Přínos peer review hodnocení v ošetřovatelství ke zvýšení bezpečnosti pacientů a prevenci nežádoucích událostí – pilotní studie

ÚVOD

Peer hodnocení v ošetřovatelství je definováno jako proces, při kterém sestry systematicky hodnotí, monitorují a posuzují kvalitu ošetřovatelské péče a poskytují zpětnou vazbu kolegyním porovnáním skutečné praxe se zavedenými standardy (Murdock, 2018; George, Haag-Heitman, 2015; Goble et al., 2017; George, Haag-Heitman, 2012; Haag-Heitman, George, 2011; Roberts Holli, 2017; Murphy et al., 2018). Peer review hodnocení je strukturovaný proces, v rámci kterého je ošetřovatelská péče hodnocena kolegyňami v prostředí spravedlivé organizační kultury, aby byla zajištěna co nejvyšší kvalita péče o pacienta (Grootendorst, Lawson 2015; Bergum et al., 2017). I autorské kolektivy Colella et al. (2021) a Haag-Heitman et al. (2018) charakterizují peer review v ošetřovatelství jako proces, v němž sestry systematicky monitorují a posuzují kvalitu poskytované ošetřovatelské péče podle profesionálních standardů praxe; sestra hodnotí sestru. Zavedení procesu vzájemného hodnocení v ošetřovatelství umožňuje hodnotit poskytovanou péči podle standardů ošetřovatelské péče v konstruktivní atmosféře (Harrington, Smith, 2008; Davis, Capozzoli, Parks, 2009). Ošetřovatelský peer review poskytuje efektivní, systematický a ne represivní způsob, jak řešit kvalitu péče. Podle Americké asociace sester jsou sestry odpovědné za kvalitu ošetřovatelské péče. Každá sestra je odpovědná za implementaci standardů ošetřovatelské praxe a musí se podílet spolu s ostatními sestrami na rozhodovacím procesu při hodnocení ošetřovatelské péče (Goos, 2021).

Regulační orgány, profesní organizace i veřejnost očekávají, že sestry budou pacientům poskytovat bezpečnou a vysoce kvalitní péči. Vzájemné hodnocení sester posiluje jejich profesní autonomii. Pro sestry je primárním cílem vzájemného hodnocení kvalita ošetřovatelské péče v porovnání s nastavenými standardy (Murdock, 2018; George, Haag-Heitman, 2015). Vzájemné hodnocení zvyšuje odpovědnost sester, inspiruje je ke zlepšení kvality jejich práce, umožňuje sestrám monitorovat výkon a vzájemně se porovnávat (Goble et al., 2017). Vzájemné hodnocení zajišťuje, že sestry poskytují bezpečnou, etickou a důkazně podloženou ošetřovatelskou péči. Implementace vzájemného hodnocení sester podporuje kulturu neustálého učení v oblasti bezpečnosti pacientů a ověřených postupů (George, Haag-Heitman, 2015).

Vzájemné hodnocení umožňuje sledovat výkon sester v prostředí bez trestu, převzít kontrolu nad vlastní praxí, identifikovat příležitosti ke zlepšení výkonu a určit vzdělávací potřeby sester (Harrington, Smith, 2015). Ošetřovatelský peer review je hodnocení odborné praxe jednotlivých sester jinými sestrami a autoři zdůrazňují, že peer je jedinec vykonávající stejnou profesi; má zkušenosti s praxí u lůžka pacienta. Jedná se o hodnocení profesního výkonu jednotlivých sester včetně identifikace příležitostí ke zlepšení péče osobou s odpovídající odborností k provádění tohoto hodnocení. Ošetřovatelský peer review je nástrojem ke zvýšení kvality ošetřovatelské praxe, posílení bezpečnosti pacientů a podpoře profesního růstu. Pro sestry je zásadní porozumět účelu vzájemného hodnocení: jde o identifikaci oblastí pro profesní růst a sdílení ověřených postupů, ne o hledání chyb a trestání kolegyň. Vzájemným hodnocením práce sestry mohou identifikovat potenciální chyby nebo opomenutí; sdílet osvědčené postupy — učit se od kolegyň a tím zvyšovat celkovou kvalitu péče; rozvíjet týmovou spolupráci; podporovat kulturu neustálého učení (Harrington, Smith, 2015).

