Výskyt vybraných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů poradny zdraví v Košicích v letech 2022 – 2025
Cílem práce bylo analyzovat výskyt vybraných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví RÚVZ se sídlem v Košicích v letech 2022 – 2025.
Práce měla charakter retrospektivní deskriptivní analýzy sekundárních agregovaných údajů z výročních zpráv Úřadu veřejného zdravotnictví Slovenské republiky, z částí týkajících se RÚVZ se sídlem v Košicích. Hodnoceny byly kouření, nadváha, obezita, zvýšená naměřená hodnota krevního tlaku, zvýšená koncentrace celkového cholesterolu, zvýšená naměřená koncentrace glukózy a fyzická aktivita.
Rozdíly mezi ročními soubory a u vybraných ukazatelů také mezi muži a ženami byly hodnoceny Pearsonovým chí-kvadrátovým testem na hladině statistické významnosti p < 0,05.
Ve sledovaném období patřily mezi nejčastěji zachycené rizikové faktory zvýšená koncentrace celkového cholesterolu, která se pohybovala od 43,9 % do 51,2 %, a nadváha, přítomná u 28,1 % až 35,5 % klientů. Zvýšená naměřená hodnota krevního tlaku byla zaznamenána u 12,0 % až 30,8 % vyšetřených osob. Meziroční rozdíly ve výskytu kouření, nadváhy, obezity, zvýšené naměřené hodnoty krevního tlaku, zvýšené koncentrace celkového cholesterolu a zvýšené naměřené koncentrace glukózy byly statisticky významné. Nadváha a zvýšená naměřená hodnota krevního tlaku se častěji vyskytovaly u mužů, zatímco zvýšená koncentrace celkového cholesterolu byla v několika letech častější u žen. Zjištění poukazují na častý výskyt modifikovatelných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů Poradny zdraví v Košicích a podporují význam preventivního poradenství, screeningu a intervencí zaměřených na úpravu životního stylu. Klíčová slova: cholesterol, kardiometabolické rizikové faktory, krevní tlak, nadváha, Poradna zdraví, prevence.
Abstract: Kardiometabolické rizikové faktory jsou důležitými determinanty chronických nepřenosných onemocnění a jejich včasná identifikace má značný preventivní význam.
Cílem této studie bylo analyzovat výskyt vybraných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví se sídlem v Košicích v letech 2022 – 2025.
Studie byla navržena jako retrospektivní deskriptivní analýza sekundárních agregovaných dat získaných z výročních zpráv Úřadu veřejného zdravotnictví Slovenské republiky, konkrétně z částí týkajících se Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví se sídlem v Košicích. Hodnocené faktory zahrnovaly kouření, nadváhu, obezitu, zvýšený naměřený krevní tlak, zvýšenou koncentraci celkového cholesterolu, zvýšenou naměřenou koncentraci glukózy a fyzickou aktivitu.
Rozdíly mezi ročními vzorky a u vybraných ukazatelů mezi muži a ženami byly hodnoceny pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu na hladině významnosti p < 0,05.
Během sledovaného období byly nejčastěji identifikovanými rizikovými faktory zvýšená koncentrace celkového cholesterolu v rozmezí od 43,9 % do 51,2 % a nadváha přítomná u 28,1 % až 35,5 % klientů. Zvýšený naměřený krevní tlak byl zaznamenán u 12,0 % až 30,8 % vyšetřených osob. Meziroční rozdíly ve výskytu kouření, nadváhy, obezity, zvýšeného naměřeného krevního tlaku, zvýšené koncentrace celkového cholesterolu a zvýšené naměřené koncentrace glukózy byly statisticky významné. Nadváha a zvýšený naměřený krevní tlak se vyskytovaly častěji u mužů, zatímco zvýšená koncentrace celkového cholesterolu byla v několika letech častější u žen. Zjištění ukazují na častý výskyt modifikovatelných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů Poradny zdraví v Košicích a podporují význam preventivního poradenství. Klíčová slova: cholesterol, kardiometabolické rizikové faktory, krevní tlak, nadváha, Poradna zdraví, prevence
Úvod
Kardiometabolická onemocnění představují významnou skupinu chronických nepřenosných onemocnění, která se podílejí na nemocnosti a úmrtnosti dospělé populace. Na jejich rozvoji se podílí několik modifikovatelných rizikových faktorů, zejména nadváha a obezita, zvýšený krevní tlak, poruchy metabolismu glukózy, dyslipidémie, kouření a nedostatečná fyzická aktivita. Uvedené faktory se často kumulují, přičemž jejich současná přítomnost může zvyšovat pravděpodobnost vzniku aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění a diabetes mellitus 2. typu (DM 2. typu) (Fahed et al., 2022; Rus et al., 2023).
