Význam vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění

Úvod

Nepřetržitý nárůst civilizačních onemocnění a nutnost jejich komplexního řešení vyžaduje nezbytné vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti civilizačních onemocnění (Belovičová, 2019). Sociální práce by měla reagovat na výzvy v oblasti vzdělávání, vzhledem k hlavním národním zdravotním problémům, které jsou způsobeny stárnutím populace, chronickými stavy, vznikajícími a znovu se objevujícími hlubokými nerovnostmi v oblasti zdraví, které jsou důsledkem sociální nespravedlnosti. V reakci na tyto výzvy by měla sociální práce rozšiřovat svou praxi natolik, aby se zaměřila konkrétně na zlepšení péče o klienty (Browne, Keefe, Ruth, 2017). Velký důraz je kladen na potřebu dalšího vzdělávání v sociální práci v oblasti veřejného zdraví, v prevenci a zdraví obyvatelstva (Ruth, 2015).

Na počátku výzkumu – význam vzdělávání sociálních pracovníků

Na samotném počátku našeho výzkumu bylo naším cílem najít konkrétní informace ohledně vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění, doma iv zahraničí. Jako první jsme oslovili vzdělávací instituce a to Institut dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a Asociaci vzdělávatelů sociální práce. V Institutu dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v současné době neprobíhá žádný akreditovaný kurz v oblasti problematiky civilizačních onemocnění. Tato instituce však nevyloučila možnost, že se touto problematikou bude v budoucnu zabývat, vzhledem k celosvětovému rozmachu civilizačních onemocnění a potřebě vzdělávání sociálních pracovníků v této problematice, kterou je třeba řešit. Asociace vzdělatelů SP nám neuměla poskytnout žádné relevantní informace. Neznají instituce od výzkumných po vzdělávací, které by se touto problematikou zabývaly. Dále tato instituce uvedla, že otázkám civilizačních chorob v kontextu sociální práce se věnuje jedině VŠZaSP sv. Alžběty. Na základě tvrzení této asociace jsme zjistili, že 15.listopadu 2019 v Michalovcích probíhala na této vysoké škole VI. Mezinárodní vědecká konference „Zdravotně-sociální a ošetřovatelské aspekty civilizačních onemocnění“, kde se zabývaly danou problematikou.

