Úvod do problematiky Motivace zaměstnanců v jakémkoli sektoru je determinována dynamikou mezi jednotlivci v organizaci a jejich pracovním prostředím, a stejně tak i tím, jak toto vzájemné fungování koresponduje s širším společenským rámcem (Bhatnagar, 2014). V každé organizaci jsou nejcennějším kapitálem především zaměstnanci. V rámci zdravotnických systémů hrají nezastupitelnou roli v poskytování ošetřovatelské péče především sestry. Organizace, které se prioritně zaměřují na rozvoj znalostí a dovedností svých zaměstnanců, podporují jejich pracovní motivaci a vytvářejí příležitosti pro jejich profesní rozvoj jsou obecně úspěšnější a efektivnější (Doloh, Tamtomo, Sulaemas, 2018). Sestry jsou klíčovým zdrojem poskytování zdravotní péče, neboť v rámci vykonávání své profese vstupují do několika rolí, jejichž prostřednictvím dokáží uspokojovat potřeby pacientů a přispívat tím ke zvyšování úrovně kvality poskytovaných služeb zdravotnických organizací. V oblasti ošetřovatelství a porodní asistence pracuje v celosvětovém měřítku podle WHO přibližně 27 milionů lidí. Sestry tvoří 60 až 70% celkové pracovní síly v nemocnicích (Sar, Bachliar, 2018, WHO, 2020). Nedostatek sester je celosvětovým fenoménem, ​​Slovenskou republiku nevyjímaje. Na Slovensku chybí podle Slovenské komory sester a porodních asistentek (SK SaPA) více než 15 000 sester. Kritickou oblastí je fluktuace sester a stárnutí populace, což se odráží na poměrně vysoké průměrné věkové úrovni těchto zdravotnických zaměstnanců. Věkový průměr sester ve slovenském zdravotnictví je nad 50 let, což předpovídá trend masivních odchodů sester do důchodu v průběhu následujících let. Tento kritický nedostatek může představovat kolaps v poskytování zdravotní péče. Podle statistik SK SaPA v roce 2024 opustilo profesi 2013 sester a porodních asistentek a 267 v lednu 2025. Za srovnatelné období vstoupilo do praxe 414 absolventů a celkem bylo registrováno 1 075 nových sester. Tyto statistiky poukazují na skutečnost, že ze zdravotnického systému odchází více sester, než do systému vstupuje, což dlouhodobém časovém horizontu vede ke zhoršování dostupnosti zdravotní péče pro pacienty. Zdravotní systém nemůže dosáhnout požadovaných výsledků bez motivovaných zaměstnanců. Jak již bylo zmíněno, sestry hrají klíčovou roli ve zdravotnictví tím, že poskytují vysoce kvalitní ošetřovatelskou péči, řeší náročné ošetřovatelské situace, představují komunikační prvky mezi pacientem a ostatním zdravotnickým personálem. Kvalitní ošetřovatelská péče představuje uspokojení pacientových potřeb, přičemž klade důraz na bezpečnost, pohodlí a důstojnost pacienta. Taková péče se vyznačuje konzistentností, pozitivními výsledky pacientů, jakož i jejich vysokou spokojeností (Saleh, Eshah, Rayan, 2022, Diana, et al., 2021). V předmětném článku věnujeme pozornost výkonové motivaci sester, neboť právě motivace výkonu přispívá ke zkvalitňování procesu poskytování zdravotní péče, ale především ke profesionálnímu uspokojování potřeb pacientů se zaměřením na jeho bezpečnost.

Metodologie výzkumu a výzkumný vzorek

Výzkum byl realizován formou popisného průřezového (cross sectional) výzkumu, jehož cílem bylo získat aktuální údaje o sledovaném jevu v populaci sester pracujících ve zdravotnických zařízeních na Slovensku. Sběr dat probíhal v období od prosince 2024 do února 2025. Výzkumný vzorek tvořilo 100 sester pracujících v různých typech zdravotnických zařízení na území České republiky, přičemž podstatnou většinu 98% tvořily ženy, průměrný věk 40,9 let a průměrná délka praxe byla 17,6 roku. Více než polovina respondentů pracovala ve změnovém provozu, převážně ve státních zdravotnických zařízeních, přičemž významná část měla ukončené vysokoškolské vzdělání I. nebo II. stupně.

