Předkládaná práce analyzuje výskyt nemocí z povolání způsobených vibracemi u zaměstnanců v Prešovském kraji. V období let 2019 až 2023 bylo prošetřeno celkem 126 podezření na nemoci z povolání, z nichž se ve 30 případech potvrdila nemoc z vibrací. To představuje přibližně 24 % všech prozkoumaných případů.

Efektivní prevence rizik souvisejících s vibracemi včetně zavádění ochranných opatření a systematického vzdělávání zaměstnanců je nezbytná pro zajištění zdraví a bezpečnosti pracovníků napříč různými odvětvími.

Abstract: Exposure to vibrations in workplace represents a significant occupational hazard that can adversely affect workers' physical well-being and long-term health. Vibrations occur across různé sectory, především v průmyslu, výstavbě, transportu a zemědělství, kde pracují frekvenčně pomocí nástrojů pro ruční použití, operační mechanické vybavení nebo práce s motorovými vozidly. Chronická expozice k vibracím může působit v závažných zdravotních complicacích, především učinit musculoskeletální systém, circulátory a nervový systém.

Tyto study examinují prevalence occupational diseases atributable k vibracím mezi pracovníky v Prešov Region. V roce 2019 a 2023, z celkového počtu 126 případů, které se týkají pracovního stavu, byly vypracovány, s 30 vzájemně diagnostikovány vibrace-induced disorders, účtování pro přibližné 24% všech reviewed cases.

Provádění účinných preventivních strategií, včetně protective measures a systematické employee vzdělání je zásadní pro zajištění zdraví a bezpečnosti pracovníků prostřednictvím více průmyslových odvětví.

Vibrace v pracovním prostředí představují významný fyzikální rizikový faktor, který může nepříznivě ovlivnit zdravotní stav a funkční způsobilost zaměstnanců. Jedná se o mechanické oscilace přenášené na lidský organismus prostřednictvím horních končetin (lokální vibrace) nebo celého těla (celotělové vibrace). Chronická expozice těmto vibracím může vést k širokému spektru zdravotních poruch, včetně muskuloskeletálních onemocnění, poškození periferního nervového systému, poruch vaskulárního systému a jiných dysfunkcí (Krajnak, 2018; Patterson et al., 2021; Halmai 2, Halmai 2 al;

S ohledem na rizika vyplývající z expozice vibracím je nezbytné, aby zaměstnavatelé implementovali komplexní opatření k eliminaci nebo minimalizaci nepříznivých zdravotních účinků. Tato opatření zahrnují zpracování provozních řádů v souladu s legislativními požadavky, provedení kvalifikovaného posouzení rizik, zajištění technicky a ergonomicky vyhovujících pracovních podmínek a zavedení systému periodického lékařského dohledu nad exponovanými zaměstnanci (Zákon č. 124/2006 Sb. z.).

Předkládaná práce poskytuje úvodní přehled problematiky expozice vibracím na pracovišti a jejich dopadu na zdravotní stav zaměstnanců, se zaměřením na výskyt nemocí z povolání souvisejících s vibracemi u pracovníků v Prešovském kraji. V dalších kapitolách se podrobněji analyzují jednotlivé kategorie vibrací, jejich biologické účinky na lidský organismus a preventivní opatření zaměřená na snížení úrovně expozice.

Zdroje vibrací

Vibrace v pracovním prostředí vznikají zejména při mechanickém kmitání a chvění strojů, nástrojů a předmětů.

Pracovníci mohou být vystaveni vibracím z povolání při používání elektrického nebo pneumatického ručního nářadí nebo jiných strojů nebo při řízení velkých dopravních, stavebních nebo zemědělských vozidel. Zdrojem vibrací jsou ruční motorové pily, sekačky na trávu, leštičky, pneumatické nářadí (pneumatické sbíječky, kladiva, vrtačky). Vibrace vznikají při broušení nástrojů a výrobků; při přidržování výrobků, které při opracování vibrují; při bourání objektů s použitím ručních pneumatických kladiv a sbíječek. Vibrace, které vznikají při používání elektrického ručního nářadí a přenášejí se z nářadí do systému ruka-rameno, se označují jako vibrace přenášené na ruce. Vibrace se mohou přenášet iz vibrujícího sedadla, přes podlahy a plošiny, na kterých pracovníci stojí a v těchto situacích jsou bodem kontaktu chodidla, přičemž působí na celý organismus. K expozici vibracím celého těla dochází např. u řidičů těžkých nákladních aut, traktorů, buldozerů, bagrů a jiných zemních strojů, u horníků při práci s důlními mechanismy, kde je amplituda vibrací dostatečně velká na to, aby se přenášela do jiných částí těla (Krajnak, 2018; Weier, 2020; Weier, 2020; al., 2023; Seidler et al., 2023;

Druhy vibrací

Vibracím v pracovním prostředí je vystavena buď určitá část těla (ruka) nebo celé tělo. Podle způsobu, jakým se vibrace přenášejí ze zdroje na lidský organismus, jsou děleny na:

  • Vibrace přenášené na ruce (Hand-Arm Vibration, HAV) / lokální vibrace – vznikají při používání elektrického ručního nářadí a přenášejí se z a.) nářadí do systému ruka-rameno, tzn. z vibrující části vibračního předmětu/přístroje/nářadí (vrtačka, bruska, pneumatické kladivo, sbíječka, motorová pila aj.) na kontaktní část těla; případně z b.) celých zařízení – volant v automobilu, kde zvýšené napětí svalů omezuje útlum vibrací, které se pak snáze šíří rukou a předloktím do celé paže. Přenos vibrací ovlivňuje síla, kterou je drženo nebo ovládané nářadí. Chronická expozice těmto vibracím vede ke vzniku syndromu ruka-rameno z vibrací (HAVS – Hand-Arm Vibration Syndrome), který má tři základní složky: 1. Cévní složku, reprezentovanou zejména vibračním bílým prstem (Vibration White Finger – VWF), který představuje formu sekundárního. 2. Senzorineurální složku, projevující se poruchami citlivosti, paresteziemi a sníženou hmatovou diskriminací. 3. Muskuloskeletální složku zahrnující bolesti, sníženou sílu úchopu a poruchy jemné motoriky v důsledku svalového a šlachového přetížení (Shen a House, 2017; Krajnak, 2018; Gerger et al., 2023).
  • Vibrace přenášené na celé tělo (Whole-Body Vibration, WBV) / celkové / celotělové - při přenosu vibrací na celé tělo, na stojící, ležící nebo sedící osobu jako celek přes opěrný bod, je typické ohrožení zdraví při práci v důsledku kývavých pohybů hlavy a vnitřních orgánů těla z vibrujícího sedadla, Např. u řidičů těžkých nákladních aut, traktorů, autobusů, kombajnů apod., u horníků při práci s důlními mechanismy (Patterson et al., 2021; Halmai, 2024).
  • Místní vibrace / zvláštní – vibrace, které se nemohou označit jako vibrace přenášené na celé tělo, ani jako vibrace přenášené na ruce, ale jsou přenášeny na určitou část těla. Způsobují intenzivní chvění hrudní a krční páteře a hlavy. práce s křovinořezem s působením vibrací na hlavu a páteř, nebo nošení zádových postřikovačů, ale také práce s přenosným motorovým nosičem s působením vibrací na stehno (Sýkorová, 2023; RUVZPO, 2024).

Vibrační nemoc

Vibrační choroba (jiné názvy: nemoc z vibrací, vibrační syndrom) je průmyslové onemocnění, které vzniká dlouhodobým vystavením vibracím, přenášeným na tělo zejména při práci s ručně ovládaným vibračním nářadím nebo stroji. K rozvoji onemocnění může dojít i při obsluze dopravních prostředků, kde jsou horní končetiny pracovníka v nepřetržitém kontaktu s vibracemi. při řízení vozidla. V praxi jde o jednu z nejčastějších nemocí z povolání.

Vibrační choroba je zdravotní stav, při kterém dochází k poškození:

  • nervového systému (neuropatie),
  • cévního systému (vazospasmus, tzv. „bílé prsty“),
  • pohybového aparátu (bolesti svalů, kloubů, degenerace páteře).

Nejvýraznější negativní vliv vibrací se projevuje na cévním systému. Klinický obraz onemocnění se vyvíjí v několika stádiích. V úvodním stadiu pacient zaznamenává zvýšenou citlivost na teplotní změny a mírné bolesti v oblasti rukou. V dalším vývojovém stadiu se objevuje přechodná ischemie prstů, projevující se zbělením konečků, sníženou citlivostí, paresteziemi (trnutí, mravenčení). V pokročilém stadiu dochází k výraznému zbarvení prstů do modra, jejich otokem a v nejtěžších případech až k nekróze tkáně.

Vibrační nemoc však nepostihuje jen cévy, ale také pohybový aparát, zejména kosti, klouby, svaly a šlachy horních končetin. U postižených jedinců je často pozorováno řídnutí kostní tkáně v oblasti prstů a zápěstí, doprovázené bolestí, která se v pozdějších stádiích objevuje iv klidu. Dochází ke zhoršení jemné motoriky, což se projevuje např. sníženou schopností psaní, třesem rukou při uchopení předmětů a sníženou přesností pohybů rukou při běžných činnostech (EC, 2008; Liga proti bezpráví, 2015).

Při vzniku vibrační choroby hrají kromě samotného působení vibrací významnou roli i další doprovodné faktory. Mezi nejdůležitější patří délka denní expozice vibracím, intenzita vykonávané práce, hmotnost a technický stav používaného pracovního nářadí, jakož i mikroklimatické podmínky pracovního prostředí. Výrazný vliv mají také frekvence a délka pracovních přestávek, jakož i vystavení chladu a zvýšené vlhkosti (SAV, 2010). Podle Seznamu nemocí z povolání uvedeného v zákoně č.j. 513/2006 Sb. o sociálním pojištění; 1, je nemoc z vibrací evidována pod položkou č. 1. 28 jako onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů končetin způsobené vibracemi. Toto onemocnění se dále dělí na tři podkategorie:

  • 28.1: poškození převážně cév a nervů v důsledku vibrací,
  • 28.2: poškození převážně kloubů, kostí, šlach a svalů,
  • 28.3: jiné nebo kombinované poškození způsobené vibracemi.

Nemoc z vibrací se nejčastěji hlásí jako chronické onemocnění, což znamená, že pracovník byl vibracím vystaven déle než šest měsíců. Zákon čj. 437/2004 Sb. o odškodňování bolestí a ztížení společenského uplatnění považuje tuto diagnózu za důvod k bodovému ohodnocení poškození zdraví, přičemž výše bodového zisku závisí na typu a rozsahu postižení podle výše uvedených kategorií (Zákon č.513/2006 Z.z., Zákon č.437/2004 S.z.).

Patofyziologické mechanismy vibrací

Vibrace generované elektrickým a pneumatickým ručním nářadím představují dodatečný fyzikální stresový faktor, který může negativně ovlivnit muskuloskeletální, cévní a nervový systém prostřednictvím několika mechanismů:

  1. Zvýšená síla úchopu – v důsledku vibrací dochází k potřebě vyvinout vyšší sílu pro stabilní udržení a kontrolu nářadí, čímž se zvyšuje zatížení svalů a šlach horních končetin.
  2. Neuromuskulární reakce – vibrace přenášené do svalových skupin mohou vyvolat tonický reflex, tzn. j. mimovolnou reflexní aktivaci svalů, nebo mohou narušit koordinaci motorických jednotek, což zvyšuje vnitřní svalové napětí a snižuje jejich odolnost vůči únavě a mikrotraumatům.
  3. Senzorické poruchy – vibracemi indukované parestézie nebo znecitlivění prstů a rukou mohou narušit propriocepci a snižují schopnost aplikovat přiměřenou ovládací sílu, což může vést k neefektivnímu zatížení ruky a zvýšené rizikovosti úchopu.
  4. Mechanické přetížení – přenos dynamických sil přes vibrující nářadí na kostní a kloubní struktury může vést k jejich nadměrnému mechanickému zatížení, čímž se zvyšuje riziko degenerativních změn a poranění (např. osteoartrózy, stresových mikrofraktur).
  5. Metabolické a buněčné mechanismy – oxidativní stres, zvýšená tvorba volných radikálů, lokální zánět, porucha mikrocirkulace, tyto faktory vedou k poškození buněk v cílových tkáních ak jejich postupné degeneraci (Welcome et al., 2008; Charles et al., 20).