Program vzájemného hodnocení sestrami založený na důkazech podporuje sestry v kritickém zhodnocování jejich praxe a řešení odchylek od standardů péče, které mohou vést k poškození pacienta. Peer hodnocení zvyšuje odpovědnost za profesní praxi a umožňuje sestrám řídit změny ve svých organizacích (Goss, 2021). American Nurses Association zahrnula bezpečnost, kvalitu, řízení rizik, poskytování klinické péče, podporu zdravého pracovního prostředí a dodržování právních předpisů mezi základní kompetenční odpovědnosti sester (Roberts Holli, 2017).

Jedním z principů peer review hodnocení je podpora kultury neustálého učení v oblasti bezpečnosti pacientů a osvědčených postupů.

Vzájemné hodnocení pomáhá sestrám cítit se bezpečně; poskytuje nástroje pro efektivní systémový přístup ke snižování chyb spolu s opětovným osvojením neefektivních nebo nebezpečných postupů. Kultura neustálého učení přesouvá těžiště z individuálního vzdělávání na organizační vzdělávání a podporuje společný závazek k dosažení a udržení požadovaných výsledků v oblasti kvality a bezpečnosti. Mezi současné dimenze vzájemného hodnocení patří oblasti kvality a bezpečnosti, aktualizace rolí a rozvoj praxe (George, Haag-Heitman, 2012; Haag-Heitman, George, 2011).

Vzájemné hodnocení sester je nástrojem pro rozvoj ošetřovatelské praxe a pro zvýšení bezpečnosti pacientů (Ohmart, 2013). Cílem hodnocení podle autorek není, aby se sestry navzájem kritizovaly nebo přisuzovaly vinu, ale aby si umožnily profesní růst prostřednictvím spolupráce a sdílení znalostí. Jedním z typů peer hodnocení je ošetřovatelský peer review související s incidentem. Spouštěčem hodnocení je nežádoucí událost přímo související s ošetřovatelskou péčí. V těchto případech je incident detailně zkoumán, ne s cílem přisoudit vinu zúčastněným sestrám, ale určit, zda byly splněny standardy péče. V případě nedodržení standardních postupů identifikovat, které procesy přispěly k nežádoucí události. Autorka zdůrazňuje, že jen samy sestry si mohou kontrolovat a zlepšovat ošetřovatelskou praxi.

Implementace peer hodnocení v ošetřovatelství je prostředkem pro zlepšení kultury bezpečnosti v nemocničních zařízeních (Herrington, Hand, 2019).

CÍL

Posoudit přínos peer review hodnocení v ošetřovatelství v klíčových atributech kvality a bezpečnosti.

SOUBOR A METODIKA/b>

Na peer hodnocení jsme použili modifikovaný hodnoticí formulář autorů Svetić Čišić, Frankovic (2015) se souhlasem R. Svetić Čišić, BsN, MN, Ph.D., upravený podle legislativních požadavků na rozsah ošetřovatelské praxe poskytované sestrou v SR. Hodnoticí formulář peer review obsahoval 29 položek založených na 5bodové Likertově škále. Hodnocená kritéria sestry hodnotily: (1)-nedostatečné; (2)-přiměřené; (3)-průměrné; (4)-velmi dobré; (5)-vynikající. Peer hodnocení se účastnilo 43 hodnocených sester pracujících v ústavních zdravotnických zařízeních a 43 hodnotících sester. Hodnocené i hodnotící sestry uvedly v demografických položkách svůj věk, vzdělání, roky praxe. V otevřené otázce jsme zjišťovali, zda byly během své praxe hodnoceny sestrou-kolegyňou nebo zda během své praxe hodnotily svou kolegyni. Pro obě skupiny respondentek bylo peer hodnocení první zkušeností. Průměrný věk hodnocených sester byl 38 let; nejmladší sestra měla 22 let a nejstarší 63 let. Průměrná délka jejich praxe byla 15 let, nejkratší praxi odpracovala hodnocená sestra 6 měsíců a nejdelší praxi vykonávala sestra po dobu 42 let. Osm sester mělo ukončené střední vzdělání, dvě vyšší odborné vzdělání, 21 sester mělo ukončené vysokoškolské vzdělání I. stupně a 12 sester vysokoškolské vzdělání II. stupně. Průměrný věk hodnotících sester byl 25,8 let. Všechny hodnotící sestry měly ukončené vysokoškolské vzdělání I. stupně a v průměru pracovaly 3,5 roku.