Zvláštní význam při formování kardiometabolického rizika má zvýšená tělesná hmotnost. Nadváha a obezita souvisejí s častějším výskytem zvýšeného krevního tlaku, dyslipidémie a poruch metabolismu glukózy. Míra rizika přitom nezávisí pouze na celkové tělesné hmotnosti, ale také na distribuci tukové tkáně, především na přítomnosti abdominální obezity (Swarup et al., 2024; Fahed et al., 2022). Kumulace metabolických a kardiovaskulárních odchylek je typická také pro metabolický syndrom (MS), který představuje klinicky významný ukazatel zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění a DM 2. typu (Fahed et al., 2022; Alberti et al., 2009).
Výskyt jednotlivých kardiometabolických rizikových faktorů ovlivňují biologické, behaviorální a sociální determinanty. K nejvýznamnějším patří věk, pohlaví, tělesná hmotnost, stravovací návyky, úroveň fyzické aktivity, kouření a další charakteristiky životního stylu. Rozdíly lze pozorovat mezi muži a ženami i mezi věkovými skupinami, přičemž s přibývajícím věkem se zpravidla zvyšuje výskyt několika metabolických a kardiovaskulárních odchylek (Goddard et al., 2025; Islam et al., 2024; Swarup et al., 2024).
Cílem práce bylo analyzovat výskyt vybraných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví RÚVZ se sídlem v Košicích v letech 2022 – 2025. Hodnoceny byly kouření, nadváha, obezita, zvýšená naměřená hodnota krevního tlaku, zvýšená koncentrace celkového cholesterolu a zvýšená naměřená koncentrace glukózy. Součástí práce bylo také popisné zhodnocení údajů o fyzické aktivitě. Sledované ukazatele byly porovnány mezi jednotlivými ročními soubory a podle pohlaví.
Metodika
Práce měla charakter retrospektivní deskriptivní analýzy sekundárních agregovaných údajů. Analyzovány byly údaje o klientech základní Poradny zdraví Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví se sídlem v Košicích za roky 2022 – 2025. Zdrojem údajů byly příslušné části výročních zpráv Úřadu veřejného zdravotnictví Slovenské republiky za jednotlivé sledované roky, které obsahovaly údaje o činnosti RÚVZ se sídlem v Košicích (Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky, výroční zprávy za roky 2022 – 2025).
Hodnoceny byly údaje o kouření, nadváze, obezitě, zvýšených naměřených hodnotách krevního tlaku, zvýšené koncentraci celkového cholesterolu, zvýšené naměřené koncentraci glukózy a úrovni fyzické aktivity. Relativní četnosti byly převzaty ze zdrojových dokumentů nebo vypočteny z počtu klientů s dostupným údajem pro příslušný ukazatel. Vzhledem k rozdílné dostupnosti údajů se počet hodnocených klientů mezi jednotlivými ukazateli a roky lišil.
Kategorizace sledovaných ukazatelů vycházela z hraničních hodnot uvedených ve zdrojových dokumentech. Nadváha byla definována jako BMI 25,0 – 29,9 kg/m² a obezita jako BMI ≥ 30,0 kg/m². Za zvýšenou naměřenou hodnotu krevního tlaku byl považován systolický krevní tlak ≥ 140 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak ≥ 90 mmHg. Za zvýšenou koncentraci celkového cholesterolu byla považována hodnota ≥ 5,2 mmol/l a za zvýšenou naměřenou koncentraci glukózy hodnota ≥ 6,0 mmol/l. Jelikož nebyly dostupné údaje o stavu nalačno, typu biologického materiálu ani podmínkách měření, zvýšená naměřená koncentrace glukózy nebyla interpretována jako diagnostické kritérium prediabetu nebo diabetes mellitus.
