Interested applicants for aupair care and adoption in the Bratislava region Foto: Peter Senko (2017)

Úvod

Než si řekneme něco o pěstounské péči či osvojení, je třeba uvést, že existuje seznam žadatelů o náhradní rodinnou péči (dále jen ,,NRS“) a seznam dětí, které jsou zařazeny do přehledu dětí, kterým je třeba zprostředkovat některou z forem NRS. Tyto seznamy vede Úřad práce, sociálních věcí a rodiny ( dále kraje na Slovensku. ÚPSVR Bratislava je jedním z těch určených úřadů v rámci Slovenska.

První seznam tvoří žadatelé o NRS, kteří jsou zapsáni podle § 73 ods. 3 písm. a/ 2. bodu a podle § 39 zákona NR SR č.j. 305/2005 Sb. o sociálněprávní ochraně a sociální kuratele, přičemž musí ve smyslu zákona splnit stanovené podmínky pro náhradní rodinnou péči. Druhý seznam je seznam dětí, které jsou zařazeny do přehledu dětí, kterým je třeba zprostředkovat některou z forem NRS. Prostřednictvím příslušných úřadů dochází ke zprostředkování žadatelů o NRS a dětí.

Jak se na začátku příspěvku uvádí, v posledním období narůstá zájem lidí o pěstounskou péči či o osvojení. Kdybychom měli nalézt společnou charakteristiku osvojení a pěstounské péče, mohli bychom vycházet z Matějček et al. (2002), který tvrdí, že dítě je vychováváno lidmi, kterým se nenarodilo. Jelikož náhradní rodiče si s dítětem zatím nevytvořili blízké pouto, je pro ně dítě po příchodu do rodiny do určité míry „neznámé“. Úkolem náhradních rodičů je tedy naučit se dítěti porozumět a upravit svůj způsob života tak, aby vyhovoval kromě nich samých či dětem, které v jejich rodině již vyrůstají i dítěti, které do své rodiny přijaly. Na rozdíl od pěstounské péče je osvojení trvalým řešením pro dítě. Navzdory společné filozofii obou forem náhradní rodinné péče můžeme ze strany zájmu žadatelů pozorovat velké rozdíly pro preferenci pěstounské péče a osvojení.

Pěstounská péče je vytvoření náhradního rodinného zázemí (krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého) pro dítě, které nemůže z různých důvodů být přechodně nebo dlouhodobě vychováváno svými rodiči, případně jinými rodinnými příslušníky či příbuznými.

V naší zemi upravuje pěstounskou péči. 36/2005 Sb. o rodině § 48, nezabezpečují-li rodiče dítěte či nemohou zajistit osobní péči o dítě, může soud rozhodnout o svěření nezletilého dítěte do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem a je zapsána v seznamu žadatelů o náhradní rodinnou péči. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho majetek jen v běžných věcech. K provádění nevšedních záležitostí je povinen žádat o souhlas biologického rodiče dítěte, popřípadě soud, není-li rozhodnutí zákonného zástupce dítěte v souladu se zájmem dítěte. Tehdy se může pěstoun domáhat, aby tento soulad při konkrétním rozhodnutí rodiče, resp. zákonného zástupce přezkoumal soud. Péče pěstounů o dítě za běžných okolností končí dosažením jeho zletilosti, ale ve výjimečných případech může soud se souhlasem dítěte i pěstouna péče prodloužit až na jeden rok po dosažení zletilosti.

Dítě, které soud svěří do pěstounské péče, může, ale nemusí být osvojitelné, může, ale nemusí mít kontakt se svými vlastními rodiči. Při formě pěstounské péče pěstouni přebírají na sebe určité, rodičovské závazky, ale zákonným zástupcem dítěte zůstává stále biologický rodič dítěte. Dítěti obvykle zůstává jeho jméno a příjmení, ale pěstouni ve výjimečných případech mohou požádat o změnu jména či příjmení. Mnozí autoři (Mačkinová, Musilová, 2013; Matejček et al. 2002; ) uvádějí, že pěstouni s dítětem často neformálně vytvářejí a zachovávají velmi podobný vztah jako k dětem vlastním. Často se stává, že děti zůstávají i po dosažení zletilosti v pěstounské rodině do doby, než se osamostatní. A není nic výjimečného pokud takové dítě udržuje kontakt s pěstouny, i v době, kdy už on sám má svou vlastní rodinu.

