Internetová stránka zdravotnického zařízení jako informační zdroj chirurgického pacienta

Úvod

Pro současnou informační společnost je charakteristická komputerizace, která znamená vybavování populace a společnosti informačními technologiemi, osvojování si počítačové gramotnosti, transformování veřejnoprávních agend do počítačových databází, jejich zpřístupňování prostřednictvím internetu a využívání nových informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech života společnosti, které přináší efektivnější a rychlejší zabezpečování tradičních funkcí a aktivit, ale také nové aktivity, které jsou možné pouze s novou technikou (Sak a kol., 2007). Tyto skutečnosti se týkají také resortu zdravotnictví a mají nebo mohou mít vliv také na efektivnější poskytování informací pacientům a kvalitnější edukaci.

Informace je definována jako zpráva, oznámení nebo podnět, který umožňuje rozlišení nebo rozhodnutí mezi možnostmi. Každá informace je poznáním, proto je součástí poznávacích procesů (Hartl, 2004; Hartl, Hartlová, 2010). Strmeň, Raiskup (1998, s. 116) definují jako „oznam, zpráva, signál dávaný ústně, písemně nebo jiným, smysly postižitelným způsobem“.

Internet představuje mezinárodní počítačovou síť umožňující prezentaci a výměnu informací jednotlivců a institucí v celosvětovém měřítku. Je přístupný komukoli, kdo má k dispozici příslušné technické zařízení a jeho připojení do sítě. V rámci internetu je možné využívat systém WWW (World Wide Web – celosvětová pavučina), který umožňuje klientům internetu prezentovat a vyhledávat nejrůznější informace (Průcha, 2017).

„Za chirurgického pacienta považujeme člověka, který trpí chirurgickým onemocněním nebo prodělal úraz a poskytuje se mu zdravotní péče v rámci některého chirurgického pracoviště, a to ambulantního, ústavního, nebo pracoviště jednodenní chirurgie“ (Magerčiaková, 2011, s. 51). Jednou ze základních potřeb chirurgického pacienta je také potřeba informovanosti, a to nejen v souvislosti s informovaným souhlasem. Převážná většina pacientů má zájem o vše, co se týká jejich zdravotního stavu a vyžadují od zdravotnických pracovníků informace nejrůznějšího charakteru – informace o diagnóze, léčbě, dietním a pohybovém režimu a podobně (Kristová, Tomašková, 2002). „Racionální usměrnění, podání včasné a přiměřené informace napomáhá duševnímu vyrovnání se pacienta s operačním stavem“ (Greisinger, Jobánková a kol., 1990, s. 160). Informace potřebné pro pacienta lze z časového hlediska hospitalizace rozdělit na informace:

• Před přijetím – tyto informace předává lékař a sestra v ambulanci (důvod a nezbytnost hospitalizace a operačního výkonu, datum přijetí a přibližné trvání hospitalizace, věci nezbytné k hospitalizaci a podobně).
• Při příjmu pacienta na oddělení – důležité je představení sestry a přivítání pacienta, stejně jako předání důležitých informací týkajících se těchto oblastí: organizační uspořádání ošetřovací jednotky, práva a povinnosti pacienta, číslo pokoje, signalizace, používání telefonu, návštěvní hodiny, úschova cenností, nemocniční řád, denní režim, zdravotnický tým – primář, ošetřující lékař, sestry a podobně. Někteří pacienti absolvují vstupní rozhovor několikrát a vyčerpává je to. Rozhovor má být v těchto případech zaměřen pouze na nejdůležitější body, zejména při akutním příjmu. K doplnění informací může být využita lékařská dokumentace, záznamy jiných zdravotnických pracovníků, informace od záchranářů, z přijímací kanceláře či od pacientových podpůrných osob (Workman, Bennett, 2006).
• Během hospitalizace – poskytování informací týkajících se diagnostických, terapeutických a ošetřovatelských zásahů, včetně uspokojování všech potřeb pacienta.
• Před propuštěním z oddělení – pacientovi jsou předávány informace o lékařské kontrole, způsobu užívání léků, režimu v období rekonvalescence a podobně (Kristová, Tomašková, 2002).