Zdrojové údaje pocházely z preventivních vyšetření realizovaných v základní Poradně zdraví a v rámci mobilních preventivních aktivit RÚVZ se sídlem v Košicích. Rozdíly v podílech klientů s jednotlivými sledovanými ukazateli mezi ročními soubory a u vybraných ukazatelů také mezi muži a ženami byly hodnoceny Pearsonovým chí-kvadrátovým testem. Hladina statistické významnosti byla stanovena na p < 0,05.
Výsledky
V letech 2022 – 2025 byli u klientů základní Poradny zdraví sledovány vybrané behaviorální, antropometrické, klinické a biochemické rizikové faktory. Počet hodnocených osob se mezi jednotlivými ukazateli a roky lišil v závislosti na rozsahu realizovaných vyšetření a dotazníkového šetření.
Kouření uvádělo v roce 2022 celkem 106 z 951 dotazovaných klientů (11,1 %), v roce 2023 227 z 983 klientů (23,1 %), v roce 2024 105 z 898 klientů (11,7 %) a v roce 2025 249 z 989 klientů (25,2 %). Nejnižší podíl kuřáků byl zaznamenán v roce 2022 a nejvyšší v roce 2025. Rozdíly v podílu kuřáků mezi jednotlivými ročními soubory byly statisticky významné (p < 0,001) (Tab. 1).
Nadváha, definovaná jako BMI 25,0 – 29,9 kg/m², byla v roce 2022 zjištěna u 320 z 951 vyšetřených klientů (33,6 %), v roce 2023 u 259 z 922 klientů (28,1 %), v roce 2024 u 266 z 842 klientů (31,6 %) a v roce 2025 u 335 z 943 klientů (35,5 %). Nejnižší podíl klientů s nadváhou byl zaznamenán v roce 2023 a nejvyšší v roce 2025. Rozdíly mezi ročními soubory byly statisticky významné (p = 0,005).
Obezita, definovaná jako BMI ≥ 30,0 kg/m², byla v roce 2022 zaznamenána u 140 z 951 klientů (14,7 %), v roce 2023 u 223 z 922 klientů (24,2 %) a v roce 2025 u 151 z 943 klientů (16,0 %). V roce 2024 byl ve zdrojových údajích uveden nulový počet klientů s obezitou. Rozdíly v podílu klientů s obezitou mezi sledovanými roky byly statisticky významné (p < 0,001) (Tab. 1).
Zvýšená naměřená hodnota krevního tlaku byla v roce 2022 zaznamenána u 289 z 938 vyšetřených klientů (30,8 %), v roce 2023 u 111 z 926 klientů (12,0 %), v roce 2024 u 195 z 873 klientů (22,3 %) a v roce 2025 u 263 z 980 klientů (26,8 %). Nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2022 a nejnižší v roce 2023. V následujících dvou letech se podíl klientů se zvýšenou naměřenou hodnotou krevního tlaku opětovně zvýšil. Rozdíly mezi jednotlivými ročními soubory byly statisticky významné (p < 0,001) (Tab. 1).
Zvýšená koncentrace celkového cholesterolu ≥ 5,2 mmol/l patřila během celého sledovaného období mezi nejčastěji zaznamenané kardiometabolické rizikové faktory. V roce 2022 byla zjištěna u 361 z 821 vyšetřených klientů (44,0 %), v roce 2023 u 456 z 891 klientů (51,2 %), v roce 2024 u 382 z 871 klientů (43,9 %) a v roce 2025 u 445 z 975 klientů (45,6 %). Nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2023 a nejnižší v roce 2024. Rozdíly mezi sledovanými ročními soubory byly statisticky významné (p = 0,006) (Tab. 1).
Naměřená koncentrace glukózy ≥ 6,0 mmol/l byla v roce 2022 zjištěna u 91 z 609 vyšetřených klientů (14,9 %), v roce 2023 u 155 z 451 klientů (34,4 %), v roce 2024 u 218 z 546 klientů (39,9 %) a v roce 2025 u 24 z 576 klientů (4,2 %). Nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2024 a nejnižší v roce 2025. Rozdíly v podílu klientů s naměřenou koncentrací glukózy ≥ 6,0 mmol/l mezi ročními soubory byly statisticky významné (p < 0,001) (Tab. 1).