Této konference se zúčastnilo 200 účastníků a to vysokoškolští pedagogové z VŠZaSP sv. Alžběty v Bratislavě, LFUK v Bratislavě, LFUPJŠ v Košicích, SZÚ v Bratislavě, Trnavské univerzity, Prešovské univerzity, Karlovy univerzity a Husitské Teologické fakulty v Praze, lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, vědečtí pracovníci, nutriční terapeuti. Na konferenci zazněly i přednášky zahraničních přednášejících z Polska a Ukrajiny (Belovičová, Vansáč, 2019). Ze zahraničních přednášejících jsme v rámci našeho výzkumu oslovili doc. MUDr. Ivan Mironyuka PhD. z Užhorodu, který nám ochotně poskytl relevantní informace k tématu našeho výzkumu v problematice civilizačních onemocnění. Jisté období působil v pracovní skupině Ministerstva zdravotnictví Ukrajiny pro personální politiku v oblasti zdravotní péče, která navrhla zavedení nové specializace na Ukrajině, konkrétně sociálního pracovníka v oblasti zdravotní péče. Tento návrh ukrajinská vláda zatím nepřijala. Toto téma je podle jeho názoru málo pertraktované. Přiklání se k názorům dalších odborníků, kteří tvrdí, že účast sociálních pracovníků v systému zdravotní péče bude v budoucnu nadále růst a rozšiřovat se. Zapojení se sociálních pracovníků jako členů multidisciplinárních rehabilitačních týmů ve zdravotnických zařízeních, zavedení pracovních pozic sociálních pracovníků na plný úvazek ve zdravotnických zařízeních narkologického, psychiatrického, tuberkulózního profilu je již dnes každodenní praxí a v budoucnu se rozšíří pouze do dalších specializací a všeobecných klinických institucí. Proto je dnes třeba změnit přístupy k přípravě sociálních pracovníků v tvorbě systému vzdělávání sociálních pracovníků týkajících se specializací klinické a zdravotní sociální práce s praktickým výcvikem ve zdravotnických zařízeních. Silnou výzvou pro systémy zdravotní péče a veřejného zdraví je obohatit studium sociálních pracovníků na vysokých školách v oblasti civilizačních onemocnění. V České republice jsme oslovili vzdělávací instituci MOUSOU, která poskytuje akreditované kurzy pro sociální pracovníky, ale stejně jako Institut dalšího vzdělávání sociálních pracovníků na Slovensku, nedisponují takovým typem kurzu pro sociální pracovníky v oblasti civilizačních onemocnění. Dále jsme oslovili dvě občanská sdružení. První volbou byl Svaz postižených civilizačními onemocněními SR, uvedli, že momentálně nemají zájem o vzdělávání svých zaměstnanců v problematice civilizačních onemocnění, vzhledem k tomu, že mají minimum zaměstnanců, kteří mají vzdělání v oboru sociální práce a nedostatek financí ze strany státu a sponzorů. Navzdory všem těmto okolnostem považují takovou formu vzdělávání za potřebnou. Takové vzdělávání by mohlo rozšířit obzory jejich zaměstnanců, kteří by následně mohli kvalitněji edukovat své klienty, kteří trpí civilizačním onemocněním. V České republice se nám občanské sdružení Civilky vyjádřilo, že se také nesetkali se vzděláváním sociálních pracovníků v dané problematice, ale pokládají takové vzdělávání za obzvláště přínosné pro klienty postižené civilizačním onemocněním. Naše pokusy o získání relevantních informací neobešly ani univerzity, konkrétně FSVaZ UKF v Nitře a Jihočeská univerzita České Budějovice - Zdravotní sociální fakulta, kde nám odpověděli, že sociální pracovníci se na prevenci civilizačních chorob přímo nepodílejí. Nepochodili jsme ani na Ministerstvu zdravotnictví v ČR a SR, kde vznikla shoda v tom, že se obě ministerstva odvolávali na Ministerstvo práce a sociálních věcí a rodiny. Při sestavování teoretické části naší diplomové práce jsme se dopátrali k zajímavým poznatkům. USA na rozdíl od ČR a SR má ministerstvo zdravotnictví, které jde ruku v ruce se sociálními službami. Jejich prioritním cílem je chránit zdraví všech Američanů, zároveň kladou velký důraz na vzdělávání a školení sociálních pracovníků ve zdravotnictví, které mají sloužit potřebám lidí, kteří trpí chronickými onemocněními.

Na základě této skutečnosti, můžeme konstatovat, že v tomto směru bádáme značné rezervy, a zdůrazňujeme potřebu úzké spolupráce Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí a rodiny na Slovensku, v ČR, stejně tak na Ukrajině. Ministerstvo práce a sociálních věcí a rodiny SR se nám vyjádřilo, že základní obsah resortního vzdělávání (jednotlivé vzdělávací programy) vyplývající z momentálně souřících požadavků zákona o sociální práci je v současnosti rámcově jasný a pro budoucí požadavky se bude stále rozvíjet a doplňovat. Nesetkali se se vzděláváním sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění a ozřejmili nám fakta, že Akreditační komise má v kompetenci jednat a doporučit MPSVR SR jen specializační vzdělávání, které je ukotveno v nařízení vlády č. 1/2003. 5/2016 S .z. nařízení vlády SR, kterým se provádějí některá ustanovení zákona č.j. 219/2014 Sb. o sociální práci a o podmínkách pro výkon některých odborných činností v oblasti sociálních věcí a rodiny ao změně a doplnění některých zákonů. Na základě tvrzení MPSVR SR jsme oslovili Akreditační komisi SR, momentálně však není akreditován žádný kurz v problematice civilizačních onemocnění pro sociální pracovníky. MPSV CZ nám podalo informaci, prý jim není známo, že by byl v ČR realizován kurz týkající se problematiky civilizačních onemocnění, ale zároveň nás seznámili se skutečností, že momentálně připravují analýzu dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Vzhledem k tomu, že jsme nepochodili na domácí půdě ani u našich blízkých sousedů, požádali jsme Mezinárodní federaci sociálních pracovníků IFSW o poskytnutí informací k našemu výzkumu. Konkrétně nás zajímalo, zda byl někdy někde realizován podobný výzkum jako náš výzkum. IFSW se vyjádřila, že momentálně nám neumí v této problematice poradit, zdůraznili potřebu výzkumu v této oblasti pro profesi sociální práce a popřáli nám hodně štěstí v našem výzkumu. Zároveň projevily zájem o výsledky z našeho výzkumu.