Ve prospěch každé z uvedených kategorií informací mohou být efektivní také informace pro pacienta uvedené na internetové stránce nemocnice, která představuje potenciální informační zdroj. Papík (2011) definuje informační zdroj jako informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. „Současná doba je charakterizována reálným přechodem k informační společnosti, t. j. ke společnosti, ve které se dominantním principem stává schopnost získat rychlý a jednoduchý přístup k potřebným informacím“ (Meško a kol., 2005, s. 9).

Ukazuje se, že poskytování informací redukuje psychický a emocionální distres u chirurgických pacientů. Kromě poskytnutí informací o operačním výkonu (typ výkonu, důvod, rizika a možné komplikace) ze strany operatéra, a informací o způsobu a případných komplikacích anestezie ze strany anesteziologa, by měl být pacient informován také sestrou o průběhu perioperační péče (co a kdy se s ním bude dít) (Zeleníková, 2013). Každý pacient vyžaduje jiný rozsah poskytnutých informací, proto sestra, ale také kterýkoli jiný zdravotnický pracovník musí volit individuální přístup a informace poskytovat citlivě s ohledem na stupeň úzkosti u pacienta. Někteří pacienti aktivně vyhledávají co nejvíce informací, jiní se naopak informacím vyhýbají a raději nechtějí nic vědět. Souvisí to s jejich copingovými mechanismy, které využívají při vyrovnávání se se zátěží. Pacienti s nižší mírou úzkosti vyžadují především informace týkající se operačního výkonu, více úzkostní pacienti preferují informace zaměřené na to, jaké pocity a vjemy mohou očekávat (Walker, 2002).

Vliv psychiky na získávání a zapamatování si informací je možné omezit právě zveřejňováním informací pro pacienta na internetové stránce nemocnice, neboť pacient i jeho podpůrné osoby si mohou tyto informace prostudovat v pohodlí svého domova. Také je v tomto případě výhodou, že pacient přichází na operační výkon informován a v osobní komunikaci se zdravotnickými pracovníky se již pouze zpětnou vazbou ověřuje porozumění informací ze strany pacienta, schopnost dodržování instrukcí a případné doplnění nezbytných informací.

Walker (2002) uvádí obvyklé metody poskytování informací:

• individuální rozhovor s pacientem,
• skupinová edukace probíhající ještě před přijetím pacienta,
• informační letáky a brožury,
• promítání videa,
• individuální nebo skupinová edukace v průběhu hospitalizace pacienta.

Alternativní formou poskytování informací pacientům před operací je nabídnout jim letáky a brožury ještě před přijetím k hospitalizaci. Mohou je totiž opakovaně přečíst společně s rodinnými příslušníky. Nejefektivnější je kombinace metod poskytování informací (Zeleníková, 2013). Letáky a brožury pro pacienty mohou být v elektronické podobě zveřejněny také na internetové stránce nemocnice.

Rankin et al. (2005) uvádějí, že internet je obrovské médium, které poskytuje jedinečné podmínky pro komunikaci, informační rozptýlení a vzdělávání. Jeho pokračující globální růst, a to jak v celkovém počtu uživatelů, tak ve frekvenci používání, má vliv také na poskytovatele zdravotní péče. Internet nabízí široké možnosti vyhledávání informací i se zdravotnickou tematikou v rámci elektronických informačních zdrojů.

Výhody elektronických informačních zdrojů:

• jsou dostupné uživatelům v jakémkoli čase a na kterémkoli místě,
• mohou být dostupné na webu mnohem dříve než tištěné verze dokumentů,
• v reálném čase je může prohlížet více uživatelů,
• šetří čas potřebný k získání přístupu ke konkrétnímu dokumentu (Majerová, 2006),
• v porovnání s tištěnou verzí dokumentů jsou ekonomicky méně náročné,
• je možné je opakovaně číst a vrátit se k nim,
• je možné stáhnout dokument, uložit do osobního počítače nebo na přenosné médium (např. USB klíč) a v případě potřeby jej vytisknout,
• aktualizace údajů v elektronickém dokumentu je rychlejší v porovnání s tištěnou verzí.

Nevýhody elektronických informačních zdrojů:

• kvalita jejich obsahu či informací je často nejistá,
• manipulace s elektronickým dokumentem je méně komfortní, je těžké projít dokument detailně, protože se nezobrazuje celý, ale po částech,
• málo přispívají k sociální interakci,
• technické problémy někdy způsobují dočasnou nedostupnost elektronických informačních zdrojů (Majerová, 2006),
• jejich využívání předpokládá informační gramotnost, dovednosti pro práci s počítačem a internetem, stejně jako přístup na internet.

