Vliv korona-krize na ne/zaměstnanost mladých lidí

Úvod

Prožíváme období korona-krize, která zásadně zasáhla do fungování v různých oblastech společnosti. V ekonomické sféře omezující opatření měla vliv na podnikání v některých odvětvových oblastech a byla přijata opatření na podporu ekonomiky, která směřovala primárně ke zmírnění negativních následků způsobených mimořádnou situací. Ještě v roce 2020 došlo ke schválení řady opatření zaměřených na zmírnění ekonomických dopadů pandemie. byly schváleny nové typy sociálních dávek v podobě pandemického nemocenského a ošetřovného, ​​opatření přímé pomoci na udržení pracovních míst v rámci tzv. pandemického nemocenského a ošetřovného. „První pomoci“ zaměstnancům, podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným. Jde například. o Nařízení vlády č.j. 102/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti sociálních věcí, rodiny a služeb zaměstnanosti v době mimořádné situace, nouzového stavu nebo výjimečného stavu vyhlášeného v souvislosti s onemocněním COVID-19 (ve znění č. 184/2020 S. z., 273/2020 S. z., 302/2020 S. z.)

„První pomoc“ zaměstnancům, podnikatelům a živnostníkům při snižování negativních dopadů vyplývajících z aktuálních mimořádných opatření schválila vláda Slovenské republiky 31. března 2020 a její doplnění 14. dubna. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny následně připravilo projekt na podporu udržení zaměstnanosti, aby podpořilo zachování pracovních míst a podnikání samostatně výdělečně činných osob v době pandemie koronaviru. 1

V porovnání s okolními zeměmi SR přijala podobná podpůrná opatření, jednotlivé země se však od sebe odlišovaly ve výši a délce poskytnuté pomoci podnikatelům. "Slovensko zatím dává na státní pomoc pro podniky a lidi, kterým korona-krize vzala živobytí, mnohem méně než sousední země a drtivá většina zemí EU a OECD. Slovenská vláda je dokonce druhá "nejlakomejší" z celé EU, hned po rumunské. Ukázala to říjnová studie Mezinárodního měnového fondu. 2,5% HDP. Pro srovnání - Maďarsko 4,1%, Česko 4,4%, Chorvatsko 5,2%, Polsko 6,7%, Lotyšsko 8,0%, Rakousko 8,5%, Spojené království 9,2%, Kanada 12,5% a Nový Zéland dokonce 19,5% HDP.

Nastaly také výrazné změny v oblasti vzdělávání, urychlil se nástup digitalizace školního systému a nastal přechod od klasické k distanční výuce v domácím prostředí prostřednictvím aplikací Zoom, MS Teams a pod. a informace o prospěchu a úkolech pro žáky mohou rodiče sledovat například v aplikaci Edupage. Část žáků a studentů však zůstala bez možnosti přístupu k online vzdělání, což omezí jejich pokrok ve vzdělávacím procesu a prohloubí sociální vyloučení. Následně tato situace prohloubí disparity na pracovním trhu.

Nezaměstnanosti mladých lidí

Nové formy vzdělávání mladých lidí omezily získávání praktických dovedností pro studenty zejména odborných škol, což následně ovlivňuje jejich zaměstnatelnost. Jak tvrdí odborníci, pracovní trh v budoucnu projde transformací, zaniknou některé profese a vzniknou nová povolání, která budou odrazem potřeb společnosti. Část absolventů škol tak zůstane bez možnosti zapojit se do pracovního procesu. Pokud totiž student ukončí studijní obor, který není perspektivní a nenajde si zaměstnání, ztrácí znalosti a nezíská pracovní návyky. Akcent při vzniku nových pracovních míst bude zejména na pracovní pozice v oblasti informatizace a digitalizace společnosti v kontextu nové průmyslové revoluce 4.0 a to by měl reflektovat vzdělávací systém.