Zdravotní rizika rezultující z vibrací

Expozice HAV i WBV vibracím vede ke zvýšenému riziku vzniku muskuloskeletálních poruch bederní páteře, krku a ramen, periferních cévních a senzorineurálních problémů a pravděpodobně i ke zvýšenému výskytu rakoviny prostaty a jiných onemocnění (Charles et al., 2018);

1. Vibrace přenášené na ruce

Dlouhodobé vystavení vibracím přenášeným na ruce může vést k různým zdravotním problémům, jako jsou:

  • Syndrom vibračního bílého prstu (Vibration White Finger – VWFS, Raynaudův fenomén) představuje vaskulární poruchu charakterizovanou vazokonstrikcí periferních cév v oblasti prstů, což se klinicky projevuje jejich znecitlivěním, bolestí a změnou zbarvení kůže (nejčastěji blednutím až cyan). Tento stav může být výrazně exacerbován působením chladu a chronickou expozicí mechanickým vibracím. Podle Bovenziho (2005) jsou za vznik těchto změn nejvíce zodpovědné vibrace s frekvenčním rozsahem 100 – 300 Hz, které vyvolávají zvýšenou senzitizaci periferních tkání a zároveň způsobují snížení regionálního průtoku krve v exponovaných oblastech. Prevalence Raynaudova fenoménu se v různých studiích pohybuje od 0 % do 53 %, s průměrem 22 % (Nilson et al., 2017; Scholz et al., 2023).
  • Syndrom karpálního tunelu – jde o stav, při kterém tlak na nervy v zápěstí způsobuje bolest, necitlivost a brnění v rukou; tento problém je často spojen s opakovanými pohyby a vibracemi; prevalence se v různých studiích pohybovala od 7 % do 35 %, s průměrem 18 % (Nilson et al., 2017; Rotaru-Zavaleanu et al., 2024).
  • Osteoartróza a degenerativní onemocnění kloubů – vibrace mohou poškodit klouby rukou a zápěstí, což vede k artróze a snížené pohyblivosti. Nástroje s nižší frekvencí (10 – 60 Hz) však s větší pravděpodobností způsobují ztrátu svalové hmoty, únavu svalů horní končetiny, poranění kloubů v lokti a rameni (Krajnak, 2018).
  • Poškození periferních nervů – dlouhodobé vystavení vibracím může vést k poškození periferních nervů v rukou, což se projevuje sníženou hmatovou citlivostí, ztrátou manuální dovednosti, zhoršeným motorickým výkonem a chladem vyvolaným vazospasmem způsobujícím blednutí prstů a rukou (Bovenzi, 00na 20).
  • Dupuytrenova kontraktura (DC) a syndrom hypotenárního kladiva (HHS) – DC je pomalu progresivní a nezvratná invalidizační flexe prstů, což má za následek zhoršenou funkci úchopu ruky; HHS je stav ruky se sníženým průtokem krve do ruky a prstů (Gerger et al., 2023).
  • Systémové účinky – expozice HAV může mít také systémové účinky. Opakované vystavení vibracím přenášeným na ruce může vést k hyperaktivitě sympatického nervového systému, ztrátě sluchu (nezávisle na hluku) a zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění. HAV jsou také spojeny se změnami v transkripci genů zapojených do buněčného cyklu a rozvoje rakoviny. Tyto změny mohou být způsobeny zvýšeným systémovým zánětem a oxidační aktivitou nebo mohou být výsledkem změn v průtoku krve do různých orgánů (Krajnak, Waugh, 2018).

2. Celotělové vibrace

Celotělové vibrace jsou spojeny s vážnými zdravotními problémy, zejména u pracovníků, kteří používají těžké stroje nebo vozidla. Mezi nejčastější důsledky patří:

  • Poruchy páteře a svalového systému – dlouhodobé vystavení celotělovým vibracím může vést k poškození meziobratlových plotének, což zvyšuje riziko bolesti zad, krku, ramen a jiných problémů s pohybovým aparátem (Charles et al., 2018; Krajnak, 2018).
  • Syndrom dolní části zad – pracovníci vystavení celotělovým vibracím (řidiči nákladních aut) jsou náchylnější k výskytu problémů v dolní části zad, jako jsou hernie, bolesti a degenerace svalů a kloubů. Vibrace z nákladního vozidla a nárazy z jízdy na nerovných silnicích mohou vést ke stlačení plotýnek a natažení měkkých tkání, což přispívá k bolestem zad (Charles et al., 2018; Krajnak, 2018; Patterson et al, 2021).
  • Zhoršení oběhového systému – vibrace mohou negativně ovlivnit cirkulaci krve, což zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Dlouhodobé vystavení vibracím může vést ke zhoršení prokrvení dolních končetin a zvýšit riziko vzniku trombóz nebo jiných oběhových poruch (Krajnak, 2018; Maculewicz et al., 2023).
  • Poruchy trávicího systému – některé studie naznačují, že dlouhodobé vystavení celotělovým vibracím může mít vliv i na trávicí systém a způsobovat chronické bolesti žaludku nebo problémy s trávením (Krajnak, 2018).
  • Rozvoj různých neuropatií (Krajnak, 2018).
  • Bolesti hlavy, závratě, kinetóza – z vibrací a nárazů, které se přenášejí na krk a hlavu (Krajnak, 2018).
  • Rakovina prostaty (Jones et al., 2014).
  • Jiné – rozvoj mnoha chronických onemocnění včetně kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a/nebo metabolických poruch (Krajnak, 2018).