Údaje o fyzické aktivitě byly dostupné pro 212 respondentů v roce 2022, 426 v roce 2023, 222 v roce 2024 a 10 v roce 2025. V roce 2022 byla nejčastěji uváděna rekreační fyzická aktivita, kterou deklarovalo 56,6 % respondentů (n = 120), a rovněž v roce 2023, kdy ji uvedlo 60,6 % respondentů (n = 258). V roce 2024 byla nejčastěji uváděna pravidelná fyzická aktivita, a to u 70,7 % respondentů (n = 157). Rozdělení respondentů podle úrovně fyzické aktivity se mezi roky 2022 – 2024 statisticky významně lišilo (p < 0,001).
V roce 2025 neuvádělo žádnou fyzickou aktivitu 50,0 % respondentů (n = 5), rekreační aktivitu 40,0 % (n = 4) a pravidelnou aktivitu 10,0 % (n = 1). Vzhledem k nízkému počtu respondentů nebyly údaje za tento rok zahrnuty do statistického porovnání (Tab. 1).
Tab. 1 Výskyt vybraných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví v letech 2022 – 2025 (Zpracováno podle výročních zpráv ÚVZ SR za roky 2022 – 2025, části RÚVZ Košice)
χ² - Pearsonův chí-kvadrát test; BMI – index tělesné hmotnosti; TK – krevní tlak; Poznámka: 1 Údaje o fyzické aktivitě za rok 2025 vycházejí pouze z 10 respondentů, proto nebyly zahrnuty do Pearsonova chí-kvadrát testu; p-hodnota se vztahuje na porovnání let 2022 – 2024.
Podíly vybraných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví v letech 2022 – 2025 jsou znázorněny na Obr. 1. Během celého sledovaného období byl nejvyšší podíl zaznamenán u zvýšené koncentrace celkového cholesterolu, která se pohybovala od 43,9 % do 51,2 %. Nadváha patřila rovněž mezi nejčastěji zjištěné rizikové faktory; po poklesu v roce 2023 se její podíl v následujících letech opětovně zvýšil. Podíl kuřáků a klientů se zvýšenou naměřenou hodnotou krevního tlaku mezi jednotlivými ročními soubory kolísal bez jednoznačného lineárního trendu (Obr. 1).
Obr. 1 Podíly vybraných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví v letech 2022 – 2025 [
](https://prohuman.sk/files/images/obr1_7.popup_800.png) Zdroj: Zpracováno podle výročních zpráv ÚVZ SR za roky 2022 – 2025, části RÚVZ Košice.
V letech 2022 – 2025 se podíl kuřáků mezi muži a ženami statisticky významně nelišil. V roce 2025 byl podíl kuřáků numericky vyšší u mužů než u žen (27,0 % oproti 23,9 %), rozdíl však nebyl statisticky významný (p = 0,276) (Obr. 2).
Ve všech sledovaných letech byla nadváha statisticky významně častější u mužů než u žen. Podíl mužů s nadváhou se pohyboval od 39,3 % do 42,6 %, zatímco u žen od 24,5 % do 32,9 %. Největší rozdíl mezi pohlavími byl zaznamenán v roce 2023, kdy byla nadváha zjištěna u 40,3 % mužů a 24,5 % žen (Obr. 2).
Zvýšená naměřená hodnota krevního tlaku byla během celého sledovaného období častější u mužů. V letech 2022 – 2024 byla statisticky významně častější u mužů než u žen (p < 0,001). V roce 2025 byl podíl mužů se zvýšenou naměřenou hodnotou krevního tlaku vyšší než podíl žen (29,9 % oproti 24,8 %), rozdíl však nebyl statisticky významný (p = 0,078) (Obr. 2).
V letech 2022 a 2025 byl podíl klientů se zvýšenou koncentrací celkového cholesterolu statisticky významně vyšší u žen než u mužů (p < 0,001). V letech 2023 a 2024 byl podíl žen se zvýšenou koncentrací celkového cholesterolu rovněž vyšší, rozdíly však nebyly statisticky významné (v roce 2023 p = 0,114; v roce 2024 p = 0,104) (Obr. 2).
Obr. 2 Výskyt vybraných rizikových faktorů podle pohlaví v letech 2022 – 2025 [
](https://prohuman.sk/files/images/obr2_5.popup_800.png) Zdroj: Zpracováno podle výročních zpráv ÚVZ SR za roky 2022 – 2025, části RÚVZ Košice.