Po diskusi se školami by bylo vhodné najít mechanismus „řízeného“ přijímání studentů ke studiu na střední školy v takových oborech, které jsou na pracovním trhu nedostatkové a pokrýt tzv. vzdělávací mezeru. Je proto žádoucí intenzivní spolupráce praxe, tedy zaměstnavatelů, firem a pod. se vzdělávacími institucemi, které připravují mladé lidi pro pracovní trh. V současnosti Ministerstvo školství nereguluje počty uchazečů o středoškolské studium v ​​jednotlivých oborech, ale stojí za úvahu vypracovat analýzy uplatnění absolventů škol jednotlivých oborů na trhu práce a zároveň sladit potřeby a poptávku po nedostatkových profesích. Obdobně je to s absolventy vysokých škol – mnoho z nich se po ukončení studia nevěnuje práci v ukončeném studijním oboru.

Za zmínku stojí zajímavý projekt, který vychází z akutní celospolečenské poptávky po relevantních informacích o uplatnění absolventů středních a vysokých škol, které by vedly k racionalizaci rozhodování všech aktérů na trhu práce a v systému formálního vzdělávání a ve výrazné míře přispěly k odstraňování stávajících disparit na trhu práce ak zamezení a vyčerpávající hodnotit výsledky vzdělávacího systému.3

Specifickou skupinou nezaměstnaných jsou mladí nezaměstnaní, kterým se po ukončení studia nepodařilo získat práci kvůli nedostatku volných pracovních míst. Úřady práce evidovaly na konci ledna letošního roku 213 881 disponibilních uchazečů o zaměstnání, v porovnání s prosincem roku 2020 jde o nárůst o 6 697 lidí. Nezaměstnanost stoupla už třetí měsíc po sobě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny SR. Míra evidované nezaměstnanosti na Slovensku se v lednu 2021 oproti prosinci roku 2020 zvýšila o 0,24 procentního bodu na 7,81 procenta. Téměř 83,6 tisíce nezaměstnaných je bez práce více než jeden rok. To představuje 35,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.4

Graf čj. 1 : Vývoj a meziměsíční změny zaměstnanosti absolventů vysokých škol, kteří ukončili studium v letech 2018 a 2019 v období březen 2019 – červen 2020 5

Pro mladé lidi je zaměstnání a práce určitou formou vstupu do světa dospělých, do světa odpovědnosti. U mladých lidí, kteří opustí školu a najdou si přiměřené zaměstnání, lze sledovat zlepšení kvality jejich života, protože mladí lidé se stávají soběstačnými, nezávislými. Mladí absolventi škol, kteří nenajdou uplatnění v zaměstnání, zůstávají závislí na finanční či jiné pomoci ze strany rodiny nebo státu. V souvislosti s nezaměstnaností klesají i interakce s vrstevníky, kteří si zaměstnání našli a proto je vhodné mít i během trvání nezaměstnanosti zájmy, které v sobě zahrnují více kontaktu s lidmi podobného věku, názorové a hodnotové orientace. Nezaměstnanost může pro mladé lidi znamenat více negativních důsledků než pro jiné věkové kategorie, zejména z těchto důvodů:

• nevytvoří si potřebné pracovní návyky, zvyknou si na roli nezaměstnaného a na peněžitou podporu bez vlastní aktivity,
• hrozí riziko asociálního chování způsobené nadbytkem volného času, často nudou, nedostatečně vyplněným denním programu povinnostmi a následným vyloučením z majoritní společnosti (Buchtová, 2013).

Nezaměstnaní mladí lidé se někdy sdružují do nevhodných vrstevnických skupin z důvodu, že majoritní společnost je nepřijala, neposkytla jim šanci získat zaměstnání a proto nerespektují společenské normy. Hlavním rizikem zůstává zafixování těchto způsobů chování (Vágnerová, 2008). Je proto nezbytné prevencí předejít tomu, aby se mladí lidé dostali do pozice nezaměstnaných, protože nezaměstnanost může negativně ovlivnit jejich chování a vést k výskytu sociálně-patologických jevů ve společnosti.

