Úvod

Víme, že práva lidí s fyzickým postižením jsou pevně ukotvena v například v zákoně o sociálních službách, v zákoně o zaměstnanosti, spolu s následným uložením pokut pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel, který nesplní povinnost, a nezaměstnal člověka se zdravotním postižením musí jednou ročně (nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku) zaplatit příslušnému úřadu práce určitou peněžní částku za každého chybějícího zaměstnance.1 Praxe a teorie se v těchto rovinách rozcházejí. V našem článku jsme zkoumali výpovědi lidí s fyzickým postižením, jejich názory na zaměstnávání v České republice a jejich návrhy na další možnosti zaměstnávání pro lidi s fyzickým postižením.

Sociální důsledek těžkého zdravotního postižení je znevýhodnění, které má fyzická osoba z důvodu jejího těžkého zdravotního postižení ve srovnání s fyzickou osobou bez zdravotního postižení stejného věku, pohlaví a za stejných podmínek, a které není schopna z důvodu těžkého zdravotního postižení překonat sama.2

Zaměstnávání

Permanentní charakteristikou ekonomické situace lidí se zdravotním postižením je jejich nízká míra zaměstnanosti. Na internetové stránce Institut zaměstnanosti je uvedeno, že mezi lidmi žijícími v riziku chudoby a sociálního vyloučení za rok 2018, je Slovenská republika 7. v pořadí. Až 16.3 % lidí v riziku chudoby a sociálního vyloučení bylo nezaměstnaných. V České republice bylo nezaměstnaných jen 12,2 % v této skupině.3 Podle podílu ekonomiky neaktivního obyvatelstva se zdravotním postižením v roce 2016 bylo nejvyšší procento nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v Trenčínském kraji. V tomto kraji zaznamenali až 14,9% nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Po Trenčínském kraji následoval Žilinský kraj se 14,0%.

Metodologie

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit jaké jsou možnosti zaměstnanosti lidí s fyzickým postižením. Zkoumali jsme výpovědi lidí s fyzickým postižením, jejich názory na zaměstnávání a jejich návrhy na další možnosti jejich zaměstnávání.

Kvalitativní výzkum jsme si vybrali proto, abychom přímo oslovili participanty s fyzickým postižením. Hodně se říká jaká je míra zaměstnanosti tělesně postižených, kolik chráněných dílen existuje a kde se nacházejí, ale málokdo se zajímá o výpovědi s osobní zkušenosti druhé strany. Přímo ze strany lidí s fyzickým postižením, kteří jsou zaměstnáni nebo kteří se snažili najít si zaměstnání.

Manažment výzkumu

Realizace výzkumu článku začala v červnu 2016. Časové rozpětí každého rozhovoru trvalo dvě hodiny. Od začátku roku 2017 jsme se pustili do analyzování interview. Po analyzován našich rozhovorů jsme začali zpracovávat potřebné odpovědi do našich výsledků a diskuse.

Výsledky výzkumu

Participantka Nr. 2 uvedla při první otázce podobnou verzi jako participant č.j. 1, se v roce 2016 zúčastnil jako dobrovolník na sbírce "Belasý Motýl", že situace se zaměstnáváním je velmi těžká. Zaměstnavatelé více hledají zaměstnance bez postižení. Participantka č. 2 tvrdí, že její dosavadní pohovory probíhaly většinou telefonickým způsobem. jim to. Měli se ozvat, a pak žádný zaměstnavatel nedal odezvu. Volali jí například iz automobilky, když jim řekla, že mám postižení a v tu chvíli to uzavřeli odmítnutím.

Participant Nr. 3 ,,Dosud kde jsem byl zaměstnán vždy jsem měl vytvořené pracovní prostředky na pracovní růst.“ Čtvrtý participant a pátá participantka spíše tvrdí, že snaha by měla přijít i ze strany lidí s FP. Participant tvrdí „Vše záleží na postižení a snahě toho člověka. Lidé s FP vynikají v oblasti umění, administrativy, ve zdravotnictví nebo například v oblasti IT. Všechno záleží jen a jen na nich. Mám přátele, kteří si na tom podobně jako já s mojí diagnózou ba hůře a pracují ve vyšších a důležitých pozicích než já.“

Participantka Nr. 5, která dokonce má vysokou školu v oblasti ekonomie uvádí, že ,,především jsem se s odmítnutím setkala dříve než jsem na samotný pohovor šla z důvodu zdravotního postižení.“ Tak změnila taktiku a přestala uvádět do svého životopisu údaj o jejím zdravotním postižení. Uvedla ho až na pracovním pohovoru. ,,Zde se již budoucí zaměstnavatel choval tak jako, u uchazeče o zaměstnání, který nemá zdravotní problém.“

Z našich výsledků a osobních zkušeností participantů vychází, že možnosti zaměstnanosti u lidí s fyzickým postižením v České republice jsou minimální. Všechny sedmi oslovených participantů rodinný příslušníci podporovali v začlenění se do prostředí, ať už sociálního, nebo potom pracovního. Všichni naši oslovení participanti pocházejí z kompletní rodiny.

Participantka, která je absolventkou vysoké školy, odpověděla, že nepotřebovala nějaké velké pracovní změny co se týče přizpůsobení. Vždy hledala zaměstnání, které by vyhovovalo jejímu zdravotnímu stavu. Dá se tedy shrnout, že zaměstnavatelé, jsou ochotni vytvořit podmínky, pro pracovní výkon. Zákoník práce uvádí odpověď naší šesté participantky.