Data získaná z peer review hodnocení v roce 2023 jsme zpracovali pomocí softwaru
InStat®, Version 3.02 32 bit for Win95/NT, GraphPad Software, Inc., USA a zjištění interpretujeme v tabulkách.

VÝSLEDKY

Zavedení vzájemného peer hodnocení v ošetřovatelství pomáhá sestrám převzít odpovědnost za své výkony, zvýšit kvalitu a bezpečnost ošetřovatelské péče a implementovat standardy (Shogren, 2016). Bezpečnost pacientů je nejvyšší prioritou ve všech zdravotnických zařízeních. Je nezbytné podporovat organizační závazek, který si cení kulturu bezpečnosti prostřednictvím hlášení chyb a analýzy nežádoucích událostí (Kilíková et al., 2020; Sovariová Soosová, Zamboriová, Murgová, 2017; Dimunová, 2017).

Vzájemné hodnocení v ošetřovatelství usnadňuje vytváření kultury bezpečnosti, protože se snaží analyzovat chyby a eliminovat opakovaný výskyt nežádoucích událostí (Diaz, 2008).

V naší studii jsme se zaměřili na kritéria peer review v dimenzi kvality a bezpečnosti (tabulka 1). Z posuzovaných kritérií peer review hodnocení v této dimenzi hodnocené sestry považovaly za nejvýznamnější: identifikaci pacienta (x̄ = 4,465); kvalitu poskytované ošetřovatelské péče (x̄ = 4,325); prevenci nozokomiálních nákaz (x̄ = 4,186); prevenci dekubitů (x̄ = 4,023); prevenci pádů (x̄ = 3,93); rozpoznávání chyb (x̄ = 3,86); dodržování předpisů, směrnic, standardů (x̄ = 3,86) a zvyšování kvality práce (x̄ = 3,81).

Tabulka 1 Kritéria peer review hodnocení v dimenzi kvality a bezpečnosti uspořádané podle významnosti

Legenda: x̄ – aritmetický průměr, sd – směrodatná odchylka, xm – medián, min. – minimální hodnota, max. – maximální hodnota, mod(x) – modus, s² – rozptyl; Q1,Q2,Q3 – kvartily

Průměrná hodnota vzájemného hodnocení ve všech kritériích peer review hodnocení u 43 hodnocených sester byla (x̄ = 4,06), což představuje velmi dobré hodnocení; nejnižší hodnota (x̄ = 2,79) a nejvyšší (x̄ = 4,96).

Zajímal nás, zda délka praxe sester měla vliv na hodnocení kritérií bezpečnosti a kvality poskytované ošetřovatelské péče. Výsledky byly zpracovány výpočtem neparametrického Spearmanova korelačního koeficientu mezi délkou praxe sester a kritérii peer review sestrinského hodnocení týkajícími se bezpečnosti ošetřovatelské péče. Spearmanův R byl zvolen z důvodu předpokladu absence normality distribuce dat. Míru vztahu mezi dvojicemi proměnných jsme posuzovali podle velikosti a znaménka čísla R, přičemž jsme zohlednili ověření významnosti jeho rozdílu od nulové hodnoty (p) — pokud byla p menší než 0,05, považovali jsme číslo R za statisticky významně odlišné od nuly. Z tabulky 2 vyplývá, že mezi délkou praxe sester a kritérii peer review sestrinského hodnocení týkajícími se bezpečnosti ošetřovatelské péče není přítomna žádná relevantní korelace (p˃0,05) s výjimkou dodržování směrnic (R = 0,38; p = 0,01), kde sledujeme slabší pozitivní korelaci mezi růstem délky praxe sester a růstem číselné hodnoty určující odpověď o dodržování směrnic.

Tabulka 2 Vztah mezi délkou praxe sester a sledovanými kritérii

Legenda: R – Spearmanův korelační koeficient, IS – oboustranný 95% interval spolehlivosti polohy korelačního koeficientu, p – statistická významnost rozdílu získané hodnoty R od nuly.

