Autor: doc. RNDr. Miloslav Hetteš, CSc.

Nezaměstnanost patří mezi novodobé fenomény. Nezaměstnanost vznikla v konkrétním čase jako společenská objednávka vyvolaná potřebami tovární výroby. Její existence v souladu s vývojem nabývá jinou váhu. Nezaměstnanost lze chápat jako přežitek, protože v současnosti s použitím tradičních přístupů je neřešitelná. Můžeme si klást otázky. Je to katastrofa že potřebujeme méně lidí pro na zisk orientovanou ekonomiku? Není nezaměstnanost znakem něčeho dobrého?

ÚVOD

Záměrem této práce věnované sociální práci s nezaměstnanými je poskytnout vzdělávací pomůcku a orientování se pro studující sociální práci, poskytnout širší poznání sociálním pracovníkům v otázkách práce, zaměstnanosti as nimi spojených problémů. Publikace má záměr oslovit i širší odbornou veřejnost. Užitek mohou mít z ní pro svou praxi, ale také pro svůj vlastní lepší život. Těžko najít na Slovensku rodinu, kde by někdo z blízkých neměl zkušenost se zhoršenou pracovní situací. Sociální pracovníci samotní jsou také v řadách nezaměstnaných a potřebují pomoci nejprve sobě.

Na Slovensku máme k dispozici odbornou literaturu, příručky a manuály z oblasti ekonomických a právních věd. Jsou i učebnice, které vysvětlují postup sociální práce s nezaměstnanými. (Kasanová, 2013, Jusko, Halásková, 2012)

Chybí však literární zdroje věnující se širší pozadí a působení nezaměstnanosti a východiskům z ní v souladu se současným poznáním sociálních věd, zvláště sociální práce as ohledem na globální změny v této závažné společenské oblasti. V práci se pokusíme věnovat této mezeře.

V práci se neklade důraz na politiku zaměstnanosti, ale na dopady, pomoc a trvalá řešení pro jednotlivce, skupinu a společnost. Zvolená problematika nezaměstnanosti bývá různě řešena z pohledu ekonomiky, práva a jiných přístupů. Současná ekonomická teorie neposkytuje řešení zaměřená na potřeby lidí a neumí poskytnout trvalé řešení nezaměstnanosti. V ekonomickém pohledu převažují buď názory o potřebě neustálého ekonomického růstu, nebo názory o nutnosti si přiznat neřešitelnost nezaměstnanosti nebo o „věčnosti“ nezaměstnanosti. Právo nedokáže řešit problém nezaměstnanosti nad rámec svých regulativně-parametrických možností, které prozatím nedokážou změnit rostoucí krizi zaměstnanosti.

Ve Starém zákoně je zaznamenáno, že člověk zhřešil a jedním z následků jeho vzdoru je, že práce se mu stala jhem. V knize Genesis čteme: „Proto... ať je prokletá země pro tebe, s námahou se z ní budeš živit po všechny dny svého života. Práce se stala tíhou (břemenem). Člověk propadl práci, stal se jejím otrokem a prací zotročil i druhého – jak člověka, tak i zvíře.

Je třeba znát podstatu a historii nezaměstnanosti. Nezaměstnaná osoba je podle rezoluce Mezinárodní organizace práce z roku 1982 osoba, která má schopnost pracovat, ochotu zaměstnat se a přesto je bez zaměstnání. Tedy je bez placené práce. (Resolution, 1982, s. 4)

