Zdroje redukce stresu u studentů sociální práce

1 ÚVOD

Stres je vlastně návyk a proto, chceme-li se ho zbavit, je třeba změnit naše zvyky. Musíme se naučit osvojit si jiný způsob chování, než ten, který nás uzavírá do bludného kruhu. K tomu nám mohou pomoci i různé programy či metody, které nás učí, jak efektivně ke stresu přistupovat a redukovat jej (Cungy, 2001). Cílem příspěvku je referovat o výsledcích získaných průzkumem a poukazujících na to, jaké nejčastější zdroje na redukci stresu využívají studenti vysokých škol ve studijním programu sociální práce. Naším průzkumem jsme chtěli získat přehled o nejvyužívanějších zdrojích pro redukci stresu u mladého člověka studujícího v konkrétním oboru. Chtěli jsme zmapovat to, zda se současně zdroje redukce stresu u studentů sociální práce řadí více k pozitivním nebo negativním. Protože právě způsob, jakým člověk redukuje svůj stres, může negativně ovlivnit naše zdraví a bytí.

Pojem stres

Nákonečný (1998) na jedné straně chápe stres jako určitou vnější, většinou ohrožující situaci. A na druhé straně jako vnitřní psychofyziologický důsledek této situace. Vinay (2007) vnímá stres jako události, které většinou způsobují reakci v podobě distresu (špatného stresu), ale někdy také jako vypjatou situaci, která vede k pocitu radostné nálady. Tento pojem používá ve významu působících událostí (stresorů), ale také ve smyslu odpovědí na tyto události (stresových reakcí). Janis (1994) stresem označuje takovou změnu v organismu, která v určitém stavu ohrožení může vyvolat vysoký stupeň napětí, rozvrátit zaběhnuté schéma každodenního způsobu jednání, oslabuje mentální výkonnost a vyvolává subjektivně nepříjemné stavy afektivního vyčerpání. Vliv stresu na člověka nemusí mít jen negativní charakter. Podle jeho působení na člověka se dělí na:

• distres: negativně působící stres,
• eustres: kladně působící stres (Vinay, 2007).

Distres se objevuje tam, kde věci přestáváme zvládat, cítíme se přetížení, ztrácíme jistotu a nadhled. Patří sem: rozpad rodiny, generační problémy, samota, izolace, negativní myšlenky a představy, časový deficit, očekávání starostí, finanční problémy, nízká seberealizace, nedostatek předpokladů ke studiu, znečištěný vzduch, málo světla, bolest, nemoc, katastrofy, hlad, žízeň a jiné. Eustres je spojen například s překonáváním překážek, s příjemným očekáváním, se sledováním detektivky. Je tedy všude tam, kde máme situaci pod kontrolou. Eustres i distres se tělesně projevují podobně. Ze zdravotního hlediska jde spíše o míru stresu ao to, v jaké frekvenci se objevuje. Škodlivým se stává po překročení určité individuální hranice v tom, jak silný stres člověk přežívá a jak často (Ďurdiak, 2001).

Rizika v období vysokoškolského studia

V období vysokoškolského studia je student vystaven mnoha stresujícím faktorům. Podle výzkumu, realizovaného J. Kuricem (1992), mezi nejvážnější problémy a úkoly tohoto období, které mohou způsobovat narušení duševní rovnováhy, patří:

• příprava na povolání a volba povolání,
• akceptování změn tělesné stavby,
• získávání nezávislosti,
• láska, sexualita a příprava na manželství a rodinný život,
• problémy s formováním vlastní osobnosti,
• zaujetí správného stanoviska,
• problémy sociálních vztahů,
• jiné vážné problémy (traumata, či jiné významné a nepříznivé události).

J. Melgosa (1998) uvádí v tomto období následující možné stresové faktory:

• pokračování ve vzdělávání,
• odchod z rodičovského domu,
• intimní vztahy s příslušníky opačného pohlaví,
• uzavření manželství,
• plánování rodiny, narození dětí, profesionální růst, nezaměstnanost.

Výzkum, realizovaný Martinou Balážovou a Zuzanou Zakuťanskou (2007) poukazuje na to, že nejintenzivněji prožívané zátěžové situace studenty vysokých škol, jsou:

• zkouškové období,
• nemožnost vykonávat chtěné činnosti,
• zdravotní problémy blízkých lidí,
• negativní vztahy a napětí v rodině a ve třídě,
• negativní pocity z vlastního výkonu.