Důvody, proč volí žadatelé o NRS pěstounskou péči jsou zejména:

  • Čekací doba na dítě, kdy se při prvním informačním rozhovoru dozví, že na pěstounskou péči budou čekat mnohem kratší než na osvojení, protože pěstounů je v Bratislavském kraji srovnatelně méně než osvojitelů. Tento argument však funguje jen v některých případech. Žadatelé volí pěstounskou péči jen v případech, kdy návrat dítěte do biologické rodiny reálně nehrozí (biologičtí rodiče jsou bezdomovci, drogově závislí atd.).
  • Na formu pěstounské péče stát přispívá finančním příspěvkem: a to pro dítě pěstounským příspěvkem a pro pěstouna odměnou pěstouna. Kromě toho pěstoun pobírá i přídavky na dítě. Žadatelé o NRS jsou převážně dobře finančně zabezpečeni, ale určitě existují případy, kdy je důvodem preference pěstounské péče i finanční odměna.
  • Zájem o větší sourozeneckou skupinu dětí, kde je nižší předpoklad možnosti osvojení z důvodu zachovávání sourozeneckých vazeb. Tento důvod bývá vzácný až ojedinělý.
  • Žadatelé, kteří již mají vlastní biologické děti a chtějí pomoci dětem v ústavní péči.

V ojedinělých případech, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče, se může dítě stát právně volným a status dítěte se může změnit na „osvojitelný“. Tehdy se pro dítě může najít nové trvalé řešení - osvojení, a novou osvojitelskou rodinou se stává právě jeho pěstounská rodina, kde dítě vyrůstá a jsou zde vytvořeny často silné vztahové vazby.

Osvojení

Osvojení je vztah, který vzniká mezi osvojitelem a osvojencem. Vztah, který mezi nimi vznikne během osvojení, je stejný, jaký je mezi biologickými rodiči a dětmi. Mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vzniká osvojením příbuzenský vztah. Osvojitelé mají stejná práva a povinnosti jako rodiče.

Aby dítě mohlo být osvojeno, musí mít vyslovenou „osvojitelnost“ o čem rozhoduje soud. Na vyslovení osvojitelnosti u nezletilého dítěte pamatuje zákonodárce podmínkami, které musí být ze zákona splněny. Ekonomický nedostatek, jakož i nedostatečné bytové poměry či nouze rodičů nemohou být důvodem k prohlášení dítěte za osvojitelné. Řízení o osvojitelnosti může soud zahájit na návrh orgánu sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately, nebo i bez návrhu, zjistí-li, že jsou splněny předpoklady pro osvojení.

Podmínky k vyslovení osvojitelnosti V některých případech může být nezletilé dítě soudem prohlášeno za osvojitelné i bez souhlasu rodičů. Jedná se o výjimečné případy, pokud rodiče:

  • Neprojevují skutečný zájem o dítě po dobu nejméně 6 měsíců. U tohoto bodu narážíme na problém, jaký je skutečný zájem rodičů, resp. rodiče o dítě, protože z pohledu odborníků je skutečný zájem o dítě vnímáno různě. Např. někteří biologickí rodiče mají přesně zmapované období 6 měsíců, kdy by měli o dítě projevit zájem, aby se nestalo osvojitelné. O dítě nějakým způsobem projeví zájem, i když vědí, že si ho reálně nikdy nevezmou domů. Čím je dítě starší, tím je obtížnější jej umístit do náhradní rodiny, jelikož většina žadatelů projevuje zájem o menší děti.
  • Neprojevily o dítě žádný zájem po dobu nejméně 2 měsíců po narození dítěte, pokud jim v tom nebránila závažná překážka (je-li biologický rodič ve vězení, nebo je vážně nemocný atd.).
  • Udělí předem všeobecný souhlas k osvojení tvz. „generální souhlas“ (bez uvedení konkrétních osvojitelů), a to před soudem, nebo v písemné formě před orgánem sociálněprávní ochrany, nebo před pověřeným zaměstnancem sociálněprávní ochrany ve zdravotnickém zařízení, kde se dítě narodilo. S osvojením musí souhlasit oba rodiče, pokud jsou zapsáni v rodném listě dítěte. Téměř všechny děti, které určený ÚPSVR Bratislava vede v přehledu dětí nemají v rodném listě uvedeného otce, proto prohlášení „Přivolení k osvojení dítěte“ podepisuje jen matka, čímž dává souhlas k jeho osvojení.
  • Osvojené může být podle zákona o rodině jen nezletilé dítě, a to jen v případě, že osvojení je v jeho zájmu.

Osvojitelnost dítěte se vyhlašuje formou rozsudku a dítě se stává právně volným, osvojitelným. Současně rodič (rodiče) dítěte jsou zbaven výkonu rodičovských práv k nezletilému dítěti.

ÚPSVR, který vede spisovou dokumentaci dítěte úzce spolupracuje se zařízením, ve kterém je dítě umístěno a není možný návrat dítěte do biologické rodiny, hledá pro dítě nejvhodnější formu náhradní rodinné péče, tzn. pěstounskou péči nebo osvojení. ÚPSVR, který vede spisovou dokumentaci dítěte předkládá spisovou dokumentaci dítěte určenému ÚPSVR pro účely zprostředkování NRS a uvede i formu NRS, (pěstounská péče či osvojení). V případě, že u dítěte je soudem vyslovena osvojitelnost příslušný ÚPSVR předkládá tuto informaci náhradní rodinné péče.

Dalším případem zařazení dítěte vhodného do přehledu dětí, kterým je třeba zprostředkovat NRS je případ, kdy dítě zanechala žena po porodu ve zdravotnickém zařízení. „anonymní porod“. Podle § 34 odst. 1 písm. 2 zákona č . 305/2005 Sb. o SPOD a SK jde-li o dítě, které zanechala žena po porodu ve zdravotnickém zařízení, není-li znám ani jeden z rodičů, orgán sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately zašle základní údaje o dítěti podle části dokumentace určenému orgánu sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately nejpozději následující pracovní den po dni, kdy se dověděl. Tyto děti jsou hned zařazeny do seznamu dětí, ale ještě nejsou právně volné, protože ještě nebyla vyslovena osvojitelnost soudem.

Vyslovení osvojitelnosti dítěte spojené s zbavením rodičovských práv a povinností a ustanovením dítěti poručníka je v poslední době zdlouhavé a může se prodloužit, i se prodlužuje až na několik měsíců, zejména od zrušení občanského soudního řádu od 01. 07. 2016.

Určený ÚPSVR po doručení spisové dokumentace dítěte hledá pro dítě ve svém kraji vhodné žadatele o NRS, přičemž nejpozději do dvou týdnů od zapsání dítěte do přehledu dětí osloví žadatele ze seznamu žadatelů. Pokud takové žadatele nemá, tak po uplynutí dvou týdnů musí spisovou dokumentaci dítěte zaslat do akreditovaných subjektů v rámci kraje a všem určeným orgánům na Slovensku. Pokud určený ÚPSVR najde pro nezletilé dítě vhodné žadatele, poučí je o možnosti prodloužení řízení spojených s vyslovením osvojitelnosti, pokud dítě osvojitelnost vyslovenou ještě nemá. Když se žadatelé rozhodnou jít do procesu o osvojení nakontaktují se s dítětem, musí však čekat na právní volnost dítěte. Dítě si berou z dětského domova na návštěvní pobyty, které se neustále prodlužují. Některé dětské domovy neuvolní dítě k návštěvnímu pobytu, dokud si žadatelé nepodají návrh na svěření dítěte do předosvojitelské péče (soud jim ho zamítne, neboť dítě nemá vyslovenou osvojitelnost) nebo alespoň svěření dítěte neodkladným opatřením (biologická matka dítěte pokud u dítěte není vyslovena osvojitelnost a není o svěření dítěte neodkladným opatřením se její poštou doručuje, což žadatelé obvykle nechtějí). V důsledku zmíněných komplikací v procesu zprostředkování NRS jsou žadatelé z různých stran tlačeni do pěstounské péče, i když jsou vnitřně nastaveni na osvojení. Žadatelé pod hrozbou odkrytí jejich anonymity raději čekají na osvojitelnost dítěte, ačkoli to pro ně přináší neřešitelné problémy:

  • Nemohou z práce oficiálně nastoupit na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo nemají rozhodnutí soudu o svěření dítěte do jejich péče. Jelikož většina ze žadatelů jsou řádně zaměstnáni (nejsou OSVČ, nemohou pracovat z domova), čas, dokud bude vyslovena osvojitelnost dítěte, pak v práci řeší různými formami, dovolenými, neplaceným volnem apod., přičemž mohou sami sebe ohrozit tím, že i přijdou o práci.
  • Dítě živí na vlastní náklady, od dětského domova dostávají jen tvz. „stravné“, což je zanedbatelná částka. Přesto žadatelé s láskou a ochotou projevují zájem o dítě a hlavně trpělivost v čekání, než přijde dítě oficiálně do jejich rodiny.
  • Dokud jim dítě není jim svěřeno, biologickí rodiče si mohou stále rozmyslet, zda si dítě nevezmou zpět pokud si mezitím upravili své rodinné poměry. Pro žadatele je tato alternativa nepředstavitelná a nepřijatelná, protože si mezitím na dítě zvykli a začala se mezi nimi budovat vzájemná vztahová vazba.

Důvody, pro které mají žadatelé o náhradní rodinnou péči strach z pěstounské formy péče jsou hlavně:

  • Možnost vrácení dítěte spát do jeho biologické rodiny. V tomto případě by měla být zhodnocena motivace žadatelů o náhradní rodinnou péči. Podle Zezulové (2012) mohou podněty k pěstounské péči splývat s motivací k osvojení, ale rozhodnutí pro pěstounství se liší altruističtějšími pohnutkami, k nimž řadí motiv pomoci opuštěným dětem. Jde především o žadatele, kteří už nějaké dítě mají a návrat dítěte do jeho biologické rodiny umí snáze přijmout, protože svěřené dítě není jejich jediné dítě. V žádostech o náhradní rodinnou péči převládají však lidé, kteří ještě žádné děti nemají, proto je pro ně pěstounská péče nepřijatelná a tito lidé volí téměř vždy formu osvojení. Navzdory uvedenému riziku, že se dítě vrátí zpět do své biologické rodiny, je takový návrat ojedinělý.
  • Odkrytí anonymity pěstounů ve vztahu k biologické rodině dítěte. V řízení o svěření dítěte do pěstounské péče jsou biologickí rodiče účastníky řízení a reálně se u soudu mohou pěstouni osobně setkat s biologickými rodiči dítěte, rozsudek o svěření dítěte do pěstounské péče je doručován i biologickým rodičům.
  • Pochybnosti o správné výchově ze strany pěstounů a kontakt s dětmi – někteří biologickí rodiče mohou projevit výhrady vůči výchově dítěte, také mají právo se s dítětem (dětmi) setkávat, z čehož pak mohou vzniknout problémy. V daném případě není výjimkou ani úprava styku dítěte s rodiči, přičemž pěstoun je povinen dítě na setkání s rodičem náležitě připravit. O úpravě styku rozhoduje soud.
  • Možné vydírání, ohrožování a zastrašování pěstounů a dětí, ze strany biologické rodiny. Při tomto bodě lidé zapomínají na fakt, že orgán sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately i akreditované subjekty jsou jim ve složitých situacích nápomocné.