Diskuse
Poradny zdraví představují jednu z možností realizace primární prevence chronických nepřenosných onemocnění. Prostřednictvím preventivních vyšetření a individuálního poradenství umožňují orientačně identifikovat vybrané behaviorální, antropometrické, klinické a biochemické rizikové faktory. Takto získané poznatky mohou přispět k včasnému rozpoznání osob se zvýšeným kardiometabolickým rizikem a k realizaci intervencí zaměřených na úpravu životního stylu. Při interpretaci výsledků je však třeba zohlednit výběrový charakter souboru, protože klienti poraden zdraví nepředstavují reprezentativní vzorek populace.
V analyzovaném souboru patřily v letech 2022 – 2025 mezi nejčastěji zaznamenané rizikové faktory zvýšená koncentrace celkového cholesterolu a nadváha. Výsledky poukazují na význam preventivního hodnocení tělesné hmotnosti, lipidového metabolismu a dalších kardiometabolických ukazatelů.
Zastoupení kardiometabolických rizikových faktorů se mezi populacemi a časovými obdobími liší. Sacramento-Pacheco a kol. (2025) v systematickém přehledu poukázali na značnou heterogenitu výskytu nadváhy, hypercholesterolémie, hypertenze a dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů v zemích Evropské unie. Rozdíly mezi studiemi souvisely kromě geografických a populačních charakteristik také s metodikou sběru dat a použitými definicemi. Heterogenita výsledků zdůrazňuje potřebu dlouhodobého sledování založeného na jednotných definicích a standardizovaném sběru dat.
Analyzovaná data pocházela od klientů základní Poradny zdraví a účastníků mobilních preventivních aktivit. Zjištěné rozdíly proto charakterizují samostatné roční soubory a nelze je interpretovat jako změny rizikových faktorů u týchž osob. Zdrojové dokumenty neumožňovaly identifikovat jednotlivé klienty ani ověřit jejich případnou opakovanou účast na vyšetřeních. Výsledky mohly být ovlivněny rozdílným složením souborů, rozsahem realizovaných vyšetření a metodikou sběru dat. Časové změny kardiometabolických rizikových faktorů hodnotili také Ostrihoňová a kol. (2017) v celoslovenské analýze klientů poraden zdraví. V období let 2003 – 2012 zaznamenali nárůst věkově standardizované prevalence MS, abdominální obezity a zvýšených triacylglycerolů. Jelikož předložená analýza neumožňovala věkovou standardizaci ani hodnocení MS jako celku, rozdíly mezi lety 2022 – 2025 nelze interpretovat jako pokračování uvedeného trendu, ale pouze jako rozdíly mezi samostatnými ročními soubory klientů.
Zvýšená koncentrace celkového cholesterolu byla během celého sledovaného období nejčastěji zaznamenaným rizikovým faktorem. Ve všech letech byl podíl klientů s touto hodnotou vyšší u žen než u mužů, přičemž statisticky významné rozdíly byly zjištěny v letech 2022 a 2025. Jelikož nebyly dostupné údaje o věkovém složení klientů podle pohlaví, nelze posoudit, do jaké míry mohly být tyto rozdíly ovlivněny věkem nebo dalšími charakteristikami souboru. Celkový cholesterol navíc představuje pouze základní ukazatel lipidového metabolismu. Pro komplexnější posouzení kardiometabolického rizika by bylo vhodné doplnit koncentrace LDL-cholesterolu, HDL-cholesterolu a triacylglycerolů.
Souvislost mezi stravovacími návyky a poruchami lipidového metabolismu podporuje systematický přehled Mambrini a kol. (2023). V jedné ze zahrnutých prospektivních kohort měly osoby s vysokou konzumací ultra-zpracovaných potravin o 28 % vyšší riziko izolované hypercholesterolémie a o 38 % vyšší riziko smíšené hyperlipidémie než osoby s nízkou konzumací. Tyto výsledky podporují význam hodnocení stravovacích návyků u klientů se zvýšenou koncentrací celkového cholesterolu. Swarup a kol. (2024) zároveň uvádějí, že hodnocení MS zahrnuje kromě krevního tlaku a glukózy také posouzení triacylglycerolů a HDL-cholesterolu.
