Úvod

Generace Z upřednostňuje komunikaci prostřednictvím technologie před přímým kontaktem s lidmi. S technologickým vývojem v oblasti multimédií, jako jsou tablety, smartphony, sociální média, si mladí lidé generace Z zvykli na interakci a komunikaci ve světě, který je neustále propojen. Studenti generace Z komunikují globálně a přijímají informace z celého světa (Szymkowiak et al., 2021). I Betz (2019) potvrzuje, že generace Z je zvyklá na rychlé šíření informací podaných graficky a technologicky sofistikovaným stylem. Dospívání ve virtuálním světě technologie s nekonečnými zdroji informací a digitálními interakcemi změnilo jejich způsob myšlení, komunikace a učení se.

Jsme zavaleni záplavou e-mailů, zpráv, komunikujeme globálně, s celým světem, což vytváří požadavky na rychlost rozhodování, čteme a vnímáme selektivně, protože množství informací, s nimiž jsme denně konfrontováni, náš mozek nedokáže zpracovat. Nejsme schopni a ani nemáme čas přemýšlet do hloubky (Berg van den, 2020). Vymětal (2008) zdůrazňuje nárůst významu komunikace ve všech oblastech života. Stále více se po studentech, zaměstnancích, odborných a vědeckých pracovnících, manažerech a specialistech požaduje komunikační gramotnost, komunikační kompetence, soft skills, komunikační schopnosti. Autor upozorňuje na „komunikační krizi společnosti“. Jedním z důvodů je informační exploze vyznačující se nadbytkem informací, publikací, záznamů, prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií.

Generace Z je generací sociálních médií a digitálního světa. Vše sdílejí na sociálních sítích, nečtou, ale sledují videa, všechno fotí a komunikují prostřednictvím obrázků více než slovem. Své idoly mají mezi youtubery, kteří udávají životní styl. Jejich životem je internet. Facebook a televize jim nic neříká, jsou spojeni přes WhatsApp, Instagram, Twitter. Vyrostli s technikou: mobilem, tabletem, notebookem. Z generace Z se stali individualisté, u nichž klesá schopnost navázat vztahy s ostatními (Berg van den, 2020). Podobně charakterizují generaci Z také Šmahaj, Kolařík & Glaser (2022). Generace Z je první generací, která nezná život bez mobilů, počítačů a internetu. Jsou označováni jako generace „digital natives“, protože je pro ně samozřejmostí pracovat s moderními technologiemi. Jsou neustále vystaveni velkému množství informací a podnětů z online zdrojů, jsou součástí tzv. „always on kultury“, tj. neustále připojeni k internetu. Pro generaci Z je nepřetržitá konektivita zároveň i velká kognitivní zátěž a významný psychický stresor, způsobuje jim zdravotní a ergonomické problémy.

Generace Z má jiné komunikační vzorce než předchozí generace. Jsou pracovní silou budoucnosti, proto budou významně ovlivňovat i komunikaci na pracovišti. Jsou schopni multitaskingu, ale mají mnohem kratší rozsah pozornosti než příslušníci jiných generací. Digitální konverzace a používání znaků ovlivňuje jejich písemnou komunikaci. Preferují okamžité zprávy před e-maily, ve zprávách používají zkratky, zejména anglických slov, kterým starší generace nerozumí (Corporate English Solutions, 2024). Mají svůj vlastní jazyk, zkratky, fráze a idiomy (Bosco, 2022). Generace Z má neformální komunikační styl a i v pracovní komunikaci odpovídají krátkými zprávami obsahujícími emotikony. Generace Z upřednostňuje vizuální komunikaci – videa na TikToku, Instagramu. Generace Z má mezery i v soft skills a prezentačních dovednostech. Sombret (2023) uvádí, že komunikační styl generace Z je stručný, neformální a ideálně v textovém formátu. To ale zcela nevystihuje komunikační preference generace Z. Oceňují například transparentnost a osobní interakci. Mají velmi odlišná očekávání ve srovnání s jinými generacemi, pokud jde o komunikaci v profesionálním prostředí. Generace Z má problém přečíst rozsáhlejší blok textu. Další charakteristikou komunikace generace Z je potřeba pravidelné zpětné vazby, což je následek vlivu dospívání se sociálními médii. Jsou zvyklí dostávat okamžitou zpětnou vazbu: názory, reakce a komentáře. V rámci pracovní komunikace je může zcela „destabilizovat“, pokud jim nadřízený neposkytuje zpětnou vazbu. Ke komunikačním preferencím generace Z patří okamžitá interakce, např. v rámci vzdělávání přes platformu MS Teams. Generace Z žije se svými „inteligentními“ telefony. Vizuální, stručný, individuální, osobní a transparentní komunikační styl generace Z se liší od předchozích generací.