Sociodemografické a pracovní charakteristiky respondentů byly získány prostřednictvím samostatné části výzkumného nástroje. Kritéria zařazení do výzkumu zahrnovala: věk 18 let a více, výkon povolání sestry ve zdravotnickém zařízení, aktivní pracovní poměr se zdravotnickým zařízením, dobrovolnou účast na výzkumu a udělení informovaného souhlasu. Kritéria vyloučení zahrnovala: věk méně než 18 let, výkon jiné zdravotnické profese než sestra, absenci uzavřeného pracovněprávního vztahu se zdravotnickým zařízením. Výzkum byl realizován v souladu s etickými principy Helsinské deklarace. Účastníci byli před začátkem výzkumu seznámeni s cílem, průběhem a významem studie. Účast ve výzkumu byla dobrovolná, bez nároku na finanční nebo materiální odměnu. Respondentům bylo garantováno zachování anonymity a důvěrnosti získaných údajů, které byly použity výhradně pro výzkumné účely.

Sběr dat byl realizován prostřednictvím dotazníkové metody, přičemž použit byl standardizovaný měřící nástroj DMV – Dotazník motivace výkonu (Pardel, Maršálová, Hrabovská 1992), který charakterizuje motiv výkonu z hlediska čtyř aspektů: aspekt výkonového chování, aspekt aspirační úrovně, aspekt vytrvalosti v práci a aspekt časové orient. Respondenti odpověděli na pět bodové škále: 1 – vůbec pro mě neplatí, 2 – sotva pro mě platí, 3 – někdy pro mě platí, 4 – často pro mě platí, 5 – úplně pro mě platí. Dotazník obsahoval položky zaměřené na sociálně-demografické charakteristiky a další proměnné související se zkoumanou problematikou.

Získané údaje byly zpracovány pomocí deskriptivní statistiky, přičemž výsledky byly prezentovány ve formě frekvencí, procentuálního zastoupení, průměrů a směrodatných odchylek. V rámci binární induktivní statistiky byly vztahy mezi proměnnými posuzovány Spearmanovou korelací. Získaná data byla zpracována ve statistickém softwaru SPSS25 a MS Excel.

Analýza úrovně výkonové motivace sester

Prostřednictvím čtyř dimenzí dotazníku DMV, které charakterizují motiv pracovního výkonu, jsme analyzovali způsoby, jakými sestry přistupují k plnění svých pracovních povinností (tabulka 1). Nejvyšší průměrná hodnota skóre (M = 4,02) byla zaznamenána v aspektu vytrvalosti v práci, což poukazuje na vysokou míru pracovní angažovanosti sester. Respondentky převážně vyjadřovaly souhlas s tvrzeními typu: vykonávám více, než jsem si původně stanovil(a), při zahájení úkolu usiluji dosáhnout kvalitních výsledků nebo při náročných pracovních úkolech jen těžko upouštím od jejich dokončení. Převažující odpověď „často pro mě platí“ svědčí o výrazné míře vytrvalosti v pracovním chování.

Relativně vysoké průměrné skóre (M = 3,97) bylo zjištěno iv aspektu aspirační úrovně, přičemž iv tomto případě dominovaly souhlasné odpovědi respondentek. Tento výsledek naznačuje, že sestry se ztotožňují s výroky směřujícími k orientaci na dosahování cílů, přijímání odpovědnosti a kladení vysokých nároků na vlastní pracovní výkon, jako například: považuji za důležité dosáhnout ve společnosti jisté postavení, nevyhýbám se práci spojené s odpovědností či na svou práci kladu vysoké požadavky.

Pozitivní průměrné hodnoty byly zaznamenány iv dalších dvou dimenzích dotazníku, konkrétně v aspektu výkonového chování (M = 3,95) a v aspektu časové orientace do budoucna (M = 3,75), což poukazuje na převážně kladné postoje sester k výkonnostně orientovaným tvrzením.

Celkově lze konstatovat, že zkoumaná skupina sester vykazuje výrazně vysokou výkonovou motivaci, jelikož celkový průměr skóre za všechny aspekty dotazníku dosáhl hodnoty 3,92. Tento výsledek naznačuje, že respondenti ve většině případů odpověděli na položky dotazníku souhlasně, přičemž nejčastěji volenou odpovědí byla možnost „často pro mě platí“.

Tabulka 1 Analýza úrovně výkonové motivace sester

Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a věkem sester

Fenomén stárnutí populace a poměrně vysoký průměrný věk sester na Slovensku byl jedním ze stimulů, který nás motivoval ke zjišťování vztahu mezi výkonovou motivací a věkem sester. Ve výzkumu byl zjištěn statisticky záporně významný vztah pro Aspekt časové orientace do budoucna p = 0,005 (tabulka 2). Výsledky poukazují na skutečnost, že se stoupajícím věkem klesá orientace sester na budoucnost ve své práci. Na pozadí stárnutí populace a zároveň relativně vysokého průměrného věku sester na Slovensku jsme považovali za relevantní analyzovat vztah mezi výkonovou motivací a věkem sester. Tento demografický trend představoval významný impuls pro realizaci předmětné analýzy. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významný negativní signifikantní vztah (r = -,277) v aspektu časové orientace na budoucnost, přičemž hodnota p = 0,005 (tabulka 2) indikuje signifikantní souvislost mezi zkoumanými proměnnými. Zjištění naznačují, že se zvyšujícím se věkem sester dochází k poklesu jejich orientace na budoucí cíle a perspektivy v pracovní oblasti. Tyto výsledky poukazují na skutečnost, že starší sestry mohou v menší míře směřovat svou pracovní motivaci k dlouhodobým cílům a plánům, což může souviset s profesní saturací, změnami kariérních očekávání nebo blížícím se ukončením aktivní pracovní činnosti.

