V posledních letech se problematika chronodisrupce dostává do popředí zájmu veřejného zdravotnictví a preventivní medicíny. Narůstající digitalizace každodenního života vede k změně behaviorálních návyků dětí a adolescentů, přičemž významná část volného času je spojena s používáním digitálních zařízení v večerních hodinách. Chronická večerní expozice modrého světla tak představuje nový behaviorálně‑environmentální determinant zdraví digitální generace.
Z pohledu veřejného zdravotnictví je nezbytné implementovat preventivní strategie zaměřené na podporu cirkadiálního zdraví dětí a adolescentů. Významnou roli hraje edukace rodičů, škol a zdravotnických pracovníků o biologickém významu spánku, regulaci screen time a podpoře zdravých behaviorálních návyků. Preventivní opatření by měla zahrnovat zejména omezení používání digitálních zařízení v večerních hodinách, podporu spánkové hygieny a vytváření zdravého digitálního prostředí pro děti a adolescenty. Podpora zdravého cirkadiálního režimu a správné spánkové hygieny může zároveň představovat významný preventivní nástroj v oblasti podpory psychického zdraví dětí a adolescentů (Moyano et al., 2022).
Preventivní opatření a doporučení
Problem expozice modrého světla u dětí a adolescentů si vyžaduje implementaci preventivních opatření zaměřených na podporu zdravých behaviorálních návyků a ochranu cirkadiálního zdraví. Vzhledem k narůstající digitalizaci každodenního života je třeba věnovat zvýšenou pozornost regulaci používání digitálních zařízení zejména v večerních hodinách, kdy je organismus fyziologicky připraven na
Expozice modrého světla vyzařovaného digitálními zařízeními představuje v současnosti významný behaviorální a environmentální faktor ovlivňující zdraví dětí a adolescentů.
Narůstající digitalizace každodenního života vede k zvyšování času stráveného před obrazovkami, přičemž významná část používání digitálních zařízení probíhá ve večerních hodinách.
Současné vědecké poznatky poukazují na to, že chronická večerní expozice modrého světla může negativně ovlivňovat cirkadiální rytmy, kvalitu spánku, psychické zdraví, kognitivní výkonnost a behaviorální návyky mladého jedince.
Významným mechanismem účinku modrého světla je suprese melatoninu a následné narušení synchronizace biologických rytmů organizmu. U dětí a adolescentů může mít chronodisrupce výraznější důsledky vzhledem k probíhajícímu neurovývoji a zvýšené citlivosti cirkadiálního systému na světelné podněty. Problematika modrého světla se zároveň spojuje i s širšími fyziologickými a psychickými důsledky včetně emoční dysregulace, denní únavy, metabolických změn a zhoršené psychické pohody (Ricketts et al., 2022; Alam et al., 2024).
Z pohledu veřejného zdravotnictví představuje modré světlo významnou výzvu v podmínkách digitální společnosti. Preventivní opatření by měla zahrnovat podporu spánkové hygieny, regulaci večerní expozice digitálními zařízeními, edukaci rodičů a podporu zdravých behaviorálních návyků u dětí a adolescentů. Současně je nutné realizovat další interdisciplinární výzkum zaměřený na dlouhodobé důsledky chronické expozice modrého světla na zdraví mladé populace (Alam et al., 2024).
Autorky: *
Mgr. Simona Miškárová
Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, Lékařská fakulta UPJŠ, Košice
prof. MUDr. Květoslava Rimárová CSc.,
Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, Lékařská fakulta UPJŠ, Košice
MVDr. Martina Hrubovčák Tejová
Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, Lékařská fakulta UPJŠ, Košice
MUDr. Dana Kluková
Dermatovenerologická ambulancia ProCare KVP, Košice*
Poděkování
Práce je podporována granty KEGA 003UPJŠ-4/2024 Aktualizace a inovace studijního programu Veřejné zdravotnictví v oblasti prevence chronicky ne přenosných onemocnění a grantem KEGA 0010UPJŠ-4/2024 Implementace multimediálních technologií ve výuce preventivních intervencí v lékařských a ne lékařských oborech.
**Seznam bibliografických odkazů **
ALAM, M. et al., 2024. Impacts of Blue Light Exposure From Electronic Devices on Circadian Rhythm and Sleep Disruption in Adolescent and Young Adult Students. Chronobiol Med. 6(1):10-14. ISSN 2635-9162. https://doi.org/10.33069/cim.2024.0004.
BLAZHKOVA, A. et al., 2025. Blue light from screen and depression – A review. Pol J Public Health. 135(1). 49-56. ISSN 0044-2011. doi: 10.12923/2083-4829/2025-0010.