Vymětal (2008) akcentuje, že budoucí „eurobakalář“ musí být schopen komunikovat v týmu, být schopen komunikovat i písemně alespoň v jednom z hlavních evropských jazyků (anglický, německý, francouzský, italský nebo španělský). Autor uvádí, že Národní institut gramotnosti v USA považuje v současné informační době za klíčové kompetence: 1. komunikační schopnosti – číst s porozuměním, písemně vyjadřovat myšlenky, mluvit tak, aby druzí rozuměli, aktivně naslouchat; 2. interpersonální dovednosti – spolupráce v týmu, obhajování svých názorů a zájmů, ovlivňování a chápání druhých, schopnost řešit konflikty, umění vyjednávat a vést lidi.

Požadavky na komunikační schopnosti a kompetence se zvyšují, proto je důležité věnovat pozornost komunikaci již během vzdělávacího procesu. Při posuzování komunikační gramotnosti se vyžadují komunikační kompetence. Definují se jako „soubor sociálních, psychických, sémantických, gramaticko-výrazových hodnot, norem, pravidel, které umožňují aktivní účast v komunikačním procesu“ (Vymětal, 2008, s. 25). Komunikační kompetence umožňují mluvčímu komunikovat úměrně k situaci, charakteristikám posluchačů apod. Komunikační dovednosti jsou „souhrnem úrovně mluveného projevu, emočních kompetencí, zdravé sebejistoty, řečové etikety. K základním komunikačním dovednostem patří naslouchání, mluvení, čtení, psaní a vnímání neverbální komunikace“ (Vymětal, 2008, s. 25). Častulínová (2021, s. 6) komunikační gramotnost spojuje se čtením a psaním. Pojem gramotnost vysvětluje: „gramotnost znamená ovládnutí různých druhů komunikace za účelem začlenění jedince v dané společnosti, pro jeho uspokojivé konání a bytí ve svůj prospěch, i ve prospěch druhých. Jde o schopnost, která mu umožní řešit proměnlivé problémy denního života“. Komunikační gramotnost je spjata s nárůstem kognitivních procesů. „Být jazykově gramotný znamená umět používat jazyk v široké paletě jeho dimenzí, v celé šíři registrů a žánrů, v závislosti na situačním kontextu a komunikačním záměru, a mít vědomou kontrolu nad jeho používáním“ (Častulínová, 2021, s. 7).

Cíl

Posoudit komunikační gramotnost studentů z generační kohorty Z připravujících se na výkon zdravotnických povolání. Identifikovat specifika komunikace generace Z.

Soubor a metodika

Sběr dat se uskutečnil od září 2023 do října 2024. Vzorek respondentů tvořilo 263 studentů TnUAD v Trenčíně patřících ke generaci Z (narození v letech 1996–2009) a studujících ve zdravotnických oborech. Respondenti vyplnili hárok s 24 výroky souvisejícími s komunikací a ke každému výroku přiřadili skóre od 1 – ne, nesouhlasím až po 4 – ano, souhlasím. Použili jsme čtyřstupňovou Likertovu škálu.