Tabulka 2 Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a věkem sester

Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a vzděláním sester

Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a úrovní dosaženého vzdělání sester neprokázala žádné statisticky významné souvislosti, přičemž získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3 Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a vzděláním sester

Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a délkou praxe sester

Délka odborné praxe může představovat významný faktor ovlivňující výkonovou motivaci v pracovním prostředí. Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a délkou praxe sester v rámci našeho výzkumu však neprokázala žádné statisticky významné souvislosti, což dokumentují údaje uvedené v tabulce 4.

Tabulka 4 Analýza vztahu mezi výkonovou motivací a délkou praxe sester

Diskuse

Vysoké skóre vytrvalosti v práci (M = 4,02) a aspirační úrovně (M = 3,97) ukazuje výraznou výkonovou orientaci – nadstandardní úsilí, přijímání náročných úkolů a vysoké nároky na kvalitu práce. Odpovídá to konstruktu dotazníků DMV/LMI, kde vytrvalost, cílevědomost a preference náročnosti patří k jádru pracovní výkonové motivace (Testcentrum Hogrefe, 2011, Sedláková, Knapová, 2017). Negativní vztah věku s časovou orientací do budoucnosti (r = -,277, p = 0,005) je konzistentní s teorií socioemoční selektivity (SST), která poukazuje na skutečnost, že s věkem se motivační důraz přesouvá od dlouhodobých, poznávacích cílů k emocionálně a aktuálně významným cílům (Carsten 9). V pracovním kontextu je „Future Time Perspective“ (FTP) silně negativně spojena s věkem a zprostředkuje vztahy k motivačním a behaviorálním výsledkům (Henry, Zacher, Desmette, 2017, Kooij, et al., 2018). Průměrný věk sester na Slovensku dlouhodobě roste a struktura se posouvá do vyšších věkových kategorií, což zvyšuje riziko personálního nedostatku do roku 2030 (Megyesiová, 2022, Kober, Siska, 2022, Institut zaměstnanosti, 2024). Globální rámce WHO zdůrazňují potřebu investic do vzdělávání, pracovních míst a leadershipu, aby se pracovní síla udržela (WHO, 2020). Nezjištěné statisticky významné vztahy mezi výkonovou motivací a vzděláním, či délkou praxe lze vysvětlit homogenitou vzorku (typ zařízení, kvalifikace) a kontextovou citlivostí motivace, literatura zde uvádí heterogenní nálezy napříč studiemi a podmínkami (Baljoon, Banjar, Banakhar, 2018).

Motivaci a výkon podporují prvky pracovního prostředí (autonomie, podpora, férové ​​odměňování) a chování lídrů; systematické přehledy potvrzují přímý i nepřímý vliv leadershipu na výkon a motivaci zdravotních sester (Alsadaan et al., 2023). U starších pracovníků může angažovanost růst díky lepší regulaci emocí, přestože FTP se zužuje – v praxi se motivace více opírá o „tady a teď“ (kvalita péče, vztahy) (Mori et al., 2024).

Závěr

Tato průřezová studie přinesla ucelený obraz o výkonové motivaci sester ve slovenských zdravotnických zařízeních. Respondenti vykázali výraznou výkonovou orientaci, zejména v dimenzích vytrvalosti v práci a aspirační úrovně, což podporuje interpretaci, že přijímají náročné úkoly, kladou si vysoké standardy a usilují o kvalitní výsledky. Z hlediska věku byl potvrzen negativní vztah k časové orientaci do budoucnosti, což znamená, že s přibývajícím věkem se motivace sester opírá spíše o proximální cíle a kvalitní vztahy než o dlouhodobě orientované kariérní plány, což je třeba zohlednit při návrhu intervenčních opatření a personálních politik. Asociace výkonové motivace se vzděláním a délkou praxe se v našem vzorku neprokázaly. Tento výsledek je v souladu s heterogenními zjištěními v literatuře, kde motivaci formují vedle osobních charakteristik zejména organizační podmínky a kvalita vedení.