Zvládání stresu

Zvládání stresu je v psychologické literatuře poznačováno termínem coping (Křivohlavý, 2001). Pod tímto pojmem se rozumí intrapsychická, ale také záměrná snaha řídit, tolerovat, redukovat vnitřní i vnější požadavky kladené na člověka. Jde přitom o požadavky mimořádně vysoké, které člověka značně namáhají a zatěžují nebo převyšují zdroje, které má osoba k dispozici (Křivohlavý, 1994). Existují několik klasifikací a kategorizace copingového chování či copingových strategií. Vycházeje z několika členění copingových strategií a jejich orientace se v současnosti ustálilo toto dělení:

• orientace na řešení problému,
• orientace na zvládnutí emocí,
• únikové reakce - útěk, vyhnutí se písemce, používání uklidňujících látek, popírání vzniklé situace a podobně. Tento typ reakce oproti dvěma předchozím, které jsou velmi efektivní, bývá adaptivní jen zřídka (Stuchlíková, 2005).

Mezi copingové strategie řadíme náboženství, mentální vypnutí, akceptaci, hledání instrumentální, sociální nebo emoční opory, behaviorální vypnutí, humor, užívání alkoholu a drog, plánování hledání řešení problémů, aktivní coping, coping potlačením, odvedení pozornosti, ústup do pozadí, sebek jiných, hledání pozitivních stránek dění, přijetí osobní zodpovědnosti za řešení situace, sebeovládání, snahu vyhnout se stresové situace a utéct z ní, rezignaci, monitoring (tendenci vyhledávat informace o ohroženích) a jiné. Copingové strategie reprezentují tedy určité způsoby chování v různých zátěžových situacích. Zjišťování zdrojů na redukci stresu v kontextu různých proměnných (pohlaví, osobnost, smysl života a podobně) se věnovali několik autoři. Konkrétnímu mapování jaké zdroje k eliminaci stresu využívají studenti vybraných oborů se věnovali Balážová, Zakuťanská (2007) a Gerbová (2009). V prvním případě se průzkum týkal studentů humanitního a technického studijního zaměření, v druhém případě Gerbová zaměřila průzkum na studenty v oboru psychologie.

Vhodné zdroje při redukci stresu

Zdroje pro redukci stresu jsou návykové, transsituační, relativně konzistentní vzorce zvládání na behaviorální, kognitivní nebo zážitkové úrovni, které jednotlivec používá při setkávání s interními nebo externími stresory (Ruiselová, 2006). Mezi repertoár způsobů, kterými lze vhodně eliminovat stres, patří:

• efektivní hospodaření s časem,
• sociální opora,
• správné stravovací návyky,
• relaxace (jóga, Macháčkova relaxačně-aktivační metoda, Schultzův autogenní trénink, Jacobsonova progresivní relaxace, meditace, biofeedback, masáže, bleskové relaxační techniky),
• arteterapie, muzikoterapie, taneční a pohybová terapie,
• dechová cvičení,
• pozitivní myšlenky a jiné.

Cíle příspěvku

Klademe si následující výzkumnou otázku: VO1 Jaké zdroje na redukci stresu využívají nejčastěji studenti sociální práce?

2 METODY

Výběrový soubor

Rozsah našeho výběru je 291 participantů, studentů vysokých škol ve studijním programu sociální práce. Participanti pocházejí z těchto vysokých škol: Katolická univerzita v Ružomberku, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře, Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce Sv. Alžběty v Bratislavě, Vysoká škola ve Sládkovičově, Prešovská univerzita v Prešově.

Měřicí nástroje

Na zjištění nejčastěji využívaných zdrojů pro redukci stresu jsme použili námi vytvořený dotazník Dotazník zjišťování nejvyužívanějšího zdroje pro redukci stresu. Obsahoval jednu otevřenou otázku s možností volných výpovědí.

3 VÝSLEDKY

V následující části uvádíme výsledky výzkumu korespondující s našimi cíli.

Tabulka 1 Zdroje redukce stresu

Respondenti – posluchači studijního programu sociální práce – uváděli jako nejčastěji využívaný zdroj k redukci stresu pohyb. Tento zdroj využívá až 21,3 % respondentů. Jako druhý nejčastěji uváděný zdroj je kouření. Po tomto zdroji sahá až 21 % respondentů. Třetím nejčastěji využívaným zdrojem na redukci stresu je u studentů sociální práce jídlo – 12 % a alkohol – 12 %. Podíly výskytu ostatních položek se nacházejí v tabulce č. 3. 1.