Výsledky a interpretace

Analýza specifik komunikace studentů generace Z v našem vzorku respondentů přinesla zajímavá zjištění a některá v rozporu se zahraničními zdroji a studiemi. Generace Z díky internetu komunikuje s celým světem a získává obrovské množství informací bez omezení. Vyznačují se digitální gramotností, jsou schopni multitaskingu, preferují virtuální svět, vizuální pomůcky před textem. V důsledku výše uvedených faktorů a charakteristik se socializují jiným způsobem a přijetí a pochopení jejich sociálních vzorců je důležité nejen pro rodiče, ale i pedagogy. Jsou pro ně interakčními a komunikačními výzvami ve vyučování a učení generace Z (Talhah Ajmain et al., 2020). Nové vzdělávací prostředí si vyžaduje kreativní přístupy, které kombinují sociální interakce a technologie: poskytování častých, krátkých, výstižných, konstruktivních a rychlých pokynů a zpětné vazby pomocí platforem sociálních médií a interaktivních aktivit; nebo online modulů (např. společné projekty, skupinové úkoly, případové studie) na rozvoj kritického myšlení, sociálních, komunikačních a vztahových dovedností u studentů generace Z (Shorey et al., 2021). V důsledku spoléhání se na technologie mají studenti generace Z nedostatečně rozvinuté sociální dovednosti, protože jim chybí nuance a umění konverzace a tento nedostatek komunikačních dovedností tváří v tvář brzdí jejich rozvoj dovedností pro sociální a společenskou interakci (Shorey et al., 2021). Zjišťovali jsme, zda mají respondenti problém s navazováním interpersonálních vztahů: K výroku „Mám problém s navazováním interpersonálních vztahů“ (x̄ = 2,09; sd = 0,94) měli přiřadit skóre, které je nejvýstižněji charakterizuje. Až 173 studentů generace Z (65,78 %) nemá problém navázat osobní vztahy a komunikovat, ale problematické je veřejné vystoupení a mluvit před větším množstvím lidí. Po analýze výroku „Mám problém promluvit před větším množstvím lidí“ (x̄ = 3,13; sd = 0,98) konstatujeme, že až 200 studentů z celkového počtu respondentů (n=263) v našem souboru (76 %) má problém veřejně vystoupit a prezentovat.

Studenti upřednostňují individuální učení se vlastním tempem, poutavá a vizuální vzdělávací prostředí, která integrují videa, příběhy, powerpointové snímky se zvukem, simulace, skupinové projekty, diskusní fóra, online kvízy a případové studie. Studenti zdravotnických oborů upřednostňují pedagogy, kteří jsou efektivní komunikátoři, přístupní, přátelští, nadšení, zapálení a znalí ve svém vyučovacím předmětu, kteří poskytují studentům okamžitou a konstruktivní zpětnou vazbu a nastavili realistická očekávání (Shorey et al., 2021).