DISKUSE

Implementace programu peer review hodnocení v ošetřovatelství je prostředkem k zlepšení kultury bezpečnosti v nemocničních zařízeních (Herrington, Hand, 2019). Garner (2015) zdůrazňuje, že peer review hodnocení je proces, při kterém se odhalují problémy v péči o pacienta. Je uznávanou metodou pro zlepšení kvality a bezpečnosti ošetřovatelství. Je důležité, aby sestry pochopily, že peer review hodnocení je nástrojem pro rozvoj ošetřovatelské praxe založené na důkazech a zvýšení bezpečné ošetřovatelské péče. Pro mnohé sestry jde o nový koncept, jehož cílem není, aby se sestry navzájem kritizovaly, obviňovaly, ale aby sdílely znalosti a profesně rostly. Vzájemné peer review hodnocení v ošetřovatelství je zaměřeno na kvalitu ošetřovatelské péče.

Podle American Nurses Credentialing Center peer review hodnocení stimuluje profesionalitu prostřednictvím zvýšené odpovědnosti a podporuje samoregulaci praxe. Hodnocení by se mělo provádět pravidelně se zaměřením na kvalitu a bezpečnost, protože jen sestry si mohou nejlépe kontrolovat a zlepšovat ošetřovatelskou praxi (Ohmart, 2013). Podle Murphy et al. (2018) jsou sestry navzájem odpovědné za vysokou kvalitu poskytované ošetřovatelské péče.

V naší studii považovaly sestry za nejdůležitější kritéria kvality a bezpečnosti v ošetřovatelství bezpečnou identifikaci pacienta; kvalitu poskytované ošetřovatelské péče; prevenci nozokomiálních nákaz a prevenci dekubitů. Sledování a hodnocení uvedených ukazatelů je zakotveno i v právních předpisech SR: v nařízení vlády SR č. 752/2004 Z.z., kterým se vydávají ukazatele kvality při hodnocení poskytování zdravotní péče ve znění NV SR 61/2013 Z.z.; ve vyhlášce MZ SR č. 444/2029 Z.z. o minimálních požadavcích na interní systém hodnocení bezpečnosti pacienta a ve vestníku MZ SR, roč. 61, část 15-26 z 15. října 2013 – Metodický pokyn MZ SR pro sběr indikátorů kvality při hodnocení poskytování zdravotní péče. I Gnilka (2018) uvádí, že proces peer review měl významný vliv na dva ukazatele kvality: pády a dekubity. Ve své studii na základě literárního přehledu za roky 2007–2017 v databázích CINHAL, PubMed a Medline potvrdila shodu více autorů, že peer review v ošetřovatelství je potřebný pro podporu bezpečné, autonomní a kvalitní ošetřovatelské péče. Vzhledem k medializaci pochybení v poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče George, Haag-Heitman (2015) uvádějí, že ošetřovatelství musí být proaktivní v reakci na problémy s kvalitou a bezpečností. Svetic Cisic, Frankovic (2015) se ve své studii zaměřili na hodnocení kvality ošetřovatelské péče v Chorvatsku. Autorky zdůrazňují, že peer review hodnocení vytváří kulturu bezpečnosti, zvyšuje transparentnost v ošetřovatelství, proaktivitu ve vztahu k nárůstu zveřejňovaných pochybení a omylů. V Chorvatsku, stejně jako ve Slovenské republice, je peer review podle dostupných údajů zcela novou praxí a znalosti sester o tomto hodnocení jsou nedostatečné. Implementací programu profesionálního vzájemného hodnocení se podle studie Shogren (2016) v sledované nemocnici v Texasu snížil výskyt dekubitů o 85 % za 18 měsíců. Studie Goss (2021) se zúčastnilo v čtyřměsíčním pilotním programu Nursing Peer Review Program čtrnáct sester. Autorka hodnotila strukturu, proces a výsledek implementace programu a to, jak účastnice vnímaly odpovědnost v rámci hodnocení. Peer review hodnocení sestrami založené na důkazech podporuje sestry, aby kriticky zhodnotily svou praxi, aby poukázaly na odchylky v péči, které mohou vést k poškození pacienta. Na základě pilotních výsledků program ukázal přínos pro zlepšení péče o pacienty a prevenci nežádoucích událostí souvisejících s ošetřovatelskou péčí. Vzájemné hodnocení je nástrojem pro zlepšení kvality a bezpečnosti v nemocničních zařízeních, pro zvýšení odpovědnosti za praxi a snížení nákladů. Goss (2021) upozorňuje na zjištění, že zdravotnické organizace zaměřené na kulturu bezpečnosti mají zavedené standardizované postupy vzájemného hodnocení; dobrovolné hlášení bezpečnostních událostí a nehod; hodnocení odchylek od praxe ze systémového hlediska; mentoring; sladěné procesy kvality a bezpečnosti organizace a komunikaci systémových zlepšení plynoucích z peer hodnocení integrované do vnitřních předpisů a politik. Kultivace spravedlnosti zajišťuje zaměstnancům, že nebudou perzekvováni, trestáni za chyby s cílem vytvořit důvěryhodnou atmosféru, v níž jsou podněcováni ke sdílení důležitých informací týkajících se bezpečnosti (Hughes, 2008; WHO, 2021; Sovariová Soosová, Zamboriová, Murgová, 2017; Dimunová, 2017). Diaz (2008) také akcentuje, že se vzájemné hodnocení nemá chápat represivně, ale jako prostředek mentoringu. Vzájemné hodnocení je účinným způsobem vzdělávání a zvyšování kvality. Herrington, Hand (2019) ve své studii porovnávali výsledky průzkumu před a po implementaci programu sestrinského peer hodnocení a zjistili, že podporuje kulturu bezpečnosti v nemocničním zařízení, zlepšuje zpětnou vazbu a iniciuje vzdělávání sester.