Co se týká zaměstnávání lidí se zdravotním postižením ve státní správě oslovení partipanti se k tomu vyjádřili jednoznačně. Odpověděly, že orgány státní správy podle nich nemají zájem zaměstnávat lidi se zdravotním postižením. Někteří participanti to vidí spíše ze špatné motivace, ať už na straně zdravotně postižených uchazečů, ale i ze strany státních institucí. Bohužel ještě stále se najdou také bariéry v dostupnosti budov státní a veřejné správy a samosprávy pro postižené. To také bylo zmíněno ze strany jedné participantky.

  1. naši participanti, kteří mají ukončené vysokoškolské studium, výstižně hovoří o konkrétních návrzích na další pracovní místa. 2. z participantek tvrdí, že právě lidé se zdravotním znevýhodněním by se mohli více zapojovat do administrativních činností v ekonomických, nebo i sociálních oblastech, kterou většina z nich nemá problém realizovat. Vidí problém v neinformovanosti zaměstnavatelů a v jejich strachu z postihů státu, když jim v konečném důsledku tento zaměstnanec nebude vyhovovat. Předposlední participanti se shodují iv návrhu pro aktuálnější transformaci politiky zaměstnání.

Sama autorka článku se zajímala o budoucí zaměstnání. Než se však dostala ke kompetentní sociální pracovnici, tak prošly dvě i půl hodiny dohadování. Kdyby si autorka předem nenastudovala na co má právo, tak je odmítnuta po pěti minutách hned na informacích.

Závěr

V našem článku jsme chtěli poukázat na to, že lidé s fyzickým postižením chtějí a mají reálný zájem o plnohodnotné zaměstnání. Naším cílem bylo potvrdit nebo vyvrátit skutečnosti o tom, zda stále převládají předsudky ze strany zaměstnavatelů vůči lidem s handicapem, a zároveň zda jsou či nejsou špatně nastaveny podmínky pro zaměstnávání těchto lidí ze strany politiky státu.

Výzkumnou část článku jsme realizovali prostřednictvím kvalitativního výzkumu, kde jsme si jako metodu výzkumu zvolili interview. Naši sedmi oslovení participanti byli velmi překvapeni, as radostí odpověděli na naše otázky. Sami nám potvrdili, že o této problematice je velmi užitečné a třeba mluvit, ale hlavně je důležité dívat se na celé spektrum problémů se zaměstnáváním lidí s handicapem iz jejich úhlu pohledu. Interview sestávalo ze třinácti otevřených otázek. Naše otázky se zaměřovaly mimo jiné i na rodinné zázemí a sociální vztahy, protože i tento faktor má souvislost s tím, jaké šance mají lidé s handicapem v rámci zaměstnání se obecně. Jeden z návrhů pro zlepšení viditelnosti, toho že lidé s handicapem chtějí pracovat by ukázalo více nabídek pomocných prací na pár hodin. Například jeden ze skvělých nápadů byl projekt penzionu s restaurací BIVIO (Více na www.bivio.sk). V tomto penzionu za pomoci asistentů vaří, uklízejí pokoje lidé s mentálním postižením.

Další zajímavý projekt je pojízdná kavárna KOLEČKO. Na fakultě STU prodávali ve vlastně sestaveném stánku lidé na vozíku kávu. Takovými a podobnými projekty by se mohlo dalším zaměstnavatelům přiblížit s jakou radostí je těší to, že mohou pracovat alespoň zčásti tak, jako zdravý člověk. Také je dobré pro zaměstnavatele vidět během Profesia Day v těch bezbariérových stáncích. Participanti mluvili io malém zájmu ze strany státní správy a územní samosprávy. Ty by se mohly více zapojovat v oblasti pomocné administrativy (jako např. třídění došlé pošty v podatelně a podobně).

Z odpovědí oslovených participantů nám vyšlo, že možnosti zaměstnanosti jsou legislativně upraveny a to formou tzv. chráněných dílen, chráněného pracoviště či živnostenské možnosti. Na druhé straně jsme zjistili, že při reálném zájmu o danou pracovní pozici u běžného zaměstnavatele strany člověka s handicapem se tento jedinec setkává s nedůvěrou ze strany daného zaměstnavatele.

Autorka: Mgr. Michaela Lorková Autorka je absolventkou misijní a charitativní práce na VŠZSP sv. Alžběty v Bratislavě. Pracuje v neziskové organizaci Prima n.o. Sama trpí zdravotním postižením, proto i její práce jsou zaměřeny na problematiku zdravotně znevýhodněných občanů. Jako dobrovolnice se věnovala během celého studia na vysoké škole lidem s mentálním postižením. První tři roky v domově sociálních služeb Kampino a poslední dva roky studia vedla volno časové aktivity pro lidi s mentálním postižením v ZPMP.

Seznam použité literatury

  1. Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. Dostupné online na: https://www.podnikajte.sk/zakonne-povinnost06/985TFNycxi-podnikatela/zamestnavanie-obcanov-so-zdravotnym-postihnutim-2019
  2. Dostupné online na: https://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/tazke-zdravotne-postihnutie/
  3. Institut zaměstnanosti. Dostupné online na: https://www.iz.sk/sk/projekty/ukazovatele-za-EU/ludia-v-riziku-chodoby-a-socialneho-vylucenia
  4. Statistický úřad Slovenské republiky. 2017. Vybrané indikátory sociální situace osob se zdravotním postižením.
  5. Mgr. Michaela Herdová. Diplomová práce: Zaměstnávání lidí s fyzickým postižením na ČR. 2017

1 Dostupné online: https://www.podnikajte.sk/zakonne-povinnosti-podnikatela/zamestnavanie-obcanov-so-zdravotnym-postihnutim-2019 2 Dostupné online: https://www.employment.gov.sk/sk/rodina-socialna-pomoc/tazke-zdravotne-postihnutie/ 3 Dostupné online: https://www.iz.sk/sk/projekty/ukazovatele-za-EU/ludia-v-riziku-chodoby-a-socialneho-vylucenia