Nezaměstnanost patří mezi novodobé fenomény. Nezaměstnanost vznikla v konkrétním čase jako společenská objednávka vyvolaná potřebami tovární výroby. Její existence v souladu s vývojem nabývá jinou váhu. Nezaměstnanost lze chápat jako přežitek, protože v současnosti s použitím tradičních přístupů je neřešitelná. Můžeme si klást otázky. Je to katastrofa že potřebujeme méně lidí pro na zisk orientovanou ekonomiku? Není nezaměstnanost znakem něčeho dobrého? V textu se budeme zabývat časovostí tohoto jevu, jeho přechodností, jeho vlivem na život člověka. Některé tyto myšlenky jsou zřejmě troufalé a nesrozumitelné, pokud jsme v zajetí tradičního myšlení. Dále se v práci soustředíme na důležité možnosti, úkoly a poslání sociální práce v souvislosti se zaměstnaností. Nezaměstnanost se objevila v souvislosti s industrializací hlavně až v průběhu 19. století. Nezaměstnanost jako taková byla do té doby neznámá. Každý člen Společenství, otrok, poddaný nebo jiný pracoval přiměřeně ke svým schopnostem až do smrti. Neexistoval důvod pro sociální zabezpečení na stáří. Protože rovněž problém stárnutí a stáří, nebyl před industrializací ve stavu nutnosti řešení, resp. pokládaný za závažný. Příchod nového společenského uspořádání osvobodil poddané od povinností vůči svému feudálnímu pánovi a vystavil je „svobodě“. V historii se objevily vzpoury „proti pokroku“ (např. na Haiti). Lidé se dožadovali návratu do feudalismu a vyháněli kapitalisty. Předchozí systém poskytoval větší jistoty než nový. Nepotřeboval dávky ve stáří nebo v nezaměstnanosti. Irští kočovníci („Travellers“) jsou potomci takto „osvobozených“, kteří ztratili zdroj obživy a stali se z nich kočovníci. Pro toto období platilo, kdo nepracuje, ať nejí a to doslova. Na stáří a nezaměstnanost se nahlíželo podobně jako na objektivní stav. Starší nemohou pracovat, protože jsou slabí a nezaměstnaní nepracují, protože se jim nechce, a to nelze změnit. Nezaměstnanost vskutku je výsledkem pokroku, důsledkem toho, že technický rozvoj již nepotřeboval předchozí množství lidí. Podobně i v zemědělství v současnosti pracuje pouze zlomek pracovní síly a přece farmáři poskytují potraviny i pro nezemědělskou většinu. Mezinárodní organizace práce přijala globální doporučení o právu na sociální minimum. Existují univerzální dávky, které nejsou vázány téměř na žádné podmínky. Je to nezasloužené plýtvání?

Lidské potřeby jsou bez hranic. Limitována je dnes potřeba počtu lidí na výkon práce pro zisk a za mzdu. Jak nahlížet na ty, co výroba je „nepotřebuje“? Jsou společensky nepotřební? Lidé bez placené práce nejsou nepotřební a nežijí na úkor těch, kteří jsou ještě placeni trhem práce. Současné změny ve společnosti poukazují na potřeby posílení postavení lidských práv a to také v sociální práci. Situace, že nezaměstnanost se stala standardní situací je důkazem překonání přetrvávajícího systému a ne důkazem o nepotřebnosti lidí, resp. o jejich nadbytečnosti. Myšlenky o tom, že je třeba upravit podmínky v pracovních vztazích, aby se lidem vyplatilo resp. chtělo pracovat jak jsme uvedli, jsou dnes překonány. Tyto problémy nedostatku práce nedokážou identifikovat, pojmenovat, a proto ani vyřešit. Lidé měli a budou mít zájem být platnými a užitečnými členy celku (společnosti), chtějí tvořit, pomáhat a být milovanými. Právo na práci, právo na svobodný výběr povolání, proto je třeba uplatnit jako právo na výběr využití času, času, který není určen k bezprostřednímu fyzickému přežití. Skutečný problém současnosti je, jak dosáhnout udržitelného způsobu důstojného života. Sociální práce bude muset reagovat na změněnou situaci a řešit problém brzkého nedostatku jejích odborníků v souvislosti se stárnutím as tím propojeným úbytkem obyvatel místně i globálně.

Sociální pracovníci sdružení v evropské organizaci Mezinárodní federace sociálních pracovníků (IFSW Europe) se v dubnu 2011 jasně vyjádřili k současné krizi ve společnosti tak, že by za ni neměli trpět ti, co ji nezpůsobili. (Social Consequences, 2011)

Existuje umělé napětí a diskriminace vůči tvz. marginalizovaným skupinám (které jsou někdy viděny téměř jako nepotřebné). K těmto exkludovaným můžeme přiřadit starší lidi, ženy, mladé a novodobou pracující chudobu. Být zaměstnaným neznamená automaticky únik z chudoby. Roste počet lidí pracujících v neplnohodnotných pracovních poměrech. Miliony lidí v současnosti například. pracují v podmínkách pracovního poměru bez stanoveného množství práce („Zero Hour Contract“). Problém neexistence pracovního uplatnění je umělý. Problém je celospolečensky znatelný, vysvětlitelný, neakceptovatelný a zároveň řešitelný.