Pracovníci exponovaní vibracím celého těla jsou však často vystaveni i mnoha dalším rizikovým faktorům, které mohou přispívat k rozvoji těchto negativních účinků na zdraví. Mezi tyto rizikové faktory patří dlouhodobé udržování statické polohy, kroucení nebo otáčení při sezení s cílem vidět oblast kolem vozidla a zvedání těžkých břemen, ke kterému často dochází při nakládání nebo vykládání vozidla.

3. Inhalace škodlivin a celotělové vibrace

Některé senzorineurální a kardiovaskulární účinky spojené s expozicí celotělovým vibracím mohou být do určité míry ovlivněny současným působením toxických chemických látek v pracovním prostředí. Řidiči nákladních vozidel a pracovníci ve stavebnictví bývají často vystaveni emisím dieselových výfukových plynů z těžkých mechanismů, které obsluhují. Vdechování těchto exhalátů je podle výzkumů spojeno se zvýšeným rizikem vzniku respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, jakož i astmatu či některých druhů rakoviny (Lim et al., 2021).

Stavební pracovníci jsou zároveň exponováni prachovým částicím vznikajícím při zemních pracích, řezání dřeva nebo přípravě betonu. Výzkumy potvrzují, že inhalace těchto částic může vést ke zvýšenému výskytu onemocnění dýchací a případně i oběhové soustavy (Iavicoli et al., 2017).

V zemědělství jsou pracovníci vystaveni kombinovanému působení vibrací a pesticidů. Dlouhodobá expozice pesticidům je spojována s vyšším rizikem vzniku periferních neuropatií, neurodegenerativních onemocnění a poruch reprodukčních funkcí (Iavicoli et al., 2017; Ramirez-Santana et al., 2018; Thaper et al. 2023).

Expozice vibracím v pracovním prostředí

V následující části jsou představeny příklady výskytu vibrací ve vybraných pracovních odvětvích spolu s jejich vlivem na lidský organismus.

1. Doprava, skladování a distribuce zboží, veřejné služby

Zaměstnanci působící v oblastech dopravy, skladování, distribuce a veřejných služeb zajišťují přepravu zboží a cestujících různými způsoby – letecky, silniční, železniční či vodní dopravou. Během těchto aktivit jsou vystaveni různým zdravotním rizikům. Mezi časté zdravotní potíže patří bolesti zad, krku a ramen, bolesti hlavy, závratě, kinetóza a problémy trávicího, kardiovaskulárního a periferního senzorického charakteru.

Mnozí pracovníci v tomto odvětví jsou vystaveni nejen celotělovým vibracím, ale zároveň vykonávají práci, která vyžaduje dlouhodobé sezení. Tato kombinace může zvyšovat riziko zdravotních potíží v oblasti podbřišku, včetně poruch reprodukčního systému. Řidiči nákladních vozidel a stavební dělníci jsou navíc často exponováni dieselovým výfukovým plynem, které produkují jimi obsluhované stroje. Vdechování těchto plynů se pojí se zvýšeným rizikem vzniku respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, astmatu a určitých typů rakoviny (Krajnak, 2018; Lim et al., 2021; Thaper et al. 2023).

2. Zemědělství, lesnictví a rybářství

V zemědělství se pracovní činnosti soustřeďují zejména na chov hospodářských zvířat a pěstování plodin, zatímco v lesnictví většina pracovníků působí v oblasti těžby dřeva. Při těchto aktivitách jsou zaměstnanci vystaveni jak vibracím přenášeným na ruce a paže, tak i celotělovým vibracím. Expozice WBV vzniká zejména při obsluze zemědělských a lesnických vozidel, jako jsou traktory, kombajny či buldozery. Naopak vibrace typu HAV jsou způsobeny používáním ručního vibračního nářadí. motorových pil.

Kromě působení vibrací čelí pracovníci v těchto odvětvích i dalším rizikovým faktorům, jako jsou pesticidy a extrémní teplotní podmínky. Dlouhodobé vystavení pesticidům je spojeno s řadou zdravotních potíží, včetně respiračních onemocnění, neurodegenerativních poruch, vybraných typů rakoviny a poruch reprodukčního zdraví (Krajnak, 2018; Ramirez-Santana et al., 2018; Thaper et al. 202

Pracovníci v rybářském průmyslu jsou vystaveni celotělovým vibracím i vibracím přenášeným na ruce a paže, které vznikají v důsledku chodu lodních motorů, používání zdvihacích zařízení nebo pohybů plavidla, zejména při plavbě v rozbouřených vodách. Rybáři operující na otevřených mořích, jakož i osoby zapojené do vodních záchranných operací, mohou během plavby čelit intenzivním otřesům a vibracím vyvolaným vlnobitím či nestabilním pohybem plavidla.

Vystavení opakovaným nárazům může vést k poraněním páteře, kolenních kloubů a kyčlí. Kromě toho mohou pracovníci v tomto odvětví v důsledku kolísavého pohybu plavidla vyvolaného vlnami pociťovat únavu, bolesti hlavy či příznaky kinetózy (Krajnak, 2018; Unverzagt et al., 2022).

3. Stavebnictví a hornictví

Pracovníci ve stavebnictví a hornictví jsou často vystaveni celotělovým vibracím i vibracím přenášeným na ruce a paže. při obsluze těžké techniky, jako jsou buldozery či sklápěče, nebo při práci s ručním nářadím, jako jsou vrtačky, pneumatická kladiva či brusky. K rozvoji onemocnění pohybového aparátu v těchto povoláních nepřispívají jen samotné vibrace, ale také dlouhodobá práce v nepohodlných nebo statických polohách a častá manipulace s těžkými břemeny.