Jednotlivé komunikační dovednosti jsou velmi významné pro všechny pracovní pozice ve zdravotnictví, není možné určit, která z nich je nejdůležitější, protože vzájemně se jejich využití prolíná: sledování neverbálních signálů, umění klást otázky a umění mluvit. Lidé ve zdravotnických profesích musí umět aktivně naslouchat (Fülöpová, 2011). Z tohoto důvodu jsme se v naší studii zaměřili na zhodnocení komunikace studentů generace Z, kteří se připravují na zdravotnická povolání, abychom podle preferencí v komunikaci mohli přizpůsobit výuku a přístup k nim. Výsledky jsme zpracovali do přehledové tabulky č. 1. Nejvyšší průměrné hodnoty dosáhly výroky: „Respektuji soukromí jiných lidí, jsem diskrétní“ (x̄ = 3,74; sd = 0,55); „Je pro mě přirozené požádat někoho o radu, pokud ví o problému více než já“ (x̄ = 3,58; sd = 0,77); „Myslím si, že mám právo říci ne na požadavky jiných a vyjednávat o kompromisu“ (x̄ = 3,48; sd = 0,73). Hulková (2024, s. 136) ve své publikaci cituje mnoho autorů, kteří uvádějí, že k negativním charakteristikám generace Z patří nerespektování soukromí jiných, nediskrétnost, své soukromí sdílejí na sociálních platformách, včetně intimit; otevřeně vyjadřují své názory, nechápou lidi, kteří si hlídají své soukromí. Je proto zajímavé zjištění, že respondenti v našem vzorku si nejvíce cení diskrétnosti v komunikaci. Domníváme se, že to souvisí s přípravou na zdravotnická povolání, kde studentům vštěpujeme dodržování práv pacientů, individuálního přístupu a povinnosti mlčenlivosti. Myslíme si, že mnohé odpovědi byly ovlivněny záměrným výběrem jedinců generace Z, tj. studentů zdravotnických oborů. K posuzovaným oblastem komunikace generace Z patřila také asertivita, protože jako generace jsou považováni za málo asertivní. Asertivita je základním předpokladem pozitivní komunikace. Definuje se jako otevřené prosazování a vyjadřování svých názorů, respektování práv jiných. Naše zjištění jsou opět v rozporu s literárními zdroji. 79 % respondentů se považuje za asertivní v komunikaci; 60 % respondentů si myslí, že mají právo říci ne na požadavky jiných a 88 % studentů generace Z vyjadřuje své názory upřímně a přiměřeným způsobem. Tyto závěry dáváme opět do souvislosti s přípravou na povolání, které si vybírají jedinci se vztahem k lidem a vysokou mírou empatie. Humaira & Su-Hie (2021) uskutečnili v roce 2020 dotazníkový průzkum u 243 respondentů generace Z v Malajsii o jejich komunikačním stylu. Z výsledků vyplývá, že preferují komunikaci tváří v tvář a používání vizuálů v online komunikaci. Rádi komunikují prostřednictvím emotikonů, gifů a zkratek. Očekávají okamžitou zpětnou vazbu, oceňují transparentní komunikaci, pochvalu, ale jsou málo asertivní a při kritice mohou být agresivní.