Mladí nezaměstnaní jsou většinou svobodní, bez závazků a žijí s rodiči, což výrazně snižuje jejich finanční nároky. Podpora v nezaměstnanosti jim postačuje, nemusí být motivováni k hledání práce. Jiná situace je u nezaměstnaných absolventů vysokých škol, kde ekonomické hledisko výrazně vystupuje do popředí. Hlavním důvodem je fakt, že mnozí z nich si v tomto období zakládají nebo už žijí v rodinách. Nedostatečný příjem jednoho člena rodiny tak postihuje více osob. Čím je člověk déle nezaměstnaný, tím je finanční a existenční situace jeho rodiny horší. Stabilní rodina založená manželstvím je však nejlepším předpokladem pro zajištění stability ve společnosti, a proto by se i v oblasti sociální práce mělo poukazovat na význam stabilního manželství pro společnost a vytvářet silnější prorodinnou politiku, která by podporovala mladé rodiny prostřednictvím přímých i nepřímých nástrojů sociální politiky. (Lešková, Fabian, 2019)

Mladí lidé potřebují dostat příležitost k práci, která by odpovídala jejich vzdělání. Tu však nenacházejí například iz důvodu regionálních disparit pracovního trhu. Je proto nezbytné analyzovat příčiny nezaměstnanosti a nacházet možnosti pro jejich zmírnění a odstranění, podat pomocnou ruku nezaměstnaným mladým lidem a pomoci jim řešit tento problém. Je důležité poskytnout nezaměstnaným mladým lidem adekvátní informace o službách zaměstnanosti zprostředkovaných úřadem práce sociálních věcí a rodiny, které mohou využít při uplatnění se na trhu prací. ve formě poradenství - ať už jde o kariérní poradenství, nasměrování absolventů na konkrétní pracovní pozice, nabídku absolventské praxe, stáže nebo nabídky práce v zahraničí a pod.

Práce je nezbytností nejen pro každého mladého člověka, ale také pro společnost. Pouze prací se člověk realizuje a rozvíjí své lidské bytí a zároveň přetváří společenské životní prostředí, ve kterém žije. Práce je pro člověka nejdůležitější podmínkou jeho existence, přináší mu nejen materiální užitek, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Práce není jen nutnost, úděl člověka potřebný k přežití, ale práce přináší i radost a uspokojení. Skutečnou hodnotu práce člověk obvykle poznává, až když ji ztratí (Buchtová, 2013).

Práce představuje činnost, která potvrzuje jedinečnost individua ve vztahu ke společnosti. Motivy k práci mohou být různé a mohou mít individuální specifický význam. Nejdůležitější z motivů k práci jsou:

• Peníze. Cílem je spotřeba, uspokojení řady potřeb prostřednictvím hodnot a požitků, které lze za peníze koupit.
• Aktivita. Pracovní činnost může uspokojovat potřebu smysluplné aktivity. Opakem je nuda a nedostatek životní náplně.
• Seberealizace. Cílem je úspěch, získání žádoucího sociálního statusu, potřeba seberealizace, pocit užitečnosti a pod. Práce se může někdy stát také smyslem života. Opakem je pocit zbytečnosti, neúspěchu.
• Sociální kontakt. V zaměstnání má člověk možnost navázat více kontaktů, má prostor pro komunikaci. Opakem je vyčlenění se z majoritní společnosti, osamělost, sociální izolace. V době, kdy je home-office preferovanou alternativou, citelně vnímáme absenci sociálních kontaktů. Home-office klade vyšší nároky na samostudium, na motivaci vzdělávat se samostatně a vyhledávat nové informace. V běžném zaměstnání se nové poznatky a zkušenosti dozví zaměstnanec i vedle práce v rámci běžných sociálních interakcí s kolegy.
• Samostatnost a nezávislost. Ekonomická soběstačnost a nezávislost na pomoci rodiny či státu je potvrzením skutečné dospělosti mladého člověka. Opakem je závislost a nesoběstačnost, která má na jedince negativní vliv (Martincová, 2011).

