Vnímání atributů bezpečné zdravotní péče sestrami

Úvod

Nadnárodní společnosti a profesní organizace jsou iniciátory projektů na stabilizaci a zlepšení bezpečnosti péče o pacienty v klinických podmínkách. Jsou zaměřeny na prevenci pochybení, minimalizaci rizik a snižování výskytu nežádoucích událostí během poskytování zdravotní péče. Výsledky těchto projektů opakovaně potvrzují úzkou souvislost mezi pracovním prostředím sester, personálním zabezpečením a kvalitou péče (Papathanasiou, Zoukou, Dimitriou (2024). Cartaxo, Mayer, Eberl, Bergmann (2024) vnímají atributy bezpečné péče jako systémový problém zdravotnických zařízení. Bezpečná péče znamená, že je organizovaná a poskytovaná bez ohrožování fyzické, duševní, sociální a ekonomické bezpečnosti pacientů. Opatření zaměřená na podporu bezpečnosti musí být měřitelná. Cílem je předcházet systémovým chybám. Tento stav je možné dosáhnout, pokud budou implementována správným způsobem a ve správný čas (Hulková, Kilíková, 2026). V tomto kontextu je problematika percepce atributů bezpečné zdravotní péče sestrami velmi aktuální. Odráží potřeby společnosti v oblasti financování zdravotní péče. Simočková, Pentraková (2018) uvádějí, že 71 % sester vnímá otázku bezpečnosti péče pozitivně. Přesto doporučují, aby byla této otázce věnována větší pozornost během studia a v programech kontinuálního vzdělávání. Abawaji et al. (2025) uvádějí, že absolvování ročního vzdělávacího modulu o problematice bezpečné zdravotní péče potvrdilo významné zlepšení vnímání důležitosti otázky bezpečnosti. Odborníci naznačují, že jde o systémový problém, který se týká vzdělávacího prostředí a může ovlivňovat formování profesionálních postojů budoucích sester. Podle Wang, Dong et al. (2021) je získávání důkazů o percepci bezpečné zdravotní péče důležité, protože podmiňuje tvorbu a implementaci strategií k jejímu zlepšení. Uvádějí, že i když sestry vnímají význam bezpečné péče pozitivně a disponují dobrými znalostmi, v praxi ji uplatňují omezeně.

Cíl

Identifikovat vnímání atributů bezpečné zdravotní péče sestrami.

Soubor a metodika

Výzkumný soubor tvořilo 411 cíleně vybraných sester. Kritériem výběru byl výkon povolání sestry a souhlas se zařazením do souboru. Demografická charakteristika (Tabulka 1) potvrzuje silné zastoupení sester ve věku 36–50 let (37,5 %). Více než 20 let praxe mělo 43,1 % sester.

Tabulka 1. Charakteristika souboru s ohledem na věk, délku praxe

Legenda: N=absolutní počet, NR = relativní počet

Pro posouzení percepce atributů bezpečné zdravotní péče jsme použili dotazník vlastní konstrukce. Distribuovali jsme 560 dotazníků. Návratnost byla 73,39 %. Odpovědi sester byly hodnoceny na 5bodové Likertově škále. Hodnota 1 – rozhodně nesouhlasím, 2 – nesouhlasím, 3 – ani souhlasím, ani nesouhlasím, 4 – souhlasím, 5 – rozhodně souhlasím. Dotazník monitoruje percepci 13 atributů bezpečnosti zdravotní péče. Přesnost a spolehlivost dotazníku jsme ověřovali prostřednictvím koeficientu Cronbach alpha. Ordinální proměnné jsme analyzovali pomocí neparametrických statistických testů – Friedmanova analýzy rozptylu. Věcnou významnost výsledků statistických testů jsme testovali jako Kendallovo W. Stanovili jsme průměrné pořadí zkoumaných atributů bezpečné péče.

Výsledky a diskuse

U sester existuje statisticky významný rozdíl v percepci jednotlivých atributů bezpečné zdravotní péče χ2(10) = 326,723, p < ,001. Průměrné pořadí atributů (Tabulka 2) vykazuje pozitivní percepci v atributu řešení akutních stavů (MR = 6,80), prevence záměny pacienta, výkonu, strany (MR = 6,72) a prevence nozokomiálních infekcí (MR = 6,64). Nižší skóre percepce jsme zjistili v atributu dodržování práv pacientů (MR = 4,58) a podpoře mobility (MR = 4,81).