Tabulka 1 Komunikace generační kohorty Z

Další hodnocenou oblastí byla neverbální komunikace se zaměřením na oční kontakt během rozhovoru. 141 respondentů (53,61 %) preferuje osobní komunikaci, tváří v tvář a 106 respondentů (40,30 %) částečně preferuje komunikaci přes moderní technologie (e-mail, sociální sítě apod.). 77 % studentů generace Z odpovědělo, že udržuje oční kontakt s ostatními lidmi během rozhovoru (124 respondentů uvedlo odpověď částečně souhlasím a 79 respondentů ano, souhlasím). Výroky „Preferuji osobní komunikaci, tváří v tvář“ dosáhly následujících hodnot (x̄ = 3,41; sd = 0,74); „Udržuji oční kontakt s ostatními lidmi během rozhovoru“ (x̄ = 3,02; sd = 0,81). Boukalová et al. (2013) uvádějí, že pohled do očí je významným komunikačním kanálem. V rámci dotváření verbální komunikace má pohled do očí řídící funkci, sehrává důležitou roli při předávání nebo „podržení“ slova. Pohledem do očí dáváme mluvčímu najevo zájem, pozornost, efektivně vnímáme jeho slova. Posluchač sleduje přímým pohledem mluvčího asi 60–75 % času, zatímco mluvčí sleduje posluchače/posluchače a navazuje oční kontakt 40 % času mluvení. 157 studentů (59,70 %) v našem souboru nemá problém udržovat oční kontakt během rozhovoru, ale problémem je pro ně udržovat oční kontakt během rozhovoru s autoritou. 66 % studentů uvedlo, že pokud mají mluvit s významnou autoritou, je pro ně náročné udržovat oční kontakt, dívat se jí/jemu do očí. Ledrick (2020) ve své studii potvrdil, že problémem generace Z je osobní komunikace, interakce tváří v tvář. Generace Z nemá komunikační schopnosti, díky technologii žije virtuálně. Talhah Ajmain et al. (2020) se ve své studii zaměřili na popsání vlivu technologií na generaci Z a na efektivní komunikaci v interakci s generací Z. Autoři zdůrazňují, že pokud se chceme přiblížit generaci Z, je nutné komunikovat s nimi v jejich „technickém jazyce“, protože jejich komunikaci, názorům a chování dominují digitální technologie. Generace Z se učí prostřednictvím vizuálních a praktických metod, jako jsou interaktivní hry, společné projekty, nikoli přednášky a diskuse. Podle autorů musí být pedagogové iniciativní při tvorbě nového vyučovacího a vzdělávacího prostředí, které vyhovuje potřebám a charakteristikám generace Z. Autoři akcentují, že konvenční vyučování a učení je stále relevantní i přes vzdělávání pomocí online médií a používání nových technologií. Vyučování s využitím vizuálních pomůcek, her, zážitkového učení je pro studenty generace Z více atraktivní a zejména pokud pedagog disponuje digitální gramotností. Tehdy se předmět stává pro studenty zajímavým, dosahují lepších výsledků a pedagog je pro ně uznávanou autoritou. Zajímavým výsledkem studie autorů je zjištění, že generace Z neupřednostňuje písemné testy, ale zkoušení ústní formou, aby dostali okamžitou zpětnou vazbu od pedagoga o svých slabých stránkách (Talhah Ajmain et al., 2020). I podle Hughese (2022) komunikace s generací Z musí být stručná a vizuální. Generace Z komunikuje obrázky, preferuje videa, textové zprávy. Rovněž Roy (2022) potvrzuje, že akademická kohorta generace Z očekává používání technologií ve výuce. Szymkowiak et al. (2021) uvádějí, že jedinci generace Z mají rozvinutější část mozku odpovědnou za zrakové schopnosti, proto jsou pro ně vizuální formy učení se efektivnější. Ale ve srovnání s předchozími generacemi je rozsah pozornosti generace Z omezený, což je způsobeno neustálou interakcí s multimediálním prostředím. Průměrný rozsah pozornosti členů generace Z ve třídě lze odhadnout na 7–10 minut, protože mladí lidé dnes chtějí přečíst méně než 20 % textu a chtějí se dostat k podstatě problému co nejrychleji. Autorský kolektiv analyzoval údaje od 498 mladých lidí patřících do generace Z, kteří aktivně využívají online komunikaci ke sdílení znalostí. Respondenti se více přikláněli ke vzdělávání prostřednictvím mobilních aplikací a videoobsahu. Dotazníkový průzkum Hall et al. (2019) prezentoval zjištění, že vysokoškolští učitelé považují přicházející studenty za nepřipravené v oblasti písemného vyjadřování myšlenek a názorů. Subjektivní posouzení písemného projevu generace Z v našem souboru je také v rozporu s výsledky studie Hall et al. (2019). Studenti hodnotili svůj písemný projev. V hárku se nacházely dva výroky: „V mém písemném projevu jsou gramatické chyby“ (x̄ = 2,144; sd = 1,08). 64 % studentů generace Z odpovědělo, že v jejich písemném projevu se nevyskytují gramatické chyby. „Můj písemný projev je stylisticky a gramaticky správný“ (x̄ = 2,85; sd = 0,89). 69,2 % respondentů považuje svůj písemný projev za stylisticky a gramaticky správný. Studenti používají na přednáškách své notebooky k zaznamenávání klíčových informací, ale stále je v učebnách i velké procento studentů, kteří si dělají poznámky ručně, proto jsme zařadili do hárku i výrok „Preferuji psaní na PC než psaní poznámek rukou do sešitu“ (x̄ = 2,16; sd = 1,17). Zpracováním dat jsme dospěli k zajímavému faktu: až 65 % studentů v našem souboru respondentů preferuje ruční psaní poznámek do sešitu než psaní na PC. Toto zjištění dáváme do příčinné souvislosti se sníženou pozorností a problémy při učení, kdy studentům pomáhá při zapamatování učiva i poslech, i učební text a vlastní poznámky barevně zvýrazněné (vizuální aspekt učení se). Licas & Torres (2024) se ve své studii zaměřili na zpětnou vazbu poskytovanou studentům ošetřovatelství generace Z. Do studie se zapojilo 274 studentů denního studia ošetřovatelství ve druhém ročníku. Autoři také potvrdili, že styly učení generace Z jsou výrazně ovlivněny běžným používáním moderních technologických zařízení. Účinná zpětná vazba musí informovat studenta o jeho pokroku, o oblastech zlepšení a motivovat. Efektivní zpětná vazba je pro studenty nezbytná k tomu, aby jim umožnila získat nové znalosti a dovednosti.

