Úvod

Využívání informačně-komunikačních technologií (IKT) je stále expanzivnější a ovlivňuje mnohé oblasti lidského života. Různé aktivity pracovního, vzdělávacího či volnočasového charakteru se neobejdou bez jejich využití. Období mimořádné situace v posledních měsících ještě více potencovalo odkázanost lidí na moderní informační techniku, a to v oblasti studia či vzdělávání, home office, vzájemné komunikace, vyhledávání informací, objednávání se na testování nebo očkování a dalších. Využívání internetu za účelem vyhledávání informací je typickým fenoménem i pro dospělou populaci.

„Internet je největší celosvětová síť, která spojuje tisíce serverů (počítače stále připojené na internet) a miliony počítačů využívajících informace uložené na serverech. Poskytuje obrovské množství informací prakticky ze všech oblastí a umožňuje komunikaci s celým světem“ (Britvík, 2003, s. 65). Zásluhou IKT jsou dnes informace dostupné 24 hodin denně pro všechny, kteří mají přístup na internet. Svoboda publikování na internetu přináší i riziko dezinformace, protože dnes může publikovat kdokoli a kdekoli. Internet však nabízí nesmírnou úsporu času, dramaticky ruší vzdálenosti, osvobozuje individuálního uživatele a vytváří svobodný aktivní prostor pro celosvětovou diskusi a výměnu informací o jakémkoli tématu (Meško a kol., 2005). Lidé všech věkových kategorií disponují IKT a při výskytu jakýchkoli zdravotních problémů či zájmu o další informace týkající se zdraví a prevence využívají virtuální prostor internetu více než osobní konzultaci s odborníky či návštěvu lékaře, resp. zdravotnického zařízení. Toto je typické především pro dospělé. Vyhledávání informací o zdraví na internetu může mít pozitivní stránky, ale významné jsou i jeho negativní aspekty, které mohou determinovat zdraví člověka a chování ve vztahu ke svému zdraví. Zdraví člověka je možné chápat jako určitý okamžitý stav, ale také jako probíhající proces, který má svou dynamiku (Hegyi, Ochaba, 2013).

Cíl průzkumu

Cílem průzkumu bylo zjistit míru využívání IKT k vyhledávání informací o zdraví na internetu u dospělé populace.

Metodika a soubor

Relevantní údaje v kontextu cíle průzkumu jsme získávali prostřednictvím metody empirického výzkumu – nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Sběr empirických údajů byl uskutečněn online verzí dotazníku v období měsíců září 2020 až únor 2021 s využitím spolupráce se správcem internetového portálu www.prohuman.sk. Dotazník byl zveřejněn na uvedené internetové stránce a také na sociální síti facebook. Výsledky průzkumu byly zpracovány v PC programu Microsoft Excel.

Výzkumný soubor tvořilo 142 respondentů. Výběr respondentů ze základního souboru byl záměrný, přičemž zařazujícím kritériem byl věk respondenta 18 let a více.

Respondenti byli ve věku od 19 do 70 let, průměrný věk respondentů byl 37,09 roku. Ve výzkumném souboru bylo 131 (92,25 %) žen a 11 (7,75 %) mužů (viz Graf 1). Přehled respondentů podle vzdělání je uveden v grafu 2, přičemž převažovali respondenti s vysokoškolským vzděláním (51,41 %) nad respondenty se středoškolským vzděláním (48,59 %). Z hlediska bydliště byla vyšší četnost respondentů z vesnice, kterých bylo 84 (59,15 %), a respondentů žijících ve městě bylo 58 (40,85 %) (viz Graf 3).

Graf 1 Přehled respondentů podle pohlaví

Graf 2 Přehled respondentů podle vzdělání

Graf 3 Přehled respondentů podle bydliště

Výsledky

Pro účely prezentace výsledků průzkumu byly z datového setu extrahovány absolutní (n) a relativní četnosti (%) jednotlivých typů odpovědí. Jednotlivé výsledky jsou uvedeny v grafickém zobrazení, unikátní odpovědi jsou uvedeny v textu k příslušnému grafu.

K vyhledávání informací na internetu jsou nezbytné IKT, proto jsme zjišťovali, které IKT využívají respondenti v běžném životě nejčastěji. Jako nejfrekventovaněji využívané IKT respondenti uvedli mobilní telefon – 140 (98,59 %) respondentů a notebook, který uvedlo 111 (78,17 %) respondentů. Poté následoval stolní počítač, který využívá 50 (35,21 %) respondentů, tablet a chytré hodinky, které měly stejnou četnost – 24 (16,90 %) respondentů. Dva respondenti (1,41 %) uvedli možnost jiné, přičemž šlo o macbook a fit náramek. Přehled používaných typů IKT zobrazuje graf 4.