Samotná sociální práce má prakticky neomezené možnosti pracovních příležitostí pro každého člena lidské společnosti. Současné sociální problémy se v případě nezaměstnanosti projevují v Evropě různou silou. Nezaměstnanost má společný základ, a proto je zapotřebí jednotný solidární postup. Řešení není možné provést egoistickým (individuálním) postupem optimálním pro jednu složku společnosti na úkor jiných. Společný postup je potřebný iv mezinárodním společenství mezi státy.

Dosud uplatňované postupy řešení krize přivádějí sociální práci k limitům jejích možností ak ohrožování standardů sociální práce. Řešení nezaměstnanosti, stárnutí, krize neustálými úspornými opatřeními sociálních investic ohrožuje budoucnost a samotnou podstatu společnosti. Podceňování významu sociálních investic (výdajů) trvale zhoršuje sociální situaci ve společnosti. Problém je neřešitelný pomocí zlepšování tradičních finančních ukazatelů bez ohledu na sociální soudržnost, sociální spravedlnost a sociální rozvoj. Mezinárodní federace vyzvala sociální pracovníky k aktivní účasti na udržitelném východisku z krize. V globální společnosti se vytrácí smysl pro společné dobro a solidaritu. (Social Consequences, 2011)

Sociální práce by v současnosti měla klást důraz na efektivní komunitní práci a na efektivní sociální modely. Sociální pracovníci, kteří pomáhají nejvíce ohroženým členům společnosti, reálně pomáhají nejen potřebným členům společnosti, ale celé společnosti. Naše společnost, s pomocí její organizované formální podoby (stát), musí uznat a reálně ocenit působení sociální práce pro dobro celku.

Na Islandu v souvislosti s finanční krizí došlo ke ztrátě úspor, k nezaměstnanosti a nemožnosti splácet úvěry. Došlo zde k největší sociální revoltě. Nespokojení občané poškodili okna parlamentu. Ve kterém mají slovenské křišťálové lustry, které vyráběly zaniklé sklárny. Stát umožnil lidem výběr peněz ze soukromých penzijních fondů a začal splácet hypotéky občanů.

Slovenská republika zaznamenala po vstupu do Evropské unie relativně úspěšné roky před propuknutím finanční krize koncem roku 2008. Dokonce byl zaznamenán nedostatek některých specializací. Na Slovensku se uskutečnila ještě na podzim roku 2008 evropská ministerská konference na téma přechodu od nedostatku pracovních příležitostí k nedostatku určitých profesí ao nutnosti využívat zahraniční pracovní sílu. Brzy bylo všechno naopak. Následoval zvýšený nárůst ztráty pracovních míst a situace se na slovenském trhu práce udržuje déle v negativním stavu.

Recenze doc. RNDr. Milan Šimek, PhD., Ostrava Téma je pojato a zpracováno velmi zajímavým způsobem. V této souvislosti oceňuji zvolený netradiční přístup. Autor využil různé typy zdrojů a snažil se postihnout jednotlivé oblasti zkoumané problematiky. Použití tohoto přístupu považuji za velmi zdařilé. Práce je rovněž pozoruhodná také šířkou záběru.

prof. JUDr. Vojtěch Tkáč, CSc., Košice Z hlediska kompetentnosti je autor mimořádně uznávaným odborníkem nejen na Slovensku, ale i ve vztahu ke všem relevantním mezinárodním organizacím, zejména Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce, Rady Evropy, Evropské unie i mezinárodních organizací v oblasti sociální práce. Jeho mezinárodní zkušenosti i poznání se odrazily v publikaci, která v mnoha případech možná i poprvé u nás přináší nové pohledy na problematiku lidských práv, práce a podnikání a zaměstnanosti/nezaměstnanosti.