Autorka: PhDr. Valerie Parová, PhD. Univerzita Pavla Josefa Šafárika, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství

Seznam bibliografických odkazů

ALSADAAN, Nourah, et al. 2023. Impact of nurse leaders' behaviors on nursing staff performance: A systematický review of literature. Inquiry. ISSN 945-7243, 2023, roč. 60, s. 1 1–14.

Baljoon, Reem A., Banjar, Hasnah E. a Banakhar, Maram. 2018. Zdravotní sestra práce motivační a faktory, které se týká: A scoping review. International Journal of Nursing & Clinical Practices. ISSN: 2394-4978, roč. 5, čj. 277.

BHATNAGAR, A. 2014. Determinanty motivace a uspokojení mezi primárními zdravotními pracovníky: Case studies from Nigeria and India. [online]. [cit. 2026-12-27]. Dostupné na internetu: https://api.semanticscholar.org/CorpusID:79368619

CARSTENSEN, Laura L., ISAACOWITZ, DerekM. American Psychologist. eISSN: 1935-990X, roč. 54, čj. 3, s. 1 165–181.

DIANA, Elyana, et al. 2021. Determinování efektu job satisfacce, práce motivace, a práce slyšení na zdravotní péči amidst COVID 19 pandemic. Problems and Perspectives in Management. ISSN 1727-7051, roč. 19, čj. 4, s. 1 89–96.

DOLOH, Nurul, TAMTOMO, DJOKO a SULAEMAN, Endang S.2018. Factory, které usilují o práci v oblasti zdravotních služeb v deliveringu zdravotních služeb pro národní zdravotní pojištění pacientů v Dr. Moewardi Hospital, Surakarta. Journal of Health Policy and Management. e-ISSN: 2549-0281, roč. 3, čj. 1, s. 1 20–25.

HENRY, Hélène, ZACHER, Hannes a DESMETTE, Donatienne, 2017. Future time perspective in the work context: Systematický review of quantitative studies. Frontiers in Psychology. ISSN 1664-1078, roč. 8, čj. 413.

INSTITUT ZAMĚSTNANOSTI, 2024. Věková struktura sester v regionech Slovenska [online]. [cit. 8.1.2026]. Dostupné na: https://www.iz.sk/30-graphs-on-aging/age-structure-of-nurses-in-regions

KOBER, Lukáš a SISKA, Vladimir. 2022. Workforce in nursing and midwifery in Slovakia [online; prezentace]. Bratislava: Slovenská komora sester a porodních asistentek. [cit. 8.1.2026]. Dostupné na: https://www.esno congress.eu/resources/media/45_Czech_Workforce_Kober_Lukas.pdf

KOOIJ, Dorien T.A.M., Kanfer, Ruth, Bett, Matt a Rudolph, CortW. 2018. Future time perspective: A systematický review a meta analýza. Journal of Applied Psychology. eISSN: 1939-1854, roč. 103, čj. 8; 867–893.

MEGYESIOVÁ, Silvia. 2022. Nurses and midwives in Slovakia – Important trends and ageing of the nursing workforce. Kontakt. eISSN 1804-7122, roč. 24, čj. 1, s. 1 64–72.

MORI, Koji, et al. 2024. Work engagement among older workers: A systematic review. Journal of Occupational Health. ISSN 1348-9585, roč. 66, čj. 1.

PARDEL, T., L. MARŠÁLOVÁ a A. HRABOVSKÁ. 1992. Dotazník motivace výkonu. Psychodiagnostika, spol. s.r.o. Bratislava.

SALEH, Mahmúd, ESHAH, Nidal a RAYAN, Ahmad. 2022. Empowerment predicting nurses’ work motivation and occupational mental health. [online]. [cit. 8.1.2026]. SAGE Open Nursing. ISSN: 2377-9608, roč. 8; 1–12.

SARI, Putri I. a BACHTIAR, A. 2018. Analýza faktorů zaměřená na výkonnost zdravotní sestra v Mufid Aceh General Hospital. Proceedings of International Conference on Applied Science and Health, roč. 3, s. 1 318–323. SEDLÁKOVÁ, Jitka a KNAPOVÁ, Lenka. 2017. Dotazník motivace k výkonu (LMI): Recenze metody. Testfórum: Časopis pro psychologickou diagnostiku [online]. [cit. 8.1.2026]. Dostupné na: https://testforum.cz/article/download/TF2017-8-132/10544/22695

TESTCENTRUM HOGREFE, 2011. LMI – Dotazník motivace k výkonu. 2.vyd. Praha: Testcentrum.

WORLD HEALTH ORGANIZATION. 2020. State of the world's nursing 2020: Investování in education, jobs and leadership. Geneva: WHO [online]. [cit. 2026-01-08]. Dostupné na: https://www.who.int/publications/i/item/9789240003279.