Tabulka 2 Vnímání atributů bezpečné zdravotní péče

Legenda: AM – aritmetický průměr, MR – průměrné pořadí, Med – medián, SD – směrodatná odchylka, χ2 – Friedmanova analýza rozptylu, df – stupně volnosti, p – hladina významnosti, W – Kendallovo W jako ukazatel věcné významnosti

Přístrojová technika hraje při řešení akutních stavů vysokou prioritu a její selhání by mohlo mít pro pacienta fatální následky. Moderní technologie zlepšují zdravotní péči, snižují náklady a ovlivňují bezpečnost zdravotní péče. Z pohledu bezpečnosti zdravotní péče je nezbytná plně funkční a spolehlivá přístrojová technika pro řešení akutních stavů. Powel-Cope et al. (2012) uvádějí, že ve zdravotnickém systému existuje asi 5000 typů zdravotnických pomůcek a přístrojové techniky. Jsou vystaveny riziku ztráty funkčnosti a následného poškození zdraví pacienta. Jejich nefunkčnost například v případě resuscitace či ventilace pacienta by pro pacienta znamenala bezprostřední ohrožení jeho života. Rodziewicz et al., (2022) se domnívají, že je možné maximalizovat bezpečnost zdravotní péče tak, že se budou realizovat preventivní opatření. Za preventivní intervence považují nastavení procesů údržby přístrojové techniky, preventivní školení zaměstnanců. Význam přisuzují kontinuálnímu monitoringu přístrojové techniky a hlášení nežádoucích událostí souvisejících s tímto atributem bezpečné zdravotní péče. Percepce atributu prevence záměny pacienta, strany a výkonu (MR=6,72) potvrzuje, že standardizace této oblasti bezpečnosti má význam. Podobná zjištění publikovali Romano et al. (2021). Uvádějí, že i v Itálii jsou vypracována doporučení zaměřená na správnou identifikaci pacientů, místa chirurgického zákroku a samotného výkonu. Určité rezervy v bezpečné identifikaci vidí Sheedy, Richard (2020). Podle nich v této oblasti není publikováno mnoho studií. Odhadují počet operací na nesprávném místě od 0,0 do 4,5 na 10 000 provedených operací. Zapojení pacientů do procesu identifikace před operačním výkonem by podle nich znamenalo pokrok v bezpečnosti zdravotní péče. Rodziewicz, Houseman, Hipskind, (2022) nacházejí mechanismus bezpečnosti v používání tzv. kontrolního seznamu. Odborníci z praxe přisuzují velký význam standardizaci postupů. Nozokomiální infekce představují riziko morbidity, mortality a finanční zátěže zdravotních systémů. Postihují 3 % všech hospitalizovaných pacientů ve Spojených státech amerických, 6,5 % v Evropské unii a celosvětová prevalence je pravděpodobně vyšší (Sikora, Zahra, 2021). K nejčastějším nozokomiálním infekcím patří infekce močových cest, infekce operační rány, pneumonie spojené s umělou ventilací plic, katétrové infekce krevního oběhu. Tato oblast bezpečné zdravotní péče má svá kritická místa. Čurová, Toporová, Krůtová et al. (2022) poukazují na potřebu nastavení efektivních preventivních opatření, které jsou zaměřena na dodržování důkladné hygieny ze strany zdravotnických pracovníků, dezinfekci povrchů a cílenou antimikrobiální terapii nozokomiálních infekcí. Nižší pořadové skóre percepce jsme identifikovali v atributu dodržování práv pacientů (AM=4,58). Podle Olejarczyk, Young (2024) je úspěch zdravotní péče podmíněn dodržováním souboru etických principů, včetně autonomie pacienta. Dobročinnost, spravedlnost, důvěrný vztah mezi pacientem a zdravotnickým pracovníkem, nedotknutelnost lidského života považují za prvek bezpečné zdravotní péče. Percepce tohoto atributu by mohla být lepší, kdyby poskytovatelé zdravotní péče nastavili procesy na podporu práv pacientů. Tento model navrhují Sperling, Pikkel (2020). Uvádějí, že nemocnice je institucí, která je odpovědná za nastavení procesů na podporu práv pacientů a jejich rodin. Subjektivní vnímání významnosti atributů bezpečné zdravotní péče je vždy diskutabilní. Zůstávají neprozkoumané oblasti, které vyžadují hlubší vědecké zkoumání a statistickou analýzu. S ohledem na naše výsledky ve vzorku 411 sester doporučujeme diskutovat o standardizovaných strategiích managementu atributů bezpečné péče. Srovnávat výsledky studií s cílem navrhnout optimální opatření k prevenci neshod. Implementovat vědecky ověřené postupy bezpečné péče a zajistit kontinuální monitoring jejich dopadu na zdraví pacientů. V komunitě zdravotnických pracovníků jde o nikdy nekončící proces uvědomění si a ztotožnění s filozofií vysoké priority bezpečnosti zdravotní péče.