Cíl průzkumu

Cílem průzkumu bylo zjistit, do jaké míry nemocnice využívají své internetové stránky ke zveřejňování informací pro chirurgické pacienty, resp. pro pacienty při operační terapii.

V rámci průzkumu jsme si stanovili následující dílčí cíle:

• zjistit, zda nemocnice s chirurgickými odděleními mají vytvořené a provozované své internetové stránky,
• zmapovat, zda internetové stránky nemocnic obsahují složku s informacemi pro pacienty,
• zjistit, zda internetové stránky nemocnic obsahují instrukce pro pacienty při operační terapii,
• ověřit, jaké je obsahové zaměření instrukcí pro pacienty při operační terapii zveřejněných na internetové stránce konkrétní nemocnice.

Metodika a soubor

Ke sběru dat byla použita metoda obsahové analýzy internetových stránek. Do průzkumu bylo zařazeno 71 ústavních zdravotnických zařízení, resp. nemocnic z celkového počtu vyhledaných 126 nemocnic a léčeben Slovenské republiky. Analýze byly podrobeny nemocnice, které podle informací zveřejněných na jejich internetové stránce disponovaly alespoň chirurgickým oddělením či klinikou, nebo pracovištěm jednodenní chirurgie, ostatní nemocnice byly z analýzy vyřazeny. Ze seznamu analyzovaných nemocnic bylo vyřazeno také 8 nemocnic, které neměly svou internetovou stránku, a tedy nebylo možné posoudit, zda mají v provozu chirurgické oddělení, a jednoznačně nezveřejňují informace pro chirurgické pacienty na svém neexistujícím webovém portálu. Analýzu jsme realizovali standardním způsobem vyhledávání internetových stránek jednotlivých nemocnic podle předem vypracovaného seznamu nemocnic (t. j. způsobem, jakým by si informace na internetu vyhledával také sám chirurgický pacient nebo jeho podpůrné osoby či zákonný zástupce).

Před začátkem průzkumu jsme si stanovili kritéria obsahové analýzy internetových stránek nemocnic, v rámci které jsme vyhledávali zveřejněné informace pro chirurgické pacienty. Za tyto informace jsme považovali instrukce pro pacienty při operační terapii, t. j. předoperační příprava, pooperační režim, informace o anestezii, informace o chirurgickém onemocnění, jeho léčbě a režimových opatřeních. Naopak, pro účely naší analýzy jsme neakceptovali zveřejněné informace, které se týkaly charakteristiky, zaměření a personálního obsazení chirurgického pracoviště, spektra realizovaných operačních výkonů, kontaktních údajů pracoviště, dalších informací o pracovišti (např. parkování v areálu, doplňkové služby, nadstandardní služby, zákaz kouření a podobně), ceníku placených výkonů, zdravotní dokumentace, poskytování informací o zdravotním stavu, osobních věcí pacienta potřebných k hospitalizaci, ordinačních hodin ambulancí a podobně.

Výsledky

Analýzou jsme zjistili, že ze souboru 71 nemocnic měly všechny nemocnice svou internetovou stránku. Z uvedeného celkového počtu 58 internetových stránek nemocnic obsahovalo složku s informacemi pro pacienty. Tato složka má na jednotlivých portálech nemocnic různé názvy, které konkretizujeme v tabulce 1.

Tabulka 1 Složky internetových stránek s informacemi pro pacienty

V souvislosti s internetovými stránkami nemocnic jsme také zjišťovali, zda jejich složka pro pacienty obsahuje instrukce pro pacienty při operační terapii. 16 nemocnic má na své internetové stránce ve složce pro pacienty nebo veřejnost uvedené informace nebo instrukce adresované chirurgickým pacientům (viz Tabulka 2).