Americká asociace sester podporuje proces vzájemného hodnocení již 37 let. Ačkoli se vzájemné hodnocení stává součástí ošetřovatelské praxe a vzdělávání, nebylo univerzálně přijato. Pokud se sestry budou obávat vzájemného hodnocení, bude to brzdit jeho implementaci do praxe (Morby, Skalla, 2010). Podobně Ohmart (2013) uvádí, že podle několika zahraničních autorů (DuBose, 2021; Roberts, 2017; Williams, 2022) se sestrinské peer review hodnocení nestalo standardní praxí ve většině nemocnic, přestože šesti principů pro peer review v ošetřovatelství je právě dnes aktuálnější než kdy dříve.

Doporučení pro praxi

Pro úspěšnou implementaci sestrinského peer hodnocení v ošetřovatelství v SR je nutné vypracovat návrh slovenské verze standardizovaného nástroje pro peer review hodnocení v ošetřovatelství, ověřit jeho obsahovou validitu týmem expertů a vypracovat metodiku peer review hodnocení sester. Zaměřit se také na vzdělávání sester o peer review hodnocení v ošetřovatelství. Očekávaným přínosem projektu VEGA je vytvoření funkčního modelu hodnocení v ošetřovatelství se zaměřením na zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče a bezpečnosti pacienta. Zároveň bude mít pozitivní dopad na rozvoj klinických i řídících kompetencí sester, zvýší možnosti jejich kariérního růstu a podpoří jejich angažovanost.

ZÁVĚR

Ošetřovatelský peer review je efektivní způsob, jak udržet ošetřovatelskou praxi na nejvyšší profesní úrovni. Pro všechny zúčastněné sestry je velmi pozitivní zkušeností, která jim umožní zlepšit kvalitu péče (Ohmart, 2013). Williams (2022) k dalším přínosům zavedení peer hodnocení v ošetřovatelství připojuje snížení fluktuace sester v nemocnicích a systémová zlepšení. Vzájemné hodnocení v ošetřovatelství je stabilním ukazatelem kultury bezpečnosti. Přínosy procesu vzájemného hodnocení v ošetřovatelství rozlišují George, Haag-Heitman (2015) pro organizace (zvýšení kvality péče a efektivity práce) a pro sestry (profesní rozvoj).

Limity

Velikost vzorky a použití nevalidovaného nástroje omezují zobecnitelnost výsledků studie. Výsledky jsou platné pouze pro sestry, které se studie účastnily. Další výzkumné aktivity se zaměřit na posouzení vlivu/základu peer hodnocení sester na kvalitu ošetřovatelské péče, na bezpečnost pacientů a další vybrané indikátory; na percepci peer hodnocení sestrami. Literární zdroje poskytující empirickou podporu doplnily naše zjištění. I přes uvedené limity se domníváme, že je možné výsledky považovat za akceptovatelné a na jejich základě iniciovat řešení v praxi.