Kromě toho jsou tito zaměstnanci vystaveni vdechování škodlivých látek, jako jsou prach z uhlí, betonu či dřeva, výpary z nafty nebo chemické látky včetně organických rozpouštědel. Tato kombinace mechanické a chemické zátěže může vést k různým zdravotním obtížím typickým pro tato odvětví, včetně zvýšeného rizika respiračních a v některých případech i kardiovaskulárních onemocnění (Iavicoli et al., 2017; Krajnak, 2018; Sun et al., 2025).

4. Výrobní sektor

Obavy z vibrací ve výrobě se týkají rizik spojených s nadměrnými nebo nechtěnými vibracemi, které vznikají během průmyslových výrobních procesů. Tyto vibrace mohou být způsobeny různými faktory. nevyvážeností rotujících zařízení, nízkou strukturální tuhostí, nesprávným zarovnáním komponent, opotřebovanými ložisky, poruchami nástrojů a dalšími technickými nedostatky. Nerovnováha způsobuje oscilace v rotujících systémech, které mohou vést k únavovým poruchám a zkracovat životnost komponent. Nesprávné zarovnání osy zvyšuje harmonické nárazy na ložiska a hřídele, což je běžně zdokumentováno při analýze rotorových systémů (Roshchupkin and Pavlenko, 2025).

Pracovníci v tomto odvětví jsou často vystaveni vibracím přenášeným na ruce a paže. Dlouhodobé používání ručního nářadí, jako jsou brusky, rázové utahováky, kotoučové pily nebo vrtačky, může vést k Hand Arm Vibration Syndrome (HAVS), také známému jako „vibrace na ruce-rameno“. Systematická meta analýza ukazuje 4 až 7 násobné zvýšení rizika vaskulárních a neurologických onemocnění u zaměstnanců s vysokou expozicí vibracím. Další mezinárodní kritéria a studie potvrzují úzkou souvislost mezi úrovní vibrací a výskytem HAVS (Krajnak, 2018; Krajnak a Waugh, 2018).

Tito pracovníci mohou být zároveň vystaveni nepřirozeným pracovním polohám, opakujícím se pohybům a různým chemickým látkám, které se mohou dostat do těla vdechnutím nebo vstřebáváním přes pokožku. Kombinace těchto fyzických stresorů (např. vibrací, nepřirozených postojů, opakujících se pohybů) zvyšuje riziko muskuloskeletálních poruch horních končetin a bolesti krku či ramen. Navíc expozice chemikáliím v pracovním prostředí představuje další rizikový faktor, který v kombinaci s mechanickými stresy komplikuje ochranu zdraví pracovníků (Kijko et al., 2016; Liu et al., 2025).

Materiál a metody

Na získání údajů o výskytu diagnózy \"Nemoc z vibrací\" u zaměstnanců v Prešovském kraji byly analyzovány údaje ze zdrojů: Výroční zpráva Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví se sídlem v Prešově a Statistický přehled provedených měření expozice vibracím v pracovním prostředí v rámci Prešovského kraje, zpracovaný Odborem preventiv.

Analýza zahrnovala data za pětileté období 2019 – 2023. Na zpracování údajů byla aplikována deskriptivní (popisná) metoda, která umožnila identifikovat výskyt a distribuci onemocnění ve sledované populaci.

Výsledky

V roce 2019 bylo celkem prošetřeno 41 podezření na nemoc z povolání. Nejvyšší podíl mezi uznanými nemocemi z povolání tvořily onemocnění kostí, kloubů, šlach a nervů horních a dolních končetin, způsobené dlouhodobým, jednostranným a nadměrným fyzickým zatížením (zařazené pod položku č. 29 Seznamu nemocí z povolání, Príloha č. 1 k zákonu č. 461/2003 Z. z.), a to v počtu 19 případů.

V 10 případech šlo o kombinaci položky 29 s položkou 28, která se týká onemocnění vznikajících při práci s vibračním nářadím. Tato onemocnění byla identifikována u zaměstnanců v následujících profesích: montážní dělník, kameník, řidič nákladního vozidla – bagru a nakladače, mistr v lisovně, pilař, pomocný dělník na stavbě (n = 2), formovačka při výrobě kabelových svazků, svářeč/klempíř a řidič lesního mechanismu.

Onemocnění způsobená výlučně vibracemi – konkrétně Raynaudův syndrom – byla zaznamenána ve 3 případech. U všech postižených byla prokázána kauzální souvislost s pracovní činností. Šlo o zaměstnance v profesích kameník, strojník a pilař.

Zbývající případy nemocí z povolání byly následující:

  • zaprášení plic (n = 2) – položka 33,
  • alergická onemocnění horních cest dýchacích (n = 2) – položka 45,
  • vnější alergické alveolitidy (n = 2) – položka 44,
  • a po jednom případě: Lymská borelióza (n = 1) – položka 26 (nemocy přenosné ze zvířat na člověka), porucha sluchu v důsledku expozice hluku (n = 1) – položka 38, kontaktní ekzém (n = 1) – položka 22 (kožní choroby).

Na základě výše uvedených údajů tvořily onemocnění způsobené vibracemi, ať už samostatně, nebo v kombinaci s položkou 29, v roce 2019 celkem 12 případů, což představuje přibližně 32 % z celkového počtu uznaných nemocí z povolání.

V roce 2020 bylo prošetřeno celkem 9 podezření na nemoc z povolání. V jednom případě byla diagnostikována vibracemi vyvolaná forma Raynaudova syndromu a v dalším případě šlo o kombinované onemocnění z vibrací, doprovázené syndromem karpálního tunelu, epikondylitidou, impingement syndromem a poruchou sluchu.

Zbývající případy zahrnovaly:

  • 6 případů onemocnění pohybového aparátu v souvislosti s dlouhodobým jednostranným zatížením (položka 29),
  • 1 případ bronchiálního astmatu (číslo 37).

Na základě těchto údajů představovaly onemocnění z vibrací (samostatné i kombinované formy) 2 případy z celkových 9, což odpovídá přibližně 22 %.