Cíl: Naším hlavním cílem bylo zjistit, jak sociální pracovníci vnímají význam vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění. Zároveň jsme zjišťovali, zda mají sociální pracovníci zájem o vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění, ao jakou formu vzdělávání v dané problematice by měli zájem. Ověřovali jsme i úroveň jejich dosavadních znalostí v oblasti problematiky civilizačních onemocnění.

Metodika: Výzkum nám pomohli zrealizovat odborníci a řádní členové České komory SP a ASP, kteří nám pomocí dotazníků, vyjádřili své názory. Komora byla zřízena na základě zákona č. 1/2003. 219/2014 Sb. o sociální práci ao podmínkách pro výkon některých odborných činností v oblasti sociálních věcí a rodiny a o změně a doplnění některých zákonů, ze kterého vyplývají i její úkoly. Členy komory jsou fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé pro výkon sociální práce, vykonávají sociální práci, a jsou řádně zapsáni do seznamu členů komory prostřednictvím písemné žádosti. 219/2014 Sb. odst. 2 písm. a) a b). Názory těchto odborníků byly pro nás podstatné, vzhledem ke skutečnosti, že samotná Slovenská komora SP a ASP již v minulosti poskytla kroky k řešení problematiky výkonu sociální práce ve zdravotnictví a pracovního zařazení zdravotníků v resortu Ministerstva zdravotnictví SR. V roce 2017 zorganizovala setkání odborníků z různých profesí a akademických pracovníků. Cílem tohoto setkání bylo vytvořit legislativní podklady, za účelem řešení této problematiky. Soubor se skládal ze 111 respondentů, z toho 42 asistentů sociální práce a 69 sociálních pracovníků. Prvním krokem našeho výzkumu bylo podání žádosti na Slovenskou komoru sociálních pracovníků a asistentů sociální práce o povolení k realizaci výzkumu. Tato organizace nám poskytla písemný souhlas s realizací výzkumu. Na základě písemného souhlasu jsme dotazník dali do elektronické podoby a poslali internetový odkaz na Slovenskou komoru SP a ASP. Na základě naší žádosti zveřejnila komora náš dotazník na oficiální stránku České komory SP a ASP, kterým oslovila všechny své členy, aby se zapojili do našeho výzkumu.

Demografické charakteristiky: Soubor tvořilo 93 (83,78%) žen a 18 (16,22%) mužů. Vyšší podíl ženského pohlaví nám prozrazuje jejich vyšší zájem o vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění ve srovnání s mužským pohlavím. Věková kategorie byla v rozmezí 20 let až 61 a více let. Nejvíce respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu bylo ve věkové kategorii 31 - 40 let, přesněji 39 (35,14%). Na základě nejvyššího dosaženého vzdělávání, jsme zjistili, že výzkumu se zúčastnilo 42 (37,84%) asistentů sociální práce, 62 (55,86%) sociálních pracovníků a 7 (6,31%) sociálních pracovníků mělo dosaženo vysokoškolské vzdělání III. stupně. Dalším demografickým údajem byla pracovní oblast našich respondentů. V sociálních službách pracuje nejvyšší podíl respondentů přesně 52 (46,82%) respondentů, zbylí respondenti pracují v oblastech jako je zdravotnictví, veřejná správa, soukromý sektor a jiné oblasti. Zajímal nás i další a zároveň poslední demografický údaj, kterým jsme zjistili přesné zařazení respondentů v zaměstnání. Ve výzkumu se našli kromě 10 (9,01%) asistentů sociální práce a 52 (46,85%) sociálních pracovníků i 21 (18,92%) administrativních pracovníků. Zbytek tvořili terénní pracovníci, instruktoři sociální rehabilitace, referenti sociální práce, dobrovolníci, dále supervizor, koordinátor sociální práce, učitelka, učitel, chůva, odborný pracovník v komunitním centru, asistent ředitele, a jeden momentálně nezaměstnaný.