Mnozí mladí lidé mají zájem o práci a jsou ochotni pracovat. Mnozí zaměstnavatelé však upřednostňují lidi, kteří již mají získané pracovní návyky, pracovní zkušeností a dostatečnou praxi. Během uplynulého roku a odmezení v souvislosti s covid byla omezena studentská praxe prováděná u zaměstnavatelů. Takovou praxi mají studenti na středních školách ať už měsíční nebo i půlroční. Je to často jejich první kontakt se zaměstnáním a pro mnohé zároveň s jejich budoucím zaměstnavatelem, pokud se osvědčily během praxe. Mladí lidé se tak obtížněji dokáží uplatnit na trhu práce, pokud takovou praxi neabsolvovali. A pokud práci najdou, je obtížné vzájemné přizpůsobení se mladého zaměstnance pracovnímu kolektivu, neboť mladá generace, tzv.. generace Y, má vlastní představy o pracovním procesu, úkolech a představách, které má naplňovat zaměstnanec.

Mezi nejzávažnější problémy při zaměstnávání mladých lidí patří:

• nedostatečně adaptabilní školní systém, který nereaguje na požadavky trhu práce, nepřipravenost absolventů škol na praxi,
• faktory subjektivní povahy samotného absolventa školy, například. nesprávná volba povolání často ovlivněna rozhodnutím rodičů a následný nezájem části absolventů pracovat v profesi, na kterou se připravovali,
• nereálné představy o výši nástupního platu, nepřipravenost absolventů reálně zhodnotit své možnosti prvního uplatnění se na trhu práce, nepřizpůsobivost zaměstnanců pracovním nárokům či lhostejný přístup k práci,
• nepřipravenost některých mladých lidí existenčně se osamostatnit,
• cyklický charakter přílivu absolventské pracovní síly na trh práce, který snižuje v jednom časovém úseku jejich šance se zaměstnat,
• demografické vlivy, tzn. vstup silných populačních ročníků na trh práce,
• regionální charakter nezaměstnanosti spojený s nízkou schopností ekonomiky podporovat tvorbu nových pracovních míst v některých regionech, což vytváří nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci (Hetteš, 2011).

Problémy mladých lidí na trhu práce jsou specifické, často velmi složité a vzájemně provázané. Začínají v době jeho přípravy na budoucí povolání. Pokračují v době přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu, v procesu hledání si práce a později v adaptaci na své první zaměstnání. Některým z nich, kteří čelí mnoha formám znevýhodnění, může chybět sebevědomí, osobní ambice a motivace k práci. Situace je složitější pro mladé lidi, kteří trpí zdravotními problémy nebo sníženou pracovní schopností. Pro ty je vstup na pracovní trh zvlášť obtížný.

Mladí člověk jako jednotlivec často vnímá sám sebe jako zboží na trhu. Na rozdíl od zboží nabízí své schopnosti, vědomosti a dovednosti. Život člověka se obecně orientuje na „mít“, orientace na „být“ se vytrácí. Tím ztrácí jeho „já“ svou skutečnou hodnotu, která člověku jako takovému patří (Gurský, 2012). Slovensko disponuje velkým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale je třeba zároveň konstatovat, že klesá znalostní úroveň absolventů škol. Zároveň u nich absentují požadované praktické dovednosti pro výkon konkrétních profesí.

Faktory, které ovlivňují zaměstnatelnost mladých lidí, lze shrnout následovně:

• Izolovanost systému vzdělávání a odborné přípravy od aktuálních potřeb trhu práce a nedostatek klíčových dovedností u absolventů středních a vysokých škol, které požaduje zaměstnavatelská sféra. Perspektivní možností se jeví duální vzdělávání, které se v posledních letech stalo novým trendem, ale již v minulosti zde fungoval systém vzdělávání v odborných školách doplněný praxí v konkrétním provozu, obchodu a pod. Výhodou pro žáky je finanční ohodnocení za výkon praxe. Systém duálního vzdělávání je výjimečný tím, že vytváří partnerský vztah mezi zaměstnavatelem a žákem, který je definován ve formě učební smlouvy, která upravuje práva a povinnosti smluvních stran ve vztahu k praktickému vyučování žáka. Praktické vyučování v systému duálního vzdělávání se provádí na pracovišti praktického vyučování u zaměstnavatele.6
• Předčasné ukončení školní docházky u některých rizikových skupin, jde zejména o příslušníky romského etnika žijících v sociálně vyloučených komunitách.
• Skupině mladých lidí, která nedisponuje požadovanou intelektuální výbavou pro akademické vzdělávání, by měla být věnována pozornost a snaha nasměrovat tuto skupinu na praktické vzdělávání a nabývání praktických dovedností, aby i tato skupina mohla být uplatnitelná v profesích, kde se natolik nevyžadují rozsáhlé teoretické vědomí. Je však žádoucí každého vzdělávat a vychovávat, vštěpovat mu smysl pro povinnost a budovat pracovní návyky. - Struktura trhu práce. Upřednostňování profesně starších pracovníků na úkor nových zaměstnanců.
• Nemožnost uspokojit často nereálná očekávání a finanční nároky mladých adeptů na zaměstnání.
• Nedostatečná nabídka flexibilních forem zaměstnání.

Častým problémem mladých lidí je, že nejsou ochotni pracovat za nabízenou mzdu, nebo nabízené pracovní místo neodpovídá jejich kvalifikaci, neboť již mnozí mladí lidé mají vysokoškolské vzdělání. Při externí formě studia nedávno došlo k přidání na délce trvání studia, ale je možnost denní formy studia, budoucnost jistě přinese, i pod vlivem současné korona situace, nový pohled na prezenční formu studia, protože jsme v době pandemie byli přinuceni mnohem více začít využívat technické možnosti pro vzdělávání a prezenční forma studia. Kratší doba přípravy na povolání tak znamená dřívější vstup absolventů škol do praxe.

Nejsou také ochotni zaměstnat se mimo svůj trvalý pobyt, nebo svůj vstup do pracovního procesu oddalují kvůli neujasněným představám o dalším životním směřování a tak se stávají dobrovolně nezaměstnanými. Na druhé straně mnozí mladí lidé navzdory vynaloženému úsilí nenacházejí práci a ocitnou se v sociální síti státu. Nezaměstnanost má na ně negativní vliv, mnohé její důsledky mohou být pro tuto skupinu závažnější a trvalejší. Zaměstnání az něj vyplývající ekonomická nezávislost jsou důležitými znaky dospělosti.

Zaměstnání versus vzdělání

Mladí nezaměstnaní představují skupinu občanů, která svým novým způsobem života se sníženou životní úrovní, rostoucí sociální izolací a sníženou občanskou participací spoluutváří průběh transformace společnosti na nový společenský systém. I v zemích Evropské unie se připouští, že zkušenosti mladých lidí z jejich prvního pracovního místa jako anticipačního socializačního prostředí jsou nezbytné a nenahraditelné. Tyto zkušenosti ze zaměstnání, ať už jsou dobré nebo špatné, mají svůj nesporný socializačně-formativní význam. Proto je nezaměstnanost mládeže zvláště škodlivá zejména tehdy, následuje-li bezprostředně po ukončení školního vzdělávání (Dirgová, 2018). Pokud absolvent po ukončení vzdělávání nenastoupí na trh práce, neuplatní nabyté znalosti, získané poznatky, nesouladí je s praxí a neosvojí si pracovní návyky, je to po jistou dobu mnohem náročnější. Je pravda, že trh práce je orientován na absolventy. technických směrů vzdělávání a reálné potřeby trhu práce tak nedokážou naplnit absolventi humanitních směrů, což vede ke skutečnosti, že v praxi se mladí lidé nevěnují vystudovanému oboru. Evidentní je to například. při absolventech pedagogického studia, kteří po jeho ukončení nenastoupí do škol na učitelské pozice.