V roce 2021 bylo prošetřeno celkem 26 podezření na nemoc z povolání. Největší podíl tvořily onemocnění kostí, kloubů, šlach a nervů končetin v důsledku dlouhodobého, nadměrného a jednostranného fyzického zatížení, evidované pod položkou 29, které byly potvrzeny ve 12 případech.

Ve 4 případech šlo o kombinované působení mechanického přetížení a vibrací, přičemž tato onemocnění se vyskytla u pracovníků v profesích montážní dělník, brusič, svářeč a stavební dělník.

Dalších 9 případů představovaly onemocnění na COVID-19 (položka 24), která se vyskytla u zdravotnických pracovníků.

V 1 případě bylo zaznamenáno poškození sluchu v souvislosti s pracovní činností v prádelně (položka 38).

Onemocnění z vibrací tak představovaly 15 % z celkového počtu 26 prošetřených podezření na nemoc z povolání v roce 2021.

I v roce 2022, stejně jako v předchozích letech, dominovaly mezi nemocemi z povolání onemocnění kostí, kloubů, šlach a nervů končetin způsobené dlouhodobým, nadměrným a jednostranným fyzickým zatížením, které byly diagnostikovány u 7 zaměstnanců.

Nemoc z vibrací se vyskytla v jednom případě jako samostatná diagnóza (u montéra PC sítí) a v dalších pěti případech v kombinaci s onemocněními z fyzického přetížení končetin. Tyto kombinované případy se týkaly profesí: řidič/strojník speciálního vozidla – nakladače, pilař (2×), soustružník a strojník silničních a stavebních strojů.

Mezi ostatními hlášenými nemocemi z povolání byly zaznamenány:

  • 3 případy onemocnění na COVID-19 (u zdravotnických pracovníků),
  • a po 1 případě diagnózy: Lymská borelióza, bronchiální astma, dermatitida a jiné poškození zdraví z práce.

Na základě těchto údajů tvořily onemocnění z vibrací celkem 6 případů, což představuje přibližně 30 % ze všech hlášených nemocí z povolání (n=20) v roce 2022.

V roce 2023 bylo prošetřeno celkem 30 podezření na nemoc z povolání. Nemoc z vibrací, ať už jako samostatná diagnóza nebo v kombinaci s onemocněním z dlouhodobého, nadměrného a jednostranného fyzického zatížení, byla uznána v 6 případech. Týkala se zaměstnanců v profesích: operátor strojů, řidič speciálních mechanismů (2x), řidič nakladače/pilář, svářeč a stavební dělník.

V dalších 6 případech se nemoc z vibrací buď nepotvrdila, nebo bylo šetření v době zpracování údajů ještě neukončeno.

Na základě těchto údajů představovaly onemocnění z vibrací 20 % ze všech prošetřovaných podezření na nemoc z povolání v roce 2023.

Zbývající uznané nemoci z povolání zahrnovaly:

  • 9 případů onemocnění z dlouhodobého, nadměrného a jednostranného fyzického zatížení končetin (číslo 29),
  • 5 infekčních onemocnění (položka 24),
  • 2 případy bronchiálního astmatu (číslo 37),
  • a po jednom případě poruchy sluchu (položka 38) a onemocnění z expozice prachu – pneumokoniózy (položka 33).

Za období let 2019 až 2023 bylo v Prešovském kraji celkem prošetřeno 126 podezření na nemoc z povolání. Nemoc z vibrací byla z tohoto počtu uznána ve 30 případech, což představuje přibližně 24 % všech šetření.

Diskuse a preventivní opatření

Naše výsledky potvrzují významnou roli expozice vibracím při nemocech z povolání. Na základě analýzy údajů z let 2019–2023 z celkových 126 prošetřených případů tvořily nemoci z vibrací 30 případů (tj. 24%). V jednotlivých letech se tento podíl pohyboval mezi 15% a 32%, což koreluje se statistikami z jiných zdrojů, kde se uvádí, že dlouhodobá expozice vibracím významně zvyšuje riziko vzniku syndromu poškození rukou a paží (Hand-Arm Vibration Syndrome - HAVS), včetně Raynaudova fenoménu, poškození nervů al., 2018; Krajnak, 2018; Gerger et al., 2023).

Většina uznaných případů nemoci z vibrací zahrnovala kombinovanou expozici, tzn. j. vibrace spojené s dlouhodobým fyzickým zatížením horních končetin (položka 29). Epidemiologické studie prokázaly, že kombinace vibrací a nesprávných pracovních poloh či opakovaných pohybů významně zvyšuje riziko muskuloskeletálních onemocnění, zejména ramenního a krčního segmentu (Charles et al., 2018; Lietz et al., 2018; Liu et al., 2025).

Raynaudův syndrom jako zvláštní diagnóza byl zachycen konzistentně (3 případy v roce 2019, 1 v roce 2020). Je to v souladu s tím, že HAVS má multikomponentní charakter – vaskulární, neurologický a muskuloskeletální (Cordeiro and Andrade, 2019; Scholz et al., 2023).

Specifické případy v roce 2020 (komplexní impingement, karpální tunel, epikondilitida) odrážejí rostoucí odbornou preciznost a zaměření na přesnou diagnostiku kombinovaných pracovních zatížení (Rotaru-Zavaleanu et al., 2024).