Graf 4 Využívání jednotlivých typů IKT

Zaužívanou praktikou dospělé populace, především při výskytu nějakých zdravotních problémů, je vyhledávání informací na internetu, které se týkají onemocnění. Vyhledávání informací o zdravotních problémech potvrdilo 126 (88,73 %) respondentů. Naopak, informace s tímto zaměřením na internetu nevyhledává 16 (11,27 %) respondentů (viz Graf 5).

Graf 5 Vyhledávání informací o zdravotních problémech na internetu

Se zdravotními problémy úzce souvisí farmakoterapie, resp. užívání léků. Informace o lécích na internetu vyhledává 122 (85,92 %) respondentů, jak to zobrazuje graf 6. 20 (14,08 %) respondentů se o tematiku léků na internetu nezajímá.

Graf 6 Vyhledávání informací o lécích na internetu

Protipólem informací o zdravotních problémech a lécích jsou informace o prevenci a preventivních prohlídkách. Informace týkající se preventivních prohlídek vyhledává na internetu 72 (50,70 %) respondentů a 70 (49,30 %) respondentů je nevyhledává, jak je znázorněno v grafu 7.

Graf 7 Vyhledávání informací o preventivních prohlídkách na internetu

Podobná zjištění, jak vidíme v grafu 8, jsou i v souvislosti s vyhledáváním na internetu v rámci informací o očkování. 75 (52,82 %) respondentů vyhledává takový typ informací, naopak 67 (47,18 %) respondentů je nevyhledává.

Graf 8 Vyhledávání informací o očkování na internetu

Významnou oblastí ve vztahu ke zdraví je prevence onemocnění a/nebo úrazů. Je potěšující, že 108 (76,06 %) respondentů se zajímá o tuto oblast prostřednictvím vyhledávání informací na internetu. V grafu 9 jsou však zobrazeny i údaje o 34 (23,94 %) respondentech, kteří informace zaměřené na prevenci onemocnění a úrazů nevyhledávají.

Graf 9 Vyhledávání informací o prevenci onemocnění a/nebo úrazů na internetu

V dospělé populaci je v odhalování především onkologických onemocnění důležité samovyšetřování. Jen o něco více než polovina respondentů – 81 (57,04 %) respondentů vyhledává takto zaměřené informace na internetu. 61 (42,96 %) respondentů údaje např. o samovyšetřování prsů, varlat, sledování mateřských znamének a podobně na internetu nevyhledává (viz Graf 10).

Graf 10 Vyhledávání informací o samovyšetřování na internetu

Poměrně nízký zájem projevili respondenti o vyhledávání informací o screeningových vyšetřeních (např. mamografie, vyšetření stolice na skryté krvácení, vyšetření prostaty). Kladnou odpověď uvedlo 63 (44,37 %) respondentů. Jak uvádí graf 11, 79 (55,63 %) respondentů informace s takovým zaměřením na internetu nevyhledává.

Graf 11 Vyhledávání informací o screeningových vyšetřeních na internetu

Se zdravím úzce souvisí regenerace sil a relaxace, proto jsme se zajímali i o tuto oblast v kontextu vyhledávání informací na internetu. Jak zobrazuje graf 12, informace o relaxačních, rekondičních a regeneračních pobytech vyhledává na internetu 100 (70,42 %) respondentů. Naopak, 42 (29,58 %) se o takto zaměřené informace nezajímá.

Graf 12 Vyhledávání informací o pobytech na internetu

Diskuse

Komputerizace společnosti představuje primární etapu přechodu k informační společnosti, ve které dochází k vytvoření základní technologické infrastruktury. Komputerizace znamená vybavování populace a společnosti informačními technologiemi, osvojování si počítačové gramotnosti, převod veřejnoprávní agendy do počítačových databází, jejich zpřístupňování prostřednictvím internetu a využívání nových IKT ve všech oblastech života společnosti, které přináší efektivnější a rychlejší zabezpečování tradičních funkcí a aktivit, ale i nové aktivity, které jsou možné pouze s novou technikou (Sak a kol., 2007). IKT stále výrazněji ovlivňují mnohé oblasti lidského života, psychické a fyzické zdraví člověka i jeho návyky. Průzkumem jsme zjišťovali míru využívání IKT k vyhledávání informací o zdraví na internetu u dospělé populace.