4 DISKUSE

Zjištění hovoří o tom, že studenti vysokých škol nesahají v mnoha případech právě po nejefektivnějších zdrojích na redukci stresu. Z prvních tří nejčastěji využívaných zdrojů pro redukci stresu studenty sociální práce jsou na druhém (cigarety) a třetím (jídlo, alkohol) místě takové, které bychom mohli označit jako nevhodné zdroje pro redukci stresu. U těchto zdrojů odborníci varují, že po přesáhnutí určité hranice jsou škodlivé a vyvolávají stres a jiné zdravotní problémy. V závislosti na tomto zjištění bychom nepřímo mohli poukázat na to, aby se celkově ve studijních oborech kladl důraz na lepší informovanost o efektivním zvládání stresu ao důsledcích, které mohou přinést nevhodné zdroje k jeho redukci. Pozitivní efekt by mohlo přinést zvýšení počtu hodin zaměřených na psychohygienu.

Náš příspěvek poukázal na to, že vysokoškoláci studující sociální práci, považují cigarety, jídlo a alkohol za jeden z primárních způsobů, jak redukovat stres. Tento fakt by měl být výstrahou. Studenti vysokých škol prožívají stres často, obzvláště během zkouškového období. Se zvýšenou úrovní výskytu stresu v životě vysokoškolského studenta hrozí i riziko zvýšeného sahání po nevhodných zdrojích k jeho redukci. Právě v uvědomování si následků nevhodného výběru spatřujeme u vysokoškoláků značný limit. Proto by se měla informovanost o pozitivních a negativních zdrojích na redukci stresu, jejich následků a efektu zvýšit a to nejen ve škole, ale iv rodinách. Vědomí významu psychohygieny a možnost poznání a využití mnoha relaxačních technik by měl být u vysokoškolských studentů značně posílen. Studenti v oboru sociální práce po ukončení školy vykonávají práci náročnou a často stresující a zaužívané způsoby jak pozitivně redukovat stres, jim mohou výrazně pomoci lépe vykonávat pracovní činnosti a efektivněji se konfrontovat s pracovní, ale i životní zátěží.

4.1 Závěr

Cílem našeho příspěvku bylo kromě teoretického vymezení důležitých faktů týkajících se stresu i zmapování nejčastěji využívaných zdrojů na jeho redukci u studentů vysokých škol ve studijním programu sociální práce. Průzkumem jsme se pokusili zjistit, po jakých zdrojích sahají vysokoškoláci a zda je jejich výběr vhodný a účinek efektivní. Průzkum v této oblasti nám umožnil nahlédnout do repertoáru zdrojů na redukci stresu u posluchačů sociální práce a upozornil na to, že v mnoha případech je jejich výběr nesprávný. Efektivní výběr zdroje pro eliminaci stresu může být jedním z prvních krocích k tomu, jak jej úspěšně eliminovat.

Autor: Miriama Gerbová

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

BALÁŽOVÁ, M.- ZAKUŤANSKÁ, Z.: Vnímání zátěžových situací a způsoby jejich zvládání studentkami a studenty vysokých škol. In: Slancová, D.- Bočák, M.- Žarnovská, I.: 3 Studentská vědecká konference. Prešov: Prešovská Univerzita, 2008, s.625. ISBN 978-80-8068-743-4. CUNGI, CH.: Jak zvládat stres: Metody a praktická cvičení. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-465-6. ĎURDIAK, Ľ.: Psychohygiena mladého člověka. Nitra: Enigma, 2001. ISBN 80-85471- KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres. Praha: GRADA AVICENUM, 1994. ISBN 80-7169-121-6. KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-774-4. KURIC, J.: O sebevýchově mladého člověka. Bratislava: SPN, 1966. KURIC, J.: Vývinový psychologie. Nitra: VŠPG, 1992. ISBN 80-85183-78-1. MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. Vrútky: Advent – ​​Orion. r. o., 1998. ISBN 8-88719-81-X. NÁKONEČNÝ, M.: Základy psychologie. Praha: Akademie, 1998. ISBN 80-200-0689-3. RUISELOVÁ, Z. et. al.: Styly zvládání zátěže a osobnost. Bratislava: In: Ruiselová, Z.: Styly zvládání zátěže a osobnost. Bratislava: Ústav experimentální psychologie SAV, 2006, s. 9. ISBN 80-88910-23-4. STUCHLÍKOVÁ, I. et al.: Zvládání emočních problému školáku. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-534-2. VINAY, J.: Stres a zdraví . Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-211-9.