Autorky:
doc. PhDr. Viera Hulková, PhD., MPH
Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne ORCID 0000-0003-2631-1803
prof. PhDr. Mária Kilíková, PhD., MPH
VŠ sv. Alžbety, Bratislava, detašované pracovisko Rožňava
doc. Ing. Magdaléna Tupá, PhD.
Fakulta sociálno-ekonomických vzťahov, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne

Poďakovanie
Tento článek vznikl s podporou projektu VEGA č. 1/0440/25 „Hodnotenie pracovného výkonu sestier prostredníctvom peer review v kontexte nových trendov v riadení ľudských zdrojov.“

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

BERGUM, SH, CANAAN T, DELEMOS CH. et al. Implementation and evaluation of a peer review process for advanced practice nurses in a university hospital setting. J Am Assoc Nurse Pract. 2017; 29 (7): 369-374. doi: 10.1002/2327-6924.12471

COLELLA J., DOUGLAS C., VANBUITENEN N. et al. Establishing Interrater Reliability Within the Advanced Practice Nurse Peer Review Process. J Nurs Meas. 2021; 29(2):227- 238.

DAVIS, K, CAPAZZOLI, J, PARKS, J. Implementing Peer Review: Guidelines for Managers and Staff. Nursing Administration Quarterly . 2009; 33(3):251-257. doi: 10.1097/NAQ.0b013e3181accb62

DIMUNOVÁ, L. Bezpečnosť pacienta pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti. Recenzovaný zborník vedeckých prác „Ošetrovateľstvo 2020 - trendy, zmeny a budúcnosť“. Rožňava : VŠ sv. Alžbety, n. o. Bratislava, detašované pracovisko bl. Sáry Salkaháziovej v Rožňave, 2017. ISBN 978-80-8132-166-5, s. 80-87.

DIAZ L. Nursing peer review: developing a framework for patient safety. J Nurs Adm.2008; 38(11):475-479.

DuBOSE L. Fostering Peer Evaluation Skills in Nursing Students, Journal of the Arkansas Academy of Science. 2021; 75(4):1-5. https://doi.org/10.54119/jaas.2021.7509 https://scholarworks.uark.edu/jaas/vol75/iss1/4

GARNER J.K. Implementation of a Nursing Peer-Review Program in the Hospital Setting. Clin Nurse Spec.2015; 29(5):271-5.

GEORGE V., HAAG-HEITMAN B. Differentiating peer review and the annual performance review. Nurse Leader. 2012; 26-28.

GEORGE V., HAAG-HEITMAN B. Peer review in nursing: Essential components of a model supporting safety and quality. Journal of Nursing Administration. 2015; 45(7/8), 398-403.

GNILKA B. Peer to Peer Review: Professional Development to Improve Feedback Skills and Self-Efficacy. George Washington University : Doctor of Nursing Practice Projects. 2018. 45p. [online]. [cit.2025-05-05]. Dostupné na: https://hsrc.himmelfarb.gwu.edu/son_dnp/23

GOBLE P.H. et al. The power of peer review: A pathway to professionalism. Nursing Management. 2017; 48(2): 9-12.

GOSS J.L. Design and Implementation of a Nursing Peer Review Program in a Two-Hospital Setting. George Washington University : Doctor of Nursing Practice Projects. 2021. 91p. [online]. [cit.2025-05-05]. Dostupné na:https://hsrc.himmelfarb.gwu.edu/son_dnp/90

GROOTENDORST M., LAWSON L. Stepping up professional practice: Implementing nursing peer review. American Nurse. 2015. [online]. [cit.2025-05-05]. Dostupné na: www.myamericannurse.com/stepping-professional-practice-implementing-nursing-peer- review/

HAAG-HEITMAN B., GEORGE V. Peer Review in Nursing: Principles for Successful Practice. Jones & Bartlett Publishers. 2010. 252p. ISBN-13 978-0-7637-9040-0

HAAG-HEITMAN B., GEORGE V. Nursing peer review: Principles and practice. American Nurse Today. 2011; 6(9):48-53.