Pro mapování míry využívání IKT v dospělé populaci jsme zjišťovali, které IKT jsou u respondentů využívány nejčastěji. Největší podíl mají mobilní telefony (smartphony, iphony), a to u 140 (98,59 %) respondentů a notebooky u 111 (78,17 %) respondentů. De Wet et al. (2016) uvádějí, že svět se v posledních desetiletích výrazně změnil, přičemž většina těchto změn byla determinována infiltrací technologií do společnosti. Lidé využívají IKT nejen v souvislosti se svým pracovním zařazením, ale i při každodenních domácích pracích. V současnosti existuje pracovní kultura 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a to především díky propojenosti poskytované prostřednictvím IKT. I na základě našich výsledků je zřejmé, že dospělá populace disponuje digitální, resp. počítačovou gramotností, která představuje osvojení si základních schopností práce s počítačem a jeho variabilními aplikacemi (Kolář a kol., 2012). Velšic (2020) ve zprávě o digitální gramotnosti na Slovensku z roku 2020 uvádí, že podíl digitálně gramotných, tedy takových, kteří mají alespoň elementární zkušenosti s ovládáním počítačů, notebooků, tabletů nebo smartfonů, stoupl v porovnání s rokem 2013 o 4 procentuální body – ze 79 % na 83 %. Nejvýznamnější je nárůst podílu respondentů, kteří deklarují, že mají zkušenosti s prací na přenosném počítači, tabletu či smartfonu a různými typy e-služeb a komunikačních technologií.

Internet je stále více dostupným komplexním zdrojem informací pro odborníky i pro laiky. V rámci sekundární prevence umožňuje pacientům více vnímat a porozumět svým zdravotním problémům. Velkou úlohu však může sehrát i na poli primární prevence tím, že nabízí možnosti ovlivňování zdravotního chování obyvatelstva (Bendová, Kaňuch, 2011). Informace týkající se prevence onemocnění a/nebo úrazů vyhledává na internetu podle našich výsledků 108 (76,06 %) respondentů. Při vyhledávání informací o preventivních prohlídkách již jde o nižší zájem – tento typ informací vyhledává 72 (50,70 %) respondentů z našeho souboru. O samovyšetřování jako součást prevence se zajímá na internetu 81 (57,04 %) respondentů. 63 (44,37 %) respondentů vyjádřilo kladnou odpověď u položky týkající se vyhledávání informací o screeningových vyšetřeních. Podle údajů největší zdravotní pojišťovny na Slovensku – Všeobecnej zdravotnej poisťovne – byl v roce 2020 v porovnání s předchozím rokem zaznamenán 26% pokles preventivních prohlídek u praktických lékařů pro dospělé (Flexihodiny rezervované pre poistencov VšZP, 2021). Průzkum mezi praktickými lékaři ukázal, že během pandemie koronaviru zájem o prevenci významně poklesl. Někteří lidé naopak namítají, že se na prohlídku nemohou dostat (Prevencia, 2020). Primární prevence je nedostatečná a navíc je otázkou dlouhodobé intervence (změny životního stylu). Sekundární prevence je nesystematická (Bendová, Kaňuch, 2011).

Informace o problematice očkování vyhledává podle našich zjištění 75 (52,82 %) respondentů, což představuje poměrně nízké číslo vzhledem k realitě týkající se současné mimořádné situace v souvislosti s pandemií COVID-19, do které patří i očkování proti tomuto onemocnění. Naopak, mnohem více respondentů získává z internetu informace o zdravotních problémech, což potvrdilo 126 (88,73 %) respondentů. Podobné zjištění evidujeme i při vyhledávání informací na internetu, které se týkají léků. Až 122 (85,92 %) respondentů uvedlo, že údaje takového druhu ve virtuálním prostoru vyhledávají. V našem souboru respondentů je možné sledovat převahu vyhledávání informací na internetu zaměřených na zdravotní problémy a léky nad vyhledáváním informací o prevenci, preventivních prohlídkách, screeningových vyšetřeních a očkování, což může evokovat sklony dospělých k samoléčbě, s čímž jsou spojena mnohá rizika. Jak uvádějí Bendová a Kaňuch (2011), objem informací na internetu se neustále zvětšuje, problémem se stává jejich kvalita a validita. Nebezpečným důsledkem může být vlastní postoj pacienta k diagnostice, léčbě nebo k přístupu v péči o vlastní zdraví v oblasti prevence.