Závěr

Bezpečnost zdravotní péče je otázkou, jejíž řešení podmiňuje ochranu pacientů před poškozením. Poznání tématu, schopnost se zorientovat v problematice a stav percepce předurčuje postupy péče v klinické praxi. Atributy bezpečné péče je možné považovat za kategoriální proměnné. Zkoumání jejich stavu v reálné praxi je vysokou prioritou a potřebou. Pouze důkazy o srovnání percepce s realitou lze považovat za objektivní obraz a zpětnou vazbu o stavu bezpečné péče. Souhlasíme s názorem Palese (2025), která poukazuje na potřebu posunu od samotného mapování bezpečnosti péče k hlubšímu zkoumání příčin a mechanismů jejího vzniku. Autorka zároveň poukazuje na metodologické limity sebahodnoticích dotazníků a doporučuje využívání kombinovaných výzkumných přístupů včetně přímého pozorování v klinické praxi.

Autorky: prof. PhDr. Mária Kilíková, PhD., MPH VŠZ a SP sv. Alžbety v Bratislave, n.o., Detašované pracovisko bl. Sáry Salkaházi v Rožňave ORCID: 0000-0001-5248-835X

PhDr. Ľubomíra KAROĽOVÁ, PhD. VŠZ a SP sv. Alžbety v Bratislave, n.o., Detašované pracovisko bl. Sáry Salkaházi v Rožňave

Seznam bibliografických odkazů

ABAWAJI, M., CARDWELL, R., GERMOSSA, G. a McKENNA, L. 2025. Missed nursing care and its associated factors among nursing students: A cross-sectional study. In Nurse Education Today. ISSN 0260-6917, 2025, vol. 151, article 106742. DOI: 10.1016/j.nedt.2025.106742.

CARTAXO, A., MAYER, H., EBERL, I., BERGMANN, J. 2024. Missing nurses cause missed care: is that it? Non-trivial configurations of reasons associated with missed care in Austrian hospitals – a qualitative comparative analysis. BMC Nursing. 23. 10.1186/s12912-024-01923-y.

ČUROVÁ, K., TOPOROVÁ, A., KRŮTOVÁ, M., et al. 2022. Clostridioides difficile surveillance at the University Hospital in Košice reveals high prevalence of the ribotype 176. Access Microbiology. 4. 10.1099/acmi.ac2021.po0187.

HULKOVÁ, V., KILÍKOVÁ, M., 2026. Ošetrovateľské peer rewiev-nástroj na zvýšenie bezpečnosti pacientov, skvalitnenie ošetrovateľskej praxe a podporu personálneho rastu-hodnotenie obsahovej validity panelom expertov. In Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia. 2026, č.1. s. 38-48, ISSN 1339-5920.

OLEJARCZYK JP, YOUNG M. Práva pacientov a etika. [online]. 2026. [cit. 2026-04-12]. Dostupné na internete : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538279/.

PAPATHANASIOU, I. V., ZOUKOU, S., DIMITRIOU, P., 2024. Missed nursing care: prioritizing the patient’s needs – A review of reviews. In Healthcare. ISSN 2227-9032, 2024, roč. 12, č. 2, s. 224. DOI: 10.3390/healthcare12020224.

POWELL-COPE et al. 2012. Bezpečnosť a kvalita pacientov: příručka pro zdravotné sestry založená na dôkazoch. [online]. 2012. [cit. 2023-01-08].Dostupné na internete: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK2686.

RODZIEWICZ, T. L., HOUSEMAN, B., HIPSKIND,J.E. 2022. Medical error and prevention. [online]. 2022.[cit. 2022-03-05]. Dostupné na internete: https://www. ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK499956.

ROMANO, R. et al. 2021. The saety care focused on patient identity: an observational study. In Acta Biomed. 2021. PMCID: PMC8383230. PMID: 34328138. [online]. 2023.[cit. 2023-11-40]. Dostupné na internete: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8383230.

SHEEDY C, RICHARD S. 11 chýb pri identifikácii pacientov na operačnej sáli. [online]. 2026. [cit. 2026-03-20-]. Dostupné na internete : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK555511/.

SIKORA, A., ZAHRA, F. Nosocomial infections . 2021. [online]. 2021.[cit. 2022-02-07]. Dostupné na internete : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/bools/NBK559312/.

SIMOČKOVÁ, V. PETRÁKOVÁ, V. 2018. Bezpečnosť pacientov v zdravotníckych zariadeniach z pohľadu sestier. [online]. 2018. [cit. 2026-04-25]. Dostupné na internete : https://unibook.upjs.sk/img/cms/2018/lf/aktualne-poziadavky-rozvoja-profesie-web.pdf.

SPERLING, D., PIKKEL, B.,L. 2020. Promoting patients’ rights through hospital accreditation. [online]. 2026. .[cit. 2026-04-20]. Dostupné na internete: https://link.springer.com/content/pdf/10.1186/s13584-020-00405-1.pdf.

WANG, X., DONG, B. et al. 2021. Wang et al. Respond. American Journal of Public Health. 111. e23-e23. 10.2105/AJPH.2021.306164.