Tabulka 2 Informace pro chirurgické pacienty na internetové stránce

V případě 16 internetových stránek nemocnic jsme tyto dále analyzovali z hlediska obsahového zaměření instrukcí pro pacienty při operační terapii – naše zjištění uvádíme v tabulce 3 v doslovném znění tak, jak jsou zpřístupněny pro pacienty na internetu (bez jazykové úpravy). Obsahové zaměření informací pro pacienty je ovlivněno tím, že některé nemocnice měly v provozu kromě chirurgických lůžkových oddělení a pracovišť jednodenní chirurgie také traumatologická, ortopedická, neurochirurgická, urologická, kardiochirurgická oddělení, oddělení cévní chirurgie, plastické chirurgie, dětské chirurgie, hrudní chirurgie, onkologické chirurgie, resp. chirurgické onkologie. Materiály adresované pacientům i z jiných oborů chirurgie, než ze všeobecné chirurgie, byly akceptovány v rámci našeho průzkumu jako materiály určené chirurgickým pacientům.

Tabulka 3 Obsahové zaměření informací pro chirurgické pacienty na internetu

Co se týče početnosti dokumentů nebo materiálů pro chirurgické pacienty zveřejněných na internetové stránce konkrétní nemocnice, tak nejvíce zveřejněných dokumentů vhodných pro chirurgického pacienta v rámci jedné z nich představoval 10 (viz Tabulka 4).

Tabulka 4 Počet dokumentů pro chirurgické pacienty zveřejněných na jedné internetové stránce nemocnice

Diskuse

Zdroje informací pro pacienta při operační terapii a/nebo jeho podpůrné osoby mohou být různé, a to informace poskytované ze strany zdravotnických pracovníků, informace z písemných informačních (edukačních) materiálů, ze zdravotní dokumentace nebo dotazníků (např. dotazník v souvislosti s anestezií), z knih a časopisů, ale také z internetu. Objem informací, které jsou v současnosti k dispozici na internetu, je obrovský. WWW servery má téměř každá organizace a také počet soukromých www stránek narůstá. Teoreticky je možné pro každé téma najít na internetu nové aktuální informace (Černák, Mašek, 2007).

Posláním našeho průzkumu bylo zmapovat míru využívání internetových stránek nemocnic ke zveřejňování informací pro chirurgické pacienty, resp. pro pacienty při operační terapii, což je možné považovat za nejmodernější zdroj informací. Pacient i podle Charty práv pacienta má právo na informace. Také vyžádání informovaného souhlasu od pacienta nebo jeho zákonného zástupce předchází informovanost a poučení, a v zájmu zdravotnických pracovníků musí být nasměrování pacienta ke správnému rozhodnutí, t. j. k rozhodnutí ve prospěch zdraví. Informovanost pacienta přispívá ke spoluzodpovědnosti za své zdraví a redukci negativních emocí vyplývajících z nepříznivého zdravotního stavu, terapeutického režimu a podobně. Informovanost a edukace pacienta spolu úzce souvisí. Jak uvádí Svěráková (2012) efektivní výchova a vzdělávání pacientů přináší snížení nákladů na zdravotní péči: edukovaný pacient má obvykle aktivnější přístup k léčbě a je možné předpokládat, že léčba bude úspěšnější a rekonvalescence kratší.

Jak uvádějí Sak a kol. (2007) získávání informací, práce s nimi a komunikace jsou aktivity, které jsou prostřednictvím počítače využívány nejčastěji a největším počtem uživatelů. I pacienti vyhledávají informace na internetu v čím dál větší míře, tak proč jim nenabídnout ověřené informace a nikoli dezinformace na internetových stránkách nemocnic. Fox, Duggan (2013) ve své studii uvádějí, že 72 % uživatelů internetu tvrdí, že za poslední rok hledali online informace o zdraví, proto má smysl využívat ke zveřejňování informací pro pacienty internetové stránky zdravotnických zařízení. Každý pacient, který má podstoupit operační terapii, se o svůj stav zajímá, také se zajímá o průběh a možné komplikace operačního výkonu, předoperační přípravu i pooperační režim, omezení a další oblasti v souvislosti s operační terapií a vyhledává informace na internetu, ale často i neověřené informace od různých laiků. Je nesporným faktem, že výsledek jakékoli léčby, včetně chirurgické, je ovlivněn přístupem pacienta k léčebnému procesu. Aktivní přístup pacienta, který je obeznámen o podstatě své choroby, o principech jejího překonávání, podstatě operace a nepříjemnostech ji provázejících, významu včasné a intenzivní rehabilitace a má důvěru v lékaře a ve své uzdravení, je v algoritmu léčebných kroků nenahraditelný (Zeman a kol., 2011). Vzhledem k legislativně garantované svobodné volbě lékaře i zdravotnického zařízení pacient chce znát nejen zdravotnické zařízení, kde operační terapii absolvuje, ale chce vědět také konkrétní informace týkající se jeho operačního výkonu. I z uvedeného důvodu jsme zjišťovali, zda nemocnice s chirurgickými odděleními mají vytvořené a provozované své internetové stránky. Do průzkumu bylo zařazeno 71 ústavních zdravotnických zařízení, která podle informací zveřejněných na jejich internetové stránce disponovala alespoň chirurgickým oddělením či klinikou, nebo pracovištěm jednodenní chirurgie. Ze souboru internetových stránek 71 nemocnic obsahovalo složku s informacemi pro pacienty 58 internetových stránek. Z uvedeného počtu pouze 16 nemocnic má na své internetové stránce ve složce pro pacienty nebo veřejnost uvedené informace nebo instrukce adresované chirurgickým pacientům. Některé informace jsou však zveřejněny na internetových stránkách pod konkrétním názvem dokumentu, což působí poměrně zašifrovaně a jsou těžko dostupné pro laickou veřejnost – pacienty, proto je vhodnější umístit je na lištu hlavní stránky nemocnice, například jako informace pro pacienty. Převážná většina informací se vyznačovala nedbalou jazykovou stránkou a nevhodnou formální úpravou textu zveřejněných dokumentů.