BRYK, A. et al., 2022. Daytime Exposure to Blue Light Alters Cardiovascular Circadian Rhythms, Electrolyte Excretion and Melatonin Production. Pathophysiology. 29(1):118-133. ISSN 0928-4680. https://doi.org/10.3390/pathophysiology29010011.
DEPRATO, A. et al., 2025. Associations between light at night and mental health: A systematic review and meta-analysis. Science of The Total Environment. 974(1): 179188. ISSN 0048-9697. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2025.179188.
ETO, T. et al., 2023. Review on age-related differences i n non-visual effects of light: melatonin suppression, circadian phase shift and pupillary light reflex in children to older adults. Journal of Physiological Anthropology. 42(11):2-12. ISSN 1880-6805. https://doi.org/10.1186/s40101-023-00328-1.
GUINDON, G. et al., 2024. Turn off that night light! Light-at-night as a stressor for adolescents. Front. Neurosci. 18 (1):1451219. ISSN 1662-453X. https://doi.org/10.3389/fnins.2024.1451219.
GREGOIRE, A. C. et al., 2023. Blue Light Exposure: Ocular Hazards and Prevention – A Narrative Review. Ophthalmology. 12(1): 755-788. ISSN 0161-6420. https://doi.org/10.1007/s40123-023-00675-3.
HAMEED, A. A., ABED, M. A., TAHER, M. A., et al., 2025. The effect of smartphone blue light exposure on myopia progression in children and adolescents. International Journal of Ophthalmology Sciences, 7(1), 6–19. ISSN 2664-8539. https://doi.org/10.33545/26648520.2025.v7.i1a.23.
MERÍN, L. et al., 2024. Evaluation of the association between excessive screen use, sleep patterns and behavioral and cognitive aspects in preschool population. A systematic review. European Child and Adolescent Psychiatry. 33(1): 4097-4114. ISSN 1435-165X. https://doi.org/10.1007/s00787-024-02430-w.
MOYANO B. D., PARAÍSO,A. D., SOLA, Y, et al., 2022. Suitability of blue light filters for eye care. The European Physical Journal Plus, 137(7), 817. ISSN 2190-5444. https://doi.org/10.1140/epjp/s13360-022-03045-3.
NEITZ, A. et al., 2024. Toward an Indoor Lighting Solution for Social Jet Lag. Journal of Biological Rhythms. 39(5):502-507. ISSN 1552-4531. https://doi.org/10.1177/07487304241262918.
PAN, D. et al., 2023. Melanopsin - mediated optical entrainment regulates circadian rhythms in vertebrates. Commun Biol. 6(1): 1054. ISSN 2399-3642. doi: 10.1038/s42003-023-05432-7.
RICKETTS, E. et al., 2022. Electric lighting, adolescent sleep and circadian outcomes, and recommendations for improving light health. Sleep Medicine Reviews. 64 (1):101667. ISSN 1087-0792. https://doi.org/10.1016/j.smrv.2022.101667.
SILVA, R. L. et al., 2026. Consequences of Screen Time on Sleep Quality in Children and Adolescents: A Scoping Review. Journal of Pediatric Health Care. 40(1):79-97. ISSN 1532-656X. https://doi.org/10.1016/j.pedhc.2025.08.005.
SILVANI, M. I., WERDER, R., PERRET, C. 2022. The influence of blue light on sleep, performance and wellbeing in young adults: A systematic review. Frontiers in Physiology, 13, 943108. ISSN 1664-042X. https://doi.org/10.3389/fphys.2022.94310.
SPITSCHAN, M. et al., 2023. Human-Centric Lighting Research and Policy in the Melanopsin Age. Policy Insights from the Behavioral and Brain Sciences. 10 (2), 237-246. ISSN 2372-7330. https://doi.org/10.1177/2372732223119689.
WIDOME, R., et al. 2026. Today’s teens are sleeping less than ever before. University of Minnesota School of Public Health. Available at: https://twin-cities.umn.edu/news-events/todays-teens-are-sleeping-less-ever.
WERNER, A. et al., 2025. The two faces of blue light: From treating inflammation to causing oxidative stress in the skin. Biomedicine and Pharmacotherapy. 191(1): 118442. ISSN 1950-6007. https://doi.org/10.1016/j.biopha.2025.118442.
WONG N, et al., 2022. A review of the current state of research on artificial blue light safety as it applies to digital devices. Heliyon. 8(8): e10282. ISSN 2405-8440. doi: 10.1016/j.heliyon.2022.e10282 .
YU, D. et al., 2024. The Impact of Social Media Use on Sleep and Mental Health in Youth: a Scoping Review. Current Psychiatry Reports. 26(1): 104-119. ISSN 1523-3812. https://doi.org/10.1007/s11920-024-01481-9.