Nadváha byla přítomna přibližně u třetiny vyšetřených klientů a ve všech sledovaných letech se vyskytovala častěji u mužů. Zvýšená tělesná hmotnost patří mezi významné modifikovatelné faktory kardiometabolického rizika a souvisí s poruchami metabolismu glukózy, nepříznivým lipidovým profilem a zvýšeným krevním tlakem. Swarup a kol. (2024) uvádějí, že centrální obezita patří mezi základní složky MS a souvisí s rozvojem inzulínové rezistence, hypertenze a dyslipidémie.
Samotné BMI však nemusí dostatečně vystihovat kardiometabolické riziko. Rakhmat a kol. (2022) v metaanalýze 24 průřezových studií zahrnujících 75 201 dospělých zjistili, že osoby s normálním BMI, ale zvýšeným podílem tělesného tuku, měly ve srovnání s osobami s normálním BMI a normálním podílem tělesného tuku 1,60krát vyšší pravděpodobnost hypertenze, 1,50krát vyšší pravděpodobnost dyslipidémie a 1,72krát vyšší pravděpodobnost diabetes mellitus. Tato zjištění podporují doplnění hodnocení BMI o ukazatele množství a distribuce tělesného tuku.
Souvislost mezi tělesnou hmotností, fyzickou aktivitou a metabolickým rizikem podporují také výsledky Kovács a kol. (2024), kteří analyzovali data ze tří vln Evropského průzkumu zdravotních rozhovorů v jedenácti zemích Evropské unie. Jejich zjištění poukázala na souvislosti BMI a fyzické aktivity s výskytem diabetes mellitus a dalšími charakteristikami životního stylu. Přímé srovnání s výsledky předložené analýzy je však omezené, protože data EHIS pocházela z populačního průzkumu a několik ukazatelů bylo založeno na sebehodnocení respondentů.
Výskyt obezity se mezi jednotlivými ročními soubory lišil. V roce 2024 nebyl ve zdrojových údajích uveden žádný klient s obezitou. Tento údaj je třeba interpretovat opatrně, protože může odrážet rozdíly v evidenci nebo vykazování údajů, a nikoli skutečnou absenci obezity v daném souboru. Pro další analýzy je proto důležité zajistit jednotnou kategorizaci BMI a konzistentní způsob vykazování údajů ve všech sledovaných obdobích.
Zvýšená naměřená hodnota krevního tlaku byla ve všech sledovaných letech častější u mužů, přičemž v letech 2022–2024 byly rozdíly mezi muži a ženami statisticky významné. Podle údajů World Heart Federation za rok 2019 byla na Slovensku prevalence hypertenze vyšší u mužů než u žen. Tyto populační údaje však nelze přímo srovnávat s výsledky předložené analýzy, protože v Poradně zdraví se jednalo o jednorázové screeningové měření ve výběrovém souboru klientů. Podle doporučení European Society of Hypertension se diagnóza hypertenze stanovuje na základě opakovaně naměřených ordinačních hodnot systolického krevního tlaku ≥ 140 mmHg a/nebo diastolického krevního tlaku ≥ 90 mmHg (Mancia et al., 2023). Jednorázově zjištěná zvýšená hodnota má proto především screeningový význam a měla by vést k doporučení opakovaného měření nebo dalšího vyšetření.
Podíl kuřáků se mezi sledovanými roky lišil, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v letech 2023 a 2025. Ačkoli byl ve všech letech numericky vyšší u mužů, rozdíly mezi pohlavími nebyly statisticky významné. Kouření představuje významný behaviorální rizikový faktor aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Gallucci a kol. (2020) uvádějí, že kardiovaskulární riziko zvyšuje prostřednictvím oxidačního stresu, zánětlivých procesů, poruch funkce krevních destiček a nepříznivého ovlivnění vazomotorické funkce. Zjištění proto odůvodňují začlenění krátkých intervencí zaměřených na zanechání kouření do preventivního poradenství.
Podíl klientů s naměřenou koncentrací glukózy ≥ 6,0 mmol/l se mezi ročními soubory výrazně lišil. Screeningové hodnocení metabolismu glukózy je důležité zejména u osob s nadváhou, obezitou nebo zvýšenou naměřenou hodnotou krevního tlaku. Mahrouseh a kol. (2021) na základě tří vln Evropského průzkumu zdravotních rozhovorů z let 2009, 2014 a 2019 zaznamenali nárůst prevalence deklarovaného diabetes mellitus na Slovensku. Přímé srovnání s výsledky předložené analýzy však není možné, protože v analyzovaném souboru nebyl znám stav nalačno, typ biologického materiálu, předchozí diagnóza ani další klinické údaje. Podíl klientů s naměřenou koncentrací glukózy ≥ 6,0 mmol/l proto nelze interpretovat jako prevalenci prediabetu nebo diabetes mellitus. Jedná se o screeningový ukazatel, který vyžaduje následné ověření standardizovaným laboratorním vyšetřením.