Výsledky

Otázka č. 3 1: Souhlasíte s tvrzením, že vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění má význam? Z odpovědí 111 respondentů můžeme jednoznačně konstatovat skutečnost, že 97 (87,39%) sociálních pracovníků pokládá vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění za významné. Tyto odpovědi zaznamenává graf č.. 1.

Graf čj. 1: Význam vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 2: Jak byste zhodnotili Vaše znalosti v problematice civilizačních onemocnění? Tato otázka měla za cíl nastavit našim respondentům zrcadlo sebereflexe, kteří mohli na jejím základě zhodnotit své znalosti v oblasti civilizačních onemocnění. Z celkového počtu 111 respondentů, 66 (59,46%) označilo svou úroveň znalosti jako průměrnou. Tento údaj znázorňuje graf č.. 2.

Graf čj. 2: Procentuální podíl znalosti respondentů v problematice v civilizačních onemocnění.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 3: Máte informace o dalším vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění? Na základě této otázky jsme zjistili, jakými informacemi disponují naši respondenti o dalším vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění. 104 (93,69%) nemá žádné informace. Výsledky znázorňuje graf č.3.

Graf čj. 3: Informace respondentů o dalším vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 4: Měli byste zájem o vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění? Převážná část odpovědí byla kladná, tedy ze 111 respondentů má většina 96 (86,49%) respondentů zájem o vzdělávání v oblasti civilizačních onemocnění. Z odpovědí respondentů jsme zhotovili graf. 4.

Graf čj. 4: Zájem o vzdělávání v oblasti civilizačních onemocnění.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 5: O jakou formu vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění byste měli zájem? Z odpovědí respondentů můžeme jednoznačně potvrdit, že nejvyššímu zájmu se těší přednášky a semináře, přesně 71 (63, 96 %) respondentů. 5 (4,50%) respondentů nemá vůbec zájem o vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění. Na tyto skutečnosti poukazuje graf č.. 5.

Graf č.5: O jakou formu vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění byste měli zájem.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 6: Myslíte si, že získané poznatky z absolvované vzdělávací aktivity o problematice civilizačních onemocnění využijete v praxi? 98 (88,29%) respondentů si myslí, že poznatky z tohoto vzdělávání budou mít využití v praxi a 13 (11,71%) by tyto poznatky v praxi nevyužilo. Na tomto základě můžeme konstatovat, že velká část respondentů nabyté poznatky z tohoto typu vzdělávání umí efektivně využít v praxi. Všechny odpovědi naleznete v grafu č.6.

Graf čj. 6: Využití poznatků ze vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění v praxi.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 7: Na jakou oblast ve Vašem životě by měly vliv nabyté poznatky ze vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění? V této otázce jsme respondentům nabídli na výběr několik možností. 82 (73,87%) respondentů si myslí, že nabyté poznatky ze vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění má vliv především na efektivnější práci s klientem trpícím civilizačním onemocněním. Výsledky zobrazené v grafu č.1 7.

Graf čj. 7: Vliv získaných poznatků ze vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 8: Myslíte si, že klienti trpící civilizačním onemocněním by měli zájem o služby v rámci poskytování informací a možné prevenci svého onemocnění prostřednictvím sociálního pracovníka specializovaného v problematice civilizačních onemocnění? 75 (67,57%) respondentů si myslí, že klienti by měli mít zájem o služby v rámci poskytování informací a možné prevenci svého onemocnění prostřednictvím sociálního pracovníka specializovaného v problematice civilizačních onemocnění. Výsledky naleznete v grafu čj. 8.