Publikace je „nabitá“ informacemi, předkládanými ve srozumitelné podobě. Je psána snadno, a tak čtenář najde nejen množství informací, ale také podklady pro přípravu na jednotlivé formy výuky, na semináře, konzultace, na státní závěrečné zkoušky, na doktorská studia, jakož i na napsání závěrečných prací, a to nejen z oblasti sociální práce.

Doc. PaedDr. Peter Jusko, PhD., Banská Bystrica Pozitivně hodnotím, že autor se ujal i na zpracování náročně reflektovatelné problematiky sociální práce v této oblasti. K pozitivům takto zaměřených částí textu patří důraz na konzultační dovednosti sociálních poradců působících v oblasti práce s nezaměstnanými, zařazení málo zpracovávané problematiky pracovního potenciálu sociální práce a zhodnocení významu sociální práce při řešení nezaměstnanosti v širším, celospolečenském kontextu.

Celý text je „protkaný“ množstvím zajímavým a málo publikovaných informací, jednotlivá tvrzení jsou dokumentována příslušnými statistickými ukazateli a ilustrována tabulkovým a grafickým znázorněním relevantních údajů.

OBSAH

  1. PRÁCE, JEJÍ VÝZNAM A CHÁPÁNÍ

  2. PRÁVO NA PRÁCI

  3. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

  4. TRH PRÁCE 4.1. Liberální přístup 4.2. Keynesianismus 4.3. Monetarismus (neoliberalismus) 4.4. Marxismus

  5. NEZAMĚSTNANOST 5.1. Příčiny nezaměstnanosti 5.2. Formy nezaměstnanosti 5.3. Míra nezaměstnanosti 5.4. Podpora nezaměstnanosti

  6. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI EVROPSKÉ UNIE

  7. SOCIÁLNÍ ROZVOJ A ZAMĚSTNANOST V EVROPSKÉ UNII 7.1. Situace v zaměstnanosti 7.2. Sociální ochrana 7.3. Politické nástroje 7.4. Právní nástroje 7.5. Finanční nástroje 7.6. Další kroky

  8. PŘÍSTUP K TRHU PRÁCE VE SLOVENSKÉ REPUBLICE 8.1. Veřejné služby zaměstnanosti 8.2. Zákonné zakotvení služeb zaměstnanosti 8.3. Orgány státní správy v oblasti služeb zaměstnanosti

  9. PRÁCE S NEZAMĚSTNANÝMI 9.1. Poradenství pro nezaměstnané 9.2. Konzultační dovednosti poradců 9.3. Verbální a neverbální komunikace

  10. PROCES PORADENSTVÍ

  11. POMOC PŘI HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ

  12. SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ 12.1. Funkční gramotnost 12.2. Práce s cílovou skupinou

  13. POŽADAVKY TRHU PRÁCE

  14. ZVLÁDÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI

  15. SOCIÁLNÍ EKONOMIKA 15.1. Sociální ekonomika a sociální tržní hospodářství 15.2. Sociální podniky 15.3. Význam sociální ekonomiky 15.4. Sociální podnikání a sociálně zodpovědné podnikání

  16. PRACOVNÍ POTENCIÁL SOCIÁLNÍ PRÁCE

  17. NEZAMĚSTNANOST – PROBLÉM I ÚSPĚCH 17.1. Nezaměstnanost jako standardní situace 17.2. Nezaměstnanecký stres 17.3. Důsledky nezaměstnanosti 17.4. Pomoc při ztrátě zaměstnání 17.5. Sociální práce a nezaměstnanost

Název: Zaměstnanost a sociální práce (Vybrané problémy práce a nezaměstnanosti pro sociální pracovníky) © Autor: doc. RNDr. Miloslav Hetteš, CSc.

Recenzenti: prof. JUDr. Vojtěch Tkáč, CSc. doc. PaedDr. Peter Jusko, PhD. doc. RNDr. Milan Šimek, PhD. Vydavatel: Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty, Bratislava Rok vydání: 2013 Náklad: 300 kusů Počet stran: 130 ISBN 978-80-8132-089-7