Údaje o fyzické aktivitě doplňovaly informace o behaviorálních charakteristikách klientů. V letech 2022 a 2023 byla nejčastěji uváděna rekreační fyzická aktivita, zatímco v roce 2024 převažovala pravidelná aktivita. Rozdíly mezi roky mohly být ovlivněny rozdílným počtem a složením respondentů, jakož i způsobem zjišťování fyzické aktivity. Údaje za rok 2025 vycházely pouze z deseti respondentů, proto je nelze spolehlivě srovnávat s předchozími roky. Praktický význam zjišťování fyzické aktivity spočívá především v možnosti cílené edukace zaměřené na zvýšení pohybové aktivity, redukci tělesné hmotnosti a celkovou úpravu životního stylu.
Výsledky podporují sledování jednotlivých rizikových faktorů i v případech, kdy nejsou dostupné všechny údaje potřebné k posouzení metabolického syndromu. Miláček a kol. (2021) poukázali na to, že zvýšená kardiometabolická zátěž se může vyskytovat i u osob, které nesplňují kritéria MS. Noubiap a kol. (2026) zároveň zdůrazňují význam kumulace více rizikových faktorů. V podmínkách Poradny zdraví je proto opodstatněné věnovat pozornost i izolovanému výskytu nadváhy, zvýšené naměřené hodnoty krevního tlaku, zvýšené koncentrace celkového cholesterolu nebo zvýšené naměřené koncentrace glukózy.
Mezi hlavní omezení práce patří použití sekundárních agregovaných údajů, průřezový charakter ročních souborů a rozdílná dostupnost údajů u jednotlivých ukazatelů. Navzdory těmto omezením výsledky dokumentují častý výskyt modifikovatelných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví. Poradny zdraví tak mohou hrát významnou roli při jejich screeningovém zachycování, poskytování individualizovaného poradenství a doporučení dalšího vyšetření osobám se zjištěnými odchylkami.
Závěr
Analýza údajů z let 2022–2025 poukázala na výrazné zastoupení několika modifikovatelných kardiometabolických rizikových faktorů u klientů základní Poradny zdraví RÚVZ se sídlem v Košicích. Výsledky zároveň ukázaly rozdíly mezi jednotlivými ročními soubory, což zdůrazňuje potřebu jednotného a systematického zaznamenávání sledovaných ukazatelů.
Získané poznatky lze využít při plánování preventivních aktivit, cílené edukaci klientů a při včasném doporučení dalšího odborného vyšetření. Vzhledem k charakteru analyzovaných údajů se závěry vztahují výlučně na vyšetřené soubory klientů a neumožňují hodnotit populační trend ani stav kardiometabolického rizika v celé populaci Košic.
Autoři:
Mgr. Andrea Houžvičková, PhD. prof. Mgr. MUDr. Erik Dorko, PhD., MPH, MBA Ústav veřejného zdravotnictví a hygieny, UPJŠ LF v Košicích
Práce byla podpořena grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže Slovenské republiky č. 001UPJŠ-4/2024 a č. 003UPJŠ-4/2024.
Seznam bibliografických odkazů
ALBERTI, K. G. M. M., et al. Harmonizing the metabolic syndrome: A joint interim statement of the International Diabetes Federation Task Force on Epidemiology and Prevention; National Heart, Lung, and Blood Institute; American Heart Association; World Heart Federation; International Atherosclerosis Society; and International Association for the Study of Obesity. Circulation. 2009. 120 (16): 1640–1645.
FAHED, G., et al. Metabolic syndrome: Updates on pathophysiology and management in 2021. International Journal of Molecular Sciences. 2022. 23 (2): 786.
GALLUCCI, G., et al. Cardiovascular risk of smoking and benefits of smoking cessation. Journal of Thoracic Disease. 2020. 12 (7): 3866–3876.