Doporučení pro vysokoškolské pedagogy: zvyšovat svou digitální gramotnost; zakomponovat různé vizuální pomůcky do výuky; online média, nové technologie, hry, zážitkové učení; poskytovat studentům okamžitou zpětnou vazbu; zaměřit se na zvýšení komunikačních schopností a komunikační gramotnosti vysokoškolských studentů, na jejich verbální a písemný projev.

Doporučení pro studenty generace Z připravující se na zdravotnická povolání: absolvovat vzdělávací aktivity zaměřené na získání a rozšíření svých komunikačních schopností a dovedností; aktivně se zapojovat do diskusí a rozhovorů tváří v tvář; zdokonalovat se v „přečtení“ forem neverbální komunikace zejména v interakci s pacienty; tvorba vlastních textů za účelem zvyšování komunikační gramotnosti; snaha o „digidetox“ – omezit čas strávený na online platformách.

Závěr

Lidé potřebují mluvit, potřebují, aby je někdo poslouchal, rozuměl jim, potřebují pocit sounáležitosti. Komunikace je základem sociální interakce. Bez komunikace se člověk cítí osamělý, bez možnosti navazovat mezilidské vztahy a vyjadřovat své pocity a potřeby. K základním komunikačním schopnostem a dovednostem patří schopnost vést rozhovor, prezentační schopnosti, mediální a komunikační gramotnost. Studenti generace Z upřednostňují smíšený vzdělávací přístup, který zahrnuje interakci tváří v tvář i nástroje technologického učení. Používání sociálních médií ve vzdělávání jako nového nástroje na podporu učení a zlepšování komunikačních a sociálních dovedností generace Z se stalo nezbytností. Schopnost komunikovat písemnou a ústní formou je jedním ze základních předpokladů úspěšného pracovního i osobního života. Důležité však není jen vyjadřování myšlenek v mateřském a v cizím jazyce, ale také schopnost obhajovat své názory, diskutovat s ostatními a prezentovat sebe i svou práci (Hall et al., 2019).

Limity studie

Výsledky se vztahují pouze na osoby, které se studie zúčastnily. Limitujícími faktory je také počet respondentů a realizace studie pouze mezi studenty generace Z, kteří studují ve zdravotnických oborech TnUAD v Trenčíně.

Autorka: doc. PhDr. Viera Hulková, PhD., MPH Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnictví, Trenčínská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně ORCID 0000-0003-2631-1803

Seznam bibliografických odkazů

BERG VAN DEN, M., 2020. Jak se vzájemně chápat. Generace X, Y, Z. Praha : Grada Publishing, a.s. 232 s. ISBN 978-80-271-1590-7.

BETZ, CL., 2019. Generations X, Y, and Z. Journal of Pediatric Nursing. 44: A7–A8. doi.org/10.1016/j.pedn.2018.12.013

BOSCO. 2022. Messagingapplab. [online]. Available: www.boscoapp.com/single-post/2018/07/25/hi-wru-wduwta-wruw-kk-g2g

BOUKALOVÁ, H., CERHA, O., SEDLÁČEK, M. & ŠÍROVÁ, E., 2013. Psychologie komunikace. Praha : Grada Publishing, a.s. 224 s. ISBN 978-80-247-4971-6.