Obsahové zaměření informací pro pacienty na internetových stránkách je determinováno také tím, že některé nemocnice měly v provozu kromě chirurgických lůžkových oddělení a pracovišť jednodenní chirurgie také různá pracoviště v jiných oborech chirurgie (traumatologie, ortopedie, neurochirurgie a podobně). Informace pro pacienty ve zvláštní záložce zveřejňují na svých internetových stránkách spíše soukromá zdravotnická zařízení, která poskytují zdravotní péči i nad rámec péče hrazené zdravotními pojišťovnami. Součástí informací pro pacienty na internetových stránkách zdravotnických zařízení mohou být také písemné edukační materiály v elektronické podobě. Mansour a Dowse (2003) poukazují na to, že pacienti si zapamatují 20 % z toho, co slyšeli. Právě písemné edukační materiály mohou pomoci zlepšit zejména pacientovy znalosti a dovednosti, participaci pacienta na rozhodovacích procesech týkajících se jeho zdravotního stavu a léčby, spolupráci mezi pacientem a zdravotnickými pracovníky, efektivitu využití času věnovaného edukaci, komplexnost edukace, zvládání onemocnění samotným pacientem a zkrátit dobu hospitalizace, případně redukovat rehospitalizace pacienta (Čáp, Gurková, 2009 In Bašková a kol., 2009).

Závěr

Informačně-komunikační technologie (IKT) a internet jsou integrální součástí poskytované zdravotní péče. Jsou také nástrojem propagace zdravotnických zařízení a možností zpřístupňování informací široké laické veřejnosti, včetně potenciálních pacientů. Pro efektivní využití IKT a internetu v uvedených oblastech je nezbytné permanentní rozvíjení dovedností personálu, které integrují informační technologie do rutiny každodenní praxe (Rankin et al., 2005). Předpokladem zlepšení poskytování informací chirurgickým pacientům prostřednictvím internetu je počítačová gramotnost nejen zdravotnických pracovníků, ale také pacientů. Počítačovou gramotností se ve všeobecnosti rozumí kompetence pro ovládání a využívání osobního počítače (Sak a kol., 2007). Nezbytností pro oblast zveřejňování a aktualizace informací pro pacienty na webových sídlech nemocnic je také adekvátní materiálně-technické vybavení zdravotnických zařízení a přístup na internet. V případě, že jsou pacientům doporučovány informace z různých elektronických zdrojů, měly by být tyto podrobeny kritické analýze a aktuálně považovány za validní (Pokorná, 2010 In Nemcová, Hlinková a kol., 2010). Totéž platí také pro odborné posouzení vhodnosti a aktuálnosti informací poskytovaných pacientům a jejich podpůrným osobám prostřednictvím internetové stránky nemocnice. Zveřejnění informací pro pacienty by měla nezbytně předcházet také jejich jazyková korektura a grafická úprava.