V důsledku procesů ekonomické globalizace, technologické inovace a informatizace a zejména současné pandemické krize se tradiční problém vztahu vzdělávacího a pracovního systému jako vztahu vzdělání a kvalifikace vyplývající z praktických zkušeností začlení do nového kontextu růstu konkurence na trhu práce. Mládež se tak ocitá v situaci, ve které se výrazně snižují šance na zaměstnání nejméně vzdělaných a kvalifikovaných lidí. Značí to nebezpečí dlouhodobé nezaměstnanosti a vyloučení z trhu práce pro celý segment současné generace mládeže. Pozornější zhodnocení těchto sociologických informací naznačuje bludný kruh mezi očekáváními nezaměstnaných, jejich vzděláním a trhem práce. Většina se domnívá, že jejich vzdělání je v souladu s tím, co chtějí dělat, ale současně vědí, že práci s nabytým vzděláním nezískají. Část z nich se smířila s tím, že přijmou práci vyžadující i jiné vzdělání nebo kvalifikaci, jakými disponují. Bludný kruh mezi prací a vzděláním se posiluje i tím, že nabídka pracovních příležitostí je v některých regionech malá a v nízké mzdové relaci. Individuální časové a finanční investice do rekvalifikace nebo dalšího vzdělávání pokládají mladí nezaměstnaní za neefektivní. Odborníci z úřadů práce naznačují, že překonat tento začarovaný kruh lze pouze individuálními a skupinovými poradenskými aktivitami s nezaměstnanými, aby si stanovily nové a zejména reálné profesní cíle. Jisté sociální vrstvy mladých lidí však nedokážou pojímat vzdělávání a rekvalifikaci jako možnost osobnostního rozvoje.

V programech Evropské unie v oblasti vzdělávání a nabývání praktických dovedností u mládeže dominuje ochrana a pomoc znevýhodněným a marginalizovaným skupinám. Jsou motivováni, aby si našli své „druhé životní šance“, poskytují jim možnosti, aby ti mladí lidé, kteří neukončili povinnou školní docházku a kteří se obtížně přizpůsobují náročným požadavkům na pracovní místo, našli své uplatnění na pracovním trhu. Snad nejdůležitějším úkolem současnosti je překonávání nesprávných stereotypů u dlouhodobě nezaměstnané mládeže.

Projekty Evropského sociálního fondu (ESF) nabízejí možnosti vzdělávání a odborné přípravy a pomáhají překonat množství překážek, kterým čelí mladí lidé při hledání práce a zařazování se do běžné evropské společnosti.

Romové jsou jednou z největších etnických skupin v EU. V různých členských státech jich žije podle odhadů 6 milionů a to často ve velmi těžkých sociálních podmínkách, čímž jsou odsouváni na okraj společnosti. V této marginalizované skupině je vysoká úroveň analfabetismu a extrémně nízká frekvence školní docházky, což je často způsobeno nepřítomností místních škol nebo tím, že romské děti se nepřijímají do běžných škol. Kromě toho se u mladých Romů pro různé a komplikované důvody vyskytuje vysoká úroveň předčasně ukončené školní docházky. Je důležité, aby se úspěšní Romové propagovali mezi mladými ve své komunitě v rámci kampaní jako pozitivní vzory, které mají pomoci posílit jejich motivaci k dosažení úspěchu.7

Slovenská ekonomika vždy bude citlivě reagovat na vývoj dalších ekonomik ve středoevropském prostoru. Provázanost slovenské ekonomiky na jiné země zejména v segmentu průmyslu a nedostatečná soběstačnost v oblasti zemědělské produkce jen prohlubuje dopady covid-krize, jejíž důsledky se projeví v ekonomické i sociální oblasti.

Vize uplatnění se na trhu práce by v budoucnu měla být přítomna na všech stupních vzdělávání. Vzdělávání musí odpovídat současným trendům a reálným potřebám trhu práce. Úkolem škol je nejen vzdělávat, ale také formovat mladé lidi, kteří budou umět samostatně přemýšlet. Škola by měla vychovávat kreativní a inovativní lidi, protože v praxi čekají na kvalitně připravené lidi s potřebnými vědomostmi a požadovanými dovednostmi. Také by se neměly opomenout morální hodnoty, odpovědnost za výsledky práce a její přínos či prospěšnost pro budoucí generace a pro společnost jako celek. (Dirgová, 2018)

Vzdělávání představuje preventivní řešení nezaměstnanosti. Pokud člověk nedisponuje žádnými dovednostmi, má velmi omezené možnosti při hledání práce. Vzdělání je investicí do sebe samého. I člověk, který dosáhl určitého stupně vzdělání, by neměl zapomínat na další vzdělávání, doplňování znalostí, přizpůsobování se pracovnímu prostředí s moderními technologiemi. Měl by být vnímavý na výzvy a aktuální potřeby praxe.