CORPORATE ENGLISH SOLUTIONS, 2024. Language transformation: Navigating Gen Z's communication style in the workplace. [online]. Available: https://corporate.britishcouncil.org/insights/language-transformation-navigating-gen-z-communication-style-workplace

ČASTULÍNOVÁ, Z., 2021. Rozvíjanie grafomotoriky dieťaťa v kontexte komunikačnej gramotnosti. Najlepšia pedagogická a odborná skúsenosť edukačnej praxe. Bratislava : Metodicko-pedagogické centrum. 55 s.

FÜLÖPOVÁ, A., 2011. Význam komunikačných zručností v zdravotníctve. Verejné zdravotníctvo [online]. VIII.

HALL, R., DRÁĽ, P., FRIDRICHOVÁ, P., HAPALOVÁ, M., LUKÁČ, S., MIŠKOLCI, J. & VANČÍKOVÁ, K., 2019. Jazykové a komunikačné kompetencie. Analýza zistení o stave školstva na Slovensku. Bratislava: MESA 10. [online]. https://analyza.todarozum.sk/docs/391341001ol1a/

HUGHES, J., 2022. Communicating with Generation Z: Everything You Need to Know. [online]. Available: https://www.keg.com/news/communicating-with-generation-z-everything-you-need-to-know

HULKOVÁ, V., 2024. Generačná diverzita v ošetrovateľstve – výzva pre vzdelávanie, prax a manažment. Trenčín : TnUAD. 148 s. ISBN 978-80-8295-014-7.

HUMAIRA, R. & SU-HIE, T., 2021. Gen Y and Gen Z Communication Style. Estudios de Economía Aplicada. Special Issue: Trends in Business and Humanities in the Era Beyond. Monograph. 39(1): 1–18.

LEDRICK, H., 2020. Gen-Z Communication Breakdown. [online]. Available: https://nashuproar.org/33721/opinion/gen-z-communication-breakdown/

LICAS, P.Z.T. & TORRES, G.C.S., 2024. Feedback preferences of generation Z nursing students: A conjoint analysis. Teaching and Learning in Nursing 19: e449–e454. doi.org/10.1016/j.teln.2024.01.012

ROY, S., 2022. Top 10 Ways to Effectively Communicate with Generation Z. [online]. Available: https://www.leadsquared.com/industries/education/how-higher-education-communicates-with-gen-z/

SHOREY, S., CHAN, V., RAJENDRAN, P. & ANG, E., 2021. Learning styles, preferences and needs of generation Z healthcare students: Scoping review. Nurse Education in Practice. 57: (1–11). 103247. doi.org/10.1016/j.nepr.2021.103247

SOMBRET, P., 2023. Gen Z communication style: how to grasp the generation with the briefest attention span. [online]. Available: www.deskbird.com/blog/generation-z-communication-preferences

SZYMKOWIAK, A., MELOVIĆ, B., DABIĆ, M., JEGANATHAN, K. & SINGH KUNDI, G., 2021. Information technology and Gen Z: The role of teachers, the internet, and technology in the education of young people. Technology in Society. 65: 101565. doi.org/10.1016/j.techsoc.2021.101565

ŠMAHAJ, J., KOLAŘÍK, M. & GLASER, O., 2022. Závislostní chování na internetu. Proměny chování generací v digitální éře. Olomouc : Univerzita Palackého. 120 s. ISBN 978-80-244-6289-9.

TALHAH AJMAIN, M., RAHMAN WAN IBRISAM FIK, WA., IKRAM ALIAS, M. & MARZUKI, AM., 2020. Impacts and Effective Communication on Generation Z in Industrial Revolution 4.0 Era. JETAL: Journal of English teaching & Applied Linguistics. 2(1): 37–42. doi: 10.36655/jetal.v2i1.204.

VYMĚTAL, J., 2008. Průvodce úspěšnou komunikací. Efektivní komunikace v praxi. Praha : Grada Publishing, a.s. 328 s. ISBN 978-80-247-6742-0.