Poměrně vysoký zájem mají respondenti i o informace o relaxačních, rekondičních nebo regeneračních pobytech, což opět v současné době mimořádných opatření a výrazných omezení představuje zajímavý údaj, a může svědčit o potřebě lidí využít i takový způsob relaxace nebo regenerace po vyčerpávajících posledních měsících. Vyhledávání tohoto typu informací na internetu potvrdilo 100 (70,42 %) respondentů.

Závěr

IKT jako prostředek k získávání informací v oblasti zdraví by měl být centrem pozornosti jak zdravotnických pracovníků, tak správců jednotlivých webových portálů prezentujících obsah zaměřený na oblast zdraví člověka. Současně s úsilím o digitalizaci společnosti a rozvoj digitálních dovedností lidí musí být prioritizována také odpovědnost za úroveň informací zveřejňovaných na internetu. Není však postačující pouze poskytovat vědecky zdůvodněné informace, ale také motivovat a pozitivně posilovat vhodné chování lidí v oblasti zdraví a organizovat edukační aktivity, jejichž cílem je formování správných návyků, postojů a uplatňování postupů na úpravu životního stylu lidí tak, aby byly podporovány správné vzorce chování a optimální kvalita života (KP Neeraja, 2011). Je důležité na tuto oblast poukazovat a upřít pozornost na vzájemnou závislost využívání IKT a zdraví dospělé populace. V tomto mají významnou úlohu všechny kategorie zdravotnických pracovníků, zejména prostřednictvím implementace výchovy ke zdraví.

Autorka: PhDr. Mgr. Mariana Magerčiaková, PhD., MPH, MBA Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva, Katedra ošetrovateľstva

Seznam bibliografických odkazů

BENDOVÁ, J., KAŇUCH, J. 2011. Všeobecné preventívne a vyhľadávacie postupy pri nádorových ochoreniach v primárnej starostlivosti. Odporučený diagnostický postup pre všeobecných praktických lekárov. [online]. Bratislava: Slovenská lekárska spoločnosť, Spoločnosť všeobecného praktického lekárstva, Slovenská onkologická spoločnosť, Liga proti rakovine. cit. 2021-03-20. Dostupné na internete: https://ssvpl.sk/wp-content/ uploads/ 2019/08/Onkoprevencia-2011.pdf.

BRITVÍK, M. 2003. Hardvér, Microsoft Windows 98, Internet, Microsoft World 2000, Microsoft Excel 2000. Dolný Kubín: PROFEKO, 2003, 150 s. ISBN 80-967815-3-7.

DE WET, W., KOEKEMOER, E., NEL, J. A. 2016. Exploring the impact of information and communication technology on employees' work and personal lives. In: SA Journal of Industrial Psychology [online]. 42(1), a1330. cit. 2021-03-20. Dostupné na internete: http://dx.doi.org/10.4102/sajip.v42i1.1330.

Flexihodiny rezervované pre poistencov VšZP. [online]. Všeobecná zdravotná poisťovňa, 11.3.2021. cit. 2021-04-04. Dostupné na internete: http://www.vszp.sk/novinky/flexihodiny -rezervovane-poistencov-vszp.html.

HEGYI, L., OCHABA, R. 2013. Výchova k zdraviu a podpora zdravia. Bratislava: Herba, 2013, 96 s. ISBN 978-80-89631-14-8.

KOLÁŘ, Z., RAUDENSKÁ, V., RYMEŠOVÁ, J., ŠIKULOVÁ, R., VALIŠOVÁ, A. 2012. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada Publishing, 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-3710-2.

MEŠKO, D. a kol. 2005. Medinfo 1. Martin: Osveta, 2005, 152 s. ISBN 80-8063-197-2.

NEERAJA, KP. 2011. Textbook of Communication and Education Technology for Nurses. New Delhi: Jaypee Brothers Medical Publishers, 2011, 723 p. ISBN 978-93-5025-350-2.

SAK, P., MAREŠ, J., NOVÁ, H., RICHTER, V., SAKOVÁ, K., SKALKOVÁ, J. 2007. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vzdělávaní a život v komputerizovaném světě. Praha: Portál, 2007, 296 s. ISBN 978-80-7367-230-0.

VELŠIC, M. 2020. Digitálna gramotnosť na Slovensku 2020. [online]. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2020, 17 s. ISBN 978–80–89345–81-6. [cit. 2021-03-20]. Dostupné na internete: https://www.ivo.sk/8652/sk/aktuality/digitalna-gramotnost-na-slovensku-2020.