Následující grafy přinášejí přehled počtu žádostí o osvojení ao pěstounskou péči za posledních 5 let v Bratislavském kraji:

Graf č. 1 1: Zájem o osvojení ao pěstounskou péči v roce 2013 v Bratislavském kraji

Graf č. 1 2: Zájem o osvojení ao pěstounskou péči v roce 2014 v Bratislavském kraji

Graf č. 1 3: Zájem o osvojení ao pěstounskou péči v roce 2015 v Bratislavském kraji

Graf č. 1 4: Zájem o osvojení ao pěstounskou péči v roce 2016 v Bratislavském kraji

Graf č. 1 5: Zájem o osvojení ao pěstounskou péči v roce 2017 v Bratislavském kraji

Závěr

Podle uvedených grafů srovnání zájmu o osvojení ao pěstounskou péči v Bratislavském kraji můžeme vidět, že o osvojení je mnohem větší zájem než o pěstounskou péči. Obě formy náhradní rodinné péče mají v naší společnosti velký význam. Paradoxem je, že dětské domovy jsou plné dětí, které jsou vhodné pouze pro pěstounskou péči. Možná kdyby se dospělí více dívali na tento problém očima dětí, byl by o pěstounskou péči v Bratislavském kraji větší zájem.

I když žadatelé o NRS cítí strach poznat biologickou rodinu dítěte, vždy je to na vzájemné dohodě, případně i ve spolupráci s orgánem sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately. Přestože mezi osvojencem a osvojitelem vzniká stejný vztah jako mezi biologickým rodičem a dítětem, i osvojené dítě bude časem zajímat jeho biologická rodina a není vyloučeno, že bude pátrat a hledat informace o nich.

V úvodu jsme zmiňovali, že žadatelé o NRS si volí formu pěstounské péče nebo osvojení během psychologické přípravy, i když často již v době kdy si podávají žádost na NRS jsou vnitřně nastaven na některou z forem NRS, častěji na osvojení.

Bylo by žádoucí, aby se obsah psychologického výcviku rozšířil i o možnost pěstounské péče, aby se jí více věnovala pozornost, aby se hlouběji probíraly výhody a nevýhody, ale i úskalí této formy péče, aby se vysvětlilo, že se z nich časem stanou blízcí lidé se vztahem k dětem a to je to, co děti nejvíce potřebují. Protože děti nevnímají formy péče: pěstounskou péči nebo adopci, děti potřebují rodinu, která je přijímá takové, jací jsou, která jim poskytuje pocit domova, jistoty a bezpečí. Důležitou roli hraje samozřejmě i věk dítěte, čím mladší je adaptace přijatelnější a méně náročná.

Závěrem: „co by se mělo změnit“? Větší pozornost a možná i „reklama“ pěstounské péči v médiích přinese informace široké veřejnosti, pořádání setkání s odborníky a více pozornosti věnuje problematice náhradního rodičovství.

Autor: Mgr. Zuzana Haťapková Autor příspěvku působí na ÚPSVR Bratislava, odbor sociálně právní ochrany dětí a sociální kurately. REFERENČNÍ SEZNAM:

MAČKINOVÁ, Monika – MUSILOVÁ, Eva. 2013. Děti a senioři jako klienti sociální práce. České Budějovice: Forma, s.r.o., 2013. 178 s. - ISBN 978-80-7453-310-5.

MATĚJČEK, Zdenek - KOLUCHOVÁ, Jana - BUBLEOVÁ, Věduna, KOVAŘIK, Jiří - BENEŠOVÁ, Lucie. 2002. Adopce a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002. 155 s. ISBN 80-7178-637-3.

ZEZULOVÁ, Dagmar. 2012. Pěstounská péče a adopce. Praha: Portál, 2012. 200 s. ISBN 978-80-262-0065-9.

Zákon č. 36/2005 Sb. o rodině a o změně některých zákonů.

Zákon č. 305/2005 Sb. o sociálně právní ochraně dětí a o sociální kuře a o změně a doplnění některých zákonů.