Graf č.8: Názor sociálních pracovníků na zájem klientů trpících civilizačním onemocněním, o služby v rámci poskytování informací a možné prevenci svého onemocnění prostřednictvím sociálního pracovníka specializovaného v problematice civilizačních onemocnění.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 9: Myslíte si, že sociální pracovník, který má dostatečné poznatky v problematice civilizačních onemocnění, má pracovní uplatnění na trhu práce? Pomocí této otázky jsme zjistili, že 51 (45,95%) respondentů vidí uplatnění sociálního pracovníka, který disponuje dostatečnými poznatky v oblasti civilizačních onemocnění na trhu práce. Všechny údaje k otázce č. 1 9 jsme zobrazili v grafu čj. 9.

Graf č.9: Poznatky sociálního pracovníka v problematice civilizačních onemocnění a jejich vliv na jejich pracovní uplatnění na trhu práce.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 10: Jaké přínosy má podle Vás vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění? Poslední otázku jsme nechali záměrně otevřenou, aby mohli respondenti otevřeně vyjádřit svůj názor, jaké přínosy vidí ve vzdělávání sociálních pracovníků ve výše uvedené problematice. Počet odpovědí a jejich procentuální podíl zobrazuje tabulka č.1. 1.

Tabulka Nr. 1: Přínosy vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění, odpovědi respondentů.

Zdroj: vlastní zpracování

Někteří respondenti se shodli v odpovědích, kde za přínosy tohoto vzdělávání považují: osobní rozvoj, všeobecný přehled, kvalitnější práci a adekvátnější pomoc klientům, vyšší míra empatie, pochopení situace klienta, který trpí některým typem civilizačního onemocnění, vyšší úroveň poradenství, zvýšení kvalifikace, lepší kvalifikace, lepší kvalifikace zdravému životnímu stylu, efektivnější komplexní péče o klienta/pacienta ve spolupráci s jinými odborníky. Vybrali jsme 5 nejzajímavějších odpovědí respondentů/sociálních pracovníků a asistentů sociální práce: Respondent č.j. 1: \"Vzdělávat se je povinností každého sociálního pracovníka, který je členem komory, vyplývá to přímo z ČL.4, odst.7, písmeno e) Statutu České komory SP a ASP. Sociální práce je multidisciplinární věda a její přínos lze viditelně uchopit v každém sociálním problému.V životě jednotlivce i skupiny, je nezbytné i. Respondent č.j. 2: \"Sociální práce je multidisciplinární věda, má perspektivu být použitelná v různých odvětvích a odvětvích. To vyžaduje zároveň multispektrální vzdělání, protože klienti přicházející za sociálním pracovníkem mají často multi-problémy. Je užitečné mít alespoň orientační znalosti v oblasti civilizačních onemocnění." Respondent č.j. 3: "Žádné vzdělání sociálního pracovníka není zbytečné. Určitě se během praxe setká s různými problémy, z různých oblastí. V dnešní době mnoho lidí trpí nějakým civilizačním onemocněním, proto je důležité i pro sociální pracovníky se v tom vzdělávat." Respondent č.j. 4: „Sociální pracovník v každodenním styku s příjemci sociálních služeb by mohl poskytovat poznatky, rady, pokyny klientům ve vedení životosprávy, potřebě návštěvy lékaře, řešení uplatnění se v každodenním životě s přítomností některých nemocí.“ Respondent č.j. 5: \"Sociální pracovník umí adekvátně zareagovat, pokud se dozví o onemocnění, které klient má a zohlední to při formách pomoci, které mu nabízí. Umí se zorientovat v předepsaných lécích, které klient má nebo jaká omezení mu onemocnění přináší, např. při hledání zaměstnání, při výchově dětí během péče o příbuzného atd. trávicím, kardiopulmonální, atd.) ao nejčastějších chorobách, které se vyskytují, a ani o perspektivách vývoje těchto chorob u klienta, takže to neumí zohlednit v rámci poradenství.“