K ochraně zaměstnanců před negativními účinky vibrací jsou zapotřebí konkrétní opatření:

  1. Ergonomická opatření – implementace ergonomických zásad, jako je používání nářadí s nízkými vibracemi, pravidelná výměna ručního nářadí a optimalizace pracovního prostředí, může významně snížit expozici vibracím.
  2. Ochranné pomůcky – používání ochranných rukavic, které absorbují vibrace, speciálně navržená sedadla a tlumící systémy ve strojích může pomoci minimalizovat účinky vibrací na tělo pracovníků.
  3. Omezení doby expozice – střídání práce, která zahrnuje vibrace s činnostmi, které nezahrnují vibrace, je účinným způsobem jak minimalizovat riziko. Zajištění pravidelných přestávek a omezení času stráveného s vibracemi jsou klíčová preventivní opatření.
  4. Monitorování a hodnocení rizik – na pracovištích, kde jsou vibrace nezbytné, je třeba pravidelně provádět hodnocení rizika a monitorování úrovně vibrací. Pro zaměstnavatele je klíčové dodržování legislativních norem a bezpečnostních standardů týkajících se expozice vibracím.
  5. Vzdělávání zaměstnanců – je důležité, aby zaměstnanci byli informováni o rizicích spojených s vibracemi a měli znalosti o správné technice práce, ochranných opatřeních a možnostech zmírnění expozice vibracím.

Provádění uvedených opatření má významný potenciál pro redukci výskytu chorob z vibrací, ochranu zdraví pracovníků a zároveň snížení ztrát způsobených pracovní neschopností. Proaktivní přístup je prioritou, otevírá cestu ke snížení poškození rukou a paží a celkovému zlepšení pracovního prostředí.

Závěr

Riziko vibrací na pracovišti je vážným problémem, který může mít dlouhodobé a vážné následky pro zdraví zaměstnanců. Dlouhodobé vystavení vibracím může vést k onemocněním muskuloskeletálního systému, nervového systému a oběhového systému. Prevence rizik vibrací, jakož i provádění ochranných opatření a vzdělávání zaměstnanců, je klíčovým faktorem pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků v různých pracovních prostředích.

Pozorovaný stabilní podíl nemocí vyvolaných vibracemi (24%) a jejich kombinace s fyzickým přetížením potvrzují důležitost komplexní prevence. Používání správných nástrojů, ergonomické uspořádání práce, vzdělávání pracovníků a zdravotní dohled tvoří jednolitou strategii na ochranu zdraví zaměstnanců před negativním dopadem vibrací.

Autoři: Mgr. Josef Varga, MPH Regionální úřad veřejného zdravotnictví se sídlem v Prešově prof. Mgr. MUDr. Erik Dorko, PhD., MPH, MBA Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ LF v Košicích

Práce podporovaná grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže Slovenské republiky č.j. 001UPJŠ-4/2024 a čj. 003UPJŠ-4/2024.

Seznam bibliografických odkazů

BOVENZI, Massimo. 2005. Health effects of mechanical vibration. In Giornale Italiano di Medicine del Lavoro ed Ergonomie, 1592 7830, 2005, 27, 1, 58-64.

CORDEIRO, Rafael Alves, ANDRADE, Rogerio Muniz. 2019. Raynaud's phenomenon in the occupational context. In Rev Assoc Med Bras (1992). 31721965, 2019, 65, 10, 1314-1320.

GERGER, Heike, et al. 2023. Exposure to hand-arm vibrace v pracovním místě a ocenění hand-arm vibrace syndromu, Dupuytren's contracture, a hypothenar hammer syndrome: a systematické review a meta-analysis. In J Occup Environ Hyg. 37000463, 2023, 20, 7, 257-267.

HALMAI, Barbara, et al. 2024. After-effects occupational celé body vibrace na lidské cognitive, visual, a motor funkce: A systematický review. In Appl Ergon. 38565009, 2024, 118, 104264.

CHARLES, Luenda E., et al. 2018. Vibration and Ergonomic Exposures Associated With Musculoskeletální Disorders of the Shoulder and Neck. In Saf Health Work. 29928524, 2018, 9, 2, 125-132.

IAVICOLI, I., et al. 2017. Exposure to dust and health effects in construction workers: A review. In Int J Environ Res Public Health, 1660 4601, 2017, 14, 7, 769.

JONES, Marcella K., et al. 2014. Prostatě rakoviny a pracovní expozice k celosvětovému vibračnímu bodu v národní populaci-based cohort study. In Am J Ind Med. 24965268, 2014, 57, 8, 896-905.

KIJKO, Gaël, et al. 2016. Occupational Health Impacts Důležité pro Exposure do organických chemikálií nad Entire Product Life Cycle. In Environ Sci Technol. 27794595, 2016, 50, 23, 13105-13114.

ZEMĚ, Kristine. 2018. Health effects associated with occupational exposure to hand-arm or whole body vibration. In J Toxicol Environ Health B Crit Rev. 30583715, 2018, 21, 5, 320-334.

ZEMĚ, Kristine, WAUGH, Stacy. 2018. Systemic Effects of Segmental Vibration in Animal Model of Hand-Arm Vibration Syndrome. In J Occup Environ Med. 30020212, 2018, 60, 10, 886-895.

LIETZ, Janna, et al. 2018. Prevalence a pracovní riziko musculoskeletálních diseases a bolest mezi profesionály dentálních v Western countries: A systematic literature review and meta-analysis. In PLoS One. 30562387, 2018, 13, 12, e0208628.

LIM, Shanon, et al. (2021). Assessing expoziční a hazard nafty exhaust v profesionálních drivers: Review of the current state of knowledge. V Air Quality, Atmosphere & Health, 1873-9318, 2021, 14, 1681-1695.

LIU, Fei, et al. 2025. Mixed adverse ergonomic factors exposure in relation to work-related musculoskeletální disorders: a multicenter cross-sectional study of Chinese medical personnel. In Sci Rep. 40289235, 2025, 15, 1, 14705.

MACULEWICZ, Ewelina, et al. 2023. Selected Exogenous (Occupational and Environmental) Risk Factors for Cardiovascular Diseases in Military and Aviation. In J Clin Med. 38068543, 2023, 12, 23, 7492.

NILSSON, Tohr, et al. 2017. Hand-arm vibrace a riziko vaskulární a neurologické diseases-A systematické review a meta-analysis. In PLoS One. 28704466, 2017, 12, 7, e0180795.

Patterson, Folly, et al. 2021. Deleterious effects whole-body vibration on the spine: Review of in vivo, ex vivo, and in vitro models. In Animal Model Exp Med. 34179716, 2021, 4, 2, 77-86.