Autorka: PhDr. Mgr. Mariana Magerčiaková, PhD. Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva, Katedra ošetrovateľstva

Seznam bibliografických odkazů

BAŠKOVÁ, M. a kol. 2009. Výchova ke zdraví. Martin: Osveta, 2009, 227 s. ISBN 978-80-8063-320-2. ČERNÁK, I., MAŠEK, E. 2007. Základy elektronického vzdělávání. Ružomberok: PF KU, 2007, 350 s. ISBN 978-80-8084-171-3. FOX, S., DUGGAN, M. 2013. Health Online (online). Washington: California Health Foundation, 2013, p. 55. (cit. 10.11.2020). Dostupné na internetu: https://www.pewinternet.org/wp-content/uploads/sites/9/media/files/3a4d9962e8909054a42aaa93077e0c02 GREISINGER, J., JOBÁNKOVÁ, M. a kol. 1990. Základy psychologie pro SZP. 1. vyd. Martin: Osveta, 1990, 240 s. ISBN 80-217-0123-4. HARTL, P. 2004. Stručný psychologický slovník. Praha : Portál, 2004, 312 s. ISBN 80-7178-803-1. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník. Praha : Portál, 2010, 797 s. ISBN 978-80-7367-686-5. JANÍKOVÁ, E., ZELENÍKOVÁ, R. 2013. Ošetřovatelská péče v chirurgii. Praha: Grada Publishing, 2013. 256 s. ISBN 978-80-247-4412-4. KRISTOVÁ, J., TOMAŠKOVÁ, Z. 2002. Komunikace v ošetřovatelství. Martin: Osveta, 2002, 165 s. ISBN 80-8063-107-7. MAGERČIAKOVÁ, M. 2011. Eliminace stresogenních faktorů v ošetřovatelské péči o chirurgické pacienty. Ružomberok: VERBUM - vydavateľstvo KU, 2011, 124 s. ISBN 978-80-8084-808-8. MAJEROVÁ, J. 2006. Elektronické informační zdroje a jejich místo v knihovnách budoucnosti. In: Itlib, Informačné technológie a knižnice (online), 2006, č. 3, ISSN 1336-0779. (cit. 29.9.2020). Dostupné na internetu: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2006/3/elektronicke-informacne-zdroje-a-ich-miesto-v-knizniciach-buducnosti.html?page_id=1496 MANSOUR, L. E., DOWSE, R. 2003. Effect of pictograms on readability of patient information materials. In: The Annals of Pharmacotherapy, 2003, vol. 37, p. 1003-1009. MEŠKO, D. a kol.: Medinfo. Martin: Osveta, 2005, 152 s. ISBN 80-8063-197-2. NEMCOVÁ, J., HLINKOVÁ, E. a kol. 2010. Moderní edukace v ošetřovatelství. Martin: Osveta, 2010, 259 s. ISBN 978-80-8063-321-9. PAPÍK, R. 2011. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Praha: Velryba, 2011, 192 s. ISBN 979-80-85860-22-1. PRŮCHA, J. 2017. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2017, 488 s. ISBN 978-80-2621-228-7. RANKIN, S. H., STALLINGS, K. D., LONDON, F. 2005. Patient Education in Health and Illness. 5th ed. Philadelphia: Lippincott Co., 2005, 368 p. ISBN 978-0-7817-4849-0. SAK, P. a kol. 2007. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Praha: Portál, 2007, 296 s. ISBN 978-80-7367-230-0. STRMEŇ, L., RAISKUP, J. CH. 1998. Výkladový slovník odborných výrazů používaných v psychologii. Bratislava : IRIS, 1998. 322 s. ISBN 80-88778-69-7. SVĚRÁKOVÁ, M. 2012. Edukační činnost sestry. Praha: Galén, 2012, 63 s. ISBN 978-80-7262-845-2. WALKER, J. A. 2002. Emotional and psychological preoperative preparation in adults. In: British Journal of Nursing, 2002, 11, 8, p. 567-575. ISSN 0966-0461. WORKMAN, B.A., BENNETT, C.L. 2006. Klíčové dovednosti sester. Praha: Grada Publishing, 2006, 260 s. ISBN 80-247-1714-X. ZEMAN, M. a kol. 2011. Chirurgická propedeutika. Praha: Grada Publishing, 2011, 512 s. ISBN 978-80-247-3770-6.