Diskuse

Našim výzkumem jsme se především snažili zjistit, jaký význam přikládají sociální pracovníci vzdělávání v oblasti civilizačních onemocnění, a na jaké úrovni jsou jejich dosavadní poznatky v této sféře. Na základě všech výše uvedených výsledků můžeme konstatovat, že vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění má význam a perspektivu v budoucnosti. Sociální pracovníci mají zájem o vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění, a jako preferovanou formu vzdělávání si zvolili přednášky a semináře. Vzděláváním sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění, zvyšujeme míru pomoci chronicky nemocným jedincům. Pomáháme jim cítit se méně izolováni, a dáváme jim naději, že sociální práce jako profese dělá všechno proto, aby se zlepšila jejich kvalita života. Sociální pracovníci ohodnotili své znalosti jako průměrné, a zároveň vyzdvihli potřebu dalšího vzdělávání v této problematice. Vycházejí tak především ze zkušeností z praxe při práci se svými klienty. Klienti, kteří přicházejí za sociálním pracovníkem, mají často sociální, zdravotní, ekonomické a mnohé jiné problémy, což vyžaduje multispektrální vzdělání sociálních pracovníků. Měly by mít alespoň orientační znalosti v oblasti civilizačních onemocnění, které by mohly následně rozvíjet pomocí dalšího specializačního vzdělávání. Takto připravené sociální pracovníky lze reálně a úspěšně konfrontovat s požadavky profesionálního výkonu povolání v sociálních službách a zdravotnictví.

Limity výzkumu

V průběhu sestavování našeho výzkumu, během sběru dat a hledání podkladů pro náš výzkum jsme se dopátrali ke zjištění, že podobný výzkum nebyl na Slovensku dosud realizován. Proto je důležité a nutné vzít v úvahu na základě výsledků získaných z odpovědí našich respondentů limity našeho výzkumu. Prvním limitem našeho výzkumu je zjištění, že momentálně není u nás dostupná žádná forma vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění pro SP a ASP, která by byla akreditována. Jsme si vědomi toho, že tato problematika není u nás dostatečně probádána a vidíme v ní značné rezervy. Dalším limitem výzkumu je počet respondentů zúčastněných na výzkumu. Je důležité brát na zřetel, že našeho výzkumu se zúčastnila pouze část členů České komory SP a ASP, přesně 111 členů, což představuje přibližně jednu desetinu všech řádných členů této komory. Výzkumný soubor je tím pádem pro vědecko-výzkumné cíle nedostačující. Proto je třeba tento výzkum nadále rozvíjet prostřednictvím dalšího specializovaného studia a následným zkoumáním zájmu dalších SP a ASP o vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění.

Doporučení

Doporučujeme zapojit univerzity, ve kterých probíhá studium sociální práce do systému dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění. Jejich úkolem bude:

• Zefektivnit systém dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění.
• Přizpůsobit studijní program sociální práce v problematice civilizačních onemocnění reálným podmínkám v praxi.
• Umožnit studentům vybrat si užší specializaci v problematice civilizačních onemocnění.
• Zefektivnit systém přípravy studentů sociální práce formou stáží ve zdravotnických zařízeních.
• Motivovat zájem studentů o vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění pomocí nových reforem vzdělávání.
• Získat osvědčení o akreditaci vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění.

Sociálním pracovníkům a asistentům sociální práce doporučujeme:

• Uvědomit si potřebu neustálého vzdělávání v problematice civilizačních onemocnění.
• Účastnit se vzdělávání v této problematice.
• Úzce spolupracovat s dalšími odborníky multidisciplinárního týmu ve zdravotnických zařízeních.