RAMIREZ-SANTANA, María, et al. 2018. Neurological a reproductive disorders among pesticide-exposed agricultural workers. In Environ Res. 0013-9351, 2018, 160, 45-50.

ROSHCHUPKIN, Oleksandr, PAVLENKO, Ivan. 2025. Moderní metody pro diagnostiku prvků v rotorových systémech: Comprehensive Review and Prospects for AI-Based Expert Systems. In Appl Sci. 2025, 15, 11, 5998.

ROTARU-ZAVALEANU, Alexandra Daniela, et al. 2024. Occupational Carpal Tunnel Syndrome: a scoping review of causas, mechanisms, diagnosis, and intervention strategies. In Front Public Health. 38841666, 2024, 12, 1407302.

SEIDLER, Andreas, et al. 2023. Health effects railway-induced vibration combined with railway noise - A systematické review with exposure-effect curves. In Environ Res. 37352957, 2023, 15, 233, 116480.

SHEN, Shixin Cindy, HOUSE, Ronald A. 2017. Hand-arm vibration syndrome: What family physicians should know. In Can Fam Physician. 28292796, 2017, 63, 3, 206-210.

SCHOLZ, Magdalena F., et al. 2023. Exposure-response relation pro vibrační-induced white finger: účinek různých metod pro predicting prevalence. In Ann Work Expo Health. 37738587, 2023, 67, 9, 1069-1080.

SUN, Yi, et al. 2025. Quantitative Assessment of Work-related Hand-arm Vibration Exposure Among Workers in the Construction, Underground Coal Mining, Wood Working, and Metal Working Industry: The German Hand-arm Vibration Study. In Saf Health Work. 40176941, 2025, 16, 1, 97-104.

SÝKOROVÁ, Lucie. 2023. Co je to nemoc z vibrací? Patří mezi nejčastější nemoci z povolání [online]. Bratislava: Zdravoteka [cit. 2025-07-01]. Dostupné na internetu: https://zdravoteka.sk/magazin/choroba-z-vibracii-najcastejsia-choroba-z-povolania/

THAPER, Ravinder, et al. 2023. Kombinovaná Impact Hand-Arm Vibration and Noise Exposure on Hearing Sensitivity Agricultural/Forestry Workers-A Systematic Literature Review. In Int J Environ Res Public Health. 36901285, 2023, 20, 5, 4276.

UNVERZAGT, Susanne, et al. 2022. Influence physically demanding occupations na rozvoj osteoarthritis hip: a systematický review. In J Occup Med Toxicol. 36002875, 2022, 17, 1, 18.

WEIER, Michael H., 2020. Association Between Occupational Exposure to Hand-Arm Vibration and Hearing Loss: A Systematic Literature Review. In Saf Health Work. 32995050, 2020, 11, 3, 249-261.

WELCOME, Daniel E., et al. 2008. Biomechanické odpovědi na hand-arm system to vibration. In Industrial Health. 0019-8366, 2008, 46, 5, 421-444.

Encyklopedický ústav Slovenské akademie věd: Nemoc z vibrací [online]. Bratislava: Encyclopaedia Beliana [cit. 2025-07-01 ]. Dostupné na internetu: https://beliana.sav.sk/heslo/choroba-z-vibracii

European Commission. Non-binding guide to good practice pro provádění Directive 2002/44/EC: Vibrations at work [online]. Lucemburk: Office for Official Publications of the European Communities, 2008 [cit. 2025-07-03]. Dostupné na internetu: https://osha.europa.eu/en/publications/non-binding-guide-good-practice-implementing-directive-200244ec-vibrations-work

Liga proti bezpráví: Nemoc z vibrací [online]. Bratislava: Ligaprotibezpraví [cit. 2025-07-01]. Dostupné na internetu: https://ligaprotibezpraviu.sk/choroba-z-povolania/choroba-z-vibracii/

Národní rada Slovenské republiky. Zákon čj. č. 124/2006 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ao změně a doplnění některých zákonů. Sbírka zákonů Slovenské republiky č.j. 52/2006, 2.2.2006 [online] [cit. 2025-07-01]. Dostupné na: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2006/124/

Národní rada Slovenské republiky. Zákon čj. č. 437/2004 Sb, o náhradě za bolest ao ztížení společenského uplatnění. Sbírka zákonů Slovenské republiky č.j. 185/2004, 30.6.2004 [online] [cit. 2025-07-03]. Dostupné na internetu: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2004/437/

Národní rada Slovenské republiky. Zákon čj. č. 513/2006 Sb., kterým se vydává úplné znění zákona č.j. 461/2003 Sb. o sociálním pojištění. Sbírka zákonů Slovenské republiky č.j. 195/2006, 13. 9. 2006. [online] [cit. 2025-07-03]. Dostupné na internetu: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2006/513/

Regionální úřad veřejného zdravotnictví se sídlem v Prešově: Statistický přehled provedených měření expozice vibracím v pracovním prostředí v rámci Prešovského kraje [online]. Prešov: RÚVZ [cit. 2025-07-08]. Dostupné na internetu: https://www.uvzsr.sk/web/ruvzpo/aktuality/-/asset_publisher/whpp/content/%C5%A0tatistick%C3%BD-preh%C4%BEad-vykonan%C3%BDch-meran%C3%AD-expoz%C3%ADcie-vibr%C3%A1ci%C3%A1m-v-pracovnom-prostred%C3%AD-v-r%C3%A1mci-pre%C5%A1ovsk%C3%A9ho-kraja

Regionální úřad veřejného zdravotnictví se sídlem v Prešově: Vibrace v pracovním prostředí [online]. Prešov: RÚVZ [cit. 2025-07-01]. Dostupné na internetu: https://www.uvzsr.sk/web/ruvzpo/aktuality/-/asset_publisher/whpp/content/vibr%C3%A1cie-v-pracovnom-prostred%C3%AD