GODDARD, G., et al. Metabolic syndrome in older adults: Through the lens of Institute for Healthcare Improvement’s (IHI) 4Ms Framework and social determinants of health. Life. 2025. 15 (9): 1370.
ISLAM, M. S., et al. The interplay of factors in metabolic syndrome: Understanding its roots and complexity. Molecular Medicine. 2024. 30 (1): 279.
KOVÁCS, N., et al. Lifestyle and metabolic risk factors, and diabetes mellitus prevalence in European countries from three waves of the European Health Interview Survey. Scientific Reports. 2024. 14 (1): 11623.
MAHROUSEH, N., et al. Diabetes mellitus and associated factors in Slovakia: Results from the European Health Interview Survey 2009, 2014, and 2019. Nutrients. 2021. 13 (7): 2156.
MAMBRINI, S. P. et al. 2023. Ultra-Processed Food Consumption and Incidence of Obesity and Cardiometabolic Risk Factors in Adults: A Systematic Review of Prospective Studies. Nutrients. 15(11), 2583. DOI: 10.3390/nu15112583.
MANCIA, G., et al. 2023 ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. Journal of Hypertension. 2023. 41 (12): 1874–2071.
MILÁČEK, D., et al. A considerable proportion of metabolic syndrome-free adults from Bratislava Region, Slovakia, display an increased cardiometabolic burden. Canadian Journal of Physiology and Pharmacology. 2021. 99 (9): 974–982.
NOUBIAP, J. J., et al. Worldwide trends in metabolic syndrome from 2000 to 2023: A systematic review and modelling analysis. Nature Communications. 2026. 17 (1): 573.
OSTRIHOŇOVÁ, T., et al. Prevalence and trends of metabolic syndrome in Slovakia during the period of 2003–2012. Central European Journal of Public Health. 2017. 25 (4): 313–320.
ÚRAD VEREJNÉHO ZDRAVOTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Výročná správa o činnosti úradov verejného zdravotníctva SR podľa jednotlivých odborov verejného zdravotníctva za rok 2022 [online]. Bratislava: Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky. [cit. 2026-07-10]. Dostupné na: https://www.uvzsr.sk/documents/d/uvz/vs_ruvz_v_sr_2022
ÚRAD VEREJNÉHO ZDRAVOTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Výročná správa o činnosti úradov verejného zdravotníctva SR podľa jednotlivých odborov verejného zdravotníctva za rok 2023 [online]. Bratislava: Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky. [cit. 2026-07-10]. Dostupné na: https://www.uvzsr.sk/documents/d/uvz/vs-ruvz-za-rok-2023-final-pdf
ÚRAD VEREJNÉHO ZDRAVOTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Výročná správa o činnosti úradov verejného zdravotníctva SR podľa jednotlivých odborov verejného zdravotníctva za rok 2024 [online]. Bratislava: Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky. [cit. 2026-07-10]. Dostupné na: https://www.uvzsr.sk/documents/d/uvz/vs-ruvz-za-rok-2024-pdf
ÚRAD VEREJNÉHO ZDRAVOTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Výročná správa o činnosti úradov verejného zdravotníctva SR podľa jednotlivých odborov verejného zdravotníctva za rok 2025 [online]. Bratislava: Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky. [cit. 2026-07-10]. Dostupné na: https://www.uvzsr.sk/documents/d/uvz/vs-ruvz-za-rok-2025-pdf
RAKHMAT, I. I. et al. 2022. Cardiometabolic risk factors in adults with normal weight obesity: A systematic review and meta-analysis. Clinical Obesity. 12(4), e12523. DOI: 10.1111/cob.12523.
RUS, M., et al. Prevalence and risk factors of metabolic syndrome: A prospective study on cardiovascular health. Medicina. 2023. 59 (10): 1711.
SACRAMENTO-PACHECO, J., et al. Prevalence of cardiovascular risk factors among adults in the European Union: A systematic review with meta-analysis. Journal of Clinical Medicine. 2025. 14 (16): 5752.
SWARUP, S., et al. Metabolic syndrome. In: StatPearls [online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing, 2024. [cit. 2026-07-10]. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459248/
WORLD HEART FEDERATION. Slovakia: Cardiovascular health data & statistics. World Heart Observatory [online]. [bez roku] [cit. 2026-07-10]. Dostupné na: https://world-heart-federation.org/world-heart-observatory/countries/slovakia/.