Zdravotnickým zařízením doporučujeme:

• Zařadit sociální pracovníky jako řádné členy do svých multidisciplinárních týmů.
• Zavést pro sociální pracovníky pracovní pozice na plný úvazek.
• Vytvořit pro sociální pracovníky předpoklady pro jejich finanční ohodnocení.

Pro stát doporučujeme:

• Větší propojení spolupráce mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a sociálních věcí a rodiny podle vzoru USA.
• Zařazení specializace sociálního pracovníka ve zdravotnických zařízeních, doplnění a definování jejich povinností v zákoně č.j. o sociální práci a podmínkách pro výkon některých odborných činností v oblasti sociálních věcí a rodiny ao změně některých zákonů.
• Finančně podporovat vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění.

Závěr

Civilizační choroby představují vážný společenský, medicínský, sociální a ekonomický problém 21. století. Jejich dramatický vzestup vyžaduje inovace v oblasti sociálních služeb pomocí vzestupu vzdělanostní úrovně v problematice civilizačních onemocnění. Sociální pracovníci mohou odvést skvělou práci a pomoci svým klientům trpícím některým typem civilizačních onemocnění, při uplatňování doporučení o zdravotní péči a možné prevenci, zároveň usměrňovat své klienty ve vedení správné životosprávy. Pomocí našeho výzkumu se nám podařilo dokázat, že tato forma vzdělávání je pro drtivou většinu členů komory přínosná, významná a potřebná. Realizace vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění vyžaduje účast zkušených odborníků z praxe, propojení spolupráce mezi resorty, ministerstvem práce sociálních věcí a rodiny a ministerstvem zdravotnictví v ČR. V tomto procesu společnou účastí mohou dále hrát klíčovou roli Vysoká škola zdravotnictví a sociálních služeb sv. Alžběty v Bratislavě, Institut dalšího vzdělávání sociálních pracovníků, stejně i samotná Slovenská komora SP a ASP a mnohé jiné instituce a organizace, kterým tato problematika není lhostejná. Vzhledem k tomu, že sociální pracovníci jsou lídry v oblasti meziprofesní spolupráce, jsme přesvědčeni, že sociální práce ve zdravotnictví bude mít v budoucnu větší hlas a najde si své místo u stolu.

Autorky: Mgr. Miroslava Weiss doc. MUDr. Mária Belovičová, PhD.

Seznam použité literatury

BELOVIČOVÁ, M. 2019. Význam vzdělávání sociálních pracovníků v problematice civilizačních onemocnění. s 205-214. In: Edds.: Schavel, M. - Gállová, A. Sborník vědeckých mezinárodních příspěvků ,,Trendy a inovace ve vysokoškolském vzdělávání v oboru sociální práce.“ Dolný Kubín: Art AIR Center s. r. o., Vysoká škola zdravotnictví a sociálních práce sv. Alžběty. s. 517. ISBN: 978-80-8132- 2020.

BELOVIČOVÁ, M. – VANSÁČ, P. 2019. Mezinárodní vědecká konference v Michalovcích. Michalovské zprávy. [online] . [citováno 2020-01-12] . Dostupné na internetu: http://www.michalovskespravy.sk/clanok/2413-medzinarodna-vedecka-konferencia-v-michalovciach

BROWNE, T. – KEEFE, R.H. – RUTH, B.J. et. al. 2017. Advancing social work education for health impact. In: American journal of public health. 107 (Suppl 3): S229 235.[online] doi: 10.2105/AJPH.2017.304054 [citováno 2020-10-30] Dostupné na internetu: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5731074/?fbclid=IwAR3ncrYK964p0- ldd2WkhkKtYlnRbgjJ2HMqr_D7yqJo-O828DP7POHZcZw

RUTH, W. J. 2015 V: JACKSON, K. 2015. Public Health Social Work: Now More Than Ever. Social Work Today. Vol. 15 No:6 P.12. [online] . [2020-11-12]. Dostupné na internetu: http://www.socialworktoday.com/archive/111715p12.shtml?fbclid=IwAR22wmbkmy1sBfBUKsxlwQoYwFCJMd7XvHTEUFaOnpe3qe2hE0907jPB5rl