V otázkách vzdělávání je proto třeba reagovat pružně a včas předvídat požadavky pracovního trhu. Existují tzv. klíčové dovednosti, které jsou podmínkou úspěšného uplatnění se na trhu práce téměř v každém povolání. Jsou jimi: flexibilita, kreativita, schopnost učit se a získávat informace, praktická aplikace znalostí, jazykové a komunikační dovednosti, ovládání informačních technologií, schopnost pracovat v týmu, schopnost řešit problémy, schopnost jednat samostatně a zodpovědně, zda schopnost plánovat a řídit a další. Jde zde o potřebu kooperace Ministerstva školství směrem ke zřizovatelům škol a potřebu diskuse s představiteli vysokých škol o obsahu studia na jednotlivých typech škol. Rovněž jde o zohlednění regionálních potřeb pracovního trhu, spolupráci s budoucími zaměstnavateli v oblastech, kde jsou velké průmyslové parky, klíčové firmy a pod.

Zvýšení zaměstnanosti závisí na vzdělání a přístupu k informacím, který bohužel není pro všechny žáky samozřejmostí. Objevil se nový fenomén. digitální vyloučení, který prohloubí dosavadní rozdíly mezi skupinami žáků a studentů. Těm, kteří dnes nedokážou nastoupit na „digitální cestu“ vzdělávání, se v mnohém ztíží přístup ke vstupu do pracovní a životní reality. S tím souvisí reforma vzdělávání zaměřená na zvyšování jeho kvality. Je potřebná pracovní síla s jistou kvalifikací, adaptovaná na nové požadavky trhu práce a disponující novými dovednostmi, promptně se přizpůsobující neustále se měnícím požadavkům zaměstnavatelů. Vzdělávání není všelékem k odstranění všech rizik, před kterými stojíme, avšak vysoká kvalita vzdělání je pozitivním vkladem do budoucnosti informační společnosti.

Závěr

Primární se jeví reforma vzdělávání. Je žádoucí takové nastavení vzdělávacího systému, který by dokázal pružně reagovat na potřeby pracovního trhu. Je také třeba zaměřit pozornost na rekvalifikaci, která by měla naplňovat očekávání zaměstnavatelů a připravit uchazeče o zaměstnání, potencionální zaměstnance na nové, požadované profese s potřebnými znalostmi a dovednostmi.

Podstatnou je otázka prvního zaměstnání pro mladé lidi, absolventy škol. Zde je třeba klást maximální důraz na to, aby mladí lidé nabyli pracovní návyky a získali zkušenosti z reálné praxe, které jsou velmi potřebné. Teoretické poznatky získané studiem na pracovním trhu nepostačují, požaduje se alespoň minimální praxe.

Ve snaze ovlivnit trend nezaměstnanosti absolventů škol navrhujeme, aby základní a střední školy projevily aktivitu za účelem záměrného cíleného formování postojů žáků, studentů a rodičů k výběru povolání s cílem aktivního zapojení se absolventů škol na trh práce a také zajistit úzkou spolupráci školského systému se zaměstnavateli tak, aby rozsah a struktura vzdělávání.

Pro absolventy středních a vysokých škol bychom doporučovali vypracovávat projekty, které by mohly být financovány ze zdrojů fondů Evropské unie. Podstatou projektů by bylo hledání možností podnikání a rozvoje konkrétního regionu. Prostřednictvím těchto projektů by měli žáci a studenti šanci pod vedením odborníků lépe poznat svůj region, najít v něm nedostatky i podnikatelské příležitosti.

V současnosti trh práce klade velký důraz na volbu vzdělávání, povolání a profesní dráhy. Nejistota na trhu práce se stává jevem i pro lidi, jejichž vzdělání a kvalifikace byly v minulosti dostatečné pro výkon jejich povolání. Z tohoto důvodu je nutné trh práce posílit o novou složku, která se věnuje problematice profesního, kariérního poradenství.

