin, a to upřednostňovat rostlinné, mléčné a rybí proteiny před červeným a zpracovaným masem.

Závěr

Současné vědecké důkazy naznačují, že diety s vysokým obsahem bílkovin mohou mít pro většinu zdravých dospělých mírně příznivé účinky na tělesné složení, regulaci hmotnosti a metabolické zdraví, a to zejména při zachování celkového energetického deficitu a aktivního životního stylu. Data z dostupných studií neprokázala, že by vyšší příjem bílkovin (do přibližně 2 g/kg/den) způsoboval poškození ledvin u zdravých lidí, přestože opatrnost je na místě u osob s chronickým onemocněním ledvin nebo jinými metabolickými poruchami. Vliv na kardiovaskulární zdraví se jeví jako neutrální až mírně příznivý, přičemž rozhodující je zdroj bílkovin. Z pohledu střevního mikrobiomu nejsou důkazy o škodlivém vlivu vysokoproteinové diety, pokud obsahuje dostatek vlákniny a rostlinných potravin. Naopak některé studie naznačují, že tento typ stravy může podpořit růst prospěšných bakterií a metabolitů, které jsou spojeny s lepším zdravím střev. Celkově lze konstatovat, že vysokoproteinová dieta je bezpečná a účinná v rámci vyvážené výživy, pokud se respektují individuální potřeby, dostatečný pitný režim a pestrý příjem makro- a mikroživin. Pro budoucí výzkum zůstává důležité zaměřit se na dlouhodobé účinky a na rozdíly mezi zdroji bílkovin v kontextu chronických onemocnění a střevního zdraví.

Autoři: Mgr. Ján Roman, Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ Lékařská fakulta, Košice prof. Mgr. MUDr. Erik Dorko, PhD., MPH, MBA, Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ Lékařská fakulta, Košice Mgr. Anastasiia Ostafiichuk, Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ Lékařská fakulta, Košice prof. MUDr. Kvetoslava Rimárová, CSc., ** Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ Lékařská fakulta, Košice doc. MUDr. Laura Gombošová, PhD.** II. interní klinika UPJŠ LF a UNLP, Košice

Práce podporovaná grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže Slovenské republiky č.j. 001UPJŠ-4/2024 a čj. 003UPJŠ-4/2024.

Seznam bibliografických odkazů

BAGHERI, Řeza. et al. 2023a. Effects of 8 weeks resistance training in combination with high protein diet on body composition, muscular performance, and markers of liver and kidney function in untrained oldder ex-military men. In Front Nutr. ISSN 2296-861X, 2023, 10, 1205310.

BAGHERI, Řeza. et al. 2023b. Effects of 16 weeks of two different high-protein diets with either resistance or concurrent training on body composition, muscular strength and performance, and markers of liver and kidney function in resistance-trained males. In J Int Soc Sports Nutr. ISSN 1550-2783, 2023, 20, 1, 2236053.

DEVRIES, Michaela C. et al. 2018. Changes in Kidney Function Not Differ between Healthy Adults Consuming Higher- Compared with Lower- or Normal-Protein Diets: A Systematic Review and Meta-Analysis. In J Nutr. ISSN 1541-6100, 2018, 148, 11, 1760-1775.

DONG, Tien S. et al. 2020. A High Protein Calorie Restriction Diet Alters the Gut Microbiome in Obesity. In Nutrients. ISSN 2072-6643, 2020, 12, 10, 3221.

FARSIJANI, Samaneh et al. 2023. Relace Between Dietary Protein Intake a Gut Microbiome Složení v Community-Dwelling Older Men: Findings z Osteoporotické Fractures in Men Study (MrOS). In J Nutr. ISSN 1541-6100, 2023, 152, 12, 2877-2887.

Hansen, Thea Toft et al. 2021. Are Dietary Proteins the Key to Successful Body Weight Management? A Systematický Review a Meta-Analysis of Studies Assessing Body Weight Outcomes po Interventions with Increased Dietary Protein. In Nutrients. ISSN 2072-6643, 2021, 13, 9, 3193.

CHENG, Yu et al. 2024. Association between dietary protein intake and risk of chronic kidney disease: a systematický review and meta-analysis. In Front Nutr. PMID 38946781, 2024, 11, 1408424.

KOKURA, Yoji et al. 2024. Enhanced protein intake on maintaining muscle mass, strength, and physical function in adults with overweight/obesity: A systematický review and meta-analysis. In Clin Nutr ESPEN. ISSN 0261-5614, 2024, 63, 417-426.

MANTZOURANIS, Emmanouil et al. 2023. The Impact of High Protein Diets on Cardiovascular Outcomes: A Systematický Review a Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies. In Nutrients. ISSN 2072-6643, 2023, 15, 6, 1372.

NAGHSHI, Sina et al. 2020. Dietary intake total, animal, a rostlinné proteíny a riziko všech příčin, kardiovascular, a rakovina mortality: systematické review a dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. In BMJ. ISSN 1756-1833, 2020, 370, m2412. SONG, Mingyang et al. 2016. Association of Animal and Plant Protein Intake s All-Cause and Cause-Specific Mortality. In JAMA Intern Med. ISSN 2168-6114, 176, 10, 1453-1463.

TETTAMANZI, Francesca et al. 2021. A High Protein Diet Is More Effective in Improving Insulin Resistance and Glycemic Variability Compared to a Mediterranean Diet-A Cross-Over Controlled Inpatient Dietary Study. In Nutrients. ISSN 2072-6643, 2021, 13, 12, 4380.

VOGTSCHMIDT, Yakima D. 2021. Jedná se o látku forgotten ingredient: Účinky vysokého podílu na nízkých bílkovinných dietě na kardiometabolické riziko factory. A systematický review a meta-analysis randomised controlled trials. In Atherosclerosis. ISSN 1879-1484, 2021, 328, 124-135.

WANG, Fang et al. 2024. Účinky vysoké proteínové stravy na kardiometabolické továrně a reproductivní hormony ženy s polycystickými ovarií syndromu: a systematické review a meta-analysis. In Nutr Diabetes. ISSN 2044-4052, 2024, 14, 1, 6.

WU, Shuang et al. 2022. Effect of dietary protein and processing on gut microbiota: a systematic review. In Nutrients. ISSN 2072-6643, 2022, 14, 3, 453.