HAAG-HEITMAN, B, BOWEN-BRADY, H, HUNT, V, OOT-HAYES, M. Asking for Feedback: Clinical Nurses’ Perceptions of a Peer Review Program in a Community Hospital. The Journal of Nursing Administration. 2018; 49(1): 35-41. 10.1097/NNA.0000000000000705

HARRINGTON L.C., SMITH M. Nursing Peer Review: A Practical Approach to Promoting Professional Nursing Accountability. Opus Communications. 2008. 167p. ISBN-13 978 1601461278.

HARRINGTON L.C., SMITH M. Nursing Peer Review. A Practical, Nonpunitive Approach to Case Review. Second Edition. USA : HCPro a division of BLR. 2015. 152p. ISBN 978- 1-55645-198-0

HERRINGTON C.R., HAND M.W. Impact of Nurse Peer Review on a Culture of Safety. J Nurs Care Qual. 2019; 34 (2):158-162.

HUGHES R.G. Patient Safety and Quality: An Evidence-Based Handbook for Nurses. E-book. Rockville : Agency for Healthcare Research and Quality. 2008. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK2681/

KILÍKOVÁ, M. et al. (2020). Bezpečnosť pacienta - ukazovateľ kvality zdravotnej starostlivosti. Příbram : Ústav sv. J.N. Neumanna. 159s. ISBN 978-80-88206-18-7.

MORBY S.K., SKALLA A. A Human Care Approach to Nursing Peer Review. Sage Journals. 2010. 23(4). [online]. [cit.2025-05-05]. Dostupné na: https://doi.org/10.1177/0894318410380267

Metodický pokyn MZ SR pre zber indikátorov kvality na hodnotenie poskytovania zdravotnej starostlivosti. Vestník MZ SR, roč. 61, čiastka 15-26, 2013.

MURDOCK S.K. A Program to Prepare Frontline Nurse Leaders for Peer Review. University of New Hampshire, Durham : Clinical Doctorate. 2018. 87p. [online]. [cit.2025- 05-05]. Dostupné na: https://scholars.unh.edu/scholarly_projects/7

MURPHY J. et al. Comprehensive nursing peer review. Our voice, our practice, our growth. Nursing Management (Springhouse). 2018; 49(8): 49-33.

Nariadenie vlády SR č. 752/2004 Z. z., ktorým sa vydávajú indikátory kvality na hodnotenie poskytovania zdravotnej starostlivosti v znení 61/2013 Z.z.

OHMART G. Nursing Peer Review. 2013. [online]. [cit.2025-05-05]. Dostupné na: https://www.elitelearning.com/resource-center/nursing/nursing-peer-review/

ROBERTS HOLLI D. Developing a Nursing Peer Review Program for Nurse Leaders. Bellarmine University : Graduate Theses Dissertations. 2017. 65p. [online]. [cit.2025-05-05]. Dostupné na: https://scholarworks.bellarmine.edu/tdc/41

SVETIC CISIS R., FRANKOVIC S. Using Nursing Peer Review for Quality Improvement and Professional Development with Focus on Standards of Professional Performance. Nursing and Health. 2015;3(5):103-109.

SHOGREN CH. Professional peer review compels staff to improve performance and quality- Part 1. OR Manager. 2016; 32(1): 1-5.

SOVARIOVA SOOSOVA, M., ZAMBORIOVA, M., MURGOVA, A. Hospital patient safety culture in Slovakia. Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie. 2017; 1(1):12-19. [online]. http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2017-rocnik-7/cislo-1/kultura-bezpecnosti-pacienta-v-nemocniciach-na-slovensku.

Vyhláška MZ SR č. 444/2029 Z.z. o minimálnych požiadavkách na interný systém hodnotenia bezpečnosti pacienta

WILLIAMS T. Perception is Everything: Implementation of a Peer Evaluation Program for Nurse Leaders in a Hospital Setting. University of St. Augustine for Health Sciences. 2022. 52p. [online]. [cit.2025-05-05]. Dostupné na: https://doi.org/10.46409/sr.FSJV7101

WHO. Global Patient Safety Action Plan 2021-2030: towards eliminating avoidable harm in health care. Geneva: World Health Organization. Licence: CC BY-NC-SA 3.0 IGO. 2021. 86p. ISBN 978-92-4-003270-5.