Integrovaný systém typových pozic (ISTP) je nástroj, jehož cílem je poskytovat co nejvíce informací o světě práce, včetně poradenství pro zájemce, kteří vystupují na trhu práce ať už jako zaměstnanci, zaměstnavatelé, studenti nebo uchazeči o zaměstnání. ISTP poskytuje pro každého účastníka vyhledávání vhodných pozic pro výběr adekvátní práce, evidenci volných pracovních míst, kde si uchazeč o zaměstnání může k doporučeným typovým pozicím vyhledat aktuální volná místa v databázi ÚPSVaR a v databázi EURES, regionální statistiku ceny práce, katalog pracovních míst, která obsahují přesně definované kvalifikační a zdravotní požadavky, „Osobnostního profilu“, informace o dalším vzdělávání, na chybějící povinné nebo doporučené vzdělání upozorňuje Analýza způsobilosti. Následné lze vyhledat konkrétní vzdělávací organizaci, termíny a ceny kurzů. Systém ISTP je metodicky a technicky budován tak, že na jednom místě (www.istp.sk) nabízí komplexní informace o trhu práce, o možnostech uplatnění se na něm ao vhodných kurzech pro další vzdělání.

Autor: PhDr. Mgr. Eva Dirgová PhD.

Seznam bibliografických odkazů

BUCHTOVÁ,B. a kol.: Nezaměstnanost –2.přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada.2013. ISBN 978-80-247-4282-3. DIRGOVÁ, E.: Fenomén nezaměstnanosti v kontextu sociálních aspektů. PF KU v Ružomberku, 2018. ISBN 978-80-561-0455-2. GURSKÝ, J.: Sociální rozměr mladých lidí v současném světě. In: Sociální rozměr člověka v současném světě. Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty Bratislava, Detašované pracoviště Královny Klid z Medžugorje, Bardějov 2012. ISBN 978-80-8132-037-8. HETTEŠ, M.: Sociální soudržnost a jistota v sociální práci. Nitra: UKF, 2013. ISBN 978-80-558-0256-5. LEŠKOVÁ, L.- FABIAN, A.: Nedokončené studenty přispívají k manželství a podobě cohabitation jako startovní bod k zahájení dialogu na tradiční rodinné values. In: Acta missiolgica. No.2, Vol. 13/2019. ISSN 2453-7160 (online) S. 125-137. MARTINCOVÁ, M.: Nezaměstnanost jako makroekonomický problém. Bratislava: IURA EDITION, 2002.128 s. ISBN 80-89047-31-9. VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-414-4. Podpora zaměstnanosti v období koronakrize v ČR a v okolních zemích. Czech Business Agency Bratislava, 2020. Elektronická publikace.

1 Dostupné na: https://www.pomahameludom.sk/ 2 ŠIMEČKA, M. Proč je naše vláda druhá nejsnazší v EU? Jsme Blog. [online]: https://simecka.blog.sme.sk/c/546818/preco-je-nasa-vlada-druha-najskupejsia-v-eu.html [cit. 10. 4. 2021] 3 Dostupné na: www.uplatnenie.sk 4 Míra nezaměstnanosti na Slovensku v lednu stoupla třetí měsíc po sobě. Pravda. [online]: https://ekonomika.pravda.sk/ludia/clanok/578666-miera-nezamestnanosti-na-slovensku-v-januari-stupla-treti-mesiac-po-sebe/ [cit. 10. 4. 2021] 5 Vývoj a meziměsíční změny zaměstnanosti absolventů vysokých škol, kteří ukončili studium v letech 2018 a 2019 v období březen 2019 – červen 2020 [online]: https://www.trendyprace.sk/sk/absolventi/sk-trendy/zamestnanost [cit. 10. 4. 2021] 6 Dostupné na: http://www.dualnysystem.sk 7 ESF Dostupné na: https://ec.europa.eu/